|
| |
|
|
České populární písně reflektující společnost a události let 1918-1945 a zapojení této tvorby do výuky hudební výchovy
Soběslavová, Terezie ; Saláková, Magdalena (vedoucí práce) ; Hons, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá českou populární hudbou se zaměřením na písňovou tvorbu období od vzniku samostatného československého státu až po konec druhé světové války. První republika byla dobou intenzivního kulturního a společenského rozkvětu. Tato práce poté zkoumá zejména, jak na vznik tehdejších písní působily vlivy společnosti, její preference a tendence k vlasteneckým projevům, v neposlední řadě také dobové události. Pozornost je zde věnována žánrům masové produkce populární hudby, jímž se dobově říkalo šlágry, které sloužily jako prostředek pro komentování aktuálních událostí a odrážení atmosféry společnosti. I přes náročné období protektorátu přetrvávala vlastenecká tematika a písně se staly důležitým nástrojem morálního odporu proti fašismu. Ikonou českého hudebního života tohoto období je bezesporu osobnost Karla Hašlera. Jeho tvorba reflektovala národní hrdost a odhodlání v období dramatických událostí. Práce se pokouší o nástin analýzy Hašlerových písní v kontextu dobového vývoje. Důležitou intencí je začlenit toto téma do vyučovacího procesu hudební výchovy. Aspektem je přispět k širšímu porozumění historických souvislostí a významu populární hudby jako zrcadla doby. Vzhledem k požadavkům na výuku hudební výchovy bylo klíčové vytvořit návrhy lekcí v souladu s činnostním pojetím....
|
|
|
Hudební výchova jako prostředek zkvalitnění třídního klimatu
Příkazká, Adéla ; Jiřičková, Jiřina (vedoucí práce) ; Kozánková, Olga (oponent)
Diplomová práce se zabývá využitím hudební výchovy jako prostředku pro zkvalitnění třídního klimatu na 1. stupni základní školy. Cílem je zmapovat široké spektrum hudebně výchovných činností a navrhnout konkrétní aktivity hudební výchovy, které přispějí k pozitivnímu rozvoji třídního klimatu. Teoretická část nejprve představuje vývojové charakteristiky dítěte mladšího školního věku, zejména kognitivní, emoční a sociální vývoj. Dále definuje klíčové pojmy spojené s třídním klimatem a základní principy hudební výchovy na 1. stupni základní školy. Rovněž je provedena analýza a konkretizace hudebně výchovných aktivit, které podporují celkovou pohodu ve třídě. Výchovné aktivity jsou rozděleny do pěti oblastí, které jsou klíčové při formování kvalitního třídního klimatu. Praktická část se zaměřuje na proměnu klimatu ve třídě prostřednictvím realizace již zmíněných hudebně výchovných aktivit v praxi. Výsledky výzkumu jsou vyhodnoceny skrze dotazníkového šetření. Závěrečná část práce shrnuje získané poznatky a přináší návrhy pro pedagogickou praxi, které mohou být aplikovány pro efektivní využití hudební výchovy jako nástroje ke zkvalitnění třídního klimatu na 1. stupni základní školy. Výsledky této práce poskytují důležité informace o tom, jak může být hudební výchova využita jako účinný nástroj ke...
|
|
| |
|
|
Výchovné koncerty pro první stupeň základní školy v jihlavském regionu
CÁBOVÁ, Natálie
Tato diplomová práce se zabývá výchovnými koncerty pro první stupeň základních škol na území jihlavského regionu. Teoretická část práce se zabývá historickým vývojem výchovných koncertů a nejdůležitějšími osobnostmi, které jsou s výchovnými koncerty spojeny. Velký důraz je pak kladen na okres Jihlava a stav výchovných koncertů na tomto území. V praktické části diplomové práce jsou poznatky z teoretické části aplikovány na konkrétní příklady. Zabývám se zde organizací vlastního výchovného koncertu. Speciální pozornost kromě samotného koncertu věnuji také přípravné i závěrečné fázi výchovného koncertu. Přiloženo je několik vzorových příprav, které umožňují začlenění výchovného koncertu do další výuky žáků. Cílem diplomové práce bylo zmapovat stav výchovných koncertů na území jihlavského regionu a zjistit vztah pedagogů, působících na tomto území, k výchovným koncertům.
|
|
|
Hudební vzdělávání dětí se zrakovým postižením v základních uměleckých školách z pohledu pedagogů
BUJNOVSKÁ, Pavlína
Téma bakalářské práce je orientováno na hudební vzdělávání dětí se zrakovým postižením z pohledu pedagogů. Cílem je zpracovat aktuální poznání související s výše uvedeným tématem práce a poté popsat pohledem hudebních pedagogů práci se žákem se zrakovým postižením. Bakalářská práce má dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část je zpracována na základě aktuální literatury a je rozčleněna do tří základních kapitol. První část vymezuje pojem zrakové postižení, uvádí různé druhy klasifikací a možnosti využití vyšších kompenzačních smyslů u zrakově postižených žáků. Druhá kapitola se věnuje legislativnímu ukotvení základních uměleckých škol, přípravě na výuku, vzdělávání žáků se zrakovým postižením v základních uměleckých školách a významu hudby u žáků se zrakovým postižením. Poslední kapitola se zaměřuje na komunikaci mezi žákem a hudebním pedagogem a poznání osobnosti každého z nich. Praktická část práce obsahuje dotazníkové šetření doplněné kvalitativním výzkumem v podobě nestrukturovaného hloubkového rozhovoru. Celkem se dotazníkového šetření zúčastnilo 18 hudebních pedagogů. Poté byl veden rozhovor s paní učitelkou ze základní umělecké školy. Z výzkumu vyplývá, že názory a zkušenosti učitelů základních uměleckých škol mají značný význam při hudebním vzdělávání dítěte se zrakovým postižením. Osobnostní rysy učitele a žáka se zrakovým postižením se při hudebním vzdělávání vzájemně setkávají. Informovanost učitelů základních uměleckých škol týkající se specifik vzdělávání žáků se zrakovým postižením se odvíjí od profesní zkušenosti. Více než desetileté zkušenosti učitelů, kteří se výzkumného šetření zúčastnili, včetně letité zkušenosti paní učitelky v rozhovoru dokazují, že zásadní význam v hudebním vývoji žáků se zrakovým postižením má dlouhodobá efektivní spolupráce a komunikace mezi učitelem a rodinou.
|
|
|
Rozvíjení rytmického cítění u dětí v mateřské škole
RÁBOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá rozvojem rytmického cítění u dětí v mateřské škole. Zaměřuje se na hudební výchovu, kde je popsána tvořivost dítěte až po přípravy pedagoga a vhodná motivace k hudebním činnostem. Dále se pak zaměřuje na vývoj předškolního dítěte a hudební výrazové prostředky. Ve své práci navrhuji aktivity pro rozvoj rytmického cítění dítěte. Jako prostředek k návrhům jsem zvolila hru, která je velice důležitou součástí předškolního života. Rytmus je zároveň jedním z hlavních hudebních prvků, který doprovází nejen hudební svět, ale také člověka a svět biologický od samotných počátků. Návrhy konkrétních popsaných her v poslední kapitole práce se zabývají nejen rozvojem rytmického cítění, ale také kognitivních, psychomotorických a afektivních funkcí dítěte předškolního věku. Většina her je prováděna s pomocí Orffových hudebních nástrojů.
|
|
|
Individualizace při výuce hudební výchovy v heterogenní třídě na 1. stupni základní školy s ohledem na současné trendy ve vzdělávání
Růžičková, Veronika
Tato disertační práce se zabývá individualizací při výuce hudební výchovy v heterogenní třídě na prvním stupni základní školy. Teoretická část je zaměřena na obrat ve vzdělávání, který nastal s příchodem reformní pedagogiky a přinesl snahy o změnu výuky, diferenciaci žáků a učiva, individualizaci učení i mimořádné vzdělávací projekty. V textu jsou utříděny poznatky z obecné pedagogiky, na které navazují principy, zásady a podněty oborové di- daktiky týkající se výuky hudební výchovy. Zároveň jsou uvedena specifika, která hudební výchovu odlišují od ostatních předmětů a mají vliv na proveditelnost individualizace nebo volbu vhodných metod. Chronologické uspořádání poznatků z obecné i oborové didaktiky je završeno popisem si- tuace v současné škole. Pro tu je charakteristická "pestrá třída", ve které se společně učí žáci různě nadaní, z rozdílně situovaných rodin, s nestejným vztahem ke vzdělání, hudbě a kultuře či mluvící odlišným mateřským jazykem. Zpracování tématu zohledňuje současné trendy ve vzdělávání (formulované ve Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+), které akcentují individualizaci výuky a poskytování podpory žákům se speciálními vzdělávacími potřebami. Empirická část práce je zaměřena na získání, zpracování a vyhodnocení informací o použí- vání individualizace při hodinách...
|
|
| |
|
|
Anglický jazyk jako aktivizační prvek ve výuce hudební výchovy na 2. stupni základní školy
Jelínková, Martina ; Jiřičková, Jiřina (vedoucí práce) ; Kozánková, Olga (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na využití anglického jazyka jako aktivizačního prvku ve výuce hudební výchovy na druhém stupni základní školy. Práce analyzuje vztah hudby a jazyka, dále z teoretického hlediska vysvětluje pojmy vyučovací a aktivizační metoda a blíže je charakterizuje. Práce se rovněž zabývá Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání a zkoumá možnosti mezipředmětového propojení hudební výchovy a anglického jazyka. Na základě teoretických poznatků jsou v práci navrženy konkrétní možnosti aplikace anglického jazyka do výuky hudební výchovy. Tyto vyučovací celky byly následně ověřeny v praxi a jsou doplněné o reflexi a hodnocení žáků. KLÍČOVÁ SLOVA Hudební výchova, anglický jazyk, aktivizační metody, 2. stupeň základní školy
|
host ::
RSS.