|
|
Experimentální mechanická analýza termicky modifikovaného lepeného lamelového nosníku s výztuží
Jadrný, Radek
Práce je zaměřena na hledání alternativního materiálu pro konstrukční účely, který by mohl v budoucnu zcela nahradit běžně používané jehličnaté dřevo. Výzkum byl tedy zaměřen na lepené lamelové nosníky z modifikovaného bukového dřeva vyztuženého čedičovou výztuží. Pro zvýšení odolnosti vůči působení abiotických a biotických činitelů bylo dřevo ošetřeno termickou modifikací při teplotě 180°C po dobu 3 hodin. Snížení mechanických vlastností/pevnostních a tuhostních charakteristik vlivem vysokých teplot termické modifikace bylo cílem zvýšit použitím čedičové výztuže. Lepení lamel polyuretanovým (PUR) lepidlem se provedlo za účelem zvýšení homogenity modifikovaného bukového dřeva. V praktické části se výzkum zabývá zkouškou pevnosti modifikovaných bukových lepených lamelových nosníků v 4-bodém ohybu. Bylo vytvořeno 8 nosníků ze tří na sebe vrstvených lamel, z čehož čtyři nosníky byly s čedičovou výztuží a čtyři byly bez výztuže. Výsledky ohybových zkoušek nosníků a vliv použité výztuže byl na závěr statisticky vyhodnocen a studován metodou korelace digitálního obrazu (DIC).
|
|
|
Statická analýza splitboardu
Šimek, Matěj
Tato bakalářská práce řeší problematiku zimního sjezdového vybavení se zaměřením na snowboardovou konstrukci, ze které se bude vycházet při budoucí konstrukci splitboardu. Jsou vyrobeny jsou tři sady vzorků zjednodušeného dřevěného jádra v různé materiálové skladbě, které jsou testovány ve 3bodém ohybu a pomocí měření vlastních frekvencí jsou stanoveny torzní a ohybové módy. Jedna sada vzorků má na horní a spodní ploše umístěnu skelnou výztuž. Dále je ve 3bodém ohybu provedena zkouška na vzorcích stejné biaxiální skelné tkaniny s orientací vláken ±45°, která je ve čtyřech vrstvách uložena v epoxidové matrici. V programu Ansys Workbench, který pracuje na metodě konečných prvků, jsou provedeny numerické simulace napodobující experimentální měření fyzických vzorků. Vyhodnocená experimentální měření slouží pro validaci sestaveného numerického materiálového modelu. Po úspěšné validaci jsou provedeny what-if analýzy.
|
|
|
Analýza ohýbaného dřevěného prvku: plastifikace a stabilizace tvaru
Nováčková, Kateřina
Tato diplomová práce se zabývá využitím mikrovlnné plastifikace a plastifikace pařením při výrobě ohýbaných nábytkových dílců a následnou stabilizací pomocí tepelné modifikace. Vzorky buku lesního (Fagus sylvatica L.) o rozměrech 30×30×1400 mm byly rozřazeny do 4 skupin (každá skupina obsahovala 10 vzorků). Polovina vzorků, byla následně plastifikovaná parou a druhá polovina mikrovlnným (MW) ohřevem. K plastifikaci parou sloužil parní autokláv s teplotou páry 100 °C a relativní vlhkostí vzduchu 100 %. Doba plastifikace v autoklávu byla 30 min. MW plastifikace byla prováděna při výkonu 1,5 kW za použití mikrovlnného kontinuálního laboratorního zařízení, doba plastifikace MW ohřevem byla 6 minut. Před samotnou plastifikací byly vzorky máčeny po dobu cca 7 dní. Vstupní vlhkost vzorků byla 55 % a výstupní vlhkost byla u MW plastifikace v průměru o 7,8 % menší a u pařených vzorků o 4,1 % menší než vstupní vlhkost. Vstupní teplota vzorků byla 20 °C a po plastifikaci byla povrchová teplota MW plastifikovaných vzorků 77 °C a u pařených vzorků 62 °C. Vnitřní teplota po plastifikaci byla u MW plastifikovaných vzorků 110 °C a u pařených 85 °C. Následně byla polovina vzorků tepelně modifikována v tepelné komoře při 200 °C. Po tepelné modifikaci byla část vzorků vystavena klimatickým podmínkám 20 °C a 99 % vlhkosti, při nichž docházelo ke změně vlhkosti a k rozevření ohybů. Po 8 dnech v klimatizační komoře byl přírůstek vlhkosti u MW plastifikovaných vzorků referenčních 11,2 %, u pařených referenčních 11,5 % u MW plastifikovaných modifikovaných byl nárůst vlhkosti o 5,8 % a u pařených modifikovaných to bylo 6,2 %. Rozevření vzorků MW plastifikovaných referenčních bylo 143 mm, u vzorků pařených referenčních 154 mm. U modifikovaných vzorků bylo rozevření 39 mm. Pro porovnání rozměrové stability byly ohyby rozřezány na menší vzorky, které byly máčeny ve vodě po dobu 120 hodin. Po této době byla změna délky u referenčních vzorků 3–4 % a u vzorků modifikovaných 1 %. V radiálním směru vzorky nabobtnaly v případě referenčních vzorků o 7 – 8,5 % a u modifikovaných byl nárůst o 5 %. Změna rozměrů při bobtnání v tangenciálním směru byla u referenčních vzorků 10 % a u modifikovaných 8 %. Vlhkost po této době byla u referenčních vzorků 61–66 % a u vzorků modifikovaných 48–50 %. Výsledky práce dokazují, že rozdíl mezi plastifikací MW ohřevem a parou je pouze v čase plastifikace. Dále je zde dokázáno, že tepelně modifikované dílce jsou vhodné pro umístění do míst s vyšší vlhkostí, jelikož mají lepší tvarovou i rozměrovou stabilitu a nedochází k takovému přírůstu vlhkosti jako u vzorků referenčních – neupravených.
|
|
|
Návrh výroby plechu TV držáku
Opravil, Petr ; Kocich, Radim (oponent) ; Podaný, Kamil (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na návrh technologie výroby konzoly televizního držáku. Díl je vyroben z ocelového plechu o tloušťce 2,5 mm. Nejvhodnějším materiálem byla zvolena ocel S 235 JRG 1 s následnou povrchovou úpravou ve formě práškového lakování. S ohledem na výrobní požadavky a velikost série 25 000 kusů ročně, byla z možných variant zvolena výroba ve postupovém sdruženém nástroji. Součást bude vyrobena v sedmi krocích za využití tvářecí síly o velikosti 2 500 kN. Výroba bude realizována na mechanickém excentrickém lisu KSTU 3150-25-F3-P-SE od společnosti ANDRITZ Metals s maximální dosažitelnou silou 3 150 kN.
|
|
|
Návrh výroby držáku zásuvky
Janoška, Lukáš ; Štroner, Marek (oponent) ; Podaný, Kamil (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá výrobou držáku zásuvky u tažných zařízení. Jako materiál je zvolena měkká ocel 11 321, která bude následně žárově zinkována. Součást bude vyráběna ze svitků plechu o tloušťce 2 mm v celkové sérii 100 000 ks/rok. Z uvažovaných variant výroby je zvolena technologie stříhání a ohýbání ve sdruženém nástroji. Celá součást bude zhotovena ve čtyřech krocích s celkovou využitelností materiálu 89,35 %. Pro výrobu je nutné celková tvářecí síla 530 kN. Návrh nástroje je proveden na základě zvoleného technologického postupu. Jako výrobní stroj je zvolen excentrický lis Mecanica Exacta model DM-S od výrobce Formetal, který bude následně zaváděn do automatizované linky.
|
|
|
Návrh a posouzení železobetonové nebo zděné konstrukce
Skočdopole, Jakub ; Švaříčková, Ivana (oponent) ; Požár, Michal (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá statickým řešením ŽB stropní desky a šikmého sloupu 2NP vícepodlažního objektu. První část je věnovaná návrhu bodově podepřené desky, křížem vyztužené desky a šikmého sloupu ukloněného od svislé konstrukce o 15° dle metody mezních stavů. V program SCIA Engineer byl vytvořen prostorový 3D model, který sloužil k určení vnitřních sil v konstrukci. Správnost výsledků modelu byla ověřena metodou součtových momentů. Druhá část se zabývá studií vlivu šikmosti sloupů na konstrukci, kdy byla ukloněna jedna řada sloupů v 2NP a následně se porovnával vliv této změny na konstrukci a statický posudek. Pro studii byly zvoleny referenční sklony: 0°; 15°; 30°; 50°, kdy pro každou variantu byl vytvořen dílčí prostorový 3D model konstrukce. Přílohou bakalářské práce je podrobný statický výpočet dle platných norem ČSN EN, výkresová dokumentace a studie vlivu šikmosti jedné řady sloupů na ŽB konstrukci.
|
|
|
Návrh výroby konzolové desky
Andrýsková, Jana ; Kunčická, Lenka (oponent) ; Podaný, Kamil (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá návrhem výroby nového typu konzolové desky, která slouží pro připevnění konstrukce schodiště do zdi z oceli 11 373 tloušťky 3 mm. Je vyráběna kombinací metod stříhání a ohýbání v postupovém sdruženém nástroji ve 4 krocích. Nejprve jsou vystřiženy vnitřní otvory a část vnějšího tvaru, následně dostřižen vnější tvar a ohnutý do konečné podoby. Stojem pro výrobu je výstředníkový lis CC250, kdy síla potřebná pro tváření je 903,5 kN a práce 4 001 J.
|
|
|
Návrh výroby součásti pákového uzávěru
Hráček, Josef ; Řiháček, Jan (oponent) ; Peterková, Eva (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem výroby součásti pákového uzávěru, který se používá jako rychloupínací mechanismus. Součást je vyráběna z nízkouhlíkové oceli DC01 ve formě plechu o tloušťce 1,5 mm a o velikosti roční výrobní série 200 000 ks. Z jednotlivých výrobních metod byla vybrána výroba pomocí postupového sdruženého nástroje, který kombinuje střih a ohyb. Po zhodnocení technologičnosti, určení rozvinutého tvaru součásti a volbě jejího umístění na pásu byl zvolen polotovar ve formě svitků plechu. Po stanovení výrobního postupu, který se skládá ze čtyř kroků, byly provedeny technologické, konstrukční a kontrolní výpočty na základě nichž byl zkonstruován nástroj. Jako vhodný stroj pro výrobu byl zvolen výstředníkový lis LEN 63 C. Pro výrobu byla též zvolena podávací linka s označením ARPL RAL 150.
|
|
|
Standardizace technologické postupu tváření mědi
Březina, Tomáš ; Císařová, Michaela (oponent) ; Jopek, Miroslav (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na optimalizaci ohýbání měděných přípojnic v brněnské pobočce firmy ABB s.r.o. Přípojnice slouží k vedení elektrického proudu a využívají se v rozváděčích vysokého napětí. Polotovarem přípojnic jsou tyče z elektrovodné mědi, které se řídí normou EN 13601. Přípojnice se vyrábějí v různých tvarech a rozměrech podle specifikace rozváděče. Součástí práce je tahová zkouška pro zjištění mechanických vlastností elektrovodné mědi. Byla provedena praktická ohybová zkouška na ohýbacím stroji pro tyče s rozdílnými mechanickými vlastnostmi. Celý ohýbací proces byl nasimulován v prostředí Ansys Workbench. Pomocí simulace byl optimalizován zdvih nástroje pro dosažení požadované odchylky od jmenovitého úhlu. Optimalizovaný zdvih byl následně použit na ohýbacím stroji pro dosažení požadované přesnosti při ohybu.
|
|
|
Výroba závěsného kování
Mucha, Jakub ; Benč, Marek (oponent) ; Peterková, Eva (vedoucí práce)
V práci je představen návrh technologie pro výrobu závěsného kování na stěnu. Jako optimální výrobní metoda byla zvolena výroba v postupovém sdruženém nástroji. Součást se vyrábí z ocelového plechu o tloušťce 2 mm. Zvoleným materiálem je galvanicky pozinkovaná ocel DC01 + ZE. Polotovarem pro výrobu je pás navinutý do svitku. Součást je zhotovena ve třech krocích. Tvářecí síla pro výrobu dílu činí 797 kN. Následně byl zvolen lis Mecânica Exacta CC100.
|
host ::
RSS.