|
|
Digitálna dermatitída a jej dopad na produkčné a ekonomické ukazatele
Bončová, Barbora
Zdravotní problémy paznehtů jsou problémem v mléčných chovech po celém světě a ovlivňují pohodu dojnic a jejich produkční schopnosti. Tím přímo zasahují do ekonomiky farmy. Jednou z nejvíce rozšířených onemocnění je digitální dermatitida (DD). Předmětem této práce bylo vyhodnotit incidenci digitální dermatitidy na základě pořadí a fáze laktace v chovu s přibližně 700 dojnicemi holštýnského skotu. Experiment se zaměřoval na zjištění závislosti mezi výskytem onemocnění a dojivostí dojnic. Jako statistická metoda byla zvolená ANOVA pro opakované měření se závislou proměnnou průměrný denní nádoj. Dojnice byly rozděleny do čtyř výběrových souborů na základě pořadí a fáze laktace. Dále byl zkoumaný průběh laktace v období devíti týdnů, kdy v pátém týdnu proběhlo ošetření paznehtů. Následně byly vyčísleny náklady na digitální dermatitidu na jednu krávu a na celý podnik. Náklady byly vypočítany pomocí několika modelů pro vzájemné porovnání. Výsledky ukázaly, že prvotelky měly nejvyšší incidenci onemocnění a se zvyšující se paritou se počty snižovaly. Incidence digitální dermatitidy byla ve sledované skupině 12 %. Statistická závislost byla potvrzená v jednom výběrovém souboru, a to u dojnic ve druhé a třetí laktaci ve druhé fázi. Po ošetření byl zaznamenán pokles mléčné produkce na pár týdnů, přičemž krávy s DD měly soustavně během sledovaného období vyšší nádoje. Z toho vyplývá, že vysokoprodukční krávy mají vyšší náchylnost k DD. Vypočtené náklady na onemocnění se v jednotlivých modelech pohybovaly od 1 488,66 do 2 234,51 Kč na jednu krávu a celkové náklady podniku byly vyčísleny od 113 784,67 do 193 545,32 Kč.
|
|
|
Problematika mléčných farem v České republice
JANŮ, Tereza
Tato práce se zabývá problematikou mléčných farem v České republice. V teoretické části jsou představena hlavní mléčná a kombinovaná plemena skotu chovaná v České republice. Dále je zobrazen stav dojnic v průběhu let od roku 1995. Jsou zde představeny organizace producentů mléka působící v České republice. Také je zde zobrazen vývoj ceny mléka. Seznámení s průběhem dojení a složením mléka. V praktické části je představena vybraná mléčná farma. Seznámení s její historií, hospodařením, krmením dojnic, ustájením dojnic. Je zobrazen vývoj tuku, bílkovin, obsah celkového počtu mikroorganismů a počet somatických buněk v mléce za rok 2021. Byla sestavena SWOT analýza pro vybranou mléčnou farmu. Majitel farmy poskytl rozhovor o hospodaření v oblasti mléčné produkce.
|
|
|
Vliv kvality siláže na množství a složení mléka dojnic českého strakatého plemene skotu
Úradníčková, Hana
Diplomová práce je zaměřena na analýzu vlivu kvality siláže na množství a kvalitu mléka dojnic českého strakatého plemene skotu. Za tímto účelem bylo v měsíčních intervalech po celý rok 2016 pozorováno stádo dojnic českého strakatého plemene skotu. Své sledování jsem zaměřila zejména na posouzení vlivu kvality siláže a směsné krmné dávky (TMR) na obsah jednotlivých složek mléka a mléčnou produkci. Při každém pozorování proběhlo posouzení jednotlivých frakcí TMR na separátoru, zjištění indexu pohody krav (CCI), sledování žvýkacích pohybů, doby žvýkání a hodnocení kondice vybraných dojnic na první laktaci. Zjištěné výsledky lze shrnout následovně. Struktura jednotlivých TMR v průběhu roku značně kolísala. Hodnoty frakce TMR na prvním sítě separátoru se pohybovaly od 4,1 % u TMR pro dojnice na vrcholu laktace až do 91,41 % u TMR pro dojnice stojící na sucho. Struktura TMR pro dojnice na vrcholu laktace byla v průběhu roku téměř optimální, jelikož na dně separátoru byl jen minimální obsah TMR, většina TMR zůstala na druhém a třetím sítě a na prvním sítě bylo kromě měsíce ledna (4,55 %) více jak 10 % TMR, což odpovídá obecným požadavkům na obsah strukturální vlákniny. Kvalita kukuřičné siláže se vzhledem k laboratorním rozborům nějak výrazně neměnila. Sušina se pohybovala v rozmezí 31,78-37,91 %, hrubý protein 8,3-11,04 %, škrob 28,78-41,55 %, vláknina 14-19,95 %, pH 3,70-3,81, NEL 6,60-6,81 MJ/kg a kyselost vodního výluhu 1916-2211 mg KOH/100 g. Index pohody krav (CCI) se v průběhu roku pohyboval v rozmezí 79,25-91,49 %. Co se týká žvýkacích pohybů, průměrně dojnice vykonávaly 58 žvýkacích pohybů za průměrný čas 58 sekund. Bylo také provedeno hodnocení tělesného skóre (BCS) dojnic na první laktaci, jehož průměrná hodnota byla 3,21 bodu, což je dle literatury pod minimální hranicí, kterou by měly dojnice v tomto období dosahovat a to je 3,25 bodu. Vzhledem k optimalizovaným krmným dávkám, jejichž obsah živin se blížil optimálním hodnotám, se kolísání těchto hodnot neprojevilo na množství a kvalitě mléka či posuzovaných parametrů welfare dojnic.
|
|
|
Rozdíl v tržní produkci mezi dojeným a masným plemenem skotu
Pešová, Nikola
Diplomová práce Rozdíl v tržní produkci mezi dojeným a masným plemenem skotu je zaměřena na kvantifikaci rozdílů mezi tržní produkcí dojeného a masného skotu. Hlavními předměty pozorování byly rozdíly v počtu narozených a uhynulých telat, rozdíly v negativní selekci krav, průměrné stavy jalovic během roku, průměrné počty vykrmovaných a zástavových býků, a dále také rozdíly v tržbách za mléko a prodaná zvířata. Informace byly shromažďovány na dvou farmách s chovem skotu, dojené farmě v Jihomoravském kraji a masné farmě v Moravskoslezském kraji, po dobu jednoho kalendářního roku (2016). Výsledkem této práce bylo zjištěno, že celkový tržní rozdíl mezi farmami dojená × masná může být až 53 036,5 Kč/krávu/rok ve prospěch farmy dojeného skotu. Dojená farma celkově utržila za jeden rok přibližně 30 799 824 Kč bez dotace, kdy 77,8 % tržeb tvořilo mléko a 22,2 % tržby za jatečná zvířata. Farma masného skotu utržila za rok 2016 celkem 2 509 888 Kč bez dotace. Rozdíl mezi počty narozených telat a úhyny byly téměř shodné. Hrubá natalita dojené farmy činila 91,2 %, masné 95,5 %. Počet uhynulých telat byl u obou farem 10 %. Pokud se týká rozdílů v negativní selekci, byla zjištěna vyšší selekce u dojené farmy 20,51 %, naopak míra selektovaných krav u masné farmy byla výrazně nižší, a to 8,15 %. U průměrného počtu jalovic v kategorii 6 měsíců až 1 rok se stavy mezi chovy lišily sezónou, kdy v měsíci červnu a červenci nebyly na masné farmě žádné jalovice. Stavy v kategorii od 1 roku do 2 let u obou podniků byly hodnoceny jako protichůdné, neboť v měsících, kde na dojené farmě stavy narůstaly, na masné farmě klesaly a naopak. Kategorie jalovic nad 2 roky vykazovaly u obou farem nejshodnější výsledky, kdy nejvyšší počet jalovic byl na konci roku s nejnižším počtem na jeho začátku. Co se týče vykrmovaných býků, u obou podniků byla výroba odlišná (výkrm × zástav). Dojená farma tržila na vykrmovaných býcích, oproti masné, celoročně. U obou podniků se nejvíce zvířat prodalo v měsíci září, masná farma v tomto měsíci prodala všechna zástavová zvířata. Výjimku tvořili dva vyřazení plemenní býci prodaní v polovině roku.
|
|
|
Analýza působení mikroklimatu ve stáji na produkci, reprodukci a chování dojnic holštýnského skotu ve vybraném chovu
Zavadilová, Kristýna
Cílem diplomové práce bylo zpracování literárního přehledu na téma: Analýza působení mikroklimatu ve stáji na produkci, reprodukci a chování dojnic holštýnského skotu ve vybraném chovu. Praktická část probíhala v ZD Hříšice, kde bylo v roce 2018 prováděno roční měření teplot a relativní vlhkosti vzduchu pomocí čidla Onset Hobo. Systém AfiFarm evidoval denní nádoje od 355 ks holštýnských dojnic, též byly využity údaje z kontroly užitkovosti. Nejchladnějším měsícem byl únor s průměrnou teplotou 5,42 °C. Nejteplejším měsícem byl srpen s průměrnou teplotou 21,35 °C, současně byla naměřena nejnižší průměrná relativní vlhkost 59,85 %. V produkční skupině vysokoužitkových dojnic, které dosahovaly průměrných nádojů 35,6 kg, byl v srpnu pokles průměrného denního nádoje o 3 kg. U méně produkční skupiny s průměrnou denní produkcí 23 kg, klesla produkce o 2,3 kg. Inseminační index dosahoval v srpnu u krav 5,1 a u jalovic 2,4. Z výsledků získaných z pedometrů dojnic byla v červenci zaznamenána nejvyšší pohybová aktivita, proto lze předpokládat, že kratší dobu ležely.
|
|
|
Různé strategie terapie a prevence mastitid dojnic
Bednářová, Vladana
Tato práce ověřuje účinnost preventivního (antimastitidního) programu sestaveného pro konkrétní farmu a také efekt terapeutického protokolu využívaného u dojnic infikovaných Staphylococcus aureus v období stání na sucho. Hodnocení efektu je realizováno především na základě výsledků vyšetření mléka. V úvodu práce je proveden teoretický přehled metod prevence mastitid a jejich léčby, včetně popsání vlivu mastitid na zdraví mléčné žlázy vysokoprodukčních dojnic. V praktické části jsou porovnávány vzorky mléka z roku před zavedením preventivního programu a v letech po zavedení. Dále je pak ověřována účinnost zvolené léčby. V práci jsou porovnávány složky mléka individuálních dojnic (tuk, bílkovina, počet somatických buněk a laktóza) z doby, kdy byly dojnice prokazatelně infikované patogenním mikroorganismem Staphylococcus aureus a z doby, kdy se u těchto dojnic Staphylococcus aureus neprokázal. Tímto porovnáním je zjišťována ovlivnitelnost složení mléka při infekci mléčné žlázy tímto patogenem. Dále jsou složky mléka dojnic z doby po přeléčení porovnány se složkami mléka od dojnic, jež nebyly infikovány zmíněným patogenem. Porovnání sloužilo k tomu, aby bylo zjištěno, zda užitkovost dojnic po přeléčení dosahuje obdobných výsledků jako v případě dojnic neinfikovaných. Na základě zhodnocení zkoumaných dat byla úspěšnost léčby 88 %. Složky ovlivněné patogenním mikroorganismem Staphylococcus aureus jsou především počet somatických buněk a obsah tuku v mléce. Z odebraných bazénových vzorků a porovnání zmíněných ukazatelů užitkovosti, bylo zjištěno, že preventivní program byl na pozorované farmě úspěšně zaveden a splňuje očekávané výsledky.
|
|
|
Vyhodnocení úrovně reprodukce, odchovu a mléčné užitkovosti koz
Julina, Šimon
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit úroveň reprodukce a odchovu kůzlat vybraného stáda koz a zhodnotit mléčnou produkci stáda. Praktická část práce zhodnocuje výsledky, jichž bylo dosaženo na vybrané rodinné farmě s chovem koz. V období 2015-2017 byla zaznamenávána celková mléčná užitkovost stáda. V roce 2017 byla sledována také úroveň reprodukce a odchovu kůzlat. Zjištěné hodnoty jsou posléze srovnány s průměrem kontroly užitkovosti v daných letech a s výsledky zahraničních studií na podobné téma. Plodnost stáda byla spíše průměrná a dosahovala hodnoty 136 %. Procento odchovaných kůzlat na 1 kozu činilo 112 %. Mléčná produkce na 1 kozu za laktaci byla spíše podprůměrná, v roce 2015 dosahovala 437 kg, v roce 2016 414,4 kg a v roce 2017 jen 347,2 kg. Procentuální obsah tuku, bílkovin a laktózy byl srovnatelný s hodnotami v kontrole užitkovosti. V závěru jsou navržena možná doporučení ke změně organizace chovu koz na dané farmě.
|
|
|
Analýza úrovně výživy a vybraných ukazatelů produkce mléka
PLACKOVÁ, Lenka
Předmětem vypracované diplomové práce byla analýza úrovně výživy dojnic holštýnského skotu, zahrnující zhodnocení techniky krmení a napájení, kvality zkrmovaných siláží a optimalizace krmných dávek dojnic za roky 2017 a 2018. V roce 2017 obsahovala krmná dávka dojnic více PDIE. V roce 2018 obsahovala krmná dávka dojnic nižší množství energie (6 MJ NEL/1 kg sušiny) a NL (138,6 g NL/kg sušiny). Na základě srovnání krmných diet dojnic s potřebami živin, bylo také doporučeno zvýšit obsah sušiny v krmných dávkách. Při posouzení mléčné užitkovosti byl zhodnocen obsah tuku, bílkovin, SB a CPM v získaném mléce a byl statisticky prokázán vliv ročního období na obsah tuku, bílkovin a CPM v mléce. Z hlediska ekonomiky chovu dojnic, činily náklady na litr prodaného mléka 7,69 Kč v roce 2017. V roce 2018 se podařilo náklady snížit na 7,28 Kč na litr prodaného mléka. Oba sledované roky pak byly ziskové a při srovnání ekonomiky dojnic za rok 2017 s průměrem v ČR, byla sledovaná stáj o 3 662 Kč na dojnici za rok výnosnější.
|
|
|
Domestikace tura a pastevectví v africkém sahelu
Salajková, Veronika ; Černý, Viktor (vedoucí práce) ; Kyselý, René (oponent)
Domestikace zvířat a rostlin byla jednou z nejdůležitějších událostí v dějinách lidstva a vedla k významnému kroku v evoluci člověka. Došlo k ní na několika místech současně a obyvatelé těchto oblastí získali oproti lovcům-sběračům značnou výhodu v možnosti kontrolovat kvantitu potravních zdrojů. Nejvýznamnějším místem byl Úrodný půlměsíc, kde byla domestikována celá řada zvířat, mezi nimi i pratur. Sahara, která byla v časném a středním holocénu oblastí vhodnou pro chov dobytka, se postupem času měnila v bezútěšnou poušť, kdy přicházející sucho nutilo tamní obyvatele přesouvat se dále na jih, na území dnešního sahelu a savan. V subsaharské Africe bylo ale pastevectví zaváděno postupně, což souviselo s výskytem některých zoonóz. Pastevci se začali specializovat na mléčnou produkci skotu, která se stala významným zdrojem jejich obživy a také směny s okolními, usedle žijícími zemědělci. To je vedlo ke kočovnému pastevectví, specifickému životnímu stylu, jehož se některá etnika nevzdávají ani dnes.
|
|
|
Zásady chovu koz zaměřených na produkci mléka
Julina, Šimon
Cílem bakalářské práce bylo popsat základní principy v chovu koz mléčného plemene. Za pomoci odborných literárních zdrojů se snaží zdůraznit některé důležité aspekty chovu koz a jejich význam. Začátek práce je věnován historii chovu koz a jejich současným stavům. Práce se dále zabývá produkcí kozího mléka, jeho složením a důležitostí ve výživě člověka obecně, poukazuje také na rozdílnosti mezi mlékem kozím a kravským. Jsou zde uvedena česká i světová plemena koz, která jsou chována pro produkci mléka, a jejich charakteristika. Dále jsou zde popsány používané technologické systémy používané v chovech koz. Část práce je věnována tématu reprodukce a rozvoje stáda, zabývá se managementem stáda. V neposlední řadě je zde probírána problematika výživy koz. V závěru práce je nastíněn experiment, kterým bych se chtěl zabývat ve své diplomové práci.
|
host ::
RSS.