|
|
Biologie a ekologická dynamika baltských fukusových beltů
Kivader, Martin ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Němcová, Yvonne (oponent)
Chaluhy rodu Fucus jsou klíčovými druhy jinak druhově chudého Baltského moře, v němž vytváří porosty zvané belty. Rozšíření druhů rodu Fucus je limitováno sníženou salinitou brakické vody, na niž se baltské populace dokázaly adaptovat. Rod Fucus je znám svou vysokou fenotypovou plasticitou a absencí pevných reprodukčních bariér, což komplikuje studium jeho recentní radiace. K recentní speciaci baltského endemického F. radicans došlo z lokálně adaptovaných populací F. vesiculosus zřejmě dvakrát nezávisle na sobě před 2 500-400 lety. Baltské moře je největší brakický ekosystém. Je charakterizováno výrazným gradientem salinity v rozmezí od 1,2 do 30,2 ‰. Vlévá se do něj přes 200 řek a k výměně vody s oceánem dochází pouze přes systém mělkých Dánských úžin. Od 70. let 20. století byl pozorován ústup i lokální extinkce fukusových beltů v důsledku eutrofizace Baltského moře. Kvůli dlouhé době zdržení vody se živiny se v baltské vodě kumulují. V reakci na zhoršující se situaci byla roku 1974 spolu s ustanovením Helsinské komise podepsána mezinárodní úmluva o ochraně oblasti Baltského moře. Ústup fukusových beltů však nadále pokračuje a schopnost přirozené obnovy je limitovaná. Zvýšenou sedimentací způsobenou eutrofizací na mnoha lokalitách došlo ke ztrátě substrátu a kolonizaci oportunistickými vláknitými...
|
|
|
Monitoring fyzikálně chemických ukazatelů na vybraných rybnících Vrbenské soustavy
NEUŽIL, Tomáš
Cílem bakalářské práce bylo změřit vybrané fyzikálně chemické ukazatele a následně je porovnat s měřeními, která byla provedena v předchozích letech na jednotlivých rybnících Vrbenské soustavy v blízkosti statutárního města České Budějovice. Měření probíhalo v měsíčních intervalech v dopoledních hodinách od dubna do září roku 2023. Měřené fyzikální parametry byly teplota a průhlednost vody. Měřené chemické ukazatele byly pH, saturace O2 ve vodním sloupci a elektrická vodivost.
|
|
|
Eutrofizace vodních nádrží
Kukol, Jan ; Bartoníčková, Eva (oponent) ; Biela, Renata (vedoucí práce)
Práce se v první části zaměřuje na obecné vysvětlení eutrofizace, její příčiny a následky. Stručně se zmiňuje o možných řešeních eutrofizace a přidává několik příkladů eutrofních nádrží v ČR. V druhé části se podrobně zabývá probíhajícími úpravami na VN Brno a v závěru porovnává účinnost provedených opatření.
|
|
| |
|
|
Fosfor v sedimentech drobných vodních toků
Zborovská, Jarmila ; Hrich, Karel (oponent) ; Malá, Jitka (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá hodnocením stavu dvou drobných toků Leskavy a Troubského potoka. Potoky jsou hodnoceny ze dvou hledisek a to obsahem tří forem fosforu TP, Panorg a Porg a hydromorfologickým hodnocením stavu toku. Celkový fosfor byl určen modifikovanou rozkladnou metodou s mineralizací H2SO4+H2O2. Panorg a Porg byly určeny metodou podle Pardo. Hydromorfologické hodnocení je provedeno pomocí metodiky Králová at al.
|
|
|
Klasifikace materiálu využívaného pro stavbu zahradních jezírek
Sýkora, Jiří ; Repková, Martina (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem výskytu forem anorganického fosforu ve vodách zahradních jezírek a vlivu použitého materiálu na množství uvolnitelného fosforu ve formě fosforečnanů do vodního prostředí. V praktické části je tato práce zaměřena na analýzu a následnou klasifikaci stavebního materiálu pro tvorbu zahradních jezírek právě podle schopnosti uvolňovat fosfor ve formě fosforečnanů do vody.
|
|
|
Stanovení fosforečnanů ve vodách a charakterizace jejich negativního vlivu na akvatický ekosystém
Novotný, Radek ; Komendová, Renata (oponent) ; Sommer, Lumír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na negativní vliv fosforečnanů v přírodních vodách a na jejich metody stanovení. V první části práce je charakterizován negativní vliv na přírodní vody a jsou charakterizovány problémy spojené s eutrofizací, rozvojem sinic a řas a z nich plynoucí možná zdravotní rizika. V druhé části jsou uvedeny metody, kterými lze fosforečnany stanovovat. Práce vyzdvihuje zejména spektrofotometrické metody, jako jsou metody s kyselinou molybdátofosforečnou, vanadátomolybdátofosforečnou, wolframátofosforečnou a dále s fosfomolybdenovou modří a s některými bazickými barvivy typu rhodamin B, rhodamin 6G, malachitová zeleň a krystalová violeť. Jsou zmíněny i méně používané, ale poměrně citlivé, metody jako jsou AAS, AES, LC-ICP-MS a dále to jsou chromatografické, elektrochemické a enzymatickcé metody. V neposlední řadě práce zmiňuje možnost použití automatických technik, jako je FIA nebo CFA, které jsou vhodné pro rutinní a časté stanovení, využívající často spektrofotometrické metody, ale nejen ty.
|
|
|
Vodní hospodářství malých savců v ZOO Brno
Hejsková Pekárková, Marie ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Kotlík, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vodním hospodářstvím v pavilonu vlka arktického a bobra kanadského v ZOO Brno. Teoretická část popisuje vodní hospodářství zoologické zahrady a procesy probíhající ve vodách v souvislosti s obohacováním živinami a vznikem vodního květu. Praktická část je zaměřena na monitorování kvality vody v měsíci dubnu a květnu 2012 a návrh technologického řešení filtrace vody v nádržích.
|
|
|
Spektrofotometrické stanovení fosforečnanů v ternárních systémech s barvivy
Novotný, Radek ; Komendová, Renata (oponent) ; Sommer, Lumír (vedoucí práce)
Teoretická část této diplomové práce je zaměřena na vlastnosti a formy výskytu fosforu v přírodních vodách a na problémy spojené s vyššími koncentracemi fosforu, zvláště pak při rozvoji sinic a řas. Jsou zde popsány možnosti stanovení stupně znečištění přírodních vod živinami a důsledky eutrofizace. Dále jsou zde popsány metody stanovení fosforečnanů, zejména pak spektrofotometrická stanovení v ternárních systémech s barvivy. Jako ostatní metody jsou zde zmíněny AAS, iontová chromatografie, elektroforéza a izotachoforéza, elektrochemické metody nebo enzymatické metody. V experimentální části se tato práce zabývá výběrem a optimalizací vhodného ternárního systému s organickými barvivy pro spektrofotometrické stanovení orthofosforečnanů. Kromě těchto systémů je studován i systém s kyselinou vanadátomolybdátofosforečnou. U analytického postupu s oxalátem malachitové zeleně, který byl shledán jako nejvhodnější, byl dále studován vliv interferujících iontů, vyskytujících se běžně v přírodních vodách. Tento vybraný postup byl nakonec ověřen na reálných vzorcích vod.
|
|
|
Průběh destratifikace na vodní nádrži Brno
Marek, Tomáš ; Maršálková, Eliška (oponent) ; Palčík,, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá procesem destratifikace na brněnské údolní nádrži v rámci rozsáhlého projektu „Čisté povodí Svratky“, který má za cíl zlepšení kvality vody v celém povodí nad nádrží Brno. Na brněnské přehradě probíhá již třetím rokem projekt „Realizace opatření na brněnské údolní nádrži“. Jeho cílem je návrh a realizace opatření, které potlačí masový rozvoj sinic v nádrži. Jedním ze stěžejních opatření je aerace a rozmíchání vody v přehradě pomocí 20 aeračních věží. V teoretické části je tato práce zaměřena na sezónní podmínky v nádrži, technologie vhodné k destratifikaci a aeraci a možnosti jejich použití. V praktické části práce monitoruje sezónní proces destratifikace a její ovlivnění meteorologickými podmínkami.
|
host ::
RSS.