|
|
Kinematická analýza pohybu cyklisty s transtibiální protézou.
Stoklásek, Pavel ; Mazůrek, Ivan (oponent) ; Paloušek, David (vedoucí práce)
Práce je zaměřena do oblasti biomechaniky a zabývá se experimentálním zjištěním vhodných kinematických poměrů klikového mechanismu závodního kola a transtibiální protézy dolní končetiny závodního cyklisty s posouzením závislosti kinematických poměrů na celkový sportovní výkon. Primárním cílem práce je posouzení vlivu nevhodných stávajících kinematických poměrů bércové protézy a klikového mechanismu kola na kinematiku a dynamiku vrcholového sportovce. V práci je prezentována experimentální činnost, která si klade za cíl nalezení vhodného délkového poměru těchto kinematických členů s možností zlepšení celkového sportovního výkonu. Měření jsou doplněna o analýzy cyklistického pohybu realizovaného kamerovým trekovacím systémem a měření svalové aktivity pomocí EMG. Součástí práce je i popis vlivu různých faktorů na jízdu na bicyklu.
|
|
|
Návrh mechanismu pro zajištění pronace a supinace protézy horní končetiny
Rebenda, David ; Košťál, David (oponent) ; Paloušek, David (vedoucí práce)
Cílem této práce je návrh mechanismu pro zajištění pronace a supinace protézy horní končetiny a jeho následná realizace v podobě funkčního vzorku. Práce ve své teoretické části shrnuje základní typy amputací předloktí horní končetiny a jejich vliv na omezení rotace předloktí. Dále popisuje základní rozdělení protéz horní končetiny a typů pohonů. Konstrukční návrh včetě kompletní výkresové dokumentace je zpracován v programech Autodesk Inventor Professional 2013 a Rhinoceros 5.0 SR8. Prototyp bude vyroben z duralu a plastu ABS.
|
|
|
Konstrukční řešení transfemorálních protéz
Koutecký, Tomáš ; Ždímal, Pavel (oponent) ; Paloušek, David (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je podat přehled současného stavu v oblasti protéz dolních končetin po amputaci mezi kyčlí a kolenem. Práce se zabývá otázkou lidské chůze, její analýzou a odchylkami v případě chůze s protézou. Dále popisuje základní rozdělení protéz dolních končetin. Hlavní částí je pak popis konstrukce těchto protéz a především jejich jednotlivých komponent a základní přehled dostupných typů těchto komponent.
|
|
|
Problematika péče o pacienty s kritickou ischemií dolních končetin
SVATOŠOVÁ, Gabriela
Ischemická choroba dolních končetin je onemocnění, které způsobuje postupné zúžení až uzávěr tepen vyživujících dolní končetiny. Onemocnění vzniká nejčastěji na podkladě aterosklerózy. Nejzávažnějším stádiem ICHDK je kritická končetinová ischémie. Aterosklerotické změny nepoškozují pouze tepny dolních končetin, ale v době diagnostiky ICHDK jsou již obvykle postiženy tepny celého organismu. Proto se ICHDK řadí do skupiny kardiovaskulárních onemocnění a stanovení diagnózy ICHDK je negativním prognostickým faktorem celkového kardiovaskulárního rizika. Cílem léčebných intervencí je minimalizovat komplikace spojené s touto chorobou a jejich vliv na kvalitu pacientova života. Cílem práce bylo zjistit, zda jsou pacienti dostatečně informováni o příčinách vzniku onemocnění, možnostech jeho léčby a vlivu dodržování léčebných opatření a životosprávy na celkovou prognózu choroby. Prvním cílem práce bylo zjistit, zda si pacienti uvědomují úskalí léčby kritické končetinové ischémie a reálné riziko amputace dolní končetiny. Druhým cílem bylo zjistit, zda jsou pacienti o svém onemocnění dostatečně informováni. Třetím záměrem bylo posoudit, zda pacienti dodržují ordinovanou léčbu. Za čtvrté si autorka kladla za cíl zjistit, zda jsou pacienti ochotní změnit svou životosprávu s cílem eliminovat riziko amputace. Součástí rozhovoru byla edukace pacientů o jejich onemocnění, o nutnosti dodržovat režimová léčebná opatření a o vlivu životního stylu na prognózu postižené končetiny. Na konci rozhovoru byl pacientům předán edukační materiál, který mimo jiné, obsahoval informace o nejdůležitějších doporučených postupech. Výzkumná část práce byla realizována na základě kvalitativního šetření. Data byla získána formou polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory s pacienty byly realizovány ve dvou fázích. Součástí prvního kola rozhovorů byla edukace pacientů a předání edukačního materiálu. Druhé kolo rozhovorů záměrně proběhlo s odstupem několika měsíců od kola prvního. Cílem druhého kola rozhovorů bylo zjistit vliv edukace na complianci pacientů k léčbě a dodržování režimových opatření. Z výsledků šetření vyplývá, že ve většině případů byli pacienti informováni o nejdůležitějších aspektech svého onemocnění a postupu jeho léčby. Sděleným informacím pacienti rozuměli a považovali je za dostatečné. Překvapivým zjištěním však bylo to, že samotní pacienti si informace aktivně nezjišťovali. Alespoň to lze nalézt ve výzkumné části závěrečné práce u většiny respondentů. Současně bylo zjištěno, že mnozí respondenti si uvědomují prognózu svého onemocnění a rizika spojená s léčbou. Z cíleného dotazování během obou kol rozhovorů vyplynulo, že pacienti neznají příčiny vzniku onemocnění. Je možné se domnívat, že právě neznalost vlivu rizikových faktorů na vznik onemocnění je příčinou, proč nepřikládají dostatečnou váhu doporučeným režimovým opatřením. Dále bylo zjištěno, že většinou nehledají náhradní řešení, pokud režimová doporučení nemohou dodržet. Výsledky této práce ukazují, že přestože je eliminace rizikových faktorů aterosklerózy stěžejní pro další osud nemocného, nevěnují jim pacienti dostatečnou pozornost. Příčinu lze hledat ve dvou aspektech. Buď jde skutečně o apatii a bagatelizaci ze strany klientů nebo nejsou dostatečně informováni. První variantu této teorie je velmi těžké ovlivnit. Nicméně druhá varianta ovlivnitelná je a právě té se věnuje závěrečná práce a edukační brožura. Jak bylo zjištěno z rozhovorů s respondenty, informace poskytnuté lékařem během ošetření na ambulanci nejsou vyčerpávající a nezahrnují praktické rady jak režimová opatření dodržovat. Pacienti by měli být informováni sestrou osobně nebo skupinově.To je také cesta, jak pacienty motivovat k sebepéči.
|
|
| |
|
|
Úloha sestry v podpoře soběstačnosti pacienta s amputací dolní končetiny v pooperačním období.
ZRZAVECKÝ, Martin
Bakalářskou práci na téma: Úloha sestry v podpoře soběstačnosti pacienta s amputací dolní končetiny v pooperačním období jsem si vybral na základě studia odborné literatury a praktických zkušeností v péči o tyto pacienty na oddělení chirurgie, kde pracuji. Amputaci dolní končetiny lze popsat jako odstranění periferní části těla od celku úrazem nebo chirurgicky. Úrazovost v dnešní době je velmi vysoká zvláště na silnicích. Vlivem úrazu přijde o část těla mnoho mladých lidí. Plánovaným zákrokem se amputace dolní končetiny provádí z důvodu zmírnění či odstranění bolesti nebo za účelem zamezení šíření infekce či metastáz. Pro většinu lidí znamená amputace dolní končetiny změnu v kvalitě života. Úloha zdravotnického personálu je pečovat o amputaci dle standardů a naučit pacienta soběstačnosti. Cílem kvalitativního výzkumného šetření bylo: 1. zmapovat úlohu sestry v podpoře soběstačnosti pacienta s amputací dolní končetiny v pooperačním období z pohledu všeobecných sester a 2. zjistit úspěšnost nácviku soběstačnosti u pacientů s amputací dolní končetiny v pooperačním období. K cílům byly stanoveny výzkumné otázky: 1. Jakou roli zastává sestra v podpoře soběstačnosti u pacienta s amputací dolní končetiny z pohledu sester? 2. Jak ovlivňuje ošetřovatelská péče soběstačnost pacienta s amputací dolní končetiny? 3. Jakým způsobem provádí sestra nácvik soběstačnosti u pacienta s amputací dolní končetiny v pooperačním období? Výzkumné šetření bylo kvalitativní, jako technika byl použit hloubkový rozhovor se sestrami a pacienty. Výzkumný soubor tvořili sestry a pacienti po amputaci dolní končetiny chirurgického a traumatologického oddělení Nemocnice České Budějovice a.s.. Z výsledků vyplynulo, že sestry chirurgického i traumatologického oddělení se podílí na podpoře soběstačnosti pacienta po amputaci dolní končetiny především v uspokojování fyziologických potřeb (hygiena, příjem potravy a tekutin, vyprazdňování, zajištění pohybu a potřeby být bez bolesti). Sestry z chirurgického oddělení považují nácvik soběstačnosti u těchto pacientů za náročnější vzhledem k věku pacienta a typu amputace v souvislosti s chronickým onemocněním. Dle názoru pacientů má ošetřovatelská péče při hospitalizaci významný vliv na jejich soběstačnost. Sestry z chirurgického i traumatologického oddělení považují nácvik soběstačnosti za velmi důležitý, rozdíl účinku opět vidí ve věku pacienta a příčiny amputace. Dle sester i pacientů nácvik soběstačnosti zahrnuje hygienickou péči, pomoc při příjmu potravy a vyprazdňování, vertikalizaci z lůžka, nácvik pohybu a management bolesti. Cíle výzkumného šetření byly splněny a výsledky výzkumného šetření mohou pomoci sestrám zkvalitnit ošetřovatelskou péči, což povede ke zlepšení kvality života pacientů po amputaci dolní končetiny.
|
|
|
Bakalářská práce - Zvláštnosti ošetřovatelské péče u pacientů po replantaci prstů horních končetin.
KREBSOVÁ, Terezie
Abstrakt Protože se v současné době vyskytuje poměrně velké množství amputačních úrazů prstů horních končetin, které vedou k následné replantaci a ošetřovatelská péče u těchto pacientů je v některých oblastech velmi specifická, zvolila jsem si jako téma své bakalářské práce "zvláštnosti ošetřovatelské péče u pacientů po replantaci prstů horních končetin".Jelikož je správně a odborně prováděná ošetřovatelská péče velmi důležitá a přispívá k úspěšné léčbě a navrácení pacientů po replantaci do normálního života domnívám se, že je nutné, aby sestry pečující o takto postižené pacienty znaly zásady správného ošetření. Cílem práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče u pacientů po replantaci prstů horních končetin, dalším cílem bylo zjistit, jak zvládají sestry ošetřovatelskou péči o pacienty po replantaci prstů horních končetin. Jako výzkumná metoda bylo zvoleno šetření kvantitativní v kombinaci s kvalitativním a bylo zaměřeno jednak na některé oblasti ošetřovatelské péče u těchto pacientů a také na to, zda sestry realizují ošetřovatelský proces zaměřený na potřeby pacienta. Kvantitativní šetření probíhalo formou anonymního dotazníku, šetření kvalitativní formou přímého nezúčastněného pozorování. Tato kombinace byla zvolena proto, aby bylo možno porovnat teoretické znalosti sester s jejich praktickou činností. Výzkumný soubor byl tvořen sestrami oddělení úrazové a plastické chirurgie. O spolupráci byly požádány sestry ze standardních lůžek, z ambulantní části i z JIP. Hypotéza 1: Sestry znají zásady ošetření pahýlu a amputátu ? byla potvrzena. Hypotéza 2: Sestry znají zásady ošetřovatelské péče u pacientů po replantaci prstů horních končetin ? byla potvrzena. Hypotéza 3: Sestry plánují ošetřovatelský proces zaměřený na potřeby pacienta po replantaci prstů horních končetin ? nebyla potvrzena. Otázka 1/ Jaké jsou problémy sester při poskytování ošetřovatelské péče u pacientů po replantaci prstů horních končetin? Sestry nemají problémy při poskytování ošetřovatelské péče u pacientů po replantaci prstů horních končetin. Otázka 2/ V jakém rozsahu pracují sestry ošetřující pacienty po replantaci prstů horních končetin podle ošetřovatelského procesu? Ne všechny sestry realizují ošetřovatelský proces v plné míře. Během psaní své bakalářské práce jsem zjistila, že existuje velmi málo dostupných materiálů na toto téma, které by byly určeny sestrám. Proto byla na podkladě bakalářské práce vytvořena brožura určená sestrám pečujícím o takto postižené pacienty, která obsahuje zásady správné ošetřovatelské péče u pacientů po replantaci prstů horních končetin. Dále by mohl být vytvořen ošetřovatelský standard, který doposud chybí.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o nemocné po amputaci
DOPITOVÁ, Pavla
Amputace je v současné době poměrně častý výkon, jehož nejčastější příčinnou bývají komplikace nemocných, kteří se léčí s diabete tzv. diabetická noha, další početnou skupinu tvoří lidé s devastujícím poraněním končetiny. Nemocní, u kterých je prováděna amputace, jsou přijímáni zejména na chirurgické a traumatologické standardní oddělení nebo na jednotky intenzivní péče a je nutné, aby sestry měly nejen teoretické znalosti, ale i praktické dovednosti v ošetřovatelské péči u těchto nemocných, protože pokud se má nemocný po amputaci opět zapojit do plnohodnotného života, je třeba mu poskytnou kvalitní ošetřovatelskou péči. Ošetřovatelská péče je nutně multidisciplinární, jelikož se na ní musí podílet nejen zdravotničtí pracovníci na akutních lůžkách, rehabilitačním oddělení a na ambulancích, ale i pracovníci technické ortopedie. V práci byly stanoveny 2 cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda sestry umí pečovat o klienta po amputaci. Druhým stanoveným cílem bylo zjistit, zda sestry přistupují ke klientovi holisticky. K těmto cílům byly zvoleny tři hypotézy. Hypotéza 1: Sestry dodržují správné postupy při péči o klienta po amputaci. Hypotéza 2: Sestry mají dostatek informací o péči o klienta po amputaci. Hypotéza 3: Sestry se zaměřují pouze na fyzické potřeby klienta. Všechny tři hypotézy se nepotvrdily. Cíle práce byly splněny. Bakalářská práce by mohla být použita při seminářích na oddělení chirurgie či traumatologie dále může sloužit jako materiál pro studenty zdravotnictví anebo k vytvoření standardu v ošetřovatelské péči o nemocné po amputacích. Jako součást práce byl vytvořen edukační materiál, zabývající se ortopedickou protetikou.
|
|
|
Fyzioterapie u vysokých amputací jako komplikace diabetes mellitus
HAJNÁ, Štěpánka
Téma této bakalářské práce zní "Fyzioterapie u vysokých amputací jako komplikace diabetes mellitus." Diabetes mellitus je chronické, etiopatogeneticky heterogenní onemocnění. Vzniká z nedostatečného účinku inzulinu při jeho absolutním nebo relativním nedostatku a je provázen komplexní poruchou metabolismu cukrů, tuků a bílkovin. Na podkladě této choroby se postupně rozvíjejí dlouhodobé cévní komplikace, které mohou vést až k amputaci. Úvodní část současného stavu je zaměřena na charakteristiku onemocnění diabetes mellitus, jeho klasifikaci, rizikové faktory, patogenezi, průběh a na jeho komplikace. Další část je zaměřena na problematiku amputací a poslední část současného stavu je zaměřena na použité vyšetřovací metody a fyzioterapeutické postupy. Cílem výzkumné části bylo zhodnotit využití fyzioterapeutických metod u pacientů s vysokou amputací jako komplikace diabetes mellitus a možnosti integrace těchto pacientů do života v nejvyšší možné kvalitě. Pro praktickou část bakalářské práce byla použita metoda kvalitativního výzkumu, případová studie a analýza osobních dokumentů. Testovaný soubor byl tvořen dvěma pacienty s vysokou amputací, která byla indikována díky komplikacím diabetes mellitus. Pacienti byli sledováni po dobu jejich hospitalizace na rehabilitačním oddělení nebo na oddělení následné péče nemocnice České Budějovice. Výsledky jsou zpracovány formou kazuistik. U všech pacientů došlo alespoň částečně ke zlepšení jejich zdravotního stavu a k jejich lepší integraci do společnosti. Je tedy možné říci, že rehabilitační cíle byly splněny. Bakalářská práce může být využita ve vlastní práci fyzioterapeutů nebo jako základ pro jejich další vědecké zkoumání. Dále může být využita samotnými pacienty nebo jejich blízkými při zvládání tohoto handicapu.
|
|
|
Možné fyzioterapeutické postupy jako součást léčby u pacientů s amputací dolní končetiny
SAVVINOVÁ, Kristýna
V bakalářské práci se snažím nahlédnout do problematiky amputací dolních končetin. Amputace je rozsáhlý chirurgický výkon, při kterém dochází k perifernímu odstranění části těla. Za cíle jsem si zvolila v teoretické části seznámit širokou veřejnost s problematikou návratu pacientů po amputaci dolní končetiny do běžného života, a v praktické části snažit se tento návrat usnadnit pomocí komplexního a multidisciplinárního přístupu k jedinci. Výzkum byl prováděn kvalitativním způsobem pomocí kazuistik, a to na dvou probandech mužského pohlaví, u nichž byla provedena amputace pravé dolní končetiny ve stehně. Tito dva probandi jsou podobného věku, se stejným typem amputace. První pacient byl hospitalizován v Nemocnici sv. Zdislavy s.r.o., Mostiště, kde jsem se věnovala časné pooperační fyzioterapii. S druhým pacientem byl výzkum prováděn v Hamzově odborné léčebně pro děti a dospělé, Luže {--} Košumberk, kde jsem se zaměřila na fyzioterapeutické postupy vhodné v protetické fázi rehabilitace. Vybrala jsem si tyto dva probandy také proto, abych mohla ukázat, že není důležitá pouze časná pooperační rehabilitace, ale také její protetická část s následným pokračováním doporučené autoterapie. U obou pacientů došlo k velkému zlepšení po fyzické i psychické stránce, k čemuž nepochybně přispěl komplexní a multidisciplinární přístup v průběhu celé jejich péče. V sebeobslužných činnostech jsou pacienti téměř soběstační, což je velmi důležité v otázce jejich návratu do běžného života. Tato práce může být dále využita v klinické praxi fyzioterapeutů a ostatních zdravotnických pracovníků. Také může sloužit jako edukační materiál pro pacienty.
|
host ::
RSS.