| |
|
Vliv struktury biotopu na společenstva vodních brouků v jižních Čechách
KOLÁŘ, Vojtěch
V této práci se zabývám vlivem hospodaření na rybnících a charakterem stanovišť pro potápníky (Coleoptera: Dytiscidae), kteří jsou důležitou součástí vodních ekosystémů. V roce 2014 jsem studoval pomocí živochytných pastí společenstva potápníků na 117 rybnících v jižních Čechách. Rybníky byly rozděleny do tří kategorií: rybníky s intenzivním a extenzivním hospodařením a nádrže bez ryb. Celkem bylo nalezeno 26 druhů potápníků (N=1346). Potápníci obecně preferovali mělké litorály s převahou orobince (Typha), zblochanu (Glyceria) a rákosu (Phragmites). Počet druhů klesal se stoupající nadmořskou výškou a hloubkou vody u pasti. Pozitivní vliv na abundanci měla plocha rybníka a množství detritu u pasti. Brouci se vyskytovali převážně v rybnících s kyselým pH, nižší konduktivitou a vyšším množstvím rozpuštěného kyslíku. Více brouků bylo nalezeno v rybnících bez ryb. Potvrdil jsem tak, že vysoká rybí obsádka výrazně snižuje množství a diverzitu potápníků. Na druhou stranu některé rybníky s hustou obsádkou, ale také s dobře zachovalým litorálem, měly podobná společenstva jako rybníky bez ryb. To ukazuje, že vodní brouky primárně limituje degradace litorálních porostů. Při mapování byly také zjištěny 4 nové lokality potápníka dvojčárého (Graphoderus bilineatus) zařazeného mezi druhy NATURY 2000, který byl znám jen z několika recentních lokalit na Třeboňsku.
|
|
Vliv biotických a abiotických faktorů na teritoriální a rozmnožovací chování vážek (Odonata)
KYBICOVÁ, Tereza
V teoretické části diplomové práce jsem se zabývala vlivy ovlivňující výběr stanoviště a výběr místa pro ovipozici u vážek. Pozornost jsem věnovala především vlivu vegetace a rizika predace. Z přehledu dosavadních prací na toto téma vyplývá, že struktura vegetace hraje velmi významnou roli ve výběru stanoviště. Vliv rizika predace na výběr stanoviště zatím nebyl u dospělých vážek extenzivně zkoumán, ale u velkého množství skupin vodního hmyzu je tento vliv významný. Shrnula jsem také stručně vliv sezóny a denní doby na abundanci vážek. Dále jsem v literární rešerši shrnula teritoriální chování samců vážek a proces rozmnožování.V terénním sledování jsem během dvou let zkoumala vliv stáří tůní, sezóny a denní doby na přítomnost vážek a vliv stáří tůní, denní doby, vegetace a rizika predace na kladení vážek druhu Libellula depressa. Jako predátoři byly v tůních vysazovány pozdní instary larev vážek rodu Anax a Aeshna a jako maketu plovoucí vegetace byla použita zelená síťovina. Zjistila jsem, že nejdůležitější faktory, které ovlivňují přítomnost vážek na nově vzniklých stanovištích, jsou stáří stanoviště a také přítomnost vegetace.Dalšími důležitými faktory jsou také denní doba a sezónnost. Nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím početnost kladení je stáří tůní. Počet nakladených vajec je ovlivněn nejen stářím tůní, ale i přítomností vegetace a interakcí mezi přítomností vegetace a predátora.
|
| |
|
Zemědělské provozy a jejich vliv na životní prostředí
BÁRTŮ, Lukáš
Diplomová práce je zaměřena na zemědělské provozy z hlediska jejich hlukové zátěže a vlivu na životní prostředí. Zemědělské provozy jsou v tomto případě bioplynová stanice, sušička zemědělských komodit a odchovna mladého dobytka. Hlavním cílem práce je praktické měření hluku na různých stanovištích ve dvou vegetačních obdobích - období s vegetací a období bez vegetace. V práci jsem se soustředil na výběr vhodných stanovišť pro měření, dále na měření u zdroje hluku, měření u nejbližší zástavby a měření klimatických podmínek. Následoval výpočet ekvivalentní hladiny hluku a vyhodnocení podle platné legislativy. Na základě naměřených a vypočtených hodnot lze říci, že hluková zátěž měřených zemědělských provozů pouze přispěje ke stávající hlukové zátěži. Nejde však o hodnoty, které by se významně přiblížily k hygienickým limitům pro chráněné venkovní prostory. V rámci práce byla navržena protihluková opatření, která by částečně pomohla snížit hlukovou zátěž zemědělských provozů.
|
|
Přirozené sezónní změny ve výběru potravy a trávicím traktu přežvýkavé zvěře
Kamler, Jiří ; Homolka, Miloslav
Potravní chování velkých býložravců, zejména jelení zvěře, stále působí značné problémy v lesním hospodářství. Řešení těchto problémů obecně spočívá v udržování rovnováhy mezi početností býložravců a kapacitou prostředí. Přestože je výše škod na lese ve většině případů v přímé závislosti na početních stavech zvěře, je nesprávné tuto problematiku zjednodušit na problém její redukce. Kromě celkového zatížení prostředí býložravci je totiž stav vegetace ovlivňován zejména druhovým složením zvěře, možností migrací za potravními zdroji mimo lesní prostředí, rušením zvěře na pastevních plochách, přikrmováním aj. Výběr potravy zvěře závisí na její potravní specializaci, potravní nabídce prostředí a je významně ovlivněn ročním obdobím. Trávicí trakt přežvýkavé zvěře na změny v konzumované potravě výrazně reaguje a v zimě dochází k jeho redukci. Tyto faktory mohou ovlivnit vliv zvěře na lesní prostředí a jejich znalost je jednou z důležitých podmínek pro racionální management lesního prostředí.
|
| |
|
Aerofytické sinice z oblasti lomu Malá Amerika
KOČVARA, Luboš
Práce se zabývá diversitou aerofytických sinic v oblasti vápencového lomu Malá Amerika na území CHKO Český kras. Bylo nalezeno a determinováno 20 typů sinic. Dále byl zjišťován vliv ozářenosti, dostupnost vody a vzdálenost od vody na druhové složení společenstev. Ukázalo se, že na této lokalitě není limitujícím faktorem světlo, ale vlhkost.
|
|
Změny obsahu humusu a půdní reakce na vybraných lokalitách Moravského krasu
Boráková, Iveta
Tato diplomová práce se zabývá obsahem humusu a reakcí půdy na vybraných lokalitách chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Bylo porovnáno 30 lokalit (10 orná půda, 10 trvalý travní porost, 10 les), Vzorky byly odebrány z povrchového minerálního horizontu v roce 2011 a 2013. V teoretické části je probrána problematika půdní organické hmoty a půdní reakce. Je zde také charakterizována oblast Moravského krasu. Praktická část obsahuje metody zpracování, výsledky, vyhodnocení a statistické a grafické zpracování. Průměrný obsah humusu stoupá v řadě: orné půdy < trvalý travní porost < les. Hodnoty v roce 2013 byly nižší než v roce 2011. Půdní reakce byla v roce 2011 u orné půdy, trvalých travních i lesních porostů velmi podobná. V roce 2013 byla podobná už jen u orné půdy a trvalých travních porostů, pod lesními porosty byla nižší. Hodnoty v roce 2013 byly nižší než v roce 2011. Na základě jednofaktorové analýzy rozptylu byl prokázán vliv druhu porostu na obsah humusu, ovlivnění půdní reakce druhem porostu prokázáno nebylo. Statisticky významný rozdíl byl prokázán mezi naměřenými hodnotami v roce 2011 a 2013, jak u obsahu humusu, tak i u půdní reakce.
|
|
Zhodnocení vlivu vybraných ukazatelů na tělesné rozměry a úhly končetin koní
Knotková, Veronika
Cílem diplomové práce bylo vyhodnocení vlivu sledovaných faktorů, kterými jsou plemeno, věk, způsob ustájení, krmení, pracovní zátěž, způsob úpravy kopyt a interval mezi úpravami kopyt, na úhly končetin. Databáze pro statistické vyhodnocení vznikla manuálním vkládáním dat po změření, vyfotografování a zjištění informací o daném koni. Úhly končetin byly změřeny z fotografií v počítačovém programu. V teoretické části práce jsem se věnovala problematice anatomie a fyziologie končetin a kopyt, mechanice pohybu a jejím nepravidelnostem a různým vadám postojů. V praktické části jsem statisticky vyhodnotila vliv jednotlivých sledovaných efektů na úhly končetin pomocí obecného lineárního modelu GLM a pokud byl prokázán statisticky průkazný vliv, byla data následně vyhodnocena pomocí mnohonásobného porovnávání metodou podle Scheffeho. Data byla ještě porovnána podle průměrných hodnot s hodnotami představovaného ideálu.
|
host ::
