|
| |
|
|
Studium vlivu velikosti svazku na hloubku prokalení materiálu 42CrMo4 při laserovém kalení
Kříž, Daniel ; Daněk, Ladislav (oponent) ; Mrňa, Libor (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku povrchového laserového kalení pomocí diskového laseru. V experimentu bylo zakaleno 10 vzorů z oceli 42CrMo4 při měnící se rychlosti kalení a průměru laserového paprsku. V teoretické části jsou zpočátku popsány druhy laserů. Dále metody zpracování tvrdosti povrchu např. druhy kalení a chemicko-tepelné zpracování, následně je popsán použitý materiál. V experimentální části jsou vyhodnoceny snímky makrostruktury, mikrostruktury a porovnány hodnoty tvrdosti jednotlivých vzorků. Dále práce obsahuje technicko-ekonomické zhodnocení a v závěru jsou vyhodnoceny vhodné parametry pro povrchové laserové kalení.
|
|
|
Vlastnosti povlaků řezných nástrojů ze slinutého karbidu
Doležalová, Petra ; Bumbálek, Bohumil (oponent) ; Osička, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce na téma Vlastnosti povlaků řezných nástrojů ze slinutého karbidu je roz-dělena do dvou částí. První část se zabývá teoretickým popisem metod nanášení povlaků, rozborem současných používaných povlaků, jejich vlastnostmi a popisem metod, kterými se jednotlivé vlastnosti analyzují. Druhá část je praktická, zaměřena na zkoušení povlaků a analýzu hodnot získaných z experimentů. Cílem diplomové práce je poté porovnat vlastnosti jednotlivých zkoušených povlaků.
|
|
|
Povrchové kalení ocelí vláknovým YbYAG laserem
Hromada, Martin ; Daněk, Ladislav (oponent) ; Mrňa, Libor (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na povrchové kalení laserem pomocí vláknového Yb:YAG laseru. Experiment je založen na zakalení jednotlivých vzorků z oceli 12 050 při různých parametrech vzdálenosti a rychlosti pohybu laserové hlavy. V teoretické části je nejprve popsán princip laseru, poté druhy laserů, využití laseru v průmyslu, druhy kalení a způsoby měření tvrdosti. V praktické části jsou nejprve vyhodnoceny snímky makrostruktury, mikrostruktury a naměřené hodnoty tvrdosti dle Vickerse. V závěru byl proveden rozbor výsledků laserového kalení a následně byly vybrány vhodné kalící parametry.
|
|
| |
|
| |
|
|
Optimalizace výrobní a montážní technologie ventilového čepu
Hrouzková, Andrea ; Zapletal, Josef (oponent) ; Doležal, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na studium vlivu výrobní a montážní technologie ventilového šroubu montovaného do dieslového vysokotlakého čerpadla CP3 ve firmě Bosch, u kterého byla zjištěna netěsnost. Jako experimentální materiál byly zvoleny tepelně nezpracované šrouby M16x1,5 vyrobené z materiálu 12 050. Byly vyrobeny skupiny vzorků ve dvou rozmezích tvrdostí. Experimentální stanovení optimálního rozmezí tvrdostí bylo posouzeno na základě výsledků ze šroubovacího procesu a stanoveny hodnoty plastické deformace těsnící plochy dané součástky. Experimentální část se dále zabývá analýzou dosedacích ploch na čerpadle a dané součásti, po provedení šroubovacího procesu. Do jisté míry je sledována i provedená povrchová úprava.
|
|
|
Optimalizace tepelného zpracování a volby materiálu průmyslových nožů na zpracování dřeva
Nevřala, Martin ; Zapletal, Josef (oponent) ; Kolář, Zdeněk (vedoucí práce)
Předložená práce se zabývá řešením problematiky optimalizace tepelného zpracování a volby materiálu průmyslových nožů na zpracování dřeva ve spolupráci s firmou Pilana Tools Knives. Nože této firmy jsou používány v různých částech světa, mimo jiné i v severních státech, kde pracují v extrémních podmínkách při teplotách hluboko pod bodem mrazu. Proto bylo při hodnocení kvality nožů provedeno množství testů za různých pracovních podmínek a na základě těchto zkoušek bylo provedeno zhodnocení výsledků z hlediska materiálového i ekonomického.
|
|
|
Vliv struktury a tepelného zpracování na vlastnosti ložiskových ocelí
Pytlíčková, Kateřina ; Dočkal, Ing, Michael (oponent) ; Věchet, Stanislav (vedoucí práce)
Tepelné zpracování ovlivňuje strukturu i vlastnosti zpracovávaného materiálu. Dobré tepelné zpracování ložiskových ocelí má zajistit výslednou tvrdost matrice 60 – 65 HRC, přičemž struktura má být tvořena popuštěným jemným jehlicovitým martenzitem s určitým podílem zbytkového austenitu. Karbidy mají být rovnoměrně rozloženy, nesmí tvořit karbidické síťoví a karbidickou řádkovitost. Kvalitu ložiskových ocelí také ovlivňuje obsah a morfologie vměstků v matrici. V této diplomové práci byly zvoleny různé podmínky tepelného zpracování s cílem vybrat optimální. Tyto mají zajistit dokonalou martenzitickou transformaci a prokalení celého průřezu součásti. Jako zcela nevyhovující se ukázalo být kalení z teploty 760 °C – 770 °C. Při této teplotě byla výsledná struktura feriticko-perlitická, neboť martenzitická transformace vůbec neproběhla. Nepříznivý vliv na výslednou strukturu a vlastnosti měla i příliš dlouhá výdrž na kalící teplotě. Struktura byla v tomto případě tvořena velmi hrubým jehlicovitým martenzitem. Zhrubnutí jehlic místy přesahovalo maximální přípustný stupeň. Ve struktuře bylo možno pozorovat i částečně rozpuštěné globulární karbidy. Optimálního tepelného zpracování se dosáhne kalením z teplot 850 °C – 870 °C a následným popouštěním při teplotě 220 °C. Výsledná struktura zcela vyhovuje výše uvedeným požadavkům. Toto tepelné zpracování lze doporučit pro technickou praxi.
|
|
|
Lokální zkoušky mechanických vlastností materiálů
Wasserbauer, Jaromír ; Šoukal, František (oponent) ; Zmrzlý, Martin (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem měření tvrdosti a mikrotvrdosti ve vztahu ke struktuře homogenních a heterogenních materiálů. V úvodní části práce je vysvětleno základní teoretické pozadí, tedy definice pojmů a popis principů měření tvrdosti, mikrotvrdosti, pevnosti v tahu, tlaku, ohybu a základní vyhodnocovací vztahy. Je podána stručná rešerše, poukazující na využitelnost uvedených principů v materiálovém inženýrství. Následuje popis experimentálních zařízení a přípravy vzorků. Jádrem práce jsou výsledky vlastních měření a vyhodnocení vztahů mezi nimi. Vyvrcholením práce je stanovení závislosti mechanických vlastností mezifázového rozhraní v geopolymerním materiálu v korelaci s gradientem chemického složení v této soustavě.
|
host ::
RSS.