|
|
Využitelnost a spokojenost rodičky s epidurální analgezií při porodu.
Shánělová, Lucie ; Nosková, Pavlína (vedoucí práce) ; Šmatláková, Lenka (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice epidurální analgezie a je koncipována jako teoreticko-praktická. Teoretická část popisuje fyziologii porodní bolesti, druhy a dělení porodnické analgezie na metody nefarmakologické a farmakologické, informace o samotné epidurální analgezii, její výhody, indikace a kontraindikace jejího použití, vyšetření prováděné před aplikací epidurální analgezie. Dále popisuje využívaná farmaka, anatomii páteře se zaměřením na epidurální prostor, techniku aplikování, specifika péče o ženu, která využila při porodu epidurální analgezii, a časné a pozdní komplikace, které mohou nastat. V neposlední řadě obsahuje shrnutí historie využití epidurální analgezie na území České republiky. Praktická část je provedena pomocí tištěného anonymního dotazníku zaměřeného na spokojenost a využití epidurální analgezie ženami hospitalizovanými na odděleních šestinedělí, které rodily na Klinice gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN v Praze v období od 1. 1. 2024 do 31. 3. 2024. Získaná data jsou zpracována s grafickým vyhodnocením. Praktická část s sebou nese jeden hlavní cíl a čtyři dílčí díle, které jsou v rámci výzkumného šetření všechny splněné. Z výzkumných dat vyplývá, že průměrně dojde ke zmírnění porodní bolesti rodiček o více než polovinu, tři čtvrtiny podání...
|
|
|
Endometrióza a její vliv na kvalitu života ženy, těhotenství a porod
Harris, Caroline Sarah ; Lukavec, Vojtěch (vedoucí práce) ; Buryanek, Adam (oponent)
Ve své bakalářské práci se budu zabývat tématem endometrióza a její vliv na kvalitu života ženy, těhotenství a porod. Endometrióza je gynekologické onemocnění, jehož charakteristickým znakem je patologická přítomnost děložní sliznice, tzv. endometria mimo dutinu děložní. Postižen může být téměř kterýkoliv orgán v lidském těle, nejčastěji se jedná o adnexa a malou pánev. Ektopicky umístěná sliznice podléhá cyklickým hormonálním změnám a může vytvářet srůsty nebo cysty, které jsou zdrojem těžkých pánevních bolestí. Jedná se tedy o chronický stav ovlivňující každodenní život ženy, především její reprodukční zdraví. Má práce se bude skládat ze dvou částí - teoretické a výzkumné. Cílem teoretické části bude stručně popsat a shrnout současné základní poznatky týkající se problematiky endometriózy, tj. definice onemocnění, její příčiny, projevy, základní dělení a následně diagnostické a léčebné postupy. V neposlední řadě bych zmínila problematiku oplození u ženy s endometriózou a dále vliv této choroby na kvalitu života. Ve druhé části práce budu realizovat výzkum vytvořený na základě dostupných dat týkajících se žen s diagnostikovanou endometriózou, které otěhotněly a následně porodily. Zaměřím se na průběh gravidity a porodu, a případné komplikace které jej doprovázely. Budu se snažit ženy porovnat a...
|
|
|
Těhotenství, porod a období šestinedělí z pohledu mužů
POCHOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce pojednává o tématu nahlížení mužů na těhotenství, porod a období šestinedělí. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je charakterizováno období těhotenství, kde jsou popsány změny v organismu ženy, ke kterým v tomto období dochází, a diagnostika těhotenství. Jsou zde vypsána a charakterizována vyšetření, která jsou prováděna v prenatální poradně. Je rozebrána péče porodní asistentky a úloha muže během těhotenství. Poté se práce zaměřuje na jednotlivé doby porodní a péči porodní asistentky o rodící ženu a doprovázejícího muže během porodu. Rovněž je zde popsán průběh šestinedělí a k čemu v tomto období u ženy dochází. Jako poslední je zde zmíněn a objasněn pojem bonding. Pro praktickou část bakalářské práce bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření. Byl stanoven jeden cíl, a to zjistit, jak muži vnímají období těhotenství, porodu a šestinedělí u své partnerky. Na základě zvoleného cíle byly stanoveny tři výzkumné otázky. První výzkumná otázka je zaměřena na to, jak muži vnímají období těhotenství u své partnerky. Druhá výzkumná otázka zjišťuje, jak muži vnímají období porodu u své partnerky. A poslední výzkumná otázka se zabývá tématem, jak muži vnímají u své partnerky období šestinedělí. Pro sběr dat v praktické části bakalářské práce byl využit polostrukturovaný rozhovor. Kdy výzkumný soubor byl tvořen 10 muži, kteří mají zkušenost s těhotenstvím partnerky a zúčastnili se porodu. Tito muži byli informováni o zachování anonymity. Z tohoto důvodu jsou zde označováni jako M1 až M10. Souhlas s provedením rozhovoru a zpracováním získaných dat muži vyjádřili slovně. Dále nesouhlasili s vytvořením audionahrávky během rozhovoru. Z tohoto důvodu byla získaná data doslovně zapisována do počítače a následně byla analyzována pomocí metody kódování a barvení textu. Mužům byly položeny čtyři základní a předem připravené otázky. V případě potřeby byly položeny doplňující otázky pro upřesnění informací. Rozhovory probíhaly v domácím prostředí u informantů nebo v kavárně. Po zpracování a vyhodnocení získaných dat byly vytvořeny celkem 3 kategorie a 17 podkategorií. V podkategoriích jsou podrobně popsány výsledky a informace získané z výzkumného šetření. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že se muži během partnerčina těhotenství cítili dobře. Nejčastější změny, které u své partnerky během tohoto období zaznamenali, byly změny nálady, únava, zvýšená konzumace potravin, také ale nevolnost nebo zvýšení tělesné hmotnosti. Muži během období těhotenství své partnerky nepřišli do kontaktu s porodní asistentkou, jelikož svou partnerku nedoprovázeli do prenatální poradny, ani společně nenavštěvovali předporodní kurz. Tudíž informace o období těhotenství, porodu a období šestinedělí čerpali nejčastěji z internetu. Překvapujícím výsledkem bylo, že ne každý muž hodnotí kladně přístup a péči porodní asistentky k rodičce a k němu samotnému během porodu. Dále muži vnímali období šestinedělí jako bezproblémové. Výsledky této bakalářské práce mohou být použity pro zlepšení informovanosti mužů, například na předporodních kurzech.
|
|
|
Reflexe žen tělesnosti během těhotenství, porodu a raného mateřství
Pecháčková, Veronika ; Wolfová, Alžběta (vedoucí práce) ; Országhová, Kristína (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá způsoby, jak prvorodičky reflektují svou tělesnost během těhotenství, porodu a raného mateřství do jednoho roku po porodu. Teoretický rámec výzkumu je zakotven v antropologii těla, ze které si práce bere klíčové pojmy: gender, body image, subjektivita a tělesný kapitál. Práce stojí na výzkumu, který využívá kvalitativní výzkumnou strategii, data byla vytvářena metodou polostrukturovaného rozhovoru s 10 aktérkami. Analytický postup zahrnoval přepis dat, segmentaci, analýzu a interpretaci dat ve vztahu k definovaným teoretickým konceptům. Z analýzy rozhovorů vyvstala čtyři témata, která hrají klíčovou roli v tělesnosti ženy v definovaném období. Jsou to mateřství, feminita, fyzická zdatnost a partnerství. Každé z těchto témat má různou důležitost v různé fázi mateřské zkušenosti a jejich zvýznamňování se v tělesnosti se zpravidla překrývá. Ženy v rámci každého tématu, na které je nahlíženo jako na rovinu subjektivity, reflektují společenskou normu skrze body image, prožívání těla skrz embodiment a praxi fungování těla skrz tělesný kapitál. Dominantní roli v tělesnosti má zejména rovina mateřství. Jednotlivé roviny subjektivity se do velké části překrývají v ovlivňování tělesnosti a vzájemně interagují - buď si vzájemně protiřečí a vytlačují se, nebo se navzájem umocňují a...
|
|
|
Fyzioterapeutické postupy při léčbě poporodní stresové inkontinence
MARELOVÁ, Alžběta
Tato bakalářská práce se zabývá fyzioterapeutickými postupy při léčbě poporodní stresové inkontinence. Rozdělena je do teoretické a praktické části. Jedním z cílů mé práce je popsat terapeutické přístupy, které je možné využít k léčbě poporodní stresové inkontinence. Dále se v teoretické části zaměřuji na popis posturálních změn způsobených těhotenstvím a obdobím během porodu. Posledním cílem je popsat efekt zvolené terapie na posturu ženy a vliv na kvalitu jejího života. V teoretické části jsou uvedeny informace k současnému stavu dané problematiky, dále je zde popsána anatomie a fyziologie daných ústrojí. Následuje kapitola, která se věnuje stresové inkontinenci, konkrétně její klasifikaci, epidemiologii, vzniku, diagnostice a léčbě. Další kapitola řeší změny na těle ženy v období těhotenství a v neposlední řadě se zde nachází kapitola o problematice pánevního dna a možnostech fyzioterapeutických postupů k ovlivnění (nejen) svalů pánevního dna. V praktické části je popsána metodika práce, obsah vyšetření a výsledky jsou zaznamenány v podobě kazuistik. Celkem jde o kazuistiky 2 probandek, které byly různou dobu po porodu a trpěly různou mírou stresové inkontinence po porodu. Po dobu 10 týdnů probandky cvičily dané cviky a jejich popis lze nalézt v jedné z kapitol. Zároveň je možné jejich ukázku vidět na fotografiích v brožuře, která je součástí příloh. Práce může být inspirací pro fyzioterapeuty, kteří pracují s oblastí pánevního dna či konkrétně s ženami po porodu. Dále může posloužit komukoliv, kdo řeší problém v oblasti pánevního dna. Brožura může být prvním krokem v jeho řešení, neboť obsahuje edukativní informace i základní cviky na svaly v dané oblasti.
|
|
|
Fyzioterapie v porodní a poporodní péči po spontánním porodu
Piklová, Lenka ; Aujezdská, Eva (vedoucí práce) ; Novotná, Klára (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Bc. Lenka Piklová Vedoucí práce: Mgr. Eva Aujezdská Název bakalářské práce: Fyzioterapie v porodní a poporodní péči po spontánním porodu Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce se zabývá problematikou porodního a poporodního období ženy a odchylkami pohybového aparátu, které se v souvislosti se spontánním porodem a šestinedělím objevují nejčastěji. Dále se zabývá možnostmi fyzioterapie, kterými lze tyto odchylky zmírnit, odstranit, nebo jim předejít. Cílem práce je poskytnout ucelený přehled informací, popsat vliv fyzioterapie na rekonvalescenci ženy po spontánním porodu a sestavit informační brožuru s terapeutickými cviky. Práce je rozdělena na dvě části. V teoretické části je popsán průběh a mechanismus spontánního porodu včetně anatomických struktur, které jsou tímto procesem zatíženy nejvíce. Jsou zde uvedeny i možnosti fyzioterapie vhodné pro porodní péči. Větší prostor je věnován poporodnímu období a nabízí výčet fyziologických i nejčastějších patologických změn, mezi které patří tromboflebitida, tromboembolie, porodní poranění, dysfunkce svalů pánevního dna, diastáza břišních svalů, oslabení hlubokého stabilizačního systému páteře, posturální změny a změny psychické. Nechybí ani kapitola o laktaci, ale největší část je věnována vhodným...
|
|
|
Hodnocení spokojenosti s poskytovanou péčí o matku a dítě v perinatologickém centru - kulturní odlišnosti
Machová, Petra ; Vaisová, Veronika (vedoucí práce) ; Němcová, Alžběta (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na hodnocení kvality poskytované péče v perinatologickém centru pohledem nedělek. Cílem práce je zjistit jak se spokojenost s poskytovanou péčí liší v závislosti na kultuře ženy. Práce je tvořena dvěma částmi, teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá koncepcí perinatologických center, kvalitou a hodnocením poskytované péče, následně spokojeností těhotných, rodiček a nedělek. V neposlední řadě se v teoretické části objevuje kapitola o multikulturní péči, kulturních menšinách a multikulturní komunikaci. V praktické části jsou zpracovány výsledky anonymního dotazníkového šetření provedeného v perinatologickém centru Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Průzkum poukazuje na hlavní ukazatele spokojenosti s poskytovanou péčí a na mezikulturní rozdíly ve vnímání kvality péče. Do průzkumu byly zahrnuty i rodičky jiné národnosti, kterým byly vydávány dotazníky v rodném jazyce, čímž se poukázalo na mezikulturní rozdíly ve spokojenosti s poskytovanou péčí. Klíčová slova: spokojenost, rodička, porod, péče, perinatologické centrum, dotazník, kulturní odlišnosti
|
|
|
Polohy při porodu dříve a dnes
ROBAUSCHOVÁ, Magdaléna Anna
Tato bakalářská práce se zaměřuje na srovnání používaných poloh při porodu v minulosti a v současnosti. Práce je strukturována do dvou hlavních částí, teoretické a praktické. V teoretické části je popsána evoluce porodnictví a vývoj využívaných poloh při porodu od pravěku až po současnost. Dále je zde krátce popsán fyziologický porod, včetně dob porodních. Součástí práce je také popis úlohy porodní asistentky při porodu. V práci jsou zmíněny i některé alternativní metody využívané v porodnictví. Práce zároveň obsahuje detailnější popis jednotlivých poloh, které lze při porodu využít. Pro praktickou část byly definovány dva hlavní cíle. Prvním cílem bylo zjistit, o jaké polohy mají ženy v současné době při porodu zájem. Druhým cílem bylo porovnat, jak se liší výběr poloh při porodu dnes oproti polohám využívaným v minulosti. K dosažení stanovených cílů bylo využito kvantitativního výzkumného šetření prostřednictvím dotazníku vlastní konstrukce, který byl respondentkám distribuován v papírové formě. Dotazník obsahoval celkem 21 otázek, z nichž 15 bylo uzavřených, 2 otevřené a 4 polouzavřeného typu. Zpracování dat spolu s grafickým a tabulkovým vyhodnocením bylo následně provedeno pomocí programu Microsoft Excel. Výzkumný soubor byl jeden a byl tvořen ženami, které alespoň jednou během svého života rodily, ne však císařským řezem. Respondentky byly následně rozděleny do tří skupin dle roku jejich porodu. První skupinu tvoří ženy, které rodily v letech 2018-2023. Tuto skupinu reprezentuje, z celkového počtu 176 respondentek, 62 žen. Druhá skupina zahrnuje ženy, které rodily v letech 1994-2017, jedná se o 49 žen. Poslední skupinu tvoří ženy, které uskutečnily svůj porod minimálně před 30 lety, tedy v roce 1993 či ještě dříve. Tuto skupinu reprezentuje 65 žen. Na základě vytyčených cílů byly následně stanoveny tři hypotézy. Při vyhodnocování byly mezi sebou statisticky porovnávány, vzhledem k danému znění hypotéz, jen dvě skupiny žen. V první skupině byly ženy, jejichž porod se uskutečnil v letech 2018-2023, do druhé skupiny byly řazeny ženy, které rodily v roce 1993 nebo dříve. H1: V dnešní době mají ženy možnost výběru vlastní polohy při porodu oproti ženám, které rodily před třiceti lety. H2: Ženy, které rodily před třiceti lety, neměly informace o polohách při porodu v I. době porodní oproti ženám, které rodí v současné době. H3: Ženy, které rodí v současné době, mají zájem využívat více různých poloh v II. době porodní oproti ženám, které rodily před třiceti lety. Na základě výsledků z výzkumného šetření byly hypotézy H1 a H3 potvrzeny, hypotéza H2 byla vyvrácena.
|
|
|
Porod s dulou
VYČÍTALOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou porodu s dulou. V práci je popsána profese duly a její historie. Dále je zmíněno, v jakých obdobích dula může ženu provázet. Další část práce se zabývá fyziologií těhotenství, porodu a období šestinedělí. Byl vytyčen jeden cíl práce. Cílem bylo zjistit, jak ženy vnímají péči dul. V práci byly stanoveny 2 hypotézy. H1: Dulu si ke spolupráci k porodu vybírají spíše nulipary než multipary. H2: Ženy využívají služby duly spíše při porodu než v průběhu šestinedělí. Cíle bylo dosaženo prostřednictvím kvantitativního výzkumného šetření formou online dotazníku vlastní konstrukce. Dotazník, který byl použit pro sběr dat, obsahoval celkem 23 otázek. Z toho bylo 20 otázek povinných, což zajišťovalo vysokou úroveň spolehlivosti a přesnosti dat. Z 23 otázek bylo 15 uzavřených otázek s možností výběru odpovědi z daných možností, což zjednodušilo analýzu dat a umožnilo lepší porovnání odpovědí. Dále bylo 7 polouzavřených otázek, které poskytly další možnosti výběru odpovědi a zároveň umožnily respondentům vyjádřit své názory a zkušenosti. Byla zde také jedna otevřená otázka, která umožnila respondentům sdílet své myšlenky a názory o tématu dotazníku. Dotazník, který byl použit pro sběr dat, byl rozdělen do tří částí, z nichž každá se věnovala jinému tématu. V první části byly respondentkám položeny otázky týkající se jejich identifikačních údajů, jako věku, vzdělání, počtu porodů a při kolikátém porodu si vybraly dulu jako doprovod. V druhé části dotazníku respondentky odpovídaly na otázky zabývající se profesí duly (kdo je dula, kde dulu vyhledaly a zda vědí, kdo je dula a o koho může pečovat). Poslední část dotazníku se pak zaměřila na to, jakou péči respondentkám duly poskytly a jaký byl jejich zážitek z porodu s dulou. Z výsledků výzkumu vyplývá, že ženy mají největší potřebu psychické podpory jak během podporu, tak i v průběhu těhotenství a šestinedělí, stejně tak mají potřebu informovanosti o dané problematice. Většina žen si vybírá dulu pro celkové zvýšení pocitu bezpečí. Uspokojujícím výsledkem je, že u 94,9 % žen péče duly splnila jejich očekávání. Díky tomu by 93,2 % žen péči duly využilo při dalším porodu a 98,3 % žen by dulu doporučilo i ostatním. Ze získaných výsledků můžeme vyvodit, že ženy jsou s péčí dul spokojené. Práce a získané výsledky mohou sloužit jako podklad k prezentování výzkumného šetření na seminářích pro porodní asistentky.
|
|
|
Porod v přednemocniční péči
ZELINKOVÁ, Sára
V bakalářské práci se zabýváme tématem porodu v přednemocniční péči. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se zabývá čtyřmi hlavními tématy, mezi než patří jednotlivé doby porodní, zhodnocení novorozence pomocí APGAR skóre, vybrané komplikace při porodu a vedení porodu v přednemocniční péči. Do tématu vedení porodu v přednemocniční péči spadá rozhodování o transportu při hrozícím porodu, vedení porodu v přednemocniční péči, resuscitace novorozence a resuscitace těhotné ženy. Pro bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jak zdravotničtí záchranáři vnímají vedení porodu mimo nemocniční zařízení. Druhým cílem bylo zjistit, jak jsou zdravotničtí záchranáři připravováni na vedení porodu v přednemocniční péči. Empirická část bakalářské práce byla zpracována kvalitativním výzkumným šetřením provedeným formou polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor tvořilo 12 zdravotnických záchranářů z Jihočeského a Plzeňského kraje, kteří se již setkali s porodem mimo zdravotnické zařízení. Výzkum byl uskutečněn od ledna do března roku 2022 a účast v něm byla zcela dobrovolná. Získaná data byla následně analyzována, kódována a rozdělena do kategorií a podkategorií. Ve výzkumné části byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První otázka zjišťovala, jak zdravotničtí záchranáři vnímají vedení porodu v přednemocniční péči. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že kromě informantů I5 a I6 jsou všichni ostatní dotazovaní při výjezdu k porodu nervózní, protože vedení porodu pro ně není rutinní činnost a jsou si vědomi možných komplikací. Druhá otázka se zabývala přípravou zdravotnických záchranářů na vedení porodu. Z výzkumu vyplynulo, že ve způsobu, obsahu i četnosti školení jsou mezi Jihočeským a Plzeňským krajem značné rozdíly a že velká část záchranářů by ocenila kratší interval mezi školeními a někteří by uvítali i možnost praxe na porodním sále. Z výsledků šetření mimo jiné vyplynul téměř shodný názor záchranářů na domácí porody. Většina dotazovaných uvedla, že domácí porody neschvalují a že si rodičky pravděpodobně neuvědomují jednak možné komplikace, jež mohou nastat, jednak to, jak velké riziko zde hrozí. Tato práce upozorňuje na možnosti zlepšení vzdělávání a jejich realizaci. Informanti kladli důraz na častější školení v této problematice a za přínos by považovali praxe na porodním sále. Výsledky práce mohou být využity k prezentaci na konferencích a k seznámení vedoucích pracovníků a školitelů s názory zdravotnických záchranářů.
|
host ::
RSS.