|
|
Mikroreologie pomocí fluorescenční korelační spektroskopie
Kábrtová, Petra ; Sedláček, Petr (oponent) ; Mondek, Jakub (vedoucí práce)
Bylo provedeno srovnání tří pasivních mikroreologickych technik se zaměřením na FCS. K analyzám byly použity fluorescenčně značené a neznačené polystyrenové částice, pomocí kterych byly zjišťovány mikroreologické vlastnosti roztoků glycerolu, Mili-Q vody a roztoků hyaluronanu o různych molekulovych hmotnostech. Pro metodu FCS byla navíc odvozena a ověřena jednodušší aproximovaná rovnice pro vypočet hodnot MSD. Bylo zjištěno, že FCS překonává stávající mikroreologické techniky DLS a video-mikroreologii možností získat širší oblast dat. A to včetně té oblasti, ve které dosud nebylo možno mikroreologické vlastnosti vzorku pomocí DLS nebo video-mikroreologie spolehlivě popsat.
|
|
|
Možnosti využití odpadních lipidů a glycerolu k produkci karotenoidů kvasinkami.
Kostovová, Iveta ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem předložené bakalářské práce bylo využití lipidických odpadů a odpadního glycerolu jako zdrojů uhlíku při kultivaci karotenogenních kvasinek. Celkem bylo ke kultivaci použito šest kmenů kvasinek: Rhodotorula glutinis, Rhodotorula rubra, Rhodotorula aurantiaca, Cystofilobasidium capitatum, Sporobolomyces roseus a Spo-robolomyces shibatanus. Všechny studované kmeny kvasinek byly schopny utilizovat jak glycerol, tak řep-kový olej jako zdroj uhlíku. Kultivace na oleji byla u většiny kmenů doprovázená sní-ženou produkcí karotenoidů a pouze v některých případech zvýšenou produkcí ergoste-rolu, lykopenu a biomasy. Většina kmenů kvasinek kultivovaná na glycerolu produkovala zvýšené množství karotenoidů i biomasy. Jako nejlepší producent karote-noidů i biomasy byl prokázán kmen Sporobolomyces roseus CCY 19-6-4, kultivovaný na médiu obsahujícím glukózu a glycerol v poměru 1:1
|
|
|
Možnosti zpracování odpadního glycerolu z výroby bionafty
Hýža, Bohumil ; Friedl, Zdeněk (oponent) ; Kizlink, Juraj (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je popsat možnosti zpracování odpadního glycerolu pocházejícího z výroby bionafty. Práce je čistě teoretická a informace k ní byly získány z různých literárních zdrojů. Úvod práce pojednává o technologické stránce výroby bionafty esterifikací rostlinných olejů methanolem. Dále je zde uvedeno množství vyrobené bionafty v různých státech světa. V teoretické části jsou uvedeny fyzikální a chemické vlastnosti glycerolu a jeho klasické použití například při výrobě nitroglycerinu, ve farmaceutickém průmyslu, atd. Dále jsou zde uvedeny jednotlivé technologické postupy na zpracování glycerolu ve větších množstvích jako je reformování vodní parou, při kterém vzniká syntézní plyn, který lze následně využít pro výrobu kapalných pohonných hmot pomocí Fischer-Tropschovi syntézy. Dále je zde uvedena redukce glycerolu na propylenglykol pomocí vodíku. Dalšími metodami jsou dehydroxylace glycerolu na 1,3 propandiol, halogenace glycerolu za vzniku epichlorhydrinu, katalytická dehydratace glycerolu na akrolein a 3-hydroxypropionaldehyd, oxydehydratace na kyselinu polyakrylovou, butylace glycerolu na katalyzátoru Amberlyst a vznik glycerol-terc-butyletherů používaných jako aditiva do pohonných hmot, polymerace glycerolu na polyglyceroly, přeměna glycerolu na kyselinu mléčnou alkalicky katalyzovanou hydrotermickou reakcí, esterifikace karboxylových kyselin glycerolem a vznik glycerolesterů, selektivní oxidace glycerolu na kyselinu glycerovou, kyselinu tartronovou a dihydroxyaceton a glycerol jako přísada do cementů. V závěru práce jsou uvedeny grafy cenového vývoje glycerolu v posledních letech.
|
|
|
Nemrznoucí teplonosné kapaliny na bázi polyolů
Solný, Tomáš ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Kotlík, Josef (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá zhodnocením změn vlastností používaného nemrznoucího teplonosného média na bázi polyolů v reálném solárním termickém systému a návrhem nového teplonosného média na bázi 1,3 polyolů. Důraz je kladen na použití netoxických látek, kterými je propan-1,3-diol a glycerol. Je navrženo nové teplonosné médium obsahující obě látky o různých objemových koncentracích s vodou a jsou prozkoumány a vyhodnoceny jeho vlastnosti.
|
|
|
Produkce karotenoidů kvasinkami kultivovanými na odpadním tuku
Holub, Jiří ; Němcová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Karotenoidy jsou lipidické látky, převážně pigmenty obsažené v rostlinách a mikroorganismech. Karotenoidy jsou známé pro svoje antioxidační účinky. Lipidy jsou převážně nepolární látky, které jsou esenciální a vyskytují se ve všech typech organismů. Práce byla provedena formou rešeršní i praktickou. Pojednávala o produkci karotenoidních barviv a různých lipofilních látek kvasinkami Rhodotorula glutinis, Rhodosporidium toruloides a Sporidiobolus metaroseus, kultivovanými v médiích vyrobených z odpadního tuku živočišného původu či z glycerolu. Práce se dále zaobírala metodami získávání lipidických látek z mikroorganismů a následnou analýzou vzorků plynovou či kapalinovou chromatografií. Hlavním úkolem práce bylo zjistit, které typy médií a které z daných druhů kvasinek byly nejvhodnější pro produkci lipidických látek. Pro produkci lipidických látek na glycerolových médiích byl shledán jako nejlepší kmen Rhodosporidium toruloides, který zároveň vykazoval nejvyšší koncentrace karotenoidů na tukových a hydrolyzovaných tukových médiích.
|
|
|
Vliv nanočástic na vlastnosti tvrdých polyurethanových pěn
Eliáš, Filip ; Kotlík, Josef (oponent) ; Petrůj, Jaroslav (vedoucí práce)
Teoretická část práce se zaměřuje na obecné principy v chemií polyurethanů. Dále se věnuje nanotechnologiím, zejména využití nanočástic v produkci polyurethanových pěn. Jsou zde uvedeny vybrané metody příprav nanočástic stříbra a oxidu titaničitého. Experimentální část práce popisuje především nový způsob výroby vysoce koncentrovaného roztoku nanočástic oxidu titaničitého v glycerolu a jejich analýzu pomocí konfokálního mikroskopu, skenovacího elektronového mikroskopu, metodou dynamického rozptylu světla a UV-VIS spektrometrie. Závěrem je navržen následující postup výzkumu připravených nanočástic pro využití nejen v produkci tvrdých polyurethanových pěn, ale i pro další aplikace.
|
|
| |
|
|
Dielektrická relaxační spektroskopie glycerolu
Stráník, Rostislav ; Liedermann, Karel (vedoucí práce)
Práce je věnována analýze dielektrických spekter glycerolu pomocí dielektrické relaxační spektroskopie při různých teplotách. Dielektrická spektra glycerolu byla změřena ve frekvenčním rozsahu 20 Hz až 10 MHz a v teplotním rozsahu 10 K až 300 K. Pozorovaná dielektrická spektra vykazují typické relaxační maximum, jehož teplotní závislost lze v prvém přiblížení popsat Arrheniovou rovnicí. Aktivační energie relaxačního procesu činí 90 MJ/kmol. Intenzita relaxace i tvar maxima zůstávají v teplotním intervalu 180 K – 230 K (interval výskytu maxima v relaxačním spektru), přibližně konstantní. To naznačuje, že v tomto teplotním intervalu se mechanismus relaxace nemění. Největší část práce je věnována analýze nadbytečné složky relaxačního procesu alfa, označovaného ve vědecké literatuře anglickým termínem "excess wing". V práci je navržen postup pro kvantitativní stanovení velikosti této nadbytečné složky relaxačního procesu alfa. Ukazuje se, že takto definovaná velikost nadbytečné složky roste monotónně s rostoucí teplotou. Nadbytečná složka je interpretována jako projev slabě vyjádřená beta relaxace.
|
|
|
Využití škrobu a glycerinu k přípravě polymerních fólií s řízenou dobou života
Almásyová, Zuzana ; Pospíšil, Ladislav (oponent) ; Jančář, Josef (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá přípravou a testováním biologicky rozložitelných materiálu pro použití v obalovém průmyslu. Cílem práce je laboratorní příprava folií na bázi pšeničného škrobu, glycerolu, polyvinylalkoholu s přídavkem vhodného aditiva, kterým byla zvolena kyselina citronová. Bylo nalezeno vhodné složení splňující požadavky obalových folií. Nejlepších výsledků dosahují kvaternární směsi ze všech složek. Bylo zjištěno, že kyselina citronová může mít vliv na chemickou strukturu a tím ovlivní mechanické a termické vlastnosti a také stupeň rozpustnosti. Folie byly charakterizovány z hlediska mechanických vlastností pomocí tahové zkoušky a termické stability pomocí termogravimetrické analýzy s ohledem na fázovou strukturu. Struktura byla charakterizována infračervenou spektroskopií s Fourierovou transformací a konfokální laserovou rastrovací mikroskopií. Biologická rozložitelnost folie byla zkoušena prostřednictvím její rozpustnosti ve vodném prostředí.
|
|
|
Možnosti recyklace odpadů tvrdých PU pěn z produkce KingSpan CZ
Figalla, Silvestr ; Kučera, František (oponent) ; Petrůj, Jaroslav (vedoucí práce)
Teoretická část bakalářské práce zhodnocuje metody a trendy recyklace polyuretanových materiálů s důrazem na tvrdé polyuretanové pěny používané jako termoizolace ve stavebnictví. Experimentální část práce je zaměřena na ověření využitelnosti glycerolu jako alkoholyzačního činidla v procesu regenerace polyolu v kombinaci s perspektivním mikrovlnným ohřevem reakční směsi. V závěru práce jsou navrženy další kroky k rozvoji uvedeného procesu s cílem převedení metody do technické praxe.
|
host ::
RSS.