|
|
Ošetřovatelská péče u pacientů po operaci varixů
ZAJÍCOVÁ, Eva
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou onemocnění dolních končetin a zaměřuje se na ošetřovatelskou péči o nemocného po operaci varixů. Snaží se zhodnotit informovanost pacientů, kteří podstoupili chirurgické odstranění varixů, o pooperačních režimových opatřeních a následně popisuje specifika péče po výkonu. Teoretická část se skládá z anatomie a fyziologie cév, kde se zaměřuje především na žíly dolních končetin. Dále pokračuje charakteristikou chronické žilní insuficience, na kterou navazuje hlavní téma, a to jsou varixy dolních končetin. U varixů se zabývá etiologií, příznaky, prevencí, rizikovými faktory a také diagnostikou tohoto onemocnění. Dále jsou v práci uvedeny možnosti a způsoby léčby, předoperační a pooperační péče u pacientů indikovaných k chirurgickému řešení. Výzkumná část je zaměřena na pooperační péči u pacientů po operaci varixů, na zhodnocení informovanosti pacientů o pooperačních režimových opatřeních. Následně jsou popsána specifika ošetřovatelské péče u těchto pacientů. Cílem práce je zhodnotit informovanost pacientů po operaci varixů a popsat specifika ošetřovatelské péče o pacienty po operaci varixů. Výzkumné šetření probíhalo formou kvalitativní strategie pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Sběru dat se zúčastnilo dvanáct sester ze třech chirurgických oddělení různých nemocnic. Po získání informací bylo následně provedeno jejich zpracování. V závěru jsou popsána a porovnána specifika ošetřovatelské péče a je zhodnocena informovanost pacientů o pooperačních režimových opatřeních. Z výsledků vyplývá, že specifika péče a způsoby edukace jsou poměrně individuální záležitostí, která se odvíjí od rozsahu výkonu, stavu a také věku pacienta. Ve vybraných nemocnicích byla zjištěna odlišná specifika a postupy v péči o pacienty po operaci varixů.
|
|
|
Muž v managementu ošetřovatelství
ROTHSCHEDL, Radek
Tato bakalářská práce se zabývá muži pracujícími na manažerských pozicích v ošetřovatelství. V managementu všeobecně dochází k vyrovnávání poměrů mezi muži a ženami na manažerských pozicích. V ošetřovatelství, jakožto oboru, kterému dominují ženy je tento trend výrazně pomalejší. Cílem práce bylo zmapovat názor středního nelékařského zdravotnického personálu na muže v ošetřovatelských manažerských pozicích. Druhým cílem předkládané práce bylo zjistit, jak se sami muži pracující na těchto pozicích vnímají. Výzkum byl proveden formou dotazníkového šetření se středním NLZP a rozhovory s muži na manažerských pozicích v ošetřovatelství.
|
|
|
Představa studentů ošetřovatelství o jejich budoucím povolání
NEJEDLÁ, Sára
Data byla získávána pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Výběr informantů byl náhodný, kritériem bylo studium Všeobecného ošetřovatelství formou prezenčního a kombinovamného studia. Informanti byli voleni metodou "sněhová koule". Výzkumný soubor tvořilo 10 informantů z Jihočeského kraje. Realizované rozhovory byly nahrávány na záznamník, následně doslovně přepsány a analyzovány metodou "tužka-papír". V rámci otevřeného kódování byly definovány 4 kategorie, 11 podkategorií a 53 kódů.
|
|
|
Význam bazální stimulace při péči o pacienta na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení
MARKOVÁ, Aneta
Bakalářská práce obsahuje využití konceptu bazální stimulace na Anesteziologicko resuscitačním oddělení a specifika ošetřovatelské péče o pacienta na tomto oddělení. Zabývá se aplikací konceptu bazální stimulace na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Koncept bazální stimulace vypracoval pedagog Andreas Fröhlich ve 20. století během svého vědeckého projektu v rámci doktorandského studia. Dokázal, že nejdůležitější je stimulace tzv. bazálních smyslů. Tento koncept slouží k podpoře lidského vnímání a komunikace. Vychází z vědeckých poznatků neurofyziologického vývoje dítěte. Koncept se nejprve začal uplatňovat při péči o děti s vrozeným těžkým postižením. Nyní se uplatňuje v paliativní a intenzivní péči, sociálních službách i v psychiatrickém ošetřovatelství. Cílem této práce je zjistit, jaké prvky bazální stimulace využívají se v různých nemocnicích na ARO při ošetřovatelské péči o pacienta. Pro výzkumné šetření bylo vybráno ARO v Nemocnici Pelhřimov a v Nemocnici České Budějovice. Pro praktickou část byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První popisuje význam bazální stimulace při péči o pacienta na ARO a druhá otázka se zabývá aplikovanými prvky BS v Nemocnici Pelhřimov a v Nemocnici České Budějovice. Dle analýzy dat byly vytvořeny dvě kategorie a sedm podkategorií. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že všichni dotazovaní vnímají význam bazální stimulace aplikovaný na ARO velmi pozitivně a tento koncept se snaží aplikovat do své ošetřovatelské péče u pacientů. Při výzkumném šetření bylo zjištěno, že respondenti se ve většině aplikovaných prvků shodují a nejvíce využívaným prvkem je iniciální dotek.
|
|
|
Potřeby transplantovaných pacientů po znovu zařazení do dlouhodobého dialyzačního programu
DUŠKOVÁ, Denisa
Úvod: V této bakalářské práce byly zkoumány potřeby transplantovaných pacientů znovu zařazených do dlouhodobého dialyzačního programu. Neuspokojené potřeby takových pacientů mohou vést ke zhoršení jejich zdravotního stavu. Je proto důležité vnímat pacientovy touhy a přání. Výsledky této problematiky tak mohou přispět k lepšímu pochopení potřeb pacienta nejen ze stran ošetřovatelského personálu, ale i pacientovy rodiny a jeho okolí. Cíl a výzkumné otázky: Hlavním cílem této práce bylo zjistit specifické potřeby těchto pacientů. Odpovědi byly hledány na otázky, jaké jsou specifické potřeby, jak se potřeby změnily před transplantací a po opětovném zařazení na dialýzu, jaké potřeby nejsou dostatečně uspokojeny a jaké jsou pro pacienty nejdůležitější. Metodika: Data byla získávána pomocí kvalitativního výzkumu formou polostrukturovaného rozhovoru ve vybraném dialyzačním středisku v Jihočeském kraji. Údaje byly zpracovány metodou kódování pomocí statistického programu ATLAS.ti. Následně bylo identifikováno 5 kategorií s jejich podkategoriemi. Výsledky: Z výsledných dat bylo zjištěno, že pacienti nejvíce touží po potřebě spánku a odpočinku, být bez bolesti, po běžném životě a dostatečné podpoře od rodiny. I nedostatečné uspokojení v oblasti spánku nebrání ovšem pacientům vykonávat nějaký druh fyzické aktivity, který se pozitivně odráží i na psychické pohodě. Bylo také zaznamenáno, že nejdůležitější pro pacienty během dialýzy je klidný a nekomplikovaný průběh. Závěr: I přes výsledky tohoto výzkumu je nutné brát ohled na člověka jako individuální bytost, která se může od většiny ve svým potřebách lišit.
|
|
|
Chronická zácpa u seniorů jako ošetřovatelský problém
BRÁVKOVÁ, Sabina
Cílem bakalářské práce s názvem "chronická zácpa u seniorů jako ošetřovatelský problém" bylo zjistit, jaké metody volí pacienti s chronickou zácpou k vyprázdnění a kde hledají informace ohledně prevence a léčby chronické zácpy a kdo pacienty edukuje. Cíle bylo dosaženo pomocí vytvořených výzkumných otázek a otázek k polostrukturovanému rozhovoru. V teoretické části bakalářské práce jsme se zaměřili na popis zácpy, její rozdělení, příčiny vzniku, rizikové faktory a nejčastější příznaky. Také jak správně chronickou zácpu diagnostikovat a zvolit vhodnou terapii, která může být nefarmakologická i farmakologická. V současné době jsou velmi známé i alternativní postupy pro léčbu a prevenci chronické zácpy. Poslední část je věnována samotné geriatrii a gerontologii. Praktická část bakalářské práce byla naplněna kvalitativním výzkumným šetřením a rozhovory s klienty, kterých bylo realizováno devět. Rozhovory byly přepsány a data byla kategorizována. Výzkumné šetření přineslo informace o metodách prevence a léčby chronické zácpy. Přínosy byly ve farmakologické léčbě, a i v nefarmakologické léčbě. Klienti velmi často mají i své alternativní nové postupy, které jim pomáhají s vyprazdňováním. Závěr výzkumu je takový, že klienti nemají dostatek informací, které by potřebovali. Informace nemají kde získávat a ani není dostatek zdravotnického personálu, který by je vhodným způsobem edukoval. Na základě výsledků bakalářské práce byl vytvořen leták pro pacienty trpící chronickou zácpou.
|
|
|
Možnosti vyrovnání se s náročnou prací při ošetřování dlouhodobě nemocných
ŠVECOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce je primárně zaměřena na náročné situace, které mohou nastat při ošetřování dlouhodobě nemocných. Přibližuje to, jaké situace vnímají jako stresové konkrétní zaměstnanci konkrétní LDN, jak je individuálně prožívají a jak se s nimi vyrovnávají. Zabývá se ale i tím, jak tito zaměstnanci vnímají po letech praxe každodennost své práce. Teoretická část práce se na základě odborných zdrojů věnuje především popisu možných náročných situací a následně metodám a technikám, díky nimž je možné se s nimi vyrovnat. Výsledná práce je určena pro ty, kteří chtějí porozumět zkušenosti lidí, kteří v prostředí LDN pracují. Umožňuje dovědět se, s čím je možné se při výkonu této profese setkat a zároveň zprostředkovává doporučení od již zkušeného personálu, jak se s danými situacemi vyrovnat.
|
|
|
Pohled na reflexi ve vzdělávání v oborech sociální práce a ošetřovatelství
Čajko Eibicht, Monika ; Lorenz, Walter (vedoucí práce) ; Brnula, Peter (oponent) ; Vacková, Jitka (oponent)
V období dynamických společenských změn a nejistot se reflektivní praxe stává pro sociální práci a ošetřovatelství klíčovou. Tato disertační práce zkoumá epistemologické základy a multidimenzionální povahu reflexe v rámci profesního vzdělávání z různých teoretických perspektiv testovaných prostřednictvím originálních empirických zjištění, jejichž cílem je předejít redukci reflexe na pouhou techniku, a naopak podpořit dialog, interdisciplinární spolupráci a participativní přístupy. Vychází z fenomenologického a kritického konstruktivistického přístupu s cílem prohloubit porozumění individuálním i kolektivním zkušenostem vzdělavatelů a jejich reflektivním praktikám. Struktura práce odpovídá třem empirickým fázím. První fáze zkoumá charakteristiky reflexe a její rozvojový potenciál prostřednictvím dotazníků SRIS a PHLMS. Druhá fáze, zahrnující reflexivní tematickou analýzu rozhovorů, se věnuje názorům vzdělavatelů na reflexi a jejich metodám podpory reflektivity u studentů. Ve třetí fázi práce využívá Q metodologii ke zpracování a analýze různých pohledů na reflexi mezi vzdělavateli. Tato metoda, v českém prostředí dosud málo využívaná, umožňuje hlubší zkoumání subjektivních aspektů vzdělávací praxe. Účast 35 vzdělavatelů vedla k identifikaci tří hlavních faktorů: fenomenologického, pragmatického a...
|
|
|
Subjektivní vnímání pracovní zátěže a únavy sester
Dandová, Kateřina ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Dorková, Zlatica (oponent)
Bakalářská práce s názvem Subjektivní vnímání pracovní zátěže a únavy sester se zabývá problematikou a percepcí míry pracovní zátěže, stresu a únavy sester. Cílem práce je zjistit subjektivní vnímání pracovní zátěže vybraných skupin sester a následně výsledky výzkumného šetření zhodnotit a navrhnout doporučení pro praxi. Teoretická část práce obsahuje základní přehled jednotlivých poznatků o dané problematice, popisuje druhy pracovní zátěže a únavy a poukazuje na její důsledky a prevenci. Empirická část obsahuje výsledky vlastního zkoumání s použitím standardizovaného Meisterova dotazníku. Dále byly výsledky vlastního šetření komparovány s výsledky jiných obdobných výzkumů na obdobné téma. Metodou výzkumného šetření byla anketa vlastní konstrukce, která byla doplněna o Meisterův dotazník. Anketa byla distribuována sestrám zaměstnaných ve FN Motol na lůžkách intenzivní péče. Soubor tvořilo 94 respondentů. Výsledky: Bylo zjištěno, že fyzickou zátěž pociťuje 87 % respondentů a psychickou zátěž pociťuje 69 % respondentů. Vzhledem ke vnímané zátěži bylo zjištěno, že 44 % respondentů se domnívá, že nemá dostatečnou znalost relaxačních technik a aktivit vedoucích ke snížení zátěže. Závěr: Na základě výsledků výzkumného šetření považuji za více než důležité, zlepšit znalosti sester v oblasti prevence...
|
|
|
Povinnosti pacientů a možné sankce za jejich porušení
Moldanová, Miriam ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Jirkovský, Daniel (oponent)
Bakalářská práce je zaměřená na oblast povinností pacientů a možných sankcí při jejich porušení. Teoretická část vymezuje konkrétní práva pacientů, z nichž přímo vyplývají definované povinnosti, při jejichž neplnění může zdravotnické zařízení v zastoupení pověřených osob uplatňovat stanovené sankce. Na teoretické vymezení problematiky navazuje výzkumné šetření. Empirická část je věnována kvantitativnímu výzkumu, který byl proveden na základě vlastního výzkumného šetření. Výzkum zjišťuje znalosti sester FN Motol v oblasti povinností pacientů a uplatnění možných sankcí za jejich porušení. Výsledky šetření jsou následně porovnány s výsledky jiného průzkumu. Metodou výzkumného šetření je dotazník vlastní konstrukce. Pro následné zpracování dat je vybráno 102 dotazníků z celkového počtu 125 všech získaných dotazníků, které obsahují kompletně zodpovězené otázky a shoduje se kontrolní otázka. Výsledky správných odpovědí se v jednotlivých otázkách výrazně liší. Na otázku, zda je možné po pacientovi vymáhat neuhrazenou částku za poskytnutý léčebný zákrok, který není hrazen z veřejného zdravotního pojištění s pacient s ním podepsal souhlas právní cestou, odpovědělo správně 96 % sester. Zatímco pouze 37 % dotazovaných zvolilo správnou odpověď na otázku, kde jsou definována práva a povinnosti pacientů. Celkový...
|
host ::
RSS.