|
| |
|
|
Integrace studentů se speciálními vzdělávacími potřebami na středních školách
Hrdličková, Jana ; Vítečková, Michaela (vedoucí práce) ; Janebová, Eva (oponent)
a klíčová slova Cílem této práce je zmapovat integraci studentů se speciálními vzdělávacími potřebami na střední škole. První část se zabývá legislativou, sítí školských poradenských zařízení, postupem při integraci ve škole, , postoji společnosti k osobám s postižením a jinými podmínkami, které v současné době určují podobu integrace. Druhá část je zaměřena na integraci studentů se smyslovým a tělesným postižením na středních školách, protože představují nejpočetnější skupinu individuálně integrovaných studentů a individuální integrací studentů s poruchou autistického spektra, protože pouze pro ně je zatím zpracována metodika středního vzdělávání. Třetí část je výzkumná sonda, která zkoumá zkušenosti učitelů integrovaných žáků, jejich odbornou informovanost, průběh vyučování a hodnocení individuální integrace. Klíčová slova: střední škola, inkluzivní vzdělávání, integrace, žák se speciálními vzdělávacími potřebami, asistent pedagoga, osobní asistent, intaktní žák.
|
|
|
Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ: přístup škol a pedagogů k handicapovaným žákům.
Hamtilová, Martina ; Rajsiglová, Ina (vedoucí práce) ; Havlová, Michaela (oponent)
Diplomová práce se zabývá přístupem škol a pedagogů k handicapovaným žákům. Teoretická část se věnuje problematice žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a její legislativou, pojmu handicap a formám handicapu. Z forem handicapu jsou charakterizovány specifické poruchy učení, lehká mozková dysfunkce a poruchy chování, dětská mozková obrna, autismus a Aspergerův syndrom. Poslední kapitola teoretické části se zaměřuje na podmínky, legislativu, dokumenty a statistické údaje v oblasti integrace handicapovaných žáků. Pro praktickou část diplomové práce jsem si stanovila několik cílů: pozorovat chod vyučovací hodiny, přístup pedagoga a práci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami; realizovat výuku s handicapovanými žáky pro získání vlastní zkušenosti; vést rozhovory s pedagogy, s asistenty pedagogů, případně i se speciálním pedagogem za účelem zjistit názor pedagogických pracovníků na integraci a získat doporučení o přístupu k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami; prostřednictvím dotazníků pro školy zjistit podmínky pro integraci handicapovaných žáků a závěrem shrnout doporučení a vytvořit příručku pro pedagogy začínající pracovat se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.
|
|
|
Školní integrace dětí s Downovým syndromem
KOŠŤÁLOVÁ, Romana
Cílem této práce je popsat důležité aspekty procesu integrace dětí s DS do běžného školství. V první části popisuje diagnózu Downův syndrom (DS) a její specifika. Zabývá se ranou péčí o děti s DS, dále předškolním vzděláváním a možnostmi základního vzdělávání těchto jedinců. V další části uvádí obecnou charakteristiku školní integrace a inkluze a vývoj integračních tendencí v ČR i v zahraničí. Nakonec se podrobněji věnuje procesu školní integrace dětí s DS v České republice, tj. jejím významem, vhodnými podmínkami a případnými nedostatky či překážkami.
|
|
|
Motivace pro práci asistenta pedagoga na 2. stupni ZŠ a následné zkušenosti v této pozici
TRYKAROVÁ, Magdaléna
Diplomová práce se zaměřuje na téma motivace pro práci asistenta pedagoga a důvodů pro setrvání v této pozici. Teoretická část je členěna do sedmi kapitol, které se převážně věnují vývoji školské integrace, následně žákům se speciálními vzdělávacími potřebami a možnostem začleňování do základních škol běžného typu v České republice. Kapitoly popisují postoje veřejnosti k osobám s postižením, indikátory inkluze ve vzdělávání a inkluzivní kulturu školy. Samozřejmě představují pozici asistenta pedagoga v edukačním kontextu. Jaké má povinnosti, kompetence a co vše je náplní práce asistenta ve školství. Hlavním cílem výzkumného šetření prezentovaného v praktické části je prozkoumat důvody, které souvisí s přijetím práce asistenta pedagoga a především zanalyzovat, co konkrétně motivuje asistenty v dlouhodobém setrvání v této pozici. K získání potřebných informací bylo použito hloubkových rozhovorů.
|
|
|
Příklady zdařilé integrace žáků (studentů) s tělesným postižením v hlavním vzdělávacím proudu
HEŘMANOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá příklady zdařilé integrace žáků s tělesným postižením v hlavním proudu vzdělávání v Českých Budějovicích a v blízkém okolí. Integrace žáků s tělesným postižením je v současné době velmi rozšířená a často se s ní můžeme setkat ve školách běžného typu. Práce se skládá ze tří částí: teoretické, praktické a přílohové. Teoretická část bakalářské práce se zabývá základními pojmy týkající se zdravotního postižení. Jsou zde rozděleny a popsány nejznámější druhy tělesného postižení. Dále je v práci charakterizován žák se speciálními vzdělávacími potřebami a jeho možnosti vzdělávání z hlediska legislativy. Práce se zabývá pojmy integrace a inkluze. Pojem integrace je v České republice legislativně znám už od roku 1989. V procesu integrace jsou důležitá podpůrná opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, jako jsou raná péče a speciálně pedagogická podpora. Integrace by měla být připravená a důkladně naplánovaná ještě před jejím vznikem. V procesu integrace hrají významnou roli faktory, které ovlivňují tento proces. Těmito faktory jsou například rodiče a rodina, škola, třídní kolektiv, učitelé, poradenství, diagnostika a také forma integrace. Cíl práce spočívá ve vyhledání a popsání příkladů zdařilé integrace žáků s tělesným postižením v hlavním proudu vzdělávání. Dílčími cíli je nadále zjistit, jaké faktory pozitivně ovlivňují tento proces, dále i faktory, které nejsou v tomto procesu žádoucí. Dalším dílčím cílem bylo zároveň zjistit úroveň týmové spolupráce mezi školou, rodiči a školským poradenským zařízením a také kooperaci žáka se spolužáky, asistentem pedagoga a třídním učitelem. K dosažení praktických cílů bylo využito kvalitativního výzkumu. Sběr dat probíhal metodou dotazníku a polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo pět žáků s tělesným postižením integrovaných na běžných základních školách v Českých Budějovicích a v blízkém okolí. Dále rodiče a třídní učitelé integrovaných žáků. Pro integrované žáky a jejich rodiče byly vytvořeny dotazníky s otevřenými otázkami lišící se daným počtem otázek a jejich obsahem. S třídními učiteli integrovaných žáků byl uskutečněn polostrukturovaný rozhovor. Z výsledků práce je patrné, že nejvýznamnějšími faktory ovlivňující integraci jsou faktory lidské. Všichni lidé, kteří jsou zapojeni do integrace, jsou zároveň nejvýznamnějšími činiteli, na kterých závisí úspěšnost celého procesu. Jedná se o spolupráci rodičů a školy, spolupráci asistenta pedagoga s třídním učitelem, práci asistenta pedagoga s integrovaným žákem, dále také pozitivní přijetí žáka intaktními spolužáky a spolupráce školy se speciálně pedagogickým centrem. Spolupráce všech zúčastněných je nezbytná pro úspěšný proces integrace. Následně jsou důležitá také podpůrná opatření, kterými jsou speciální metody, kompenzační, rehabilitační a učební pomůcky, speciální didaktické materiály a další. Nejvyšším možným podpůrným opatřením je zřízení funkce asistenta pedagoga. Práce popisuje úspěšné příklady integrace, přičemž každý z nich je unikátní. Neexistuje přesný návod, jak zajistit úspěšnost integrace. Vždy záleží na možnostech dané školy a na individuálních schopnostech integrovaného žáka. Každý žák potřebuje jiné zajištění podpůrných opatření, které mu pomohou překonat překážky, které způsobují tělesné postižení. Práce může být přínosem pro studenty se zájmem o tuto problematiku. Může dále posloužit i běžným školám, na kterých je realizováno inkluzivní vzdělávání a také rodičům, kteří se zajímají o individuální integraci v běžné škole.
|
|
|
Profesní příprava žáka se speciálními vzdělávacími potřebami
Šupová, Dana
Tématem bakalářské práce je profesní příprava žáka se speciálními vzdělávacími potřebami v oboru Stravovací a ubytovací služby na Středním odborném učilišti v Kyjově. V prvních třech teoreticky zaměřených kapitolách se práce zabývá jedinci s mentálním postižením, jejich znevýhodněním, možnostmi středoškolského vzdělávání a činiteli ovlivňujícími profesní přípravu. Metodou teoretické části je studium odborných literárních zdrojů, tvorba výpisků a jejich analýza, syntéza a srovnávání. Praktická část se věnuje vypracování kazuistiky vybraného žáka třetího ročníku, jeho etapám ve vzdělávání a popisem jeho obtíží při dosažení stanoveného cíle. V kvalitativním šetření jsou použity metody: pozorování, polostrukturovaný rozhovor, volný rozhovor s rodiči, analýza osobních dokumentů. Hlavním cílem praktické části je zjištění důvodu narůstajících problémů ve vzdělávání žáka a přístup rodičů a pedagogických pracovníků k jeho situaci. Na základě šetření jsou na výše uvedené střední škole vytvořena doporučení pro pedagogicko-psychologickou praxi.
|
|
|
Waldorfské školství - alternativa primární edukace žáků se speciálními potřebami?
URBANOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce je zpracována na téma Waldorfské školství - alternativa primární edukace žáků se speciálními potřebami? V teoretické části práce jsem se zabývala třemi hlavními pojmy, které se objevují již v názvu mé bakalářské práce. Vymezením pojmu žák se speciálními vzdělávacími potřebami dle Školského zákona a jeho prováděcí vyhlášky č. 73/2005 Sb., primární edukací a waldorfským školstvím. Okrajově jsem také zmínila rámcový vzdělávací program, individuální vzdělávací plán a pojmy integrace, inkluze. V rámci praktické části své bakalářské práce se snažím zjistit, zda waldorfská škola může být alternativou pro žáky se speciálními potřebami. Waldorfské školství vychází z antroposofického pojetí Rudolfa Steinera. Jde o všímání si vývojových kroků dítěte, jeho rozvoje vztahů ke světu, proměn a jeho schopnosti učit se. Smyslem celého waldorfského školství je upravení učebního plánu potřebám a postupně rozvíjejícím se schopnostem dítěte. Waldorfská pedagogika nahlíží na výchovu jako na vývojový proces, v němž jsou předměty zaváděny ve specifických fázích osobnostního rozvoje dítěte. V současné době je v České republice dvanáct waldorfských škol. V praktické části jsem zrealizovala výzkum, pro který jsem si stanovila dvě výzkumné otázky. První výzkumná otázka se zabývá pozitivy a negativy waldorfského školství a druhá výzkumná otázka zjišťuje, jaké faktory ovlivňují rozhodování rodičů ve výběru základní školy. Kvalitativní výzkum jsem prováděla pomocí metody dotazování, polostandardizovanými rozhovory. Rozhovor měl 10 základních otázek. Šest společných a dvě otázky byly pro maminky žáků ze základní školy běžného typu a poslední dvě otázky byly pro maminky žáků z waldorfské školy. Výzkumný vzorek tvořili tři maminky žáků se speciálními potřebami ze základních škol běžného typu, dvě maminky žáků se speciálními potřebami z waldorfské školy, jedna maminka žáka bez speciálních potřeb z waldorfské školy, pan ředitel waldorfské školy a paní ředitelka waldorfské školy praktické. S žádostí o zprostředkování kontaktu s rodiči jsem oslovila waldorfskou školu v Českých Budějovicích a v Písku. Bohužel se mi žádný z oslovených rodičů neozval nazpět. Výzkumný vzorek jsem tedy vytvořila díky vlastním kontaktům. Z výzkumu nám vyplynuly odpovědi na obě výzkumné otázky. Druhá výzkumná otázka se týkala rozhodujících faktorů pro výběr školy a z výzkumu vyšlo, že rodiče se rozhodují hlavně podle dostupnosti školy z místa bydliště a předchozí zkušenosti s danou školou, například díky staršímu sourozenci. Pohnutkou k jiné volbě nebo ke změně školy je nespokojenost se školou stávající a celkovým klasickým systémem školství. Rodiče žáků se speciálními potřebami ale velmi často rozhodují pouze o tom, jestli své dítě dají do běžné školy nebo zvolí síť speciálního školství. Nedostatek informací o alternativních školách v České republice, totiž znemožňuje volbu mezi více možnostmi. Pokud tedy rodiče hledají alternativní možnost vzdělávání, informace si musejí vyhledat sami. Na první výzkumnou otázku nemůžeme jednoznačně odpovědět jako na druhou výzkumnou otázku. Nelze totiž jednoznačně určit, zda převažují klady nebo zápory ve waldorfském školství. Jako vše, tak i waldorfské školy mají svá pozitiva i negativa a záleží na každém rodiči, jak důležitá jsou pro něj daná pozitiva či negativa. Jeden respondent mi při rozhovoru řekl větu, která to vystihuje: "Waldorfská škola je pro všechny děti, ale ne pro všechny rodiče!"
|
|
|
Výchovný poradce na ZŠ
KOTALÍKOVÁ, Pavlína
Cílem diplomové práce je popsat náplň práce výchovného poradce na základní škole a vyzdvihnout důležitost jeho pozice. Práce se mimo jiné zaměřuje i na spolupráci výchovného poradce s dalšími poradenskými zařízeními a organizaci systému výchovného poradenství u nás. Teoretická část práce se zaměřuje na vysvětlení základních pojmů dané problematiky. Následuje pohled do historie vývoje této pozice u nás a v anglicky mluvících zemích. Tato část se dále zabývá koncepcí školských poradenských služeb a popisuje předpoklady pro výkon práce výchovného poradce. Další kapitoly se zaměřují na popis náplně práce výchovného poradce a popis poradenských zařízení, se kterými nejčastěji spolupracuje. Praktická část je tvořena rozhovory s výchovnými poradci. Cílem je analyzovat, co tvoří náplň práce výchovného poradce, s kým nejčastěji spolupracuje při řešení problémů a jaké jsou názory výchovných poradců na celkový systém výchovného poradenství u nás.
|
|
|
Problematika integrace zrakově postiženého dítěte v období předškolního a školního věku v Plzeňském kraji
JEŽKOVÁ, Martina
Integrace dětí s handicapem do tříd běžného vzdělávacího proudu se stala běžnou realitou v podmínkách českého školství. Cílem diplomové práce bylo zmapovat a objektivně poukázat na případné problémy a rizika provázející plnou integraci zrakově znevýhodněných dětí do běžného kolektivu zdravých vrstevníků. Splnění tohoto cíle jsem docílila studiem odborné literatury i zdrojů a výzkumem za použití kvalitativní a kvantitativní metody. Vlastní výzkum byl proveden za účelem zjištění, zda v Plzeňském kraji dochází k integraci žáků se zrakovým postižením a pokud ano, tak zda je integrace této skupiny žáků provázena problémy a úskalími.
|
host ::
RSS.