Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 115 záznamů.  začátekpředchozí106 - 115  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Věda a armáda - věda a válka (1914-2004)

Sborník shrnuje příspěvky ze stejnojmenné mezinárodní vědecké konference, která se konala ve dnech 24. - 25. 11. 2004 v Praze. Konferenci uspořádal Masarykův ústav AV ČR ve spolupráci s Ústavem strategických studií Univerzity obrany v Brně a Výzkumným centrem pro dějiny vědy, společným pracovištěm ÚSD AV ČR a UK v Praze. První den konference byl věnován vlastním referátům, druhý den se konal diskusní kulatý stůl na téma Věda a armáda v současné době, jehož průběh je ve sborníku rovněž zachycen. Jednotlivé příspěvky si všímají změn, k nimž v průběhu 20. století došlo ve vztahu vědy a vojenství a připomínají též úlohu vědců samotných a jejich zodpovědnost za zneužití výsledků vědeckého výzkumu ve válečných konfliktech. Většina referátů je zaměřena na první polovinu 20. století, některé pak přibližují vliv vědy na změny v soudobém vojenství nebo sledují proměny české obranné doktríny a stav současného obranného výzkumu v České republice.
Československá armáda za druhé světové války ve vládních vystoupeních generála Sergeje Ingra
Němeček, Jan
Studie podává podrobnou genezi vystoupení ministra národní obrany gen. Sergeje Ingra na zasedáních československé vlády v londýnském exilu. Ingrovy komentáře a obsáhlé zprávy se soustřeďují především na výstavbu a bojové nasazení československé armády.
Edvard Beneš a armáda druhého odboje
Koura, Petr
Studie zkoumá některé aspekty vztahu československého exilového prezidenta dr. Edvarda Beneše a armádních důstojníků v letech druhé světové války.
Financování československé armády ve 30. letech 20. století a její připravenost na možný vojenský konflikt
Bujna, Rudolf ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Soběhart, Radek (oponent)
Po vzniku samostatného Československa, s jehož územím ne všechny sousední státy zcela souhlasily, bylo v první řadě nutno vybudovat silnou armádu, schopnou bránit národ před útoky zvenčí. Protože po první světové válce byly bojeschopné pouze dobrovolnické jednotky a skupiny legionářů, které se vracely z celé Evropy a Ruska, navíc nejednotně vyzbrojené vyžadovalo budování armády mnoho prostředků a diplomatických aktivit. Samotné její financování se v prvních osmi letech skládalo především z rozpočtových příspěvků, po reformě v roce 1927 pak také z tehdy založeného fondu, kvůli možnosti dlouhodobého plánování. V letech ohrožení se pak v důsledku nutnosti zvýšených výdajů na obranu proti expandujícímu Německu přešlo na financování pomocí dluhu, který výrazně pozvedl celkovou velikost československých závazků. Nakonec se pak znovu dostává na otázku připravenosti k boji a možnosti bránit se v konfliktu s Německým agresorem.
Analýza péče o vojáky z povolání
Korandová, Eliška ; Němec, Otakar (vedoucí práce) ; Náplava, Martin (oponent)
Práce popisuje výkon služby vojáka, přerušení a zánik služebního poměru vojáka. Vymezuje konkrétní poskytovanou péči ve formě přídavku na bydlení, výsluhových náležitostí, příspěvků z FKSP, rozšiřování vzdělání, zdravotní péči, preventivní rehabilitaci apod.V závěru je proveden výzkum, zda je péče vojákům opravdu poskytována.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 115 záznamů.   začátekpředchozí106 - 115  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.