|
|
Zapojení veřejnosti do územního plánování
Dvořák, Adam ; Derlich, Stanislav (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
1 Abstrakt Tato práce analyzuje a popisuje zákonné možnosti, kterými veřejnost disponuje pro účast na územním plánování. Smyslem práce je zjistit, zdali veřejnost může, jako jeden ze subjektů územního plánování, zastávat v této činnosti klíčové postavení nebo zdali hraje roli spíše marginální. Autor nejprve definuje základní pojmy, jimiž jsou "veřejnost" a "územní plánování". Mimo to nastíní i problematiku postavení environmentálních spolků, kterou se zabývá v průběhu celé práce. Následně uvádí základní kategorizaci územně plánovacích nástrojů na koncepční a realizační, přičemž dále přechází k obecné charakteristice jednotlivých nástrojů a jejich vzájemných vztahů. U každého z nástrojů popisuje především jeho funkci, obsah a typické znaky. V dalších kapitolách již autor podrobně popisuje a rozebírá konkrétní možnosti, prostředky a nástroje veřejnosti pro zapojení se do územního plánování, přičemž tak činí vždy ve vztahu ke konkrétnímu územně plánovacímu nástroji. Analýza se neomezuje pouze na současný stav právní úpravy, ale zkoumá i její vývoj od účinnosti současného stavebního zákona, tedy od roku 2007. Stěžejním objektem analýzy je relevantní soudní judikatura, která je v práci detailně rozebírána a která v posledních několika letech prošla zásadními obraty, a to např. v otázkách aktivní legitimace k...
|
|
|
Účast veřejnosti v řízeních podle stavebního zákona
Vozák, Jiří ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Účast veřejnosti v řízeních podle stavebního zákona Abstrakt Tato práce se zabývá účastí veřejnosti ve vybraných řízeních podle stavebního zákona. Hlavním cílem je posouzení toho, zda je v České republice zajištěna účinná účast veřejnosti. Z různých forem účasti veřejnosti se tato práce v detailu zaměřuje na účast spolků na ochranu životního prostředí. Ochrana životního prostředí je ve veřejném zájmu a základní úlohu by při ní měl hrát stát a jeho orgány. Při kolizi protichůdných veřejných zájmů se však může ochrana životního prostředí dostat do pozadí. Z toho důvodu je důležité, aby se i jiné subjekty mohly podílet na ochraně životního prostředí. Klíčovým institutem v této souvislosti je účast veřejnosti. Subjekty odlišné od státu v tomto ohledu disponují různou mírou práv a povinností a jejich postavení a možnost ovlivnit rozhodovací procesy se může lišit. Účast veřejnosti je v právním systému České republiky zakotvena na různých úrovních. V mezinárodním právu hraje nejdůležitější roli Aarhuská úmluva, v evropském právu umožňují účast veřejnosti některé směrnice a další právní předpisy EU. Vliv na účast veřejnosti má samozřejmě také judikatura Soudního dvora Evropské unie. Ve vnitrostátním právu jsou samotné základy účasti veřejnosti zakotveny v Ústavě a Listině základních práv a svobod. Tato obecná...
|
|
|
Účast veřejnosti na rozhodovacích procesech v rámci ochrany životního prostředí
Němeček, David ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Derlich, Stanislav (oponent)
5 Účast veřejnosti na rozhodovacích procesech v rámci ochrany životního prostředí je důležitým aspektem v rámci stavebně-povolovacího procesu. V této diplomové práci se věnuji zejména účasti veřejnosti v podobě spolků na celém povolovacím procesu staveb. Cílem je rozebrat aktuální právní úpravu s náhledem do mezinárodní legislativy ohledně dvou stěžejních práv a to práva na informace a práva na účast. Posuzuji aktuální stav účasti spolků v řízeních a využívám hojnou judikaturu v této oblasti. Především se snažím docílit srovnání nutnosti aktuálního rozsahu práv na účast veřejnosti oproti zachování zájmu na ochranu životního prostředí a kontrolní funkce veřejnosti, která je v jakémkoliv řízení určitě nezbytným prvkem. Závěrem dospívám k názoru, že stavbě- povolovací řízení je zbytečně komplikované a rozsáhlé, což nemůže být ku prospěchu jak veřejnosti, tak investorům. Zastávám názor, že celý proces by se měl výrazně zjednodušit a spolupráce veřejnosti s investorem by měla být prováděna zcela jiným způsobem.
|
|
|
Právní úprava posuzování vlivů záměrů na životní prostředí v návaznosti na evropskou legislativu
Linkeová, Sandra ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Humlíčková, Petra (oponent)
Tématem diplomové práce je proces posuzování vlivů záměrů na životní prostředí v návaznosti na příslušnou evropskou legislativu. Diplomová práce si klade za cíl podat ucelený rozbor platné právní úpravy institutu posuzování vlivů na životní prostředí, a to včetně jejího historického, mezinárodního a evropského kontextu. Diplomová práce je rozčleněna do pěti základních kapitol. První kapitola práce je věnována obecné charakteristice institutu posuzování vlivů na životní prostředí a zásadám, který tento proces ovládají. Druhá kapitola pojednává o vývoji procesu posuzování vlivů v mezinárodním právu s důrazem na Aarhuskou úmluvu. Třetí kapitola je zaměřena na zakotvení institutu v evropském právu. Jádrem práce je její čtvrtá část, ve které dochází k vymezení jednotlivých fází procesu posuzovaní vlivů na životní prostředí tak, jak jej upravují české právní předpisy. V poslední kapitole práce jsou nastíněny očekávané koncepční změny v pojetí institutu posuzování vlivů na životní prostředí.
|
|
|
Právní úprava posuzování vlivů záměrů na životní prostředí v návaznosti na evropskou legislativu
Linkeová, Sandra ; Humlíčková, Petra (oponent) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Tématem diplomové práce je proces posuzování vlivů záměrů na životní prostředí v návaznosti na příslušnou evropskou legislativu. Diplomová práce si klade za cíl podat ucelený rozbor platné právní úpravy institutu posuzování vlivů na životní prostředí, a to včetně jejího historického, mezinárodního a evropského kontextu. Diplomová práce je rozčleněna do pěti základních kapitol. První kapitola práce je věnována obecné charakteristice institutu posuzování vlivů na životní prostředí a zásadám, který tento proces ovládají. Druhá kapitola pojednává o vývoji procesu posuzování vlivů v mezinárodním právu s důrazem na Aarhuskou úmluvu. Třetí kapitola je zaměřena na zakotvení institutu v evropském právu. Jádrem práce je její čtvrtá část, ve které dochází k vymezení jednotlivých fází procesu posuzovaní vlivů na životní prostředí tak, jak jej upravují české právní předpisy. V poslední kapitole práce jsou nastíněny očekávané koncepční změny v pojetí institutu posuzování vlivů na životní prostředí.
|
|
|
Právní aspekty dostavby jaderné elektrárny Temelín
Klobouček, Eduard ; Handrlica, Jakub (vedoucí práce) ; Staša, Josef (oponent)
Tato práce se zabývá právními aspekty zvažované dostavby jaderné elektrárny Temelín. Snaží se zmapovat veškerá správní řízení potřebná k uskutečnění tohoto záměru. Jedná se zejména o správní řízení dle atomového zákona, stavebního zákona, energetického zákona nebo zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Zabývá se rovněž strategickými a jinými koncepčními dokumenty, které o této dostavbě pojednávají. V neposlední řadě pak komplexně mapuje možné zapojení veřejnosti do jednotlivých procesů. Práce rovněž obsahuje komparaci s obdobnými procesy ve Francii, Japonsku, Německu, Slovensku a Spojených státech amerických. V závěrečných kapitolách se dotýká i některých souvisejících aspektů jako je například odpovědnost za jadernou škodu, nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem či systémem záruk. V práci je rovněž nastíněn možný budoucí vývoj a reflektována nejnovější judikatura a změny v právním řádu. V kapitolách dotýkajících se atomového zákona je dále pamatováno na srovnání s návrhem nového atomového zákona, který v současné době prochází legislativním procesem.
|
|
|
Posuzování vlivu na životní prostředí (EIA, SEA)
Vinklerová, Nela ; Humlíčková, Petra (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Tato diplomova prace si klade za cil popsat vyvoj a prubeh procesu posuzovani vlivu na tivotni prostredi v Ceske republice, vcetne jeho mezinarodnich a evropskych souvislosti, a to se zamerenim na otazku ucasti verejnosti v techto procesech. Prace je rozdelena do peti kapitol. Prvni kapitola vymezuje pojem posuzovani vlivu na tivotni prostredi a jeho zakladni principy. Druha kapitola se venuje mezinarodnim, evropskym a historickym korenum a soucasne uprave procesu EIA a SEA. Nasledujici kapitola podrobne popisuje prubeh procesu EIA. Ctvrta kapitola se venuje pravni uprave procesu SEA. Posledni, pata kapitola se zabyva otazkou ucasti verejnosti v techto procesech. Diplomova prace je zakoncena zaverem shrnujicim v ni obsatene poznatky.
|
|
|
Posuzování vlivu na životní prostředí (EIA, SEA)
Vavřínka, David ; Sobotka, Michal (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Tématem diplomové práce je proces posuzování vlivů na životní prostředí, zejména se zaměřením na proces SEA. Autor se v práci zabývá způsobem, jakým česká právní úprava posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí reflektuje požadavky plynoucí z mezinárodní a evropské úpravy. V první části podává definici samotného pojmu posuzování vlivů na životní prostředí a pojmenovává právní principy, které ovlivňují vznik a uplatňování právní úpravy procesu posuzování. V druhé části se práce věnuje historii procesu posuzování, blíže popisuje také proces EIA. Dále jsou v kapitole rozebrány zásadní mezinárodní a evropské dokumenty s dopadem na proces SEA. Práce identifikuje z nich plynoucí požadavky klíčové pro českou právní úpravu. Třetí část práce je věnovaná obecné právní úpravě strategického posuzování v českém právu, zde se práce věnuje rovněž souladu ustanovení zákona o posuzování vlivů na životní prostředí s požadavky plynoucími z mezinárodní a evropské úpravy. V poslední kapitole se práce věnuje speciální úpravě procesu SEA v rámci stavebního zákona. Proces posuzování vlivů koncepcí se zde realizuje v rámci institutu územního plánování.
|
|
|
Územní plánování jako nástroj ochrany životního prostředí
Frýdl, Jan ; Sobotka, Michal (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Velice důležitým nástrojem ochrany životního prostředí je územní plánování, které je tématem této práce. Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území prostřednictvím trvalého a komplexního řešení vhodného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosáhnout souladu mezi veřejnými a soukromými zájmy s ohledem na rozvoj území. Ve své práci jsem se věnoval převážně koncepčním nástrojům územního plánování, tedy územně analytickým podkladům, územní studii, politice územního rozvoje, územně plánovací dokumentaci, která je tvořena zásadami územního rozvoje a územními plány. Snažil jsem se též nastínit výkon veřejné správy v oblasti územního plánování. K pochopení celkové problematiky bylo též nezbytné vymezit základní principy, na kterých je územní plánování založeno. Jedním z nejdůležitějších principů je princip udržitelného rozvoje. Neméně důležitým nástrojem ochrany životního prostředí je posuzování vlivů na životní prostředí. Tato oblast je v českém právním řádu upravena v zákoně č. 100/2001 Sb., a zákon zde rozlišuje mezi záměrem stavby, činnosti nebo technologie (EIA) a koncepcí, strategií, politikou, plánem nebo programem (SEA). Těmito nástroji je posuzován případný dopad předkládaných záměrů na životní prostředí. Podle mého názoru stěžejní část mé práce tvoří kapitola, která se...
|
|
|
Územní plánování jako nástroj ochrany životního prostředí
Nejedlá, Hana ; Humlíčková, Petra (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Práce pojednává o územním plánování jako nástroji ochrany životního prostředí a zabývá se především účastí veřejnosti na procesech územního plánování a efektivitou této účasti. Práce nejprve představuje obecné otázky a pojmy územního plánování, vymezuje jeho cíle a úkoly a popisuje právní úpravu územního plánování včetně aktuální velké novely stavebního zákona, která vstoupila v účinnost 1. 1. 2013. V následujících kapitolách jsou představeny jednotlivé nástroje územního plánování a také forma opatření obecné povahy, ve které je vydávána většina nástrojů územního plánování, a možnost jeho přezkumu. Následuje charakteristika postavení dotčených orgánů a nástrojů, které mají k prosazení veřejných zájmů, tedy stanovisek a závazných stanovisek. Velký důraz je kladen na účast veřejnosti při územním plánování. Nejprve jsou charakterizovány jednotlivé instituty, které umožňují zapojení veřejnosti do územního plánování - především námitky a připomínky, veřejné projednání dokumentů a zástupce veřejnosti - a poté je popsána možnost veřejnosti účastnit se v rámci procesů pořizování jednotlivých nástrojů územního plánování. Závěrem se práce věnuje posuzování vlivů na životní prostředí podle stavebního zákona.
|
host ::
RSS.