|
|
Vliv charakteru urbanizace na únikové chování ptáků
Dontová, Alena ; Mikula, Peter (vedoucí práce) ; Brlík, Vojtěch (oponent)
Urbanizace, tj. přeměna přírodních stanovišť člověkem na lidská sídla, má značný dopad na biodiverzitu. Jedním z klíčových faktorů pro úspěšné přežití živočichů v městském prostředí je zvýšení jejich tolerance k lidem, což se projevuje snížením jejich plachosti. Jednou z terénních metod, jak stanovit míru plachosti napříč různými jedinci, populacemi a druhy živočichů je měření únikové vzdálenosti. V této bakalářské práci se zaměřuji primárně na ptáky, protože byli v tomto kontextu nejvíce zkoumáni. Předchozí studie se zabývaly rozdíly v únikovém chování ptáků převážně mezi městskými a venkovskými prostředími a soustředily se hlavně na Evropu a Severní Ameriku, avšak lidská sídla se napříč světovými regiony liší svou historií, velikostí, hustotou lidské populace a mnoha dalšími charakteristikami. Zjištěné vzorce chování ptáků tedy nemusí být vždy aplikovatelné univerzálně napříč všemi městy. V této bakalářské práci proto prostřednictvím literární rešerše shrnuji, jak se únikové chování ptáků liší nejen mezi městským a venkovským prostředím, ale také v závislosti na charakteristikách lidského sídla, jako je jeho velikost, historie, stupeň urbanizace, kompaktnost zástavby, ale také hustota místní lidské populace a ekoregion, kde se lidské sídlo nachází. Ukazuji, že jedny z nejdůležitějších charakteristik jsou...
|
|
|
Hmyz jako modelová skupina pro výzkum znalostí o bezobratlých a postojů k bezobratlým
Jelínek, Filip ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Janšta, Petr (oponent)
Tato práce je literární rešerší, ve které si kladu za cíl zpracovat dostupnou literaturu o postojích ke hmyzu, znalostech o hmyzu a o způsobech jakými lze ovlivnit vnímání hmyzu člověkem. V kapitolách zaměřených na postoje ke hmyzu ukazuji, jak emoce odpor a strach vedou k negativním názorům na hmyz a naopak, jak nám vnímání jeho krásy a důležitosti podporuje pozitivní názory na hmyz. V současné době se hodně pozornosti věnuje také postojům veřejnosti ke konzumaci hmyzu, který může být vhodným doplňkem výživy člověka i hospodářských zvířat. V části zaměřené na znalosti ukazuji, jak děti i dospělí zaměňují pravdivé informace o hmyzu s mýty. Často nepřesně rozlišují, co je hmyz a co není, které druhy hmyzu jsou nebezpečné, a které ne. V závěrečných kapitolách představuji literaturu, která se zabývá, jakými způsoby lze ovlivnit postoje ke hmyzu a znalosti o hmyzu. Věnuji se v nich vlivu urbanizace, zážitkových vzdělávacích programů a obrazem hmyzu v kultuře člověka, především v jazyce, poezii, beletrii a výtvarném umění.
|
|
|
Vliv městské zeleně na kvalitu životního prostředí
Prokš, Dominik ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem vlivu městské zelně na kvalitu životního prostředí. Jako první téma se objevuje pojem urbanizace a na to úzce navazuje to, co město jako takové pro společnost přestavuje. Dále je velká pozornost již věnována městské zeleni a její funkcím a vlivům na životní prostředí ve městech. Veřejná zeleň má vliv na ovzduší a klimatické funkce, také na hospodaření se srážkovou vodou, zamezování šíření hluku, zachytávání prašnosti a v neposlední řadě má zeleň pozitivní vliv i na psychiku obyvatel. Dále je v práci věnována pozornost údržbě a péči o rostliny a travní porosty. V praktické části je rozebírána koncepce správy a podoby veřejné městské zeleně na území statutárního města Brna, kde mimo jiné jsou popisováni jednotliví správci městské zeleně na území města a jejich povinnosti i problémy, které jsou s údržbou spjaty. Je přiblížena i funkce geologického a informativního systému zvaného GIS, který právě pro správce a pro širokou veřejnost představuje aplikaci pro přehlednou orientaci ve městě a jeho prostředí. Poslední kapitola je věnována měření koncentrací znečišťujících látek v brněnském ovzduší.
|
|
|
Zeleň veřejných prostorů v nových obytných souborech (obytné soubory v okrajových částech měst)
Horká, Julie ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Otruba, Ivan (oponent) ; Urbášková, Hana (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (vedoucí práce)
Zeleň se v současné postindustriální společnosti významně spolupodílí na prostorovém, provozním i funkčním uspořádání městského prostředí v intencích stále více požadované udržitelnosti. Tato dizertační práce sleduje ve své úvodní části vztah formování zeleně a její struktury v urbánním prostředí v historii. Prvky zeleně v městském prostředí, ale i na jeho okrajích naplňovaly celou řadu funkcí od produkčních, estetických, až po rekreační a ekologické. Plochy zeleně se postupně staly rovněž důležitým veřejným prostorem. Vegetační plochy v současném urbánním prostředí vznikají zejména ve formě rekultivací postindustriálních území, menších parkově upravených ploch, zeleně obchodních a zábavních center, případně zeleně obytných celků. Právě posledním jmenovaným typem, který by měl být v nejbližší koexistenci s obytným prostředím, se zabývá i dizertační práce. Zaměřuje se na možnosti tvorby ekologických obytných celků, které se mohou stát náhradou /či alespoň jednou z možných variant/ k monofunkčním obytným zónám vznikajících na okraji našich měst a ve volné krajině a působit tak proti probíhající suburbanizaci a jejím negativním vlivům. Text dizertace si klade otázku, jaké kvalitativní aspekty zeleně podporují vznik živých, atraktivních a udržitelných veřejných prostranství. Porovnáním a následným zhodnocením vybraných příkladů ze zahraničí /Rakousko, Německo, Holandsko/ i z České republiky jsou pak definovány nezbytné a optimální kvalitativní vlastnosti zeleně ve veřejných, ale i polo-veřejných prostorech v obytných komplexech. Tyto příklady dobré praxe jako celku nebo jejich částí mohou sloužit jako inspirace pro rozvoj bytových projektů v České republice ať již na preferovaných plochách brownfields nebo citlivě zvolených nových územích rozvoje. Závěrečná kapitola zdůrazňuje neoddělitelnost tvorby veřejných prostranství a zeleně v obytných celcích od udržitelného rozvoje území v intencích formování kompaktního a prostupného města
|
|
|
Aspekty bydlení ve výškových budovách v Číně
Toman, Radek ; Kováč, Bohumil (oponent) ; Topolčanská, Maria (oponent) ; Hlaváček, Petr (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Současná města jsou vystavena obrovským změnám a rychlému vývoji. Práce zkoumá způsoby bydlení a života společnosti ve velkoměstech 21. století. Čína je extrémním příkladem rapidní urbanizace, proto nám předkládá spoustu příležitostí k výzkumu. Na základě analýzy vybraných příkladů městského bydlení se práce zabývá alternativami budoucího vývoje měst. Práce byla zpracovávána během studijní stáže na Southeast University v čínském Nanjingu.
|
|
|
Význam a úloha umělých vodních toků v soudobém městě
Ležatka, Lukáš ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Ing.arch.Jaroslav Tušer,CSc. (oponent) ; Löw, Jiří (oponent) ; Lhotáková, Zdenka (vedoucí práce)
Cílem této disertační práce je nalezení odpovědi na otázku podoby a úlohy vodních toků v našem soudobém městě. Práce se zaměřuje na vodní toky, které mají převážně charakter uměle budovaného toku - tedy kanálu, a zabývá se jejich možnou revitalizací v rámci obnovy a rozvoje města v současném postindustriálním období. V úvodu práce je zpracována souhrnná analýza historického a typologického vývoje uměle budovaných vodních toků, která je nezbytná pro pochopení souvislostí a celkového současného stavu vodních toků v urbanizovaném prostředí. Podrobněji je zpracována problematika nejčastěji uměle budovaného vodního toku - náhonu. Práce si klade za cíl obhájit nezastupitelnou roli vodního toku jako veřejného prostoru v obrazu města a tedy i jeho případnou nezbytnou revitalizaci. Na příkladech zejména ze západní Evropy jsou popsána konkrétní řešení, přístupy a strategie obnovy především uměle budovaných vodních toků v městském prostředí. Práce se věnuje i nástrojům řešení.
|
|
|
Principy formování zeleně jako součásti městského interiéru
Hrubanová, Denisa ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Havliš, Karel (oponent) ; Prof.Ing.Ivar Otruba,CSc. (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (vedoucí práce)
Prostředí městského interiéru nejčastěji slouží jako místo, kde se odehrávají různá setkávání a společenské události. Tato prostranství tak ožívají díky lidem, kteří dávají těmto prostorům opodstatnění a smysl. Z tohoto pohledu zůstává ovšem otázkou, jakou úlohu zaujímá městský interiér v současné době, která je na počátku nového tisíciletí charakterizovaná velkou mírou individualismu. V rámci deurbanizačních tendencí jsou často objekty a na ně navazující prostranství přimykající centrálním oblastem měst opouštěny a jejich ruch se přesouvá na jejich periferie. Chceme-li vrátit městskému interiéru jeho společenskou funkci, jako místa střetávání a příjemných mezilidských vztahů, musíme na jeho utváření nahlížet z pohledu současných tendencí rozvoje lidské společnosti. Z pohledu udržitelného rozvoje je rovněž nutné nerozšiřovat zbytečně hranice urbanizovaného území do přilehlé krajiny na úkor opuštěné zástavby centrální polohy měst a zachovat tak její intenzivní charakter. Z tohoto pohledu je zapotřebí si uvědomit, že je to právě zeleň, která dává městu příležitost, aby byly veřejné prostory vnímány jako plnohodnotná součást městského života. Aby tyto prostory nebyly jen místy, kterými jejich obyvatelé pouze procházejí a nemají důvod se v nich zdržovat déle, než je nezbytně nutné. Uplatnění zeleně v prostředí městského interiéru poskytuje městu řadu pozitivních specifik. Zeleň je přidanou hodnotou, která může působit i zcela samostatně jako funkční celek, který propojuje ostatní funkce městského organizmu. Ať už ve své solitérní podobě, tak v liniových a plošných aplikacích. Spolu s vodními prvky, mobiliářem, různorodými zpevněnými povrchy a terénními úpravami utváří příjemné a kompozičně zajímavé prostředí pro život ve městě, které může být v současnosti znovu žádoucí a vyhledávané.
|
|
|
Až vlci odejdou
Preininger, Petr ; Fránek, Zdeněk (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Město roste extenzivně - vytváří si kolem sebe prstence. V důsledku dochází k tvorbě sídelní kaše v měřítkách celých měst. Nastává paradox hustoty - zatímco město roste, jeho hustota obyvatel klesá. Díky chronickému nedostatku intenzity (která navozuje pocit „normálního") dochází při sebemenším náznaku k halucinacím. Normálnost se stává silnou drogou. Typický plán musí reflektovat veškeré potřeby Homo Civitatis. Musí se transformovat z open space kanceláří do svého původního záměru. V pravidelném intervalu je duplikace typického plánu přerušena a nahrazena veřejným prostorem.
|
|
|
Proměna příměstských venkovských sídel
Ferenc, Jonáš ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Šilhánková, Vladimíra (oponent) ; Balabánová, Pavla (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Má práce se zaměřuje na příměstské vesnice (a nepřímo i vesnice vzdálenější větším městským celkům). Zkoumá jejich současnou podobu a historickou proměnu. Většina českých, moravských a slezských venkovských obcí se potýká s vleklými problémy, mezi které patří oslabení jejich primární agrární funkce (a neatraktivita takového způsobu obživy pro mladší generace), změna složení obyvatelstva (odchod původních obyvatel do měst a příchod „chalupářů“), snížená kupní síla vesnice (v důsledku nízkých platů v zemědělství a nedostatku jiných pracovních příležitostí), nedostačující dopravní infrastruktura, nevyjasněné majetkové vztahy, ztráta vlastní identity vinou blízkosti jádrového města a neřízená suburbanizace, která proměňuje vsi i jejich okolí. Důsledkem těchto problémů je pak vylidňování venkova, stárnutí stávajících obyvatel a nepříliš optimistické vyhlídky do budoucnosti. Situace v sousedním Bavorsku je naproti tomu zcela odlišná. Nikdy tu neproběhla kolektivizace a komunistická diktatura nezpřetrhala vztahy obyvatel s půdou a majetky, které patří jejich rodinám po staletí. Mnoho z problémů, které řešíme v České republice, jsou tím prakticky neznámé a vesnice v okolí měst rostou přirozeným způsobem, přičemž si zachovávají původní venkovskou a místní identitu. Kvalitní síť infrastruktury umožňuje větší mobilitu obyvatel a dojíždění za prací na delší vzdálenosti. Zároveň ale žijí právě v místě svého bydliště a hrdě a samozřejmě se účastní tamějšího sociálního života a hlásí se k obci jako takové, nikoli k jádrovému městu. Cílem mé práce je proto snaha o porovnání české a bavorské obce na konkrétních případech ve smyslu trvale udržitelného rozvoje. Na základě získaných poznatků z těchto případů následuje jejich rozbor. Je zde zhodnoceno, které prvky jsou lepší ve kterém systému a také pojednání, zda je možné principy udržitelnosti v Bavorsku užívané, aplikovat také pro udržitelný rozvoj našeho venkova.
|
|
|
NOVÉ STARÉ BRNO Návrat bydlení do center měst
Lysá, Karolína ; Kaštánková, Jana (oponent) ; Františák, Luboš (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá tématem návratu bydlení do center měst. Je rozčleněna do třech oddílů. V první části analyzuji dotčené území. Na analytickou část navazuji urbanistickou studií, která nabízí řešení reurbanizace dané lokality. Poslední oddíl je věnován urbanistickému detailu - obytnému bloku členěnému na osm bytových domů, z nichž čtyři zpracovávám na úrovni architektonické studie.
|
host ::
RSS.