|
|
Charakterizace organických nanočástic s enkapsulovanými antimikrobiálními peptidy
Vejrostová, Petra ; Němcová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na charakterizaci částic s enkapsulovaným antimikrobiálním peptidem – lysozymem. V teoretické části byla zpracována literární rešerše zaměřená na charakterizaci a popis antimikrobiálních peptidů. Dále byl popsán vybraný zástupce využívaný v práci – lysozym. Byla popsána jak jeho struktura, tak mechanismus účinku a možné využití. V experimentální části byla pro stanovení lysozymu využita metoda Hartree-Lowryho, a to jak pro určení enkapsulační účinnosti, tak i pro určení množství uvolněného lysozymu po inkubaci v modelovém fyziologickém prostředí a v modelových potravinách. Při enkapsulaci obsahovaly nejvíce lysozymu 1% chitosanové částice, alginátové manuálně připravené částice a lipozomy. Studiem stability částic v modelových potravinách bylo zjištěno, že nejméně stabilní jsou manuálně připravené chitosanové částice. Důležitým poznatkem bylo, že uvolněný lysozym prošel změnami, které způsobily jeho degradaci. Nejvíce ovlivňujícím prostředím byla 3% kyselina octová. Při studiu stability částic v modelovém fyziologickém prostředí se rozložily nejvíce manuálně připravené chitosanové částice. Nejstabilnější byly alginátové částice. V práci byly také studovány změny antimikrobiální aktivity enkapsulovaného lysozymu u připravených částic i po aplikaci do modelových prostředí. K testování antimikrobiální aktivity byla využita grampozitivní bakterie Bacillus subtilis. Antimikrobiální testy ukázaly, že lysozym po enkapsulaci ve většině případů ztrácí svou antimikrobiální aktivitu. Pomocí metody dynamického rozptylu světla byla určena velikost a stabilita připravených částic.
|
|
|
Příprava a stabilita organických mikro- a nanočástic typu core-shell
Byrtusová, Dana ; Benešová, Pavla (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi enkapsulace polyfenolů do organických mikro- a nanočástic typu core-shell. Teoretická část je zaměřená na polyfenolické látky, jejich biologické účinky a možnosti enkapsulace do různých typů částic. Experimentální část se zabývá zjištěním množství celkových polyfenolů, celkových a jednotlivých flavonoidů a anthokyanů v guaraně, ženšenu a goji. Extrakty z těchto vzorků byly enkapsulovány do lipidových a polysacharidových částic. Enkapsulační účinnost byla stanovena spektrofotometricky. Stabilita částic byla sledovaná pomocí dynamického rozptylu světla a zeta potenciálu. Částice byly vystaveny účinku modelových tělních tekutin a modelových potravin.
|
|
|
Enkapsulace mléčných bakterií
Vrtná, Monika ; Lichnová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá enkapsulací dvou druhů probiotických bakterií do několika typů obalových materiálů, většinou polysacharidů. V teoretické části jsou popsány enkapsulační techniky aplikovatelné pro potravinářský průmysl. V experimentální části byly připraveny částice alginátového a chitosanového typu, lišily se jak velikostí, tak různou modifikací, kdy byl do roztoku přidán roztok škrobu nebo karboxymethylcelulózy. Tyto částice byly následně použity pro enkapsulaci dvou probiotických kmenů - Bifidobacterium breve a Lactobacillus acidophilus. S využitím průtokového cytometru byla proměřena viabilita buněk z 24hodinové kultivace. Pod mikroskopem byla sledována stabilita jednotlivých částic, a to ihned po enkapsulaci a vložení do modelových potravin a poté po dvou dnech, po týdnu a po 4 týdnech inkubace. S využitím Bürkerovy komůrky byl po týdnu a po 4 týdnech pozorován poměr živých a mrtvých bakterií, a to jak uvnitř kapsule, tak i počet uvolněných živých a mrtvých bakterií mimo kapsuli. Byla také sledována stabilita a viabilita buněk v simulovaných fyziologických prostředích – v pankreatické, žlučové a žaludeční šťávě. Jako nejvhodnější obalový materiál pro enkapsulaci probiotických bakterií byl potvrzen 2% alginát modifikovaný 2% roztokem karboxymethylcelulózy. Nejvyšší viabilita buněk byla stanovena v reálné modelové potravině – v mléce. Připravené částice s laktobacily jsou vhodné pro použití do potravinářského průmyslu.
|
|
|
Enkapsulace různých typů enzymů do organických částic.
Hazuchová, Eva ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na enkapsulaci různých typů enzymů do organických částic. Teoretická část je věnována enzymům a jejich obecným vlastnostem, struktuře, aktivitě a využití, dále potom procesu enkapsulace a jejím technikám. Jsou zde popsány i některé metody využívané k analýze částic, a sice stanovení distribuce velikosti částic pomocí dynamického rozptylu světla a stanovení stability částic pomocí zeta potenciálu. V experimentální části jsou popsány metody přípravy částic, metody stanovení enkapsulační účinnosti a metody stanovení velikosti a stability částic. Během samotného experimentu byly enkapsulovány, jednak pomocí ručních příprav a jednak pomocí enkapsulátoru, čtyři typy enzymů. U těchto částic byla následně stanovena jejich enkapsulační účinnost, velikost a stabilita. Částice byly vystaveny působení umělé pankreatické, žaludeční a žlučové šťávy, rovněž tak působení simulovaných potravin, a následně byla sledována jejich stabilita.
|
|
|
Využití nanočástic a nanovláken s aktivní složkou pro kosmetické aplikace
Pavelková, Renata ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá využitím nanočástic a nanovláken s aktivní složkou pro kosmetické aplikace. Teoretická část je zaměřena na vlivy UV záření na kůži a látky, které jsou používány k fotoprotekci kůže. Dále byly charakterizovány materiály a postupy používané k přípravě nanočástic a nanovláken pro enkapsulaci aktivních látek. Experimentální část se zabývá přípravou liposomů a marinosomů s aktivní látkou. U těchto částic byla sledována velikost, stabilita měřená pomocí zeta potenciálu a také dlouhodobá stabilita jak samotných částic, tak částic v modelových prostředích. Nakonec byly provedeny pilotní experimenty optimalizace přípravy nanovláken pomocí elektrospiningu.
|
|
|
Příprava a využití vybraných typů nanočástic v kosmetice
Hoová, Julie ; Němcová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na přípravu a využití vybraných typů nanočástic v kosmetice. Teoretická část se zabývá obecnou charakterizací a využitím kofeinu, polyfenolů a vitaminu C v kosmetice. Také byly charakterizovány liposomy a možnosti enkapsulace aktivních látek získaných z přírodních zdrojů. V experimentální části byly třemi různými technikami připraveny liposomy s enkapsulovanými aktivními látkami. Účinnost enkapsulace kofeinu byla stanovena pomocí HPLC/PDA, celkových polyfenolů pomocí spektrofotometrické metody a vitaminu C pomocí titrační metody. U připravených částic byla sledována jejich velikost a stabilita metodou dynamického rozptylu světla. Také byla sledována jejich dlouhodobá stabilita v modelových podmínkách stanovením změny koncentrace nebo množství daných aktivních látek. V práci bylo zjištěno, že ko-enkapsulované liposomy jsou nejvhodnější aplikační formou z testovaných možností, a tak mohou být využity do pleťové vody či gelu. Ko-enkasulované liposomy vykazovaly poměrně vysokou enkapsulační účinnost, dobrou stabilitu a díky vlastnostem aktivních látek vyhovují požadavkům spotřebitele kosmetického průmyslu.
|
|
|
Antimikrobiální peptidy a možnosti jejich aplikace do potravin
Janhuba, Filip ; Petrik, Siniša (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce je zaměřená na studium antimikrobiálních peptidů a možnosti jejich aplikace do potravin. Pozornost byla zaměřena zejména na bakteriocin nisin a antimikrobiální enzym lysozym. V teoretické části byla zpracována literární rešerše zaměřená na přehled antimikrobiálních peptidu používaných v potravinářství. V rámci experimentální části práce byla provedena optimalizace metod stanovení koncentrace antimikrobiálních látek. Byly vyzkoušeny jak spektrofotometrické metody kvantitativní analýzy celkových proteinů, tak rovněž stanovení metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Pro určení molekulové hmotnosti a čistoty byla použita modifikovaná SDS-PAGE s přídavkem močoviny a tricinového pufru. Dále byly testovány možnosti enkapsulace nisinu do liposomů. Enkapsulované částice byly připraveny pomocí tří postupů: ultrazvuku, etanolového vstřikování a metody TLE. Částice byly podrobeny studiu stability a distribuce velikosti částic metodou dynamického rozptylu světla. Dále byla sledována i stabilita enkapsulovaných peptidů v modelových podmínkách a potravinách. Nakonec byly u vybraných peptidů studovány antibakteriální vlastnosti s použitím kultur bakterie Bacillus subtilis, kde zejména nisin vykázal antimikrobiální efekt již v nízkých koncentracích - okolo 1 µg/ml. Inhibiční efekt nisinu byl patrný především v tekutých kulturách.
|
|
|
Nealkoholická piva s přídavkem bylin
Vyskočilová, Terezie ; Lichnová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá testováním vybraných bylinných příchutí do nealkoholických piv. V teoretické části jsou uvedeny způsoby výroby nealkoholického piva a zastoupení aktivních složek v bylinách. Připraveno bylo celkem 7 bylinných extraktů, které se přidávaly do 3 značek českých nealkoholických piv. U každé varianty byly zjišťovány změny obsahu aktivních látek před a po přidání bylinného extraktu. Obsah polyfenolů, flavonoidů, hořkých látek a isosloučenin a také antioxidační aktivita byly stanovovány spektrofotometricky. Pomocí HPLC/UV-VIS analýzy byl stanoven obsah katechinů. Dva z připravených bylinných extraktů byly rovněž enkapsulovány do liposomů a u vytvořených částic byla zjištěna velikost i stabilita. Každá z variant včetně enkapsulovaných příchutí byla podrobena senzorické analýze s cílem zjistit odezvu spotřebitelů a preferenci příchutí.
|
|
|
Možnosti enkapsulace kofeinu
Patočková, Klára ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřená na možnosti enkapsulace kofeinu do mikro- a nanočástic. Teoretická část práce byla věnována informacím o kofeinu, liposomech a polysacharidech a také na způsobu enkapsulace. V experimentální části byly mikro- a nanočástice s enkapsulovaným kofeinem připraveny 5 různými technikami. Kofein byl enkapsulován do liposomů i polysacharidových částic (chitosan/alginát). Účinnost enkapsulace byla stanovena pomocí HPLC/UV-VIS. U připravených částic byla sledována jejich velikost a stabilita metodou dynamického rozptylu světla. Částice byly vystaveny účinku umělé žaludeční, pankreatické a žlučové šťávy. Byla sledována stabilita částic a množství uvolněného kofeinu. Sedimentační rychlost a stabilita částic byla monitorována analytickou centrifugací. V nealkoholických nápojích byla stanovena koncentrace částic kofeinu, kdy došlo k zakalení nápoje.
|
|
|
Charakterizace a stabilizace pankreatinu
Wurstová, Agáta ; Němcová, Andrea (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Práce se zaměřuje na studium enzymatické směsi pankreatinu, její charakterizaci a následnou enkapsulaci do liposomů. Jako srovnávací proteiny byly použity hovězí sérový albumin a trypsin. Charakterizace pankreatinu se skládá ze dvou částí. V první části je práce zaměřena na optimalizaci metod stanovení koncentrace pomocí absorpční spektrofotometrie s využitím základních metod pro identifikaci proteinů (Biuretová metoda, H-L metoda a Bradfordova metoda). Dále bylo proměřeno absorbční spektrum daného proteinu v UV oblasti. Jako metoda identifikace proteinu a zjištění jeho relativní molekulové hmotnosti byla použita metoda SDS-PAGE. Pro identifikaci složek pankreatinu byla použita LPLC ve dvou modifikacích, iontoměničová chromatografie a gelová filtrace. Druhá část práce je věnovaná charakteristice pankreatinu jako enzymu, primárně zjištění optimálních hodnot pH a teploty pro nejdůležitější enzymatické aktivity pankreatinu – proteolytickou (pH 8,9 a 50°C), amylázovou (pH 7 a 40 °C) a lipolytickou (pH 7 a 50 °C). Poslední část práce zaujímá enkapsulace pankreatinu do liposomů a pomocí přístroje DLS také stanovení distribuce velikosti částic a jejich zeta potenciálu. Částice samovolně neuvolňovaly enkapsulované enzymy, k jejich uvolnění došlo až po aplikaci fosfolipázy D, čímž bylo potvrzeno, že liposomy mohou být použity jako transportní systémy pro nativní enzymy.
|
host ::
RSS.