|
|
Intelligent house for elderly people
Doktor, Lukáš ; Fiedler, Petr (oponent) ; Kučera, Pavel (vedoucí práce)
The author addresses the question of intelligent building for elderly or disabled people. It uses standard x86 architecture as the hearth of the house using SmartHome communication module \cite{Doktor:2010} to handle the home equipments. The main advantage of this project is very intuitive and simple user interface. This interface was especially designed to make people like it and use it. This was achieved by creating MythTV plug-in running on top of GNU/Linux operation system. Another significant income is special Fedora GNU/Linux installation script which automatically installs and configures the target computer.
|
|
|
Soběstačný domov pro 9000 obyvatel
Valový, Přemysl ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je navrhnout nové soběstačné město pro 9000 obyvatel. Město jako fenomén doprovázející lidstvo po staletí se stalo nedílnou součástí hmotného i kulturního dědictví naší civilizace. Kumulace jeho populace, myšlenek i hmotných statků vždy vedla k obdivuhodné tvorbě a úsilí, které vždy posouvali lidstvo o kus dál. V dnešní době se však města potýkají s nesčetnými krizemi jak ekonomickými, tak sociálními. Nesmíme však, s výhledem do budoucna, opomenout ani blížící se krizi ekologickou. Překotný růst dob minulých je následován postupným úpadkem v době současné. Navíc, v dnešní globalizované společnosti, se město stává materiálně zcela závislým na svém okolí. Vysává zdroje z méně rozvinuté krajiny aby uživilo své obyvatele. Následky, které by nastaly pokud by tyto zdroje byly odstřihnuty, dokážeme jen stěží předpovídat. S překotným tempem růstu měst a migrací světového obyvatelstva do hustě urbanizovaných oblastí* nám vyvstává otázka, zda-li zůstane v mimoměstských (zemědělských) oblastech vůbec ještě někdo, kdo bude tyto budoucí metropole živit? *(od roku 2010 již více než polovina světové populace žije ve městech) Snahou o vytvoření nového soběstačného města není úsilí o jakousi náhradu měst současných, ale pokusem o vytvoření fungujícího vzoru, který by byl obecně aplikovatelný na města soudobá a naznačil by tak cestu, kterou by se sídla mohla ubírat k dosažení soběstačnosti, menší závislosti na dovozu, fungujícího komunitního života posilujícího celek a kvalitního environmentálního odkazu budoucím generacím. Cílem těchto snah není "přesun obyvatel do města vzorového", ale přesun idejí do města soudobého.
|
|
|
Hra předškolního dítěte
HANUSOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá tématem hry dítěte v předškolním věku. V teoretické části se práce zaměřuje na dítě v předškolním věku, a to z hlediska jeho vývoje, a také popisuje nejdůležitější moment v tomto věku, a sice nástup dítěte do mateřské školy a socializaci dítěte v mateřské škole. Dále charakterizuje význam hry a popisuje různé druhy a podoby hry. Hra se také u dětí mění v závislosti na různém mentálním postižení, např. autismu, mentální retardaci nebo syndromu ADHD. Hra se hojně využívá i jako účinná terapeutická metoda v práci s dětmi. Praktická část se zaměřuje na výzkum hry v domácím prostředí a v prostředí mateřské školy. Na základě pozorování pěti dětí při jejich hře v mateřské škole a následném rozhovoru s matkami těchto dětí se sledovalo, jak se hra dětí liší v obou typech tohoto prostředí. Hru těchto konkrétních dětí ovlivňovaly i různé determinanty, a to sourozenecké seskupení, ve kterém dítě vyrůstá, vliv televize a počítačových her a nástup dítěte do mateřské školy. Sourozenecké seskupení výrazně ovlivnilo výběr herního partnera u dítěte ke hře v mateřské škole, sledování televize ani počítačové hry dítě nijak neinspiruje v jeho hře a nástup do mateřské školy pozitivně ovlivnil sociální chování dítěte, ale přímý vliv na hru neměl. Z výsledků výzkumu vyplývá, že změna prostředí resp. domácího prostředí a prostředí mateřské školy nemá konkrétně u pěti zkoumaných dětí žádný vliv na výběr způsobů hry, ani na volbu hraček. Z toho lze usuzovat, že jakmile si dítě nějaký způsob hry oblíbí, nezáleží mu na aktuálním herním prostředí.
|
|
|
Ošetřovatelské postupy v péči o kůži novorozence a kojence v domácím prostředí
GENGELOVÁ, Gabriela
Hygiena hraje v našem životě velmi významnou roli. Bývá ovlivňována rodinnými, sociálními, kulturními i individuálními faktory, stejně tak znalostmi o zdraví a hygieně. Pokožka dítěte je velmi citlivá, jemná, a proto vyžaduje ohleduplnou a šetrnou péči po celé období dětství, zejména pak v novorozeneckém a kojeneckém věku. Péče o kůži novorozence a kojence je základním atributem péče o zdraví dítěte. V péči o dětskou pokožku se jedná o individuální záležitost a bude vždy záležet na rodinných podmínkách, ve kterých dítě žije a na vhodném, správném přístupu rodičů i zdravotníků. Cílem diplomové práce bylo zjistit úroveň znalostí matek a jejich využití v péči o kůži novorozence a kojence v domácím prostředí. Druhým cílem bylo vypracovat edukační materiál pro matky. Diplomová práce je zpracována metodou dotazování technikou dotazníku. Ke zpracování bylo použito 274 dotazníků. Dotazník byl distribuován matkám novorozenců a kojenců, které pečují o kůži těchto dětí v domácím prostředí. Šetření probíhalo v ordinacích dětských praktických lékařů v jihočeském a plzeňském kraji. Výsledky výzkumného šetření jsou zpracovány pomocí grafů a některé výsledky statisticky zhodnoceny chí kvadrát testem. Byly stanoveny 2 hypotézy. Hypotéza č. 1: Matky mají dostatek informací týkající se ošetřování kůže novorozence a kojence v domácím prostředí. Hypotéza č. 2: Matky správně využívají získané informace týkající se péče o kůži novorozence a kojence. Obě hypotézy se nám ve výzkumném šetření podařilo zodpovědět. Z analýzy a vyhodnocení dotazníků vyplývá, že matky mají znalosti v problematice ošetřování kůže v novorozeneckém a kojeneckém období. Podařilo se nám ale prokázat, že některé informace ze strany rodičů jsou rozporuplné s odbornou literaturou. Byl vytvořen edukační materiál pro matky zaměřující se na ošetřování kůže u novorozence a kojence. Edukační brožura může být využita v ordinacích dětských praktických lékařů.
|
|
|
Péče o duši u Jana Patočky a její nezbytnost při konstituci lidství
KOUBA, Vojtěch
Práce se zabývá ideou péče o duši, jak byla představena Janem Patočkou a její nezbytností ke konstituci lidství, které směřuje k dobru na osobní, společenské i globální, ekologické úrovni. První část práce se zabývá péčí o duši u Sókrata a v Platónské polis, zdůrazněny jsou některé pojmy týkající se výchovy jejích strážců. Poté jsou přiblíženy tři existenciální pohyby, které Jan Patočka z péče o duši vyvozuje a dále tři hlediska péče o duši. V další části je naznačen nejdříve vztah péče o duši a filosofie a původní motiv a zároveň cíl těchto dvou činností. Poslední část je pokusem ukázat jakým způsobem můžeme dojít k tomu, že mluvíme o ?útěše z filosofie?, jak pomocí péče o duši vnímáme svět jako náš domov a jaké mohou být důsledky toho, když o duši nepečujeme a věnujeme pozornost pouze poznatkům exaktní vědy.
|
|
|
Vertikály krajiny
HORYNOVÁ, Alžběta
Tato diplomová práce je zaměřena prakticky, tvoří jí malířský cyklus osmi krajin s motivy vertikál. Jedná se o olejomalby větších formátů. V teoretické části se práce zabývá současným vnímáním vztahu člověka a krajiny, z kterého vychází i dnešní pojetí krajinomalby. Na příkladech současných českých krajinářů jsou ukázána některá témata, která jsou v krajinomalbě posledních čtyřiceti let aktuální. Je to například krajina jako rozhraní konkrétní a abstraktní malby, krajiny uvnitř nás, krajina naší civilizace. Dále je rozebírán motiv vertikály, která vyznačuje prostor mezi dvěma hlavními prvky krajiny - nebem a zemí, což je základní prostor lidské existence.
|
|
|
Psychoterapeutický potenciál ergoterapie v domově pro mládež s postižením
HAUERLANDOVÁ, Milena
Domovy pro mládež s postižením slouží klientům s různým stupněm mentálního postižení, mnohdy se současným postižením tělesným. Z hlediska věku největší zastoupení ve využití pobytových služeb mají děti a mládež. Zařízení se snaží nabízet služby zajišťující naplnění základních životních potřeb, poskytují substituci domova, naplnění volného času a systematický rozvoj osobnosti směřující k integraci do běžného života ve společnosti nejen prostřednictvím výchovy k samostatnosti. Významnou složku v aktivitách představuje ergoterapie a psychosociální rehabilitace. V mnohých zařízeních je problémem odbornost pracovníků, kteří ergoterapeutické aktivity realizují. Vzhledem k tomu, že výzkum je koncipován jako explorační, jsou stanoveny pouze pracovní, rámcové okruhy výzkumné práce vycházející z výzkumných cílů, nikoliv jednotlivé hypotézy. Sběr dat je zvolen formou dotazníků. Výzkum byl prováděn na zaměstnancích vybraných Domovů pro osoby se zdravotním postižením jednotlivě situovaných v Uherském Brodě, na Velehradě, v Javorníku a v zařízení Arcidiecézní charity v Praze. Kritérium pro výběr respondentů byl v tomto případě pracovník sociálních služeb a pracovník v přímé péči o klienta. Cíle práce byly splněny. Ačkoliv konkrétní zařízení poskytují klientům dostatečné množství ergoterapeutických aktivit, z pohledu jednotlivce-klienta je tato snaha restringována nedostatkem odborného přístupu a nedostatečnými znalostmi ze stran personálu a do jisté míry lze říci i zařízením, které ergoterapeutické služby nabízí. Ergodiagnostika je v domovech aplikována na minimální úrovni, založena především u dlouhodobých klientů na původním vyšetření zbytkového funkčního potenciálu. Bez ohledu na případné pozitivní změny u klienta nenabízí další formy a metody rozvoje, pouze udržení současného stavu. Za účelem zlepšení stávající situace by bylo na místě provést podrobný personální průzkum všech pobytových zařízení pro osoby s postižením a v případě obdobných výsledků jaké jsou součástí této práce, doplnit personálně o ergoterapeuta a provést legislativní úpravu ve standartech zařízení, čímž lze předejít chybám v poskytování služby, mezi které patří omezený výběr ergoterapeutických aktivit, nízká úroveň odborných znalostí z oboru ergoterapie u zaměstnanců v přímé péči a minimální aplikace ergodiagnostiky.
|
|
|
„Doma“ v pohraničí
Laštovková, Jitka
Stať je zaměřena na vnímání kategorie domova obyvateli české strany česko-bavorského pohraničí, oblasti specifické zejména výměnou obyvatelstva po 2. světové válce. Pojem domova je interpretován jako sociální konstrukt, podmíněný historicky a kulturně. Obsah rozhovorů ukazuje, že pojem domov má prostorovou, sociální a časovou dimenzi a nejčastěji je spojován s rodištěm, s aktuálním bydlištěm nebo rodinou. Vnímání je přitom odlišné mezi starousedlíky a nově příchozími a liší se i generačně. Rozhovory však do jisté míry vyvracejí postmoderní teorie o postupném mizení domova (Bauman, Keller) a spíše potvrzují potřebu domov definovat, budovat a pevně ukotvit.
|
|
|
Pojištění domů a domácností
Kalný, Ondřej ; Bílková, Diana (vedoucí práce) ; Meixner, Robert (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou pojištění domů a domácností. Jejím hlavním cílem bylo přiblížit toto téma nejen široké, ale i odborné veřejnosti. K dosažení tohoto cíle bylo zvoleno a aplikováno spektrum různých metod statistické analýzy. Text je rozdělen na úvodní teoretickou kapitolu, která vysvětluje základní pojmy a dává stručný přehled o trhu pojištění domů a domácností a čtyři praktické kapitoly. Z těchto čtyř kapitol se každá zabývá danou problematikou z jiného úhlu pohledu. Druhá kapitola se zabývá dotazníkovým šetřením a získanými názory veřejnosti. Třetí slouží k porovnání pojistek pojištění domů a domácností nabízených na českém trhu. Čtvrtá kapitola pomocí zpracování časových řad popisuje vývoj pojistného a pojistného plnění na tomto trhu a zároveň podává předpovědi na další období. Poslední kapitola využívá regresní a shlukové analýzy k dalšímu popisu tohoto trhu. Úvodního cíle bylo dosaženo využitím vhodných statistických metod a postupů přičemž největšími přínosy této práce jsou zpracování pořízených dat z dotazníkového šetření, srovnání produktů pojišťoven a také vytvořením předpovědí o vývoji tohoto trhu na následující období.
|
|
|
Dosavadní vývoj příjmů a výdajů českých a slovenských domácností (a výhled do budoucna)
Vít, Přemysl ; Bartošová, Jitka (vedoucí práce) ; Bína, Vladislav (oponent)
Moje bakalářská práce je zaměřena na vývoj příjmů a výdajů českých a slovenských domácností. V teoretické části jsem se zabýval dělením příjmů a výdajů domácností. Hledal jsem především rozdíly v oblasti příjmů mezi dvěma státy, které jsou si svojí historií a polohou velice blízký. To se také stalo mým prvním cílem práce. Další částí práce je statistická část obsahující problematiku časových řad. Druhým cílem bakalářské práce je sestavit odhad vývoje příjmů do budoucnosti, který jsem zařadil do praktické části.
|
host ::
RSS.