|
|
Strategie zvládání stresu u lidí s psychotickým onemocněním
HALO, Dagmar
Cílem diplomové práce je zmapovat strategie zvládání stresu, které užívají osoby s psychotickým onemocněním a následně zjistit, jak užívání těchto strategií ovlivňuje psychosociální rehabilitace. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část se věnuje zejména tématům stres, psychotickému onemocnění a strategiím zvládání v kontextu psychotického onemocnění. V praktické části jsou za pomocí analýzy dat zprostředkovány odpovědi na stanovené hypotézy a výzkumné otázky. Použitými metodami získávání dat jsou dotazník SVF 78 a polostrukturované interview. Výzkumný soubor tvořili klienti občanského sdružení Fokus v Jihočeském kraji a vedoucí sociální pracovník.
|
|
|
Stres u uživatelů pervitinu
FILIPOVÁ, Zuzana
Diplomová práce s názvem stres u uživatelů pervitinu je zaměřena nejen na stres z obecného úhlu pohledu, ale především na strategie zvládání stresových situací. Těmto strategiím, odborně nazývaným jako copingové, je v současném bádání přisuzována značná pozornost. Podrobně se zaměřuje na vývoj drogové scény v České republice a soustředí se především na pervitin jako typickou "českou drogu". Diplomová práce charakterizuje období, ve kterých pervitin jako droga zažíval progresi a stával se symbolikou české drogové scény, až po období, kdy justice a policie začala tuto společensky neúnosnou situaci radikálně řešit s plynulým časovým přesahem do současné drogové scény. Také dále míří na rizika spojená s užíváním pervitinu a na možné podoby jeho aplikace uživateli. Logicky navazuje na možnosti závislosti, a to jak na drogách obecně, tak se zaměřením na pervitin konkrétně. Nedílnou součástí této práce je charakteristika stresu podle uznávaných odborníků na tuto problematiku, mezi které neodmyslitelně řadíme Paulíka, Bašteckou, Joshi. Z problematiky specificky definovaného a operacionalizovaného stresu svažuje k charakterizaci copingu obecně. Pojednává o prvních zmínkách o copingu a jeho výskytu. V teoretické části jsou definované copingové strategie, které jsou chápany z mnoha úhlů pohledu, ke kterým bylo dospěno opět vědeckým poznáním, zaobírá se situací kolem instrumentu SVF 78, který je dále rozebrán. Práce v teoretické části diskutuje rozdílné copingové strategie, kde identifikuje jednotlivá úskalí těchto strategií a jejich vliv na člověka z pohledu holistického modelu. Teoretická část je zakončena problematikou sociální práce s drogově závislými a jejími opěrnými pilíři. Předkládá hned několik možných modelů, díky kterým je filosofická úvaha spojena s aplikací do klinické praxe. Ve druhé kapitole jsou uvedeny cíle práce, výzkumné otázky a hypotézy. Cíle pro tuto práci byly stanoveny dva, a to "Zjistit, jaké jsou copingové strategie u uživatelů pervitinu". Druhým cílem bylo "Zjistit, jak se mění charakter copingových strategií při dlouhodobém užívání pervitinu". Na základě těchto cílů byly stanoveny tři výzkumné otázky, díky kterým se podařilo začlenit čtyři hypotézy, které jsou v této kapitole operacionalizovány. Metodika práce pojednává o nástroji SVF 78, díky kterému byla získána data od drogově závislých respondentů. Data byla získána v Kontaktních centrech v Jihočeském kraji pomocí kvantitativní strategie sběru dat. Dále je zde uvedena operacionalizace škál subtestu v přehledové tabulce. V kapitole je popsán výzkumný soubor, jenž je tvořen 50 respondenty. Nedílnou součástí této kapitoly je popis statistických metod použitých pro vyhodnocení výsledků. V následující kapitole s názvem výsledky je popsán výběrový soubor z pohledu rozložení pohlaví, konkrétně se jedná o 54 % žen a 46 % mužů. Dále je zde popsán věk obou pohlaví včetně věkového průměru, mediánu a směrodatných odchylek. Nelze opomenout ani přehledně znázorněnou dobu užívání pervitinu u respondentů a nejvyšší dosažené vzdělání. V této kapitole je také konkretizován statistický test jednotlivých hypotéz včetně nejzásadnějších frekvenčních údajů pro výstup práce. Diskuze je zaměřena na získané výsledky a jejich komparaci s aktuálními výzkumy. I přes velmi zajímavé výsledky je hned v úvodu nutno konstatovat, že ani jedna s položených hypotéz nebyla statisticky verifikovaná. Při analýze obdobných studií se však často setkáváme s podobným problémem. Jako nejzajímavější se jeví zjištění Konopka a kol. (2013), která stejně tak nenašla zásadní rozdíly ve využívání jednotlivých copingových strategiích u uživatelů benzodiazepinu. I přes to lze poukázat na frekvenční rozdíly, které byly vysledovány. To především v době užívání pervitinu ve spojitosti s využíváním negativních copingových strategií, které preferují respondenti s dobou abúzu pervitinu delší jak 11 let. Dále je rozpracováno mnoho dalších zásadních zjištění. Závěr práce shrnuje výsledky výzkumného šetření.
|
|
|
Copingové strategie, sociální opora a sebepojetí sourozenců dětí s poruchou autistického spektra
DOČEKALOVÁ, Markéta
Tato bakalářská práce se zabývá psychosociální situací sourozenců dětí s poruchou autistického spektra, konkrétně se zaměřuje na copingové strategie, sociální oporu a sebepojetí těchto sourozenců. Mezi výzkumné otázky patřilo, jaké copingové strategie volí sourozenci dětí s poruchou autistického spektra ke zvládání obtížných situací,jakou mají vnímanou sociální oporu a zda je dostatečná. Rovněž bylo předmětem zájmu práce, jaké je jejich sebepojetí. Vzorek byl získán z organizací zabývajících se PAS a to na základě záměrného prostého výběru. Výzkum je zpracován kvalitativní metodologií a skládá se z rozhovoru rozčleněného do jednotlivých okruhů a doplněného dvěma pracovními listy, jedním na copingové strategie a druhým na sociální oporu. Pracovní list copingových strategií byl inspirován dotazníkem Children's Coping Questionnaire. Poslední částí je dotazník sebepojetí Rohnerova škála sebepojetí. Výzkumný soubor tvoří čtyři respondenti ve věku devět až jedenáct let. Jedná se o tři chlapce a jednu dívku. Výsledky jsou zpracovány jako jednotlivé kazuistické studie a v závěru jsou naznačeny některé možné podobnosti, jako například slabá vnímaná sociální opora ze strany učitelů nebo vysoký skór hostility v dotazníku sebepojetí či spíše záporný postoj k tomu hovořit o postižení sourozence.
|
|
|
Adaptace žadatelů o mezinárodní ochranu v Přijímacím středisku Praha - Ruzyně
ŠTĚRBA, Sebastian
Práce zkoumá adaptační proces žadatelů o udělení mezinárodní ochrany v Přijímacím středisku Praha - Ruzyně. Teoretická část charakterizuje Přijímací středisko Praha - Ruzyně, zejména poskytované služby, možnosti trávení volného času a řízení o udělení mezinárodní ochrany v Přijímacím středisku Praha - Ruzyně. Dále popisuje znaky totální instituce a hlavní způsoby adaptace definované Goffmanem. V souladu s uvedenou charakteristikou je Přijímací středisko Praha - Ruzyně považováno za totální instituci. Praktická část obsahuje analýzu čtyř rozhovorů a interpretaci získaných dat, které byly organizovány dle následujících kategorií: specifické prostředí střediska, pravidla zařízení, vztahy mezi žadateli a vztahy žadatelů vůči personálu, omezená možnost trávení volného času a řízení o udělení mezinárodní ochrany. Na tomto základě byly identifikovány hlavní způsoby adaptace a analyzovány, zda korespondují s Goffmanovou typologií zvládacích strategií.
|
|
|
Psychická zátěž a tréma umělců na pódiu
JELÍNKOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce je zaměřena na hudebně psychologický fenomén trémy u hudebních umělců před veřejným vystoupením. Cílem práce je prozkoumat individuální prožívání trémy hudebníků, jejich zkušenosti s veřejným vystupováním a copingové strategie při jejím zvládání. V teoretické části je zpracována problematika trémy a další psychologické kategorie, které s trémou souvisí. Dále jsou přehledově uvedeny některé možnosti prevence a eliminace nežádoucích vlivů trémy a možné strategie jejího zvládání. Empirická část se zaměřuje na vhled do individuálního prožívání trémy u jednotlivých respondentů, snaží se zachytit specifika a jedinečné zkušenosti každého z nich.
|
|
|
Psychologické aspekty studia v zahraničí
VACKOVÁ, Petra
Tématem diplomové práce jsou studijní pobyty v zahraničí. Teoretická část přináší poznatky o adaptačním procesu na novou zemi, zabývá se akulturačními a copingovými strategiemi, kulturním šokem a jeho determinanty a také zpětným kulturním šokem, který se odehrává po návratu ze zahraničí. Dále přibližuje věkovou skupinu účastníků pobytů v zahraničí (21 {--} 26 let) z hlediska vývojové psychologie, popisuje zjištěné korelační vztahy mezi rysy osobnosti a některými aspekty dlouhodobého pobytu v zahraničí a nastiňuje osobnostní profil ideálního adepta na dlouhodobý pobyt v zahraničí. Výzkumná část informuje o poznatcích zjištěných ze 3 výzkumných dotazníků, které studenti vyplňovali před, během a po zkušenosti se studijním pobytem, a také z osobních rozhovorů. Hlavními zkoumanými oblastmi jsou: osobnostní profil jedince, změny vybraných charakteristik vlivem pobytu v zahraničí, motivace, očekávání a jejich splnění či nesplnění, průběh kulturního šoku a zpětného kulturního šoku.
|
|
|
Aspekty zvládání zátěže v rané adolescenci v souvislosti s poruchami chování
BENEŠOVÁ, Štěpánka
Tématem této práce jsou aspekty zvládání zátěže v rané adolescenci v souvislosti s poruchami chování. V teoretické části práce jsem se zaměřila na vysvětlení pojmů, které byly pro práci důležité a týkaly se daného tématu. Praktickou část jsem pojala jako analýzu jednotlivých rozhovorů a jejich následné porovnávání. Výsledkem této práce by mělo být zmapování toho, jak se vypořádávají se zátěžovými situacemi adolescenti s poruchami chování a bez poruch, jaké jsou jejich strategie zvládání zátěže, zda jsou podobné nebo se nějak výrazněji odlišují.
|
|
|
Otázky vztahu stylu zvládání zátěže mladšími adolescenty a jejich sociální pozice ve školní třídě
Kohoutek, Tomáš ; Ježek, S. ; Mareš, J.
Příspěvek pracuje s pilotní verzí dotazníku pro zjišťování struktury zvládání zátěže ve třech různých životních kontextech – v rodině, ve škole a v kontaktu s vrstevníky. Metoda umožňuje identifikovat vztah mezi typem a mírou prožívaných problémů a stylem jejich zvládání. Formou předběžného sdělení seznamujeme i s porovnáním výsledků s další potenciálně významnou proměnnou – sociální pozicí účastníka výzkumu ve školní třídě, zjišťovanou pomocí rozšířené verze metody SORAD. Závěrem se zabýváme možnostmi podrobnější konceptualizace zvládání zátěže s ohledem na sociální pozici jako aspekt jeho široce kontextuálního charakteru.
|
|
| |
|
|
Strategie zvládání stresu u učitelek záklaadních škol
Řehulková, Oliva ; Řehulka, Evžen
Studie uvádí poznatky o zvládání stresu u učitelek základních škol, a to jednak na základě výzkumů v letech 1992 a 2002, který byl proveden stejnou metodou výzkumu v roce 2004, který byl proveden dotazníkem SVF 78 ( strategie zvládání stresu) od W. Janka a G. Erdemannové. Srovnání všech údajů umožňuje relativně jednotnou prezentaci, která ukazuje na důležitost sociální opory a náhradních aktivit při zvládání stresu u učitelek základních škol a na péči o větší využívání pozitivních copingových strategií.
|
host ::
RSS.