Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 117 záznamů.  začátekpředchozí107 - 116další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Podkladová studie pro odhad biologické aktivity půdy v asanovaných a přirozeně se vyvíjejících porostech na území NP Šumava
OTÁHALOVÁ, Šárka
Tato práce je sepsána jako grantová žádost na projekt týkající se výzkumu vlivu managementu na biologickou aktivitu půdy v NP Šumava. Tento projekt je součástí výzkumu celkového vlivu asanace na půdu - na půdní chemismus, mikrobiální aktivitu, půdní živočichy, vegetační pokryv, průběh teplot a vlhkosti.
Effects of nutrients and water level on \kur{Phalaris arundinacea} growth
KÁPLOVÁ, Miroslava
This thesis is an extension of my Bc. thesis. Based upon previously conducted research in a wet grassland, Mokré Louky, near Třeboň, Czech Republic, a mesocosm experiment was designed for investigating the effect of two nutrient regimes (non fertilized / fertilized) and three flooding regimes (saturated / spring flood / flooded) on Carex acuta and Phalaris arundinacea plants to determine the effect of management type for restoring a more diverse wet meadows system.
Stravovací návyky žáků II. stupně ZŠ na Třeboňsku
PLOC, Milan
V bakalářské práci se zabývám tématem - Stravovací návyky žáků II. stupně ZŠ na Třeboňsku. V teoretické části jsou charakterizovány pojmy týkající se výživy. Jednotlivé kapitoly rozebírají základní složky výživy a jejich význam pro lidský organismus. Dále se zmiňuji o nadváze, obezitě a poruchách příjmu potravy, které mohou ovlivnit zdraví dětí. Výzkum je zaměřen na stravovací návyky dětí. Jedná se o 3 denní monitorování stravy formou stravovacích záznamů. Cílem bakalářské práce je zjištění nutričních hodnot jednotlivých potravin a energetického příjmu během dne u dětí.
Životní styl pracovníků působících v poradenství zdravého životního stylu.
JANOŠOVÁ, Kateřina
Životní styl představuje z hlediska ovlivnění zdraví jeden z nejvýznamnějších faktorů. Životní styl většiny lidí je na počátku 21. století poněkud alarmující. Poradenství zdravého životního stylu poskytuje základní spektrum vyšetření, která určuje hladinu individuálního rizika klienta. Rozbor těchto rizik umožňuje doporučit optimální změnu ve výživě, spotřebě alkoholu, v kuřáckých návycích, pohybové aktivitě a ve zvládání stresu. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. První část představuje teoretické vymezení zkoumané problematiky. Zabývá se popisem pojmu zdravý životní styl, otázkami ovlivňujícími faktory zdraví. V empirické části jsou interpretovány výsledky realizovaného výzkumu, který byl zaměřený na zmapování životního stylu pracovníků působících v poradenství zdravého životního stylu. V empirické části jsem použila metodu dotazníku a získaná data jsem statisticky zpracovala. Výzkumný vzorek tvořilo 153 respondentů působících v poradenství zdravého životního stylu. Kontrolní skupinu tvořilo 438 zaměstnanců OOVZ. Výzkumem jsem došla k závěru, že pracovníci působící v poradenství zdravého životního stylu si uvědomují důležitost dodržování zdravého životního stylu, ale ne vždy jednotlivá doporučení dodržují. Mezi hlavní problémy bych zařadila zejména nedostatek pohybové aktivity, nedostatečná konzumace ryb a luštěnin.
Hodnocení stravovacích návyků sester na JIP a ARO programem NutriDan
EIGNEROVÁ, Anna
Výživa a stravovací návyky jsou jedním z bodů zdravého životního stylu, stejně jako psychická a fyzická pohoda. Stravování by mělo být pravidelné se zastoupením všech složek výživy ve správném poměru. Důležitý je poměr cukrů, tuků a bílkovin (55 - 60 % : 25 - 30 % : 10 - 15 %), dostatečný příjem obilovin (3-6 porcí za den), ovoce a zeleniny (3 - 5 porce za den), mléčných výrobků (2 - 3 porce za den), masa a masných produktů (1 - 2 porce za den). Dostatečný příjem tekutin, který by se měl pohybovat okolo 30ml na kg naší váhy, je významnou součástí naší výživy. Cílem této práce bylo zhodnotit kvalitu stravovacích návyků sester na JIP a ARO dle programu NutriDan. K dosažení tohoto cíle byly stanoveny 4 hypotézy, a to: H 1 Sestry na JIP a ARO se stravují pravidelně. H 2 Sestry mají v jídelníčku ovoce a zeleninu zastoupené doporučeným množstvím denně (4 x 100 g). H 3 Příjem tekutin v zaměstnání je menší než příjem tekutin mimo zaměstnání. H 4 Poměr cukru, tuku a bílkovin v jídelníčku odpovídá individuálnímu odhadu energetického výdeje. Výzkum byl koncipován jako kvantitativní, přičemž byl použit anonymní dotazník, který měl 3 části (obecnou, speciální a vzpomínaný jídelníček za 24 hodin). Rozdáno bylo 104 dotazníků, z toho 52 sestrám intenzivní péče na ARO a 52 sestrám intenzivní péče na oddělení JIP. Tyto dotazníky byly rozdány do 3 nemocnic, vrátilo se 73 dotazníků. Z toho bylo 43 sester pracujících na ARO a 30 na JIP. Ke zpracování dat výzkumu byl použit program Microsoft Excel a program NutriDan, výsledky pak byly upraveny do grafů. Cíl práce byl naplněn, přičemž hypotézy 1, 2 a 4 se byly vyráceny, a hypotéza 3 se potvrdila. Sestry intenzivní péče pracující na JIP a ARO se nestravují pravidelně, mají často snížený příjem energie, nemají správný poměr cukru, tuku a bílkovin. Příjem ovoce a zeleniny, masa, mléčných výrobků a vlákniny je rovněž snížený a nepravidelný. Příjem tekutin je dostatečný, jak v zaměstnání, tak i doma. S výsledky bakalářské práce bude seznámen management nemocnic a oddělení, kde byl výzkum prováděn. Práci bude možné použít jako podklad pro vytvoření přednášek a osvětového materiálu ke změně přístupu sester intenzivní péče k jejich stravování.
Hodnocení stravovacích návyků sester na standardních odděleních
KADLECOVÁ, Lenka
Abstrakt Bakalářská práce Hodnocení stravovacích návyků sester na standardních odděleních programem NutriDan je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zaměřuje na osobnost sestry, její vzdělání a podmínky k výkonu její práce. Stravovací návyky se hodnotí u sester na standardních odděleních. Dále pak je zaměřena na samotnou výživu, která je důležitá nejen pro sestry, ale i pro nás ostatní. Jsou zde rozebrány všechny složky stravy jako cukry, tuky a bílkoviny. Následují je vitamíny, minerální a stopové prvky a samozřejmě pitný režim, který je také důležitý. Prvním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem se sestry stravují na standardních odděleních. Druhým cílem bylo zjistit, jestli je nějaký rozdíl ve stravování, když jsou sestry doma anebo když jsou v práci. K těmto cílům byly stanoveny tyto hypotézy: H1 Sestry na standardních odděleních se v pracovní době stravují nepravidelně. H2 Více jak polovina sester na standardních odděleních se v době volna stravují podle zásad správné životosprávy. H3 Sestry ví, jak se správně stravovat. Ve výzkumné části byla použita metoda kvantitativního výzkumu ? anonymní dotazník. Dotazník obsahoval 18 otázek, 10 otázek je uzavřených a 4 polootevřené, zbylé 4 byly doplňující. Součástí dotazníku byly také dva záznamové archy, na které sestry zapisovaly 24 hodinový jídelníček i s tekutinami, které vypily. Jeden záznamový arch byl na den, kdy byly sestry v zaměstnání a druhý na den, kdy měly volno a byly doma. Pro výzkumnou část bylo možno použít 102 dotazníků a jídelníčků. V programu NutriDan poté byly jídelníčky vyhodnoceny. Z výsledků výzkumu vyplývá, že sestry pokud jsou v zaměstnání tak přijmou méně energie než je jejich výdej. Dále z výsledků výzkumu vyplynulo, že sestry ví obecně jak se správně stravovat a jejich hodnoty BMI jsou ve většině v normě. Většina sester ví, že jejich jídelníček se liší v době volna a kdy jsou v práci, ale doma se snaží jíst pravidelně a podle zásad správné životosprávy. Proto jsou v jejich stravování znatelné rozdíly a i výsledky z NutriDanu o obsažených složkách výživy tomu napovídají vyjma proteinů a vlákniny. Tyto složky výživy jsou doma i v práci zanedbávány. Pravidelně snídají a více jak polovina jí pravidelně. Pravidelně konzumují ovoce a zeleninu a mléčné výrobky. V době, kdy jsou sestry v zaměstnání, jejich jídelníčky jsou nevyrovnané a méně výživné. V době, kdy jsou sestry v zaměstnání se sestry stravují nepravidelně a neplnohodnotně. V zaměstnání často v jídelníčcích figurují mléčné výrobky a ovoce a zelenina a jídla s vysokým obsahem cholesterolu a lipidů. V praxi by mohly být tyto výsledky poskytnuty sestrám na odděleních, aby věděly, kde dělají ve svém stravování chyby, jak je to s jejich stravováním a mohly změnit nebo upravit svoje stravování. Dále pak by výsledky mohly být publikovány v odborných časopisech nebo článcích zabývajících se touto problematikou.
Výživa a její specifika při sportu a rekreačních pohybových aktivitách.
SEKEROVÁ, Blanka
Anotace: Tématem mé bakalářské práce je Výživa a její specifika při sportu a rekreačních pohybových aktivitách. Zabývala jsem se nejdůležitějšími oblastmi výživy,které by měly stát v popředí zájmu sportovců i osob provozujících rekreační pohybovou aktivitu. V oboru nutriční terapie je pozornost věnována zejména léčebné výživě, prevenci nemocí není věnováno mnoho prostoru. Pokusila jsem se prostudovat dostupnou literaturu na toto téma a zhodnotit, v jakých oblastech je výživa sportovce hodna nejvyšší pozornosti. V praktické části práce se pak zabývám srovnávací studií dvou sportovců. Jeden se věnuje silovému sportu, druhý silově vytrvalostnímu. Každý tento sportovec byl podroben vyšetření u sportovního lékaře. Sportovci zapisovali retrospektivní metodou příjem potravy po dobu 3 týdnů v přípravě na soutěž. Rovněž zapisovali prováděnou pohybovou aktivitu. Tyto zápisy jsem následně vyhodnotila a srovnala s výživovými doporučeními, kterými by se měli sportovci řídit s ohledem na udržení a upevnění zdraví.
Ekologická a zdravotní rizika znečištění vod živinami
Bláha, Luděk ; Babica, Pavel ; Bláhová, Lucie ; Maršálek, Blahoslav
Shrnutí informací o ekologických a zdravotních dopadeh masivního rozvoje sinic.
Vliv travních porostů a vybraných zoocenóz na odnos živin z povodí
Klimeš, F. ; Kolář, L. ; Kobes, M. ; Pechar, Libor ; Kadlec, J. ; Voženílková, B.
Na základě experimentálních, observačních a systémových studií byly navrženy postupy pro vhodné způsoby obhospodařování travních porostů se zřetelem na posilování jejcich ochranné funkce ve vztahu k hydrosféře a k navazujícím zoocenózám.
Úloha mokřadů v koloběhu energie, vody, živin, uhlíku a těžkých kovů v krajině
Pokorný, Jan ; Květ, Jan
Mokřady jsou definovány třemi základními rysy. V podmínkách naší republiky řadíme k mokřadům tyto ekosystémy: říční nivy včetně lužních lesů, rašeliniště a slatiniště, mokré louky a podmáčené smrčiny, rybníky a jejich pobřeží a umělé mokřady.Tento text se zabývá úlohou mokřadů v krajině.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 117 záznamů.   začátekpředchozí107 - 116další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.