|
Neochota uživatelů návykových látek využívat služeb Kontaktního centra na malém městě
GRUBEROVÁ, Eva
Kontaktní centra na malých městech obecně zaznamenávají rozdíl mezi počtem uživatelů návykových látek, kteří využívají jejich služby, a odhadovaným počtem klientů v návaznosti na velikost lokální drogové scény. Tato diplomová práce si pokládá otázku, jaké jsou důvody, které odrazují lidi užívající návykové látky od využívání služeb Kontaktního centra na malém městě. V teoretické části práce jsou vymezeny základní pojmy z oblasti závislosti pro uvedení do dané problematiky. Zastavujeme se u základních metod práce s uživateli návykových látek. Podrobněji se pak zabýváme jednotlivými nízkoprahovými programy, které v rámci České republiky fungují a těchto metod práce využívají.
|
|
Možnosti a meze postpenitenciární péče v ambulantních službách pro uživatele drog
Malinská, Dita ; Radimecký, Josef (vedoucí práce) ; Šejvl, Jaroslav (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám postpenitenciární péčí v ambulantních službách pro uživatele drog. Cílem této práce bylo zmapovat, z jakých důvodů klienti zařízení, ve kterém studie probíhala, vyhledali a jakých služeb následně v tomto programu využili, případně zda jim zde některé služby chyběly. Dále jsem zjišťovala, jaké mohly být důvody předčasného odchodu respondentů z uvedených služeb. Pro tyto účely jsem zvolila kvalitativní studii - šest případových studií klientů, kteří služeb postpenitenciární péče ve vybraném zařízení využili. Výzkum jsem provedla v jedné organizaci - v ambulantním centru pro uživatele drog. S klienty jsem byla v kontaktu po celou dobu jejich docházení do služeb. Pro potřeby kvalitativního výzkumu jsem při zpracování dat využila složek klientů - záznamy z konzultací, které s klienty probíhaly a dále všechny dokumenty, které byly pro studii významné. Všichni respondenti byli do zařízení odesláni pracovníky Probační a mediační služby ČR. Čtyři ze šesti klientů dokončili program řádně, po naplnění kontraktu. U dvou klientů došlo k předčasnému odchodu ze služeb. Vzhledem k velikosti výzkumného vzorku nelze zjištěné informace zobecňovat, lze však konstatovat, že při poskytování postpenitenciární péče je velmi důležité zmapovat situaci klienta, individuálně přistupovat k...
|
|
Mapování aplikace jídelníčků pro klienty s virovou hepatitidou C ve vybraných terapeutických komunitách pro závislé na návykových látkách v České republice
Stará, Iveta ; Čablová, Lenka (vedoucí práce) ; Starnovská, Tamara (oponent)
VÝCHODISKA: Studie prováděné jak v České republice, tak v zahraničí zjistily, že virová hepatitida typu C se nejvíce šíří mezi injekčními uživateli drog. Odborná literatura se kromě rozvoje a farmakoterapie této nemoci zabývá také tím, jak by se jedinec s VHC měl stravovat. Doporučuje tak jednotlivé potraviny a způsob přípravy, které by měl jedinec dodržovat. Zahraniční studie prokázaly, že v léčbě má nutriční poradenství vliv na celkový proces léčby jedince závislého na návykových látkách. CÍLE: Cílem výzkumu bylo zjistit, zdali terapeutické komunity umožňují speciální stravování klientům s VHC. Důležité bylo vědět, jakým způsobem umožňují speciální stravování, jaké postupy a suroviny používají. Následně byly jídelníčky jednotlivých komunit vyhodnocené z hlediska přísunu energie, bílkovin, sacharidů, tuků a vlákniny. METODY: Proces získání dat probíhal přes emailovou a telefonní komunikaci s jednotlivými komunitami. Základem výzkumu byly týdenní jídelníčky jednotlivých zařízení, které byly propočítány z hlediska nutričního složení. Suroviny byly nakonec zadány do programu Kalorické tabulky, který vyhodnotil množství základních živin v daných pokrmech. VÝSLEDKY:Pouze 3 TK měly speciálně upravený jídelníček pro klienty s VHC. 9 komunit se ale snažilo dietní doporučení do přípravy jídla pro tento typ...
|
|
Analýza zkušenosti výkonu trestu odnětí svobody v kontextu drogové kariéry
Bartošová, Irena ; Matoušek, Petr (vedoucí práce) ; Svěcená, Kateřina (oponent)
Východiska: V životě uživatelů drog je spatřován řetězec opakujících se jevů v podobě užívání drog - páchání trestné činnosti - nástup do výkonu trestu odnětí svobody - přiučení se novým praktikám - propuštění z věznice - užívání návykových látek - páchání další trestné činnosti - následně opět nástup do výkonu trestu odnětí svobody. Hlavním cílem je popsat zkušenost výkonu trestu odnětí svobody v rámci drogové kariéry uživatelů drog. Metodou sběru a analýzy dat je zakotvená teorie a kvalitativní analýza rozhovorů (biografické rozhovory). Výsledky výzkumu byly porovnány s analýzou odborné literatury na dané téma. Výsledky a diskuse: Práce je členěná do 3 časových úseků - život před výkonem trestu odnětí svobody, jehož události determinovaly užívání drog a trestnou činnost, výkon trestu odnětí svobody jako prostředí jevu prizonizace a život po výkonu trestu odnětí svobody jako období snahy o návrat do společnosti. Závěry: Informátoři se v průběhu života dostali do velmi rizikových situací, které nebyli schopni řešit konstruktivním způsobem. Užívání drog a trestná činnost byla řešením těchto náročných životních událostí. Zvýšená přísnost pravidel ve věznici nezaručuje snížení hrozby recidivy. Samotná zkušenost s výkonem trestu odnětí svobody znesnadňuje adaptaci v životě na svobodě. Klíčová slova:...
|
|
Analýzy zkušenosti s drogovou závislostí a možnosti jejího využití v prevenci
PROUZOVÁ, Tereza
Cílem práce je zanalyzovat životní příběhy jedinců se zkušeností s drogovou závislostí. Na základě získaných informací zjistit, jakým způsobem interpretují svou zkušenost s drogovou závislostí a jaký význam má v jejich životě. Vedlejším cílem je snažit se nalézt klíčové momenty v životě, kde byl prostor pro změnu a na tyto momenty zaměřit prevenci. Cílovou skupinou jsou tedy jedinci se zkušeností s drogovou závislostí. V teoretické části je komplexně rozpracována drogová závislost, a to od samotného vzniku až po její léčbu. Praktickou část tvoří kvalitativní výzkum, který je proveden metodou narativní analýzy čtyř respondentů se zkušeností s drogovou závislostí. Informace byly získané pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Z výzkumu vyplývá, že zkušenost s drogovou závislostí má v životech zkoumaných jedinců významnou roli. Ačkoli můžeme u lidí nacházet určité podobnosti ve vztahu k drogové závislosti, nelze zobecnit jaký význam má drogová závislost v životě člověka, protože zpracování této zkušenosti je subjektivní. Velký vliv na interpretaci vztahu ke zkušenostem s drogami je fakt, zda se jedná stále o uživatele drog nebo o abstinenta. V neposlední řadě z výzkumu vyplývá, že prevenci nelze cílit pouze na jeden zdroj problému, tudíž je nutné v tomto směru aplikovat metody nespecifické prevence.
|
|
Sociální práce s drogově závislými a jejich rodinami
BĚLOHOUBKOVÁ, Barbora
Práce se zabývá důsledky drogové závislosti pro uživatele samotného i jeho rodinu. Na začátku vysvětluji pojem závislost, a jak se závislost projevuje. Dále popisuji důsledky drogové závislosti v různých sférách života uživatele. Neméně podstatnou část jsem věnovala popisu rodiny a ovlivnění jednotlivých členů závislostí člena jiného. V závěru práce se věnuji formě pomoci blízkým uživatele drog. Vycházela jsem z odborných článků a publikací.
|
|
Mapování aplikace jídelníčků pro klienty s virovou hepatitidou C ve vybraných terapeutických komunitách pro závislé na návykových látkách v České republice
Stará, Iveta ; Čablová, Lenka (vedoucí práce) ; Starnovská, Tamara (oponent)
VÝCHODISKA: Studie prováděné jak v České republice, tak v zahraničí zjistily, že virová hepatitida typu C se nejvíce šíří mezi injekčními uživateli drog. Odborná literatura se kromě rozvoje a farmakoterapie této nemoci zabývá také tím, jak by se jedinec s VHC měl stravovat. Doporučuje tak jednotlivé potraviny a způsob přípravy, které by měl jedinec dodržovat. Zahraniční studie prokázaly, že v léčbě má nutriční poradenství vliv na celkový proces léčby jedince závislého na návykových látkách. CÍLE: Cílem výzkumu bylo zjistit, zdali terapeutické komunity umožňují speciální stravování klientům s VHC. Důležité bylo vědět, jakým způsobem umožňují speciální stravování, jaké postupy a suroviny používají. Následně byly jídelníčky jednotlivých komunit vyhodnocené z hlediska přísunu energie, bílkovin, sacharidů, tuků a vlákniny. METODY: Proces získání dat probíhal přes emailovou a telefonní komunikaci s jednotlivými komunitami. Základem výzkumu byly týdenní jídelníčky jednotlivých zařízení, které byly propočítány z hlediska nutričního složení. Suroviny byly nakonec zadány do programu Kalorické tabulky, který vyhodnotil množství základních živin v daných pokrmech. VÝSLEDKY:Pouze 3 TK měly speciálně upravený jídelníček pro klienty s VHC. 9 komunit se ale snažilo dietní doporučení do přípravy jídla pro tento typ...
|
|
Profesiogram jako východisko pro další vzdělávání sociálních pracovníků v nízkoprahových kontaktních centrech pro drogově závislé
Kocianová, Zuzana ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Holda, Dalibor (oponent)
Cílem bakalářské práce je vypracovat profesiogram jako východisko pro další vzdělávání sociálních pracovníků v nízkoprahových kontaktních centrech pro drogově závislé. Bakalářská práce mapuje pracovní náplň sociálního pracovníka v nízkoprahových kontaktních centrech pro drogově závislé, zejména běžné činnosti, jejich frekvenci, míru zátěže, náročné situace, jejich frekvenci, čím zatěžují, jaké požadavky jsou kladeny na pracovníka ve smyslu psychické a fyzické odolnosti, jaké jsou kladeny nároky na týmovou spolupráci, spolupráci s jinými organizacemi, kvalifikační a znalostní předpoklady úspěšného zvládnutí profese, potřeby týkající se podpory pracovníků při výkonu profese a jejich dalšího vzdělávání, atd. Na základě zjištěných informací je vypracován profesiogram sociálního pracovníka v nízkoprahovém kontaktním centru pro uživatele drog. V teoretické části bakalářské práce je představeno, co je profesiogram, pro jaké účely se sestavuje, jakými metodami jej lze sestavit. Uvádím zde, co obnáší profese pracovníka v nízkoprahovém kontaktním centru, jaký je kontext organizace, ve které sociální pracovník pracuje, jaký je profil klienta nízkoprahového kontaktního centra, jaké jsou potřeby cílové skupiny klientů - kritické shrnutí teorií a výzkumu jak zahraničních, tak i českých a je zde popsán i systém...
|
|
Vymezení pojmu peer-work v České republice se zaměřením na uživatele návykových látek.
Matějková, Radka ; Janíková, Barbara (vedoucí práce) ; Vavrinčíková, Lenka (oponent)
V zahraničí je metoda peer work zabývající se zapojením uživatelů drog (aktivních i bývalých) do služeb a politik rozšířena a využívána daleko více než v České republice. Informace a data jsou dostupná zejména ze zahraničních zdrojů, kde peer work má již určitou tradici. V České republice je tato metoda stále málo využívána, stejně tak je nedostatek české odborné literatury na toto téma. Metoda peer work v České republice nebyla doposud komplexně zmapovaná, popsaná a zhodnocená. Jsou organizace zabývající se zapojením a zaměstnáváním uživatelů drog, které většinou čerpají informace ze zahraničních zdrojů a pracují se svými daty, které pak prezentují. Neexistuje tedy ucelený přehled, poskytující informace a data v této oblasti v České republice. Cílem práce je zmapovat využívání peer work v České republice v oblasti drogových služeb. V rámci podcíle je zkoumána struktura a fungování jednotlivých peer programů, jak aktuálních, tak i těch, které fungovaly v minulosti. Praktická část je realizovaná empirickým výzkumem (orientační výzkum) s cílem získání základního přehledu o zkoumaném problému kvantitativní formou výzkumu. Ke sběru byl použit dotazník šířený v online verzi. Základní soubor tvořily nízkoprahové programy v harm reduction, kontaktní centra a terénní programy v České republice zaměřené na...
|
|
Možnosti a meze postpenitenciární péče v ambulantních službách pro uživatele drog
Malinská, Dita ; Radimecký, Josef (vedoucí práce) ; Šejvl, Jaroslav (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám postpenitenciární péčí v ambulantních službách pro uživatele drog. Cílem této práce bylo zmapovat, z jakých důvodů klienti zařízení, ve kterém studie probíhala, vyhledali a jakých služeb následně v tomto programu využili, případně zda jim zde některé služby chyběly. Dále jsem zjišťovala, jaké mohly být důvody předčasného odchodu respondentů z uvedených služeb. Pro tyto účely jsem zvolila kvalitativní studii - šest případových studií klientů, kteří služeb postpenitenciární péče ve vybraném zařízení využili. Výzkum jsem provedla v jedné organizaci - v ambulantním centru pro uživatele drog. S klienty jsem byla v kontaktu po celou dobu jejich docházení do služeb. Pro potřeby kvalitativního výzkumu jsem při zpracování dat využila složek klientů - záznamy z konzultací, které s klienty probíhaly a dále všechny dokumenty, které byly pro studii významné. Všichni respondenti byli do zařízení odesláni pracovníky Probační a mediační služby ČR. Čtyři ze šesti klientů dokončili program řádně, po naplnění kontraktu. U dvou klientů došlo k předčasnému odchodu ze služeb. Vzhledem k velikosti výzkumného vzorku nelze zjištěné informace zobecňovat, lze však konstatovat, že při poskytování postpenitenciární péče je velmi důležité zmapovat situaci klienta, individuálně přistupovat k...
|