|
|
Ecological and Evolutionary Processes Driving the Structure of Plant-Pollinator Networks
Hadrava, Jiří
Abtrakt Rozmnožování většiny druhů rostlin a potrava značné části diverzity živočichů na této planetě přímo závisí na vztazích mezi květy a opylovači. Donedávna se však převážná většina výzkumu opylování zaměřovala pouze na studium opylování konkrétních rostlin a jen málo pozornosti bylo věnováno celým společenstvům rostlin i opylovačů. V posledních desetiletích se však zaměření ekologie opylování posunulo díky zavedení konceptu opylovacích sítí. Tento koncept umožnil zabývat se opylováním v kontextu celého společenstva, poukázal na rozmanitost i komplexitu vztahů mezi rostlinami a jejich opylovači a otevřel řadu nových možností výzkumu těchto vztahů z pohledu jeho významu pro živočichy nebo z pohledu časové a prostorové dynamiky opylovacích interakcí. Přesto však dosud máme jen matné představy o tom, jaké procesy jsou zodpovědné za strukturu a dynamiku těchto sítí. Podoba opylovací sítě je formována jak ekologickými, tak evolučními procesy. Z ekologického pohledu hraje roli například to, jak se druhy v čase a prostoru potkávají nebo jak si jednotlivé taxony opylovačů vybírají mezi rostlinami v závislosti na kontextu prostředí, aktuálních potravních potřebách či nabídce květních zdrojů. Z evolučního pohledu je pak podoba sítě vztahů mezi rostlinami a opylovači určena tím, jak se druhy na sebe vzájemně...
|
|
|
Host-microbiota, pro-inflammatory immunity and physiological senescence in wild birds
Těšický, Martin
Mikrobiálními ligandy vyvolaný zánět je klíčový imunologický proces, který na jedné straně zajišťuje obranyschopnost proti infekčním onemocněním, ale jeho dysregulace může vést také k oxidačnímu poškození tkání. K tomu dochází např. během chronického zánětu, který může způsobovat tzv. inflammaeging, o němž se nyní uvažuje jako o možné příčině stárnutí. Ve své multidisciplinární disertaci jsem za využití evolučně-komparativních přístupů a ptáků jako modelové skupiny zkoumal tři vzájemně propojené aspekty zánětu: (1) evoluční a ekologické determinanty vnitro- a mezidruhové variability střevní mikrobioty (SM), které ovlivňují evoluci ptačí imunity, (2) genetickou diverzitu imunitních genů ovlivňující zánětlivou imunitní odpověď u ptáků a (3) stárnutí ve fyziologických znacích spojených s tzv. inflammagingem na modelu volně žijícího pěvce, sýkory koňadry (Parus major). (1) Pomocí sekvenování bakteriální 16S rRNA jsme zjistili značnou vnitro- i mezidruhovou diverzitu ve složení SM u pěvců a dominanci taxononů z kmenů Proteobacteria, Firmicutes, Actinobacteria and Bacteroidetes. V porovnání se savčí SM, které je do velké míry determinována fylogenezí hostitele a jeho stravou, naše výsledky u pěvců ukazují pouze na středně silný vliv fylogeneze hostitele a velmi slabý vliv ekologických faktorů (potrava a...
|
|
|
Potrava násady kapra (Cyprinus carpio L.) v rybnících - analýza obsahu zažívadel.
SÝKORA, Ondřej
Cílem této bakalářské práce bylo komplexní zhodnocení potravy násady kapra obecného v rybničním polointenzivním chovu, od stádia násady kapra (K2) do stádia tržního kapra (Kt). Sledovalo se, do jaké míry využívá kapr přirozenou a předkládanou potravu a zda se její složení mění v průběhu sezóny. Samotný experiment byl součástí rozsáhlého projektu GAČR (Živiny z ryb nebo výživa pro ryby: Odhalování skrytého rizika znečištění a zadržování živin v rybnících skrze nutriční bioenergetiku ryb), který probíhal v areálu pokusnictví VÚRH Vodňany. Experiment studia potravy probíhal na třech rybnících (0,16 ha), které byly po ponechání na suchu pomalu napuštěny od poloviny dubna pro rozvoj přirozené potravy. Následně bylo dne 26.4.2022 nasazeno 150 ks násady kapra obecného (337 ? 57 g) a 35 ks candáta obecného (S. lucioperca L.; 14,5 ? 38,8 g), kvůli zamezení rozvoje nežádoucích druhů ryb. Odchov kapra trval 162 dní, kdy se během této doby přibližně jednou za měsíc sledovala potrava kapra za využití metody proplachu zažívadel dle Fainy (1975). Z každého rybníka, v každém termínu, byl odebrán obsah zažívadel vždy ze čtyř kaprů. U takto získaných vzorků bylo patrné, že potrava kapra má jist vývoj. Na počátku sezóny byla rozmanitost potravy vysoká. Nejvíce početně zastoupenou složku potravy tvořili zástupci zooplanktonu po celou dobu experimentu. Uvážíme-li však velikost potravních organismů, tak podstatnou roli v potravě kapra hrál na počátku sezóny právě zoobentos, tvořený především larvami pakomárů (Chironomidae). S postupem sezóny se počet jedinců zoobentosu snižoval, v potravě rostl počet planktonních organismů, které představovaly z většiny planktonní perloočky (Cladocera) a klanonožci (Copepoda). Tyto dvě skupiny organismů měly i největší frekvenci výskytu a početnost v zažívadlech za celou dobu experimentu. S postupem sezóny se kromě zvyšujícího se výskytu planktonních organismů zvětšoval i podíl obilí v potravě kaprů.
|
|
| |
|
|
Vliv potravy na vývoj chrousta maďalového (Melolontha hippocastani Fabr.)
Čech, Petr
Bakalářská práce vymezila v širších souvislostech vliv hmyzích fytofágů na les a krajinu a popsala možné dopady gradací na lesní společenstva ve středoevropských podmínkách v závislosti na druhu škůdce, potravní vazbě, četnosti výskytu přemnožení a stanovištních podmínek. Zhodnotila potravní nároky chrousta maďalového (Melolontha hippocastani Fabricius, 1801) a s potravou spojený vliv na fertilitu, orientaci při výběru potravy a působené škody. Stanovila vliv potravy (Quercus petraea (Matt.) Liebl.) ošetřené roztokem chloridu manganatého ve třech koncentracích na spotřebu potravy, mortalitu a fertilitu imág chrousta maďalového. Pro řešení využila laboratorní chov chrousta maďalového. Po žíru na dubu byl ze všech dřevin v chovu ch. maďalový v nejlepší kondici co se týče sledovaných parametrů a byla potvrzena schopnost ch. maďalového konat úživný žír na květech borovice. Ch. maďalový na zvýšený obsah manganu v potravě reagoval negativně a Mn měl prokazatelný vliv na aktivitu, ekologii a fyziologii chrousta. Přes svoje obranné mechanismy - vylučování manganu trusem (až 24 110 mg.kg-1) a začleňování do částí těla, které se neúčastní fyziologických procesů (až 430 mg.kg-1) – reagoval ch. maďalový zkrácenou dobou žíru (u samic o osm a půl dne), snížením příjmu potravy (až na pětinu) a sníženou plodností, kdy ve variantě s koncentrací 17 700 mg.kg-1 manganu v potravě nebyly samice schopné kladení vajíček vůbec. Redukce plodnosti vlivem zvýšené koncentrace manganu v potravě nastala už ve variantě T1, kdy počet nakladených vajec klesl na čtvrtinu. Dle sledovaných parametrů chovu byla překonána hranice toxicity tohoto prvku pro ch. maďalového a dosaženo mj. také snížení plodnosti samic.
|
|
|
Zhodnocení kvality přijímané potravy prasete divokého v oboře Soutok, LČR, LZ Židlochovice
Poulíčková, Kateřina
V období od ledna 2016 do března 2018 byla provedena studie hodnotící kvality přijímané potravy prasetem divokým v oboře Soutok, Lesy České republiky, s. p. Byly sledovány potravní složky vyskytující se v potravě během celého roku. Při vyhodnocení byla použita makroskopická a mikroskopická metoda. Těmito metodami bylo zpracováno 294 vzorků žaludků. Rostlinná složka tvořila 99 % a živočišná složka 1 % obsahu žaludku. Byly vyhodnoceny rozdíly v přijímané potravě mezi ročním obdobím, věkovými třídami a také zhodnocen podíl potravy z přikrmování. V závěru práce jsou navrženy různé způsoby přikrmování v závislosti na konkrétním ročním období.
|
|
|
Ecological and Evolutionary Processes Driving the Structure of Plant-Pollinator Networks
Hadrava, Jiří ; Klečka, Jan (vedoucí práce) ; Gilbert, Francis Sylvest (oponent) ; Vujić, Ante (oponent)
Abtrakt Rozmnožování většiny druhů rostlin a potrava značné části diverzity živočichů na této planetě přímo závisí na vztazích mezi květy a opylovači. Donedávna se však převážná většina výzkumu opylování zaměřovala pouze na studium opylování konkrétních rostlin a jen málo pozornosti bylo věnováno celým společenstvům rostlin i opylovačů. V posledních desetiletích se však zaměření ekologie opylování posunulo díky zavedení konceptu opylovacích sítí. Tento koncept umožnil zabývat se opylováním v kontextu celého společenstva, poukázal na rozmanitost i komplexitu vztahů mezi rostlinami a jejich opylovači a otevřel řadu nových možností výzkumu těchto vztahů z pohledu jeho významu pro živočichy nebo z pohledu časové a prostorové dynamiky opylovacích interakcí. Přesto však dosud máme jen matné představy o tom, jaké procesy jsou zodpovědné za strukturu a dynamiku těchto sítí. Podoba opylovací sítě je formována jak ekologickými, tak evolučními procesy. Z ekologického pohledu hraje roli například to, jak se druhy v čase a prostoru potkávají nebo jak si jednotlivé taxony opylovačů vybírají mezi rostlinami v závislosti na kontextu prostředí, aktuálních potravních potřebách či nabídce květních zdrojů. Z evolučního pohledu je pak podoba sítě vztahů mezi rostlinami a opylovači určena tím, jak se druhy na sebe vzájemně...
|
|
|
Host-microbiota, pro-inflammatory immunity and physiological senescence in wild birds
Těšický, Martin ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Tschirren, Barbara (oponent) ; Štěpánek, Ondřej (oponent)
Mikrobiálními ligandy vyvolaný zánět je klíčový imunologický proces, který na jedné straně zajišťuje obranyschopnost proti infekčním onemocněním, ale jeho dysregulace může vést také k oxidačnímu poškození tkání. K tomu dochází např. během chronického zánětu, který může způsobovat tzv. inflammaeging, o němž se nyní uvažuje jako o možné příčině stárnutí. Ve své multidisciplinární disertaci jsem za využití evolučně-komparativních přístupů a ptáků jako modelové skupiny zkoumal tři vzájemně propojené aspekty zánětu: (1) evoluční a ekologické determinanty vnitro- a mezidruhové variability střevní mikrobioty (SM), které ovlivňují evoluci ptačí imunity, (2) genetickou diverzitu imunitních genů ovlivňující zánětlivou imunitní odpověď u ptáků a (3) stárnutí ve fyziologických znacích spojených s tzv. inflammagingem na modelu volně žijícího pěvce, sýkory koňadry (Parus major). (1) Pomocí sekvenování bakteriální 16S rRNA jsme zjistili značnou vnitro- i mezidruhovou diverzitu ve složení SM u pěvců a dominanci taxononů z kmenů Proteobacteria, Firmicutes, Actinobacteria and Bacteroidetes. V porovnání se savčí SM, které je do velké míry determinována fylogenezí hostitele a jeho stravou, naše výsledky u pěvců ukazují pouze na středně silný vliv fylogeneze hostitele a velmi slabý vliv ekologických faktorů (potrava a...
|
|
|
Evolution of litter size in hystricomorph rodents
Cingelová, Alexandra ; Dušek, Adam (vedoucí práce) ; Špoutil, František (oponent)
Podrád Hystricomorpha je vďaka svojmu širokému rozšíreniu, veľkej rozmanitosti obývaných ekosystémov a sociálnych systémov ideálnou modelovou skupinou pre štúdium evolúcie life-history hlodavcov. Sledovaním niekoľkých faktorov sa podarilo určiť kľúčové činitele, ktoré počas evolúcie ovplyvnili veľkosť vrhu. Data set obsahoval 75 z celkových 292 druhov podrádu, nakoľko boli kľúčové študované údaje známe len pre tieto druhy. Ku každému druhu bola zo získaných informácií z odbornej literatúry pridelená priemerná veľkosť vrhu, veľkosť tela samice a samca, miera pohlavného dimorfizmu, stupeň sociality, typ rozmnožovacieho systému, miera rodičovskej starostlivosti o mláďatá, prítomnosť multipartentity, typ habitatu a potravy. Analýza zahrňovala štatistickú časť počítanú pomocou všeobecných lineárnych zmiešaných modelov, a fylogenetickú časť zahŕňajúcu parsimonálne mapovanie znakov na fylogenetický strom a lineárnu regeresiu pomocou fylogeneticky nezávislých kontrastov. Medzi faktory, ktoré preukázali značný vplyv na veľkosť vrhu boli sociálne faktory - miera sociality, pohlavný dimorfizmu a rozmnožovací systém. S nimi má menší vplyv aj multipaternita. Ekologické faktory, potrava a prostredie, nemajú signifikantný vplyv pokiaľ nie sú kombinované s efektom čeľade. Je teda možné predpokladať, že ekologické...
|
|
|
Vliv pachu predátora na rychlost evakuace trávicího traktu invazního hlaváče černoústého (Neogobius melanostomus)
BRYLLOVÁ, Vendula
V průběhu posledních 30 let hlaváč černoústý (Neogobius melanostomus) kolonizoval značnou část evropského říčního systému a podobný trend lze pozorovat ve Velkých jezerech v Severní Americe. Souběžně se ovšem hlaváč černoústý na těchto lokalitách dostává pod silný predační tlak původních predátorů, který se ovšem jeví jako zanedbatelný pro destabilizaci jeho populací. Avšak kvantifikace nepřímého vlivu těchto predátorů na hlaváče černoústého stále chybí. Cílem předložené diplomové práce bylo odhalit vliv chemických signálů původního, troficky výše postaveného predátora (úhoře říčního - Anguilla anguilla) na rychlost evakuace trávicího traktu níže postaveného predátora - hlaváče černoústého. V rámci experimentu byli hlaváči testováni v prostředí: 1) bez chemických signálů (kontrolní skupina); 2) s chemickými signály původem od úhoře krmeného hlaváči s obohacením vody o alarmové feromony kůže hlaváčů (konspecifická úprava); 3) s chemickými signály původem od úhoře krmeného rousnicemi (heterospecifická úprava). Jednotlivé úpravy byly testovány na rychlost evakuace larev pakomárů v trávicím traktu hlaváčů. Rychlost evakuace trávicího traktu hlaváčů černoústých se v jednotlivých testovaných úpravách statisticky průkazně nelišila. Testovaná potrava byla u všech úprav evakuována do 9 hodin od počátku experimentu. Ze získaných výsledků vyplývá, že přítomnost chemických signálů od výše postaveného predátora (úhoře říčního), se současným výskytem či absencí alarmových feromonů původem z potravy (níže postaveného predátora), nemá vliv na rychlost evakuace trávicího traktu hlaváče černoústého, což se jeví jako další výhoda tohoto vysoce invazivního akvatického druhu při kolonizaci nových území.
|
host ::
RSS.