|
|
Stašek a Němci
Šebek, Jaroslav
Studie se zabývá vztahem Bohumila Staška, vyšehradského kanovníka a významné politické osobnosti českého katolicismu, k německému etniku v Československu v době meziválečného státu, nacistické okupace a po skončení války.
|
|
|
Mezi Masarykem a Kramářem. Fenomén Ruska při vzniku ČSR
Vlček, Radomír
T.G.Masaryk a K. Kramář patřili při formulování vizí vytvoření samostatného československého státu k nejvýznamnějším osobnostem. U obou faktor Ruska jako velkého samostatného a především slovanským etnikem osídleného státu sehrával mimořádně závažnou úlohu. Kramářovo pojetí Ruska stavělo na idealizaci ruského prostředí, Masarykovo kritické rusofilství bylo založeno na posouzení kladů a záporů Ruska.
|
|
|
Proč se Rakousko-Uhersko v 70. letech 19. století zacílilo právě na Bosnu a Hercegovinu
Hladký, Ladislav
Článek objasňuje politické, hospodářské a také vojenské důvody, které vedly v 70. letech 19. století habsburskou monarchii k tomu, že se intenzivně začala zajímat o území Bosny a Hercegoviny, které do té doby tvořilo nejzápadnější provincii osmanské říše. Interes Rakouska-Uherska o Bosnu vyvrcholil v létě roku 1878 na kongresu velmocí v Berlíně, kde habsburská monarchie získala od evropských diplomatů mandát k okupaci Bosny a Hercegoviny. Text je písemnou podobou referátu, který byl přednesen na vědecké konferenci v Ústí nad Labem, která byla uspořádána mj. k připomenutí 140. výročí okupace Bosny a Hercegoviny Rakouskem-Uherskem.
|
|
| |
|
|
Změny názvů měst v bývalém SSSR
Martínek, Jiří
Článek (psaný historikem, nikoli lingvistou) stručně charakterizuje nejvýznamnější změny, jimiž procházelo přejmenovávání měst (zvláště po politických osobnostech) v bývalém SSSR během komunistické éry.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.