| |
| |
|
Komunitní přístup k duševně nemocným jako alternativa k ústavní péči
Strnadová, Dagmar ; Klimešová, Anna (vedoucí práce) ; Sivek, Vojtěch (oponent)
Péče o duševně nemocné procházela v historii mnoha proměnami. Většina lidí byla přijímána jako součást společnosti. Péči o ně zajišťovala rodina a místní společenství. Jen malá část duševně nemocných byla vyháněna nebo naopak vězněna. Ve velkém začali být jedinci s duševními problémy vyčleňováni a izolováni až v novověku. Ve 20. století došlo k prudkému rozvoji psychiatrie i péče o duševně nemocné. V 50. letech začaly být velké psychiatrické ústavy v mnoha vyspělých zemích uzavírány. Ústavní péče byla nahrazena ambulantními a komunitními službami. Hlavní cíl komunitní práce je, aby lidé trpící duševní nemocí mohli žít ve svém přirozeném prostředí. Mezi státy s dlouhou tradicí komunitní péče v oblasti péče o duševní zdraví patří i Anglie.Vznikla zde široká škála služeb v oblasti bydlení, zaměstnávání a volného času. Změnil se i přístup k duševně nemocným lidem. V České republice se komunitní práce začala používat až v 90. letech. Od té doby došlo v oblasti komunitní práce k velikému pokroku. Přesto se u nás stále často upřednostňuje ústavní péče. Komunitní práce navazuje na hodnoty tradičních komunit a je založena na respektu k lidským právům. Zároveň se snaží odstraňovat stigma, které je s duševní nemocí spojené. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Vliv péče o nesoběstačného seniora na vztahy mezi rodinnými příslušníky
Konrádová, Kateřina ; Jeřábek, Hynek (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Stať se zabývá vztahy mezi rodinnými příslušníky v pokročilém stádiu životního cyklu rodiny, kdy rodiče již ztrácí svoji plnou soběstačnost. Dospělé děti své rodiče podporují a jsou s nimi v častějším kontaktu, často dokonce dochází k sestěhování. Základní otázkou práce je, jak tato situace ovlivňuje vztahy mezi rodinnými příslušníky a především mezigenerační vztahy mezi dospělými dětmi a jejich rodiči. Autorka se opírá zejména o koncept ambivalence a model mezigenerační solidarity. Dalším důležitým východiskem je několik výzkumů provedených v České republice. Jsou analyzována data z výzkumu "Rodinná soudržnost v péči o seniora", který je realizován pod vedením Prof. PhDr. Hynka Jeřábka, CSc. a má kvalitativní i kvantitativní část. Na základě těchto dat se autorka pokouší popsat mezigenerační vztahy, pracuje s pojmy jako konflikt, ambivalence a citová solidarita. Dochází k závěru, že mezigenerační vztahy ve zkoumaných rodinách charakterizuje velmi silné citové pouto, ačkoli se současně ve značné míře objevují konflikty a negativní emoce.
|
|
Náhradní rodičovská péče v rámci fondu ohrožených dětí - Klokánků
Rychnovská, Lenka ; Večerka, Kazimír (vedoucí práce) ; Manková, Jaroslava (oponent)
Cílem této práce bylo určitým způsobem analyzovat vybrané faktory spojené s fungováním Klokánku. A to jak z hlediska klientů- dětí, tak z hlediska personálupečovatelek. Ve své práci jsem se pokusila vybrat dle mého názoru podstatné faktory a na základě průzkumu provedeného mezi pečovatelkami nashromáždit data a jejich vyhodnocením zjistit, zda a na kolik je pobyt dětí v Klokánku pro ně prospěšný. Zároveň jsem se snažila prozkoumat motivaci pečovatelek, která je velice důležitým prvkem ve fungování Klokánku. Co se týče základních údajů o dětech přijatých do Klokánku, bylo zjištěno, že téměř stejným poměrem přicházejí děti jak z úplných tak neúplných rodin. Zhruba třetina dětí přijatých do Klokánku byla týrána. Z propuštěných dětí se polovina vrací do původní rodiny. Během pobytu v Klokánku téměř polovinu dětí rodiče nenavštěvují a dárky dostávají pouze dvě třetiny dětí. Nejpodstatnějším zjištěním, které z této práce vyplývá, je fakt, že ohroženým dětem pobyt v Klokánku prospívá. U všech dětí došlo ke značnému zlepšení negativních příznaků pozorovaných na počátku pobytu. Na počátku pobytu bylo nejčastěji u dětí sledováno extrémní vyžadování pozornosti, špatné společenské návyky, přecitlivělost, nevhodné chování k druhým lidem a neschopnost přijmout pravidelný režim dne. Všechny tyto skutečnosti pramení z...
|
|
Životní šance mladistvých po odchodu z dětského domova
Veselá, Jana ; Stolařová, Jaroslava (oponent) ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce "Životní šance mladistvých po odchodu z dětského domova" se zabývá problematikou mladých lidí, kteří se po odchodu z dětského domova, kde vyrůstali, začleňují do společnosti. Strukturu diplomové práce tvoří dva hlavní celky: teoretická a empirická část. Teoretická část, která tvoří rámec pro část empirickou, se zaměřuje na vymezení systému náhradní péče v České republice, především jednu z jeho částí, na dětské domovy. Popisuje příčiny umístění dětí do dětských domovů. V dalších kapitolách analyzuje problematiku odchodů dětí z dětských domovů po dovršení zletilosti. Jejich možnosti a obtíže v oblastech bydlení, pracovního uplatnění a navázání vztahů s okolím. Blíže popisuje podstatu sociální služby pro mladé dospělé z dětských domovů, domů na půl cesty. Na příkladu konkrétního zařízení tohoto typu služby, domu na půl cesty občanského sdružení DOM demonstruje standardy, podle kterých by tato zařízení měla fungovat. Empirická část seznamuje se záměry a hlavními zjištěními kvalitativní studie. Jejím cílem byla deskripce života mladých lidí po opuštění dětského domova, jejich reflexe života v dětském domově jako prostředí, jež připravuje na budoucí samostatný život a samotný odchod z dětského domova a problémů s tím spojených.
|
|
Profesionální pěstounská péče - nová alternativa ústavní výchově dětí v České republice
Roth, Martin ; Vítečková, Michaela (oponent) ; Kremličková, Marta (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá tématem náhradní péče o děti v kontextu aktuální situace v České republice, kdy péče o ohrožené a opuštěné děti je v převážné míře prakticky řešena nevhodnou formou ústavní výchovy. V úvodních kapitolách je proto věnován prostor tématu rodiny a jejího významu pro uspokojování potřeb dítěte, poruchám rodiny a rodičovství, psychické deprivaci a subdeprivaci v dětství a její prevenci. V části věnované náhradní péči o děti jsou zmíněny nejdůležitější problémy ústavní výchovy a charakterizovány různé typy náhradní rodinné péče, které jsou využívány v současné době v České republice. Podrobněji se potom práce věnuje pěstounské péči z pohledu tradičně pojímaného modelu uplatňovaného v současné době v České republice a moderního přístupu k pěstounské péči, také nazývaného profesionální pěstounská péče. V této souvislosti se zabývá takovými tématy jako vztah rodičovství a pěstounské péče, formy moderní pěstounské péče, přehled aktivit a procesů potřebných pro realizaci nového pojetí pěstounské péče - vyhodnocování případu dítěte, vyhodnocování žadatelů o pěstounskou péči, vytváření plánu péče o dítě, podpora a provázení pěstounské rodiny.
|
|
Tereziánský ústav šlechtičen v letech 1755 - 1852
CHARVÁTOVÁ, Jana
Předkládaná bakalářská práce s názvem Tereziánský ústav šlechtičen v letech 1755 ? 1852 si vytkla za cíl představit badateli doposud opomíjenou instituci založenou císařovnou Marií Terezií v polovině 18. století. Tereziánský ústav šlechtičen je v této práci nahlížen především jako příklad zařízení, které pečovalo o neprovdané dcery z urozených aristokratických rodin. Na základě archivních pramenů a literatury se snaží vylíčit historii Tereziánského ústavu, důraz je kladen na období korespondující s jeho založením a obdobím před dlouhou érou neobsazeného postu abatyše, tedy první polovinu jeho existence. Klíčové a prestižní funkci abatyše ústavu je rovněž věnována pozornost. Stranou nezůstanou ani závazná pravidla řídící přijímání jednotlivých šlechtičen a běžný chod Tereziánského ústavu.
|
|
Otázka terciální prevence u nemocných s rozštěpem
Jasaňová, Katarína ; Dušková, Markéta (vedoucí práce)
Vrozené rozštěpové vady rtu a patra patří v České republice k nejčastěji se vyskytujícím vrozeným vývojovým vadám. Rozštěpová vada představuje komplexní postižení, jehož léčba vyžaduje multudisciplinární přístup a provází daného jedince od narození až do dospělosti. Představuje v životě postiženého, zejména v období dětství, dospívání a mladé adolescence, řadu komplikací, které se projevují prakticky ve všech oblastech života postižené osoby a mají biologické, psychologické i socioekonomické projevy a důsledky. Primárně má vada negativní funkční důsledky na kousání, polykání, dýchání a tvorbu hlasu a řeči. Esteticky postihuje faciální triangl, který nejvíce ovlivňuje vzhled obličeje. Izolovaná vada není letální ani spojená s mentálním defektem, nicméně až ve 20% může být spojena s přidruženým morfologickým postižením. Poškození obličeje má výrazný dopad na sebevnímání postiženého jedince, přičemž reakce okolí může být dalším zdrojem stresu. Důsledky vady se významně projevují v nárocích kladených na blízké postiženého jedince, zejména na rodinu. Od 80. let se zvyšuje pozornost věnovaná psychologickým výzkumům, které se zabývají sebepojetím a kvalitou života pacientů s rozštěpem. Jejich cílem, a stejně tak i cílem této práce, je analýza faktorů, které ovlivňují kvalitu života a adaptaci adolescentů a mladých...
|
|
Sociální, právní a psychologické aspekty náhradní rodinné péče a ústavní výchovy
Lušňáková, Petra ; Poláčková, Věra (oponent) ; Vítečková, Michaela (vedoucí práce)
Tato práce je věnovaná otázkám náhradní rodinné péče a ústavní výchově z pohledu současnosti. Zpracování této problematiky má poskytnout vhled do oblasti právní, psychologické a sociální. Téma náhradní rodinné péče a ústavní výchovy má mnoho palčivých otázek, na které se naše společnost zdráhá odpovídat a hledat k nim vhodná řešení. Ačkoliv se jedná o téma velmi závažné a spletité, není v ústředním zájmu politického snažení. Je více než jasné, že právě v onom nezájmu pramení velké množství tragédie, kterou prožívají zneužívané, týrané a zanedbávané děti. Toto trpké prvenství, potvrzené řadou výzkumů, které nám naznačují, že se jedná pouze o vrchol ledovce, by mělo mobilizovat lidské snažení k vytvoření řady opatření, jež by měla ochránit oběti a zároveň izolovat a napravovat lidí, kteří se těchto činů dopustili. Tito lidé by měli tvrdě pocítit spravedlnost, ale neděje se tak. Je smutné, že se v problematice takto závažných témat se zaujetím angažují převážně skupiny lidí prostřednictvím neziskové činnosti, tato skutečnost vrhá na činnost státu špatné světlo. Zákonodárci se svou ignorancí chovají jako špatní hospodáři, pomineme-li otázku lidské účasti na tragédii jednotlivých osudů. Z ekonomického hlediska je ústavní výchova značně nákladná a u nás velmi rozšířená. Míra ústavní péče v naší zemi je...
|
host ::
