|
|
Návrh dopravníku zrna
Puchta, Pavel ; Malášek, Jiří (oponent) ; Frühbauer, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá návrhem a konstrukčním řešením dopravníku pro dopravu zemědělského zrna. V práci je proveden rozbor dopravovaného materiálu, volba dopravníku a jeho konstrukční řešení. Dále je proveden výpočet hlavních parametrů zvoleného dopravníku, návrh pohonné jednotky, kontrola dopravovaného množství dopravníkem, pevnostní a provozní výpočty hlavních částí. Na závěr práce jsou provedeny simulace dopravy ve dvou částech dopravníku pomocí DEM. Práce je složena z technické zprávy a výkresové dokumentace. Obsahem výkresové dokumentace jsou výkresy sestavy, šneku, náboje hřídele a spojovacího čepu.
|
|
|
Transportní a termofyzikální data pro výpočty termické sanitace osiv zemědělských plodin
Vávra, Dan ; Brummer, Vladimír (oponent) ; Juřena, Tomáš (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na vlastnosti, které jsou důležité pro termickou sanitaci. V teoretické části jsou shrnuty běžně používané metody ošetření osiv. Dále jsou vypsány a popsány transportní a termo–fyzikální vlastnosti osiv. Do dnešní doby jsou zjištěny vlastnosti pro semínka pšenice, pro semínka hrachu je publikací méně. Dostupné vlastnosti jsou rešeršně zjištěny pro semínka pšenice a hrachu. Dále jsou ověřeny postupy experimentů pro získání vlastností pšenice a poté jsou dané postupy aplikovány na hrách. V experimentech jsou získány hodnoty pro mezerovitost, sypnou hmotnost, hustotu, statický sypný úhel a měrnou tepelnou kapacitu při konkrétní vlhkosti. Výsledné hodnoty jsou doplněny o celkové nejistoty. Získané vlastnosti jsou diskutovány.
|
|
|
Studium kyselé fosfatasy hrachu setého a tabáku
Šandová, Sandra ; Ryšlavá, Helena (vedoucí práce) ; Tichá, Marie (oponent)
Fosfatasy katalyzují hydrolytické štěpení esteru kyseliny orthofosforečné. Obecně jsou rozděleny na kyselé a alkalické fosfatasy dle jejich pH optima. Byl připraven extrakt z listů Nicotiana tabacum L. a Pissum sativum. Dále se zjistlily rychlostní konstanty fosfatas hrachu a tabáku. Rychlost reakce katalyzované fosfatasou tabáku je 10,0 mol/min.ml a hrachu 38,0 mol/min.ml s použitím substrátu pNP - fosfátu. Se substrátem fosfo - L serinem je rychlost reakce katalyzovaná fosfatasou tabáku 1,8 mol/min.ml a hrachu 0,4 mol/min.ml. Michaelisova konstanta Km je pro fosfatasu tabáku 1,8 mM a pro fosfatasu hrachu 8,5 mM s použitím pNP - fosfátu jako substrát. Se substrátem fosfo - L serinem je Km fosfatasy tabáku a hrachu stejná - 4,0 mM. pH optimum fosfatasy hrachu je 5,0 při použítí pNP - fosfátu jako substrát a pH 6,0 se substrátem fosfo - L serinem. Hodnota pH optima fosfatasy tabáku je 5,4 s použitím pNP - fosfátu a pH 7,0 s fosfo - L serinem. Teplotní optimum fosfatasy hrachu je 60 C a fosfatasy tabáku 55 C.
|
|
|
Využití komponentů a krmiv rostlinného původu ve výživě kapra obecného (Cyprinus carpio L.).
Kudláček, Josef
Cílem této práce bylo porovnat vliv krmných směsí s podílem vybraných rostlinných komponentů na plůdek kapra obecného (Cyprinus carpio L.). Celkem byly provedeny dva krmné testy v recirkulačním zařízení s biofiltrem v nádržích o objemu 160 l. Testy probíhaly ve dvou opakování a trvaly 64-65 dní. Rybám bylo krmivo předkládáno ve 2 % hmotnosti obsádky. V prvním testu bylo zvoleno 6 variant krmiv. Základem experimentálních diet byla směs pro kapra KP1 plus 15 %, s přídavkem hrachu 15 %, sóji 15 %, lupiny 15 %, 30 %, 45 %. KP1 plus 15 % byla zvolena jako kontrola. Výsledný efekt všech krmiv byl podobný. Krmivo sója 15 % dosáhlo nejlepších výsledků (FCR 2,47, SGR 0,71 %.d-1, RGR 50,14 %) Krmiva s podílem lupiny vykazovala horší produkční hodnoty oproti kontrole. Z ekonomického hlediska bylo nejlepší krmení lupina 45 % (FCR 2,67, SGR 0,66 %.d-1, RGR 46,64 %). V druhém testu byly zvoleny 4 varianty krmiv. Základem experimentálních diet byla směs pro kapra KP1 plus 15 %, s přídavkem lupiny 20 %, 45 %, 70 %. KP1 plus 15 % byla zvolena jako kontrola. Krmivo lupina 45 % dosáhlo nejlepších výsledků (FCR 2,23, SGR 0,79 %.d-1, RGR 56,75 %) v těsném sledu krmivem lupinou 70 % (FCR 2,24, SGR 0,78 %.d-1, RGR 56,91 %). Krmiva s obsahem lupiny dosáhla lepších produkčních a ekonomických ukazatelů v porovnání s kontrolou.
|
|
|
Možnosti obohacení pekařských výrobků luštěninovými moukami
Lisá, Andrea
V bakalářské práci se zabývám luštěninami komplexně, od jejich pěstování po zpracování. Zaměřila jsem se na zkoumání chemické stavby semen luskovin a působení antinutričních látek na živiny v nich obsažených. Detailněji se věnuji zužitkování luštěnin na mouku, jejímu následnému použití v pekárenství a vlivu na výsledný pekařský výrobek. Luštěninové mouky zvyšují obsah proteinů, lipidů, vlákniny a minerálních látek, snižují obsah sacharidů a lepku. Zvyšují vaznost vody a dobu vývinu těsta. Stabilita je ovlivněna negativně. Stabilitu prodlužuje 10% přídavek cizrnové mouky. Čočková mouka zvyšuje hodnoty vaznosti vody a dobu vývinu těsta až od 50% přídavku. Výsledné výrobky jsou méně klenuté, charakteristické tmavší barvou kůrky a chutí. Poměrně často se luštěninové mouky přidávají také do sušenek. Sójová mouka dokonce do koblih, v nichž snižuje vstřebatelnost tuku během smažení.
|
|
|
Hodnocení funkčních vlastností vybraných rostlinných mouk
VÍTKOVÁ, Věra
Teoretická část této práce se zabývá základními informacemi o složení, nutričních vlastnostech, tvorbě a využití mouk. Jsou zde představeny obiloviny i luštěniny, které jsou vhodné pro jejich výrobu. Pozornost je také věnována potravinovým intolerancím, které mohou být důvodem, proč se zajímat, popřípadě nahradit běžné mouky z pšenice, ječmene, ovsa či žita. Praktická část práce je směřována na 14 konkrétních mouk, u kterých byly v laboratorních podmínkách provedeny testy na obsah sušiny, vlhkosti, obsah dusíkatých látek a bílkovin, bílkovinné spektrum, rozpustnost, vaznost vody a tuku, gelotvorná funkce a změna barvy během varu. Výsledkem jsou vybrané údaje o nutričních a funkčních vlastnostech jednotlivých vzorků.
|
|
|
Nutričně cenné látky hrachu a jejich změny při zpracování
Stávková, Kristýna
Bakalářská práce byla vypracována na téma Nutričně cenné látky hrachu a jejich změny při zpracování. V úvodu je hrách definován z hlediska složení a jeho účinků na lidský organismus. V první části se práce zabývá produkcí, sklizní, spotřebou, výživovým doporučením a požadavky na jakost hrachu. Druhá část pojednává o charakteristice jednotlivých druhů hrachu. Další část se zabývá nutričním složením hrachu, možnostem jeho zpracování a rozboru obsahových látek, které podléhají změnám při zpracování hrachu. V praktické části byl sestaven dotazník, který byl zaměřen na konzumaci a nákup hrachu. Nejvíce oblíbený mezi konzumenty je čerstvý hrách, z důvodu zachování vitaminů a dalších cenných složek.
|
|
|
Studium kyselé fosfatasy hrachu setého a tabáku
Šandová, Sandra ; Ryšlavá, Helena (vedoucí práce) ; Tichá, Marie (oponent)
Fosfatasy katalyzují hydrolytické štěpení esteru kyseliny orthofosforečné. Obecně jsou rozděleny na kyselé a alkalické fosfatasy dle jejich pH optima. Byl připraven extrakt z listů Nicotiana tabacum L. a Pissum sativum. Dále se zjistlily rychlostní konstanty fosfatas hrachu a tabáku. Rychlost reakce katalyzované fosfatasou tabáku je 10,0 mol/min.ml a hrachu 38,0 mol/min.ml s použitím substrátu pNP - fosfátu. Se substrátem fosfo - L serinem je rychlost reakce katalyzovaná fosfatasou tabáku 1,8 mol/min.ml a hrachu 0,4 mol/min.ml. Michaelisova konstanta Km je pro fosfatasu tabáku 1,8 mM a pro fosfatasu hrachu 8,5 mM s použitím pNP - fosfátu jako substrát. Se substrátem fosfo - L serinem je Km fosfatasy tabáku a hrachu stejná - 4,0 mM. pH optimum fosfatasy hrachu je 5,0 při použítí pNP - fosfátu jako substrát a pH 6,0 se substrátem fosfo - L serinem. Hodnota pH optima fosfatasy tabáku je 5,4 s použitím pNP - fosfátu a pH 7,0 s fosfo - L serinem. Teplotní optimum fosfatasy hrachu je 60 C a fosfatasy tabáku 55 C.
|
|
|
Význam luštěnin ve výživě člověka
Střelková, Tereza ; Hejtmánková, Alena (vedoucí práce) ; Martina, Martina (oponent)
V jídelníčku lidí se luštěniny vyskytují již od dávných dob a hrají v něm významnou roli. V České republice jsou nejčastěji konzumovány fazole, hrách a čočka. V poslední době se k nim přidala i cizrna a sója. Roční spotřeba luštěnin v lidské výživě v České republice činí cca 2,5 kg, což je sice méně než v jiných státech, ale jejich spotřeba pozvolna vzrůstá.
Luštěniny jsou velmi dobrým zdrojem bílkovin, ale kvůli jejich částečné neplnohodnotnosti je vhodné je kombinovat s jiným bílkovinnými zdroji, zejména na bázi obilovin. Jsou rovněž zdrojem sacharidů, z nichž velkou část představuje příznivá skladba škrobů a vlákniny. Z minerálních látek je zastoupen například fosfor, vápník, hořčík, železo nebo zinek. Z vitamínů jsou přítomny zejména vitamíny B komplexu. Mají nízký glykemický index a příznivý je i nízký obsah tuků s výjimkou sóji.
Luštěniny, a to zejména sója, rovněž obsahují fytoestrogeny a další biologicky aktivní složky. Fytoestrogeny napodobují chování lidských estrogenů, a vyvolávají tak velký zájem v oblasti výzkumu. Existuje řada vědeckých podkladů pro jejich potenciál podílet se protektivně na řadě celosvětově rozšířených nemocí, jako je rakovina nebo diabetes, či jinak běžných zdravotních potíží, kupříkladu na post-menopauzálních symptomech.
Kvůli přítomnosti antinutričních látek jsou luštěniny lidmi ve stravě často odmítány. Jedná se především o oligosacharidy, které jsou fermentovány v tlustém střevě, což způsobuje nadýmání a další trávicí potíže. Mezi antinutriční látky patří také některé inhibitory enzymů či fytová kyselina.
Antinutriční látky mohou být eliminovány různými kulinárními úpravami. Mezi nejjednodušší patří namáčení či vaření. K náročnějším, avšak velmi účinným úpravám, se z časového hlediska řadí klíčení a fermentace a dále extruze z hlediska technologického. Tepelnou úpravou luštěnin však může docházet k degradaci bílkovin, a tím ke snížení jejich využitelnosti a zároveň i biologické aktivity.
Biologicky aktivní látky jsou v současnosti intenzivně zkoumány a výzkumy přináší nové perspektivní výhody konzumace luštěnin.
|
|
|
Genetické aspekty domestikačního znaku pukavosti lusku u hrachu
Smutná, Lenka
Domestikace rostlin byl zprvu pravděpodobně neuvědomělý, posléze cílený proces, kdy působením člověka vznikaly kulturní plodiny z planých druhů. Některé plodiny se dříve vyskytovaly jako plevely prvních kulturních druhů a v průběhu domestikace byly selektovány v samostatné plodiny. Počátky domestikace můžeme datovat do mladší doby kamenné, kdy člověk změnil způsob života ze sběračsko-loveckého na zeměděl- sko-pastevecký. Svou roli zde patrně sehrála i změna klimatu po poslední době ledové. Plané druhy se od kulturních plodin odlišují v souboru znaků domestikačního syndro- mu. Domestikované plodiny mají například větší plody (lilek rajče - Solanum lycoper- sicum L.), obsahují menší množství toxických látek (solanin, lilek brambor - S. tuberosum L.), je potlačeno přirozené šíření semen a dormance (hrách - Pisum L.) atd. Samovolné vypadávání semen bylo v minulosti, ale i současnosti velkým problémem a již od počátků zemědělství byla vyvíjena snaha tento znak potlačit. Rostliny si vyvinuly různé mechanismy šíření semen do svého okolí, kvůli zachová- ní vlastního druhu. Luskoviny si vytvořily explozivní způsob šíření semen. Sesychající chlopně lusku vytváří napětí na oba švy a po dosažení kritické síly se lusk prudce ote- vře, přitom změní orientaci (špičkou šikmo nahoru) a semena jsou vystřelena až několik metrů do okolí. Cílem této práce bylo zúžit mapovací interval genu pukavosti lusku (Dpo1) u hrachu (Pisum L.) a zaměřit se na vyhodnocení fenotypu rekombinantních inbredních linií (RILs). Bylo pracováno s několika RILs liniemi vzniklými křížením kontrastních rodi- čovských genotypů P. elatius Steven ex M. Bieb. JI64 × kulturní hrách P. sativum L. JI92 a recipročním křížením JI92 × JI64; P. elatius Steven ex M. Bieb. VIR320 × kulturní hrách P. sativum L. WL1238. Dalším cílem byla srovnávací anatomická analýza stavby lusku v oblasti ventrálního i dorzálního švu a stavby endokarpu.
|
host ::
RSS.