|
|
Chrudimsko 1945
Jodas, Josef ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Předložená bakalářské práce je mikrohistorickou sondou do dějin Chrudimska během posledních měsíců druhé světové války. Cílem práce je podat co nejširší obraz událostí a proměn regionu, které zasáhly místní obyvatelstvo. Problémy v hospodářské oblasti, které byly nejvýraznější, citelně proměnily každodennost místních obyvatel. Zahrnuta je také analýza odboje a zvlášť partyzánského hnutí v regionu, se kterým byl spojen vznik rozsáhlého protipartyzánského aparátu v podobě Sonderdienststelle Chrudim. Nedílnou součástí práce je analýza událostí na začátku května 1945, převzetí moci Revolučními národními výbory, ústup německé armády a její střety s povstalci. Popisované události jsou zasazeny do širšího historického kontextu. Základním zdrojem práce jsou archivní materiály regionálního původu. Klíčová slova1945, Chrudimsko, protinacistický odboj, společnost, mikrohistorie
|
|
|
Zámek v Mnichově Hradišti od konfiskace po zpřístupnění
Altman, Jakub ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Tato práce pojednává o zámku v Mnichově Hradišti. Zabývá se jeho historií, ale hlavní důraz práce je kladen na 20. století - jak s budovou nakládali soukromí majitelé, jaká nastala proměna a k jakým došlo změnám, když zámek přešel do vlastnictví státu. Jako hlavní pramen jsem použil fondy Státní památkové správy v Národním archivu v Praze, následně dobové průvodce, knihy a časopisy. Využito bylo též vzpomínání pamětníků z Mnichova Hradiště a okolí. Klíčová slova: zámek, Mnichovo Hradiště, konfiskace, 1945, Národní kulturní komise
|
|
|
Transformations of the Public Space in Košice between 1918 and 1945
Bírešová, Tatiana ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Ira, Jaroslav (oponent)
Predložená diplomová práca sa pokúsila o rekonštrukciu a následú reflexiu premeny verejného priestoru Košíc medzi rokmi 1918 až 1945. Práca skúmala vzájomné prekrývanie slovenského, resp. Československého oficiálního štátneho naratívu s maďarským, resp. uhorským. vo verejnom priestore mesta. Primárny dôraz bol kladený na zmeny v názvoch ulíc a námestí, a na stavbu resp. odstránanie sôch a pamätníkov z verejného priestoru. Jednotlivé úpravy vo verejnom priestore boli podrobené kritike z hľadiska ich symbolického významu pre danú štátnu ideológiu.
|
|
|
Zánik německého tisku na Karlovarsku v letech 1938 a 1945
Tesařová, Michaela ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Předmětem mé diplomové práce je analýza německy psaných listů vydávaných na Karlovarsku, jejichž činnost byla ukončena v letech 1938 a 1945. Práce se věnuje analýze posledních čísel periodik Volkswille a Karlsbader Tageszeitung (dříve Deutsche Tageszeitung) vydaných v posledním týdnu jejich existence a listu Elbogener Zeitung v jeho posledním měsíci vycházení. Cílem je zjistit nejen obsahové či redakční proměny, ale také, zda se v posledních vydáních neobjevovaly přímé informace či pouze náznaky o jejich konci. Ve své práci se také věnuji osudům redakcí, jejich zaměstnanců a vydavatelství poté, co německá periodika přestala vycházet. Úvodní část práce je zaměřena na důležité historické události, především z 30. a 40. let minulého století, které ovlivnily jak život na Karlovarsku, tak i charakter a působení regionálních médií v této oblasti. Neméně důležitou kapitolou je soužití Čechů a Němců na našem území, které se vyvíjejí již od konce 12. století. Vzhledem k charakteru práce se podrobněji zaměřuji na česko-německé vztahy na území Karlových Varů a přilehlého okolí od 30. let 20. století až po konec druhé světové války.
|
|
|
Vznik Organizace spojených národů a jeho reflexe v českém dobovém tisku
Jelínková, Vladislava ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Práce se zabývá otázkou vzniku Organizace Spojených národů v roce 1945 a jeho reflexí v československém dobovém tisku. Nejprve seznámí s fakty o předchůdcích OSN, popíše proces vzniku nové organizace a průběh její zakládající konference v San Francisku (25. 4. - 26. 6. 1945). Diskutuje postoj československého ministra zahraničí Jana Masaryka, který před druhou světovou válkou a během ní vystupoval jako velmi prozápadní politik, na konferenci však často vystupoval v rozporu se svými dřívějšími názory a postavil se za zájmy Sovětského svazu (např. v otázce uznání polské vlády). Práce také nastíní vnitropolitickou situaci, která ovlivňovala vystupování J. Masaryka a ostatních československých zástupců na konferenci. V první části textu je taktéž zahrnut text preambule Charty Spojených národů. Druhá část práce se věnuje článkům v dobovém československém tisku, které se vzniku OSN týkaly. Vybrala jsem si tyto deníky: Lidová demokracie, Mladá fronta, Právo lidu, Rudé právo a Svobodné slovo, protože tyto deníky byly celostátní, česky psané, vycházely v období červen-prosinec 1945 a byly vydávány stranami zastoupenými v Národní frontě (kromě deníku Mladá fronta, který vydával Svaz české mládeže, velmi levicová, prokomunisticky orientovaná organizace).
|
|
|
Hudební život na Českolipsku po roce 1945
Bendová, Eliška ; Valášek, Marek (vedoucí práce) ; Stříteská, Leona (oponent)
Autorský abstrakt Česká Lípa je okresním městem v Libereckém kraji. Vzhledem ke své vzdálenosti od německých a polských hranic zastávala již od středověku důležitou funkci dopravního uzlu. S tím souviselo i pronikání kulturních zvyklostí z okolních zemí, zejména vliv během staletí vzrůstající německé většiny obyvatel hrál významnou roli v dění ve městě i jeho okolí. Po první i druhé světové válce se snažili čeští starousedlíci i noví přistěhovalci obnovit nebo vybudovat zázemí pro společenský život. Přestože od druhé světové války drtivou většinu společenského dění ovlivňovala socialistická ideologie, zakládali tito obyvatelé spolky, pořádali soutěže či festivaly a mnohdy tak budovali tradice, které se zachovaly a z jejichž odkazu čerpají další generace českolipských obyvatel dodnes. Práce, kterou naši předci odvedli, a odkaz, který nám zanechali, jsou z hlediska kulturního dědictví nesmírně cenné. Vzhledem k limitovanému rozsahu a studijnímu zaměření autorky představuje tato diplomová práce zejména hudební ústavy a sborová tělesa na Českolipsku. Množství dochovaných materiálů zároveň neumožňuje obsáhnout veškerou hudební činnost a zmínit všechna hudební tělesa ani osobnosti a události s nimi spojené. Je třeba připomenout, že některé dokumenty mají stále jejich původci, patří do nezpracovaných archivních...
|
|
| |
|
|
První krůčky k únoru. Moskevská jednání v březnu 1945
Čuchna, Matěj ; Václavů, Lubor (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Tématem této práce jsou moskevská jednání československé politické reprezentace v Moskvě v březnu 1945, konkrétněji jednání prezidenta Beneše s představiteli Sovětského svazu a vnitropolitická jednání československých politiků z londýnského a moskevského exilu o programu, struktuře a složení první poválečné vlády, uspořádání státu a jeho mezinárodněpolitické orientaci. Kromě průběhu a bezprostředního výsledku moskevských jednání práce zasazuje téma do širšího historického kontextu a představuje události a skutečnosti, které vedly k moskevským jednáním a definovaly jejich podobu, a rovněž jejich dlouhodobé následky.
|
|
|
Mediální obraz postupimské konference v dobovém československém tisku
Červenková, Kateřina ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Bakalářská práce "Mediální obraz postupimské konference v dobovém československém tisku" se zabývá způsobem, jakým vybrané deníky, konkrétně Rudé právo (ústřední orgán Komunistické strany Československa), Mladá fronta (list Československého svazu mládeže), Lidová demokracie (orgán Československé strany lidové), Svobodné noviny (list Sdružení kulturních organizací) a Právo lidu (ústřední orgán Československé sociálně demokratické strany dělnické), informovala v období od června do září 1945 postupimské konferenci, která výrazně ovlivnila poválečné uspořádání světa. Práce se zaměřuje především na to, jakým způsobem se tisk vyrovnal se značně omezeným přístupem k informacím o průběhu konference a projednávaných tématech. Zajímá se rovněž o kontext postupimské konference a její dopad na svět a Československo.
|
|
|
Proměny médií v Novém Jičíně a okolí v období 1945 až 1948
Juráková, Tereza ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
4 Bibliografický záznam JURÁKOVÁ, Tereza. Proměny médií v Novém Jičíně a okolí v období 1945 až 1948. Praha, 2011. 97 s. Diplomová práce (Bc.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky. Katedra mediálních studií. Vedoucí diplomové práce Doc. PhDr. Barbara Köpplová, CSc.. Abstrakt Diplomová práce "Proměny médií v Novém Jičíně a okolí v období 1945 až 1948" pojednává o lokálních médiích, které vycházely v oblasti Novojičínska v období let 1945 až 1948. Práce se zaměřuje především na jejich podřízenost se skladbou obyvatelstva a také s politickou reprezentací. Práce se také snaží o přiblížení témat, kterým se dané lokální tiskoviny věnovaly. Na praktické ukázce titulu Nové Kravařsko je ilustrováno jak tematické zaměření titulu, tak také jeho propojení s místní politickou scénou. Na tomto příkladu je dále ilustrována proměna témat titulu a proměna stylu jednotlivých příspěvků. Práce zároveň přináší první ucelenější přehled lokálních titulů, které v oblasti vycházely v době těsně před 2. světovou válkou, až do roku 1948. Abstract Diploma thesis "The Changing of the Media in Nový Jičín and its surroundings from 1945 to 1948" deals with the local media, which were based in the region of Nový Jičín in the period from 1945 to 1948. The work focuses mainly on their...
|
host ::
RSS.