|
|
Nepůvodní druhy obojživelníků a plazů na Blízkém a Středním východě
Pazderková, Marie ; Šmíd, Jiří (vedoucí práce) ; Brejcha, Jindřich (oponent)
Tato literární rešerše shrnuje informace o dvanácti druzích plazů a obojživelníků, kteří jsou nepůvodní až invazivní na Blízkém a Středním východě. Studované území zahrnuje následující státy: Bahrajn, Egypt, Irák, Írán, Izrael, Jordánsko, Katar, Kuvajt, Libanon, Omán, Jemen, Saúdská Arábie, Sýrie, Turecko, Spojené arabské emiráty a Palestina. Nepůvodní druhy se na nová území dostávají hlavně lidským zapříčiněním, ať neúmyslným, jako například převezení daného zvířete společně se zemědělskými plodinami či exotickými rostlinami, či úmyslným, jako například vypuštěním zvířete chovatelem do volné přírody. Introdukce nepůvodních druhů může mít neblahé následky pro stabilitu původního ekosystému, z lidského hlediska pak mohou mít nepůvodní druhy negativní vliv na místní zemědělství. Klíčová slova: Nepůvodní druh, invazivní druh, Blízký východ, Střední východ, ekosystém, introdukce, plaz, obojživelník
|
|
|
Vliv ekosystémového inženýra bobra na lokální diverzitu obratlovců
Komár, Ondřej ; Munclinger, Pavel (vedoucí práce) ; Uhlíková, Jitka (oponent)
Bobři (Castor spp.) patří mezi ekologické inženýry a klíčové druhy pro svou schopnost výrazně modifikovat krajinu pro své ekologické potřeby. Bobři však nevytváří vhodná prostředí k životu a rozmnožování je sami pro sebe ale i pro celou škálu dalších druhů obratlovců a zvyšují tak lokální druhovou diverzitu. V současnosti žijí jen dva druhy bobrů, bobr evropský (Castor fiber) a bobr kanadský (Castor canadensis), ale v jejich schopnostech modifikovat lokální krajinu se při stejných ekologických podmínkách nijak neliší. Stavba bobří hráze na vodním toku a následné zatopení krajiny dává vzniknout bobří nádrži, která je vhodným prostředím k životu hlavně pro obojživelníky, sladkovodní želvy a vodní a brodivé ptáky. Bobři vytváří vhodná prostředí k životu rovněž pro další semi-akvatické savce, jako jsou například ondatra pižmová (Ondatra zibethicus) a vydra říční (Lutra lutra). Vliv bobrů na lokální druhovou diverzitu ryb je složitý a závisí na vlastnostech vodního toku jako je například gradient proudu. Bobří hráze mohou také do určité míry omezit migraci tažných ryb, ale absolutní migrační bariéru pro ně nepředstavují. Bobři neovlivňují jen obratlovce obývající vodní a pobřežní ekosystémy. Bobří aktivita zvyšuje také lokální druhovou diverzitu terestrických druhů obratlovců, mezi které patří v první...
|
|
|
Ekologie pajasanu žláznatého (Ailanthus altissima) v Česku
Stejskalová, Nikol ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Pergl, Jan (oponent)
Pajasan žláznatý (Ailanthus altissima) je invazní listnatý strom, který se ze svého původního areálu rozšířil na všechny kontinenty kromě Antarktidy. Do České republiky se dostal na počátku 19. století jako okrasný strom do zámeckých zahrad a parků. Později zplaněl a začal se šířit v okolí měst, ale i do volné přírody. Dnes ho v Česku nacházíme především v teplejších a sušších regionech a člověkem narušených oblastech. Převážný výskyt na těchto lokalitách by mohl vypovídat o ideálních podmínkách, které A. altissima vyhledává ke svému růstu a šíření. Studovanými podmínkami v této bakalářské práci byly světlo, teplota, půda, dostupnost vody a celkově prostředí, ve kterém se A. altissima v původním i nepůvodním areálu nachází. U jednotlivých podmínek byly stanoveny limity, které by mohly definovat, kde se A. altissima může vyskytovat a kde už nikoliv, a vše bylo vztaženo k podmínkám v Česku. Z výsledků vyplývá, že jeho výskyt v Česku nejvíc ovlivňuje nadmořská výška a s ní spojená průměrná roční teplota. Zastínění A. altissima limituje, ale méně, než se původně předpokládalo. Co se týká půdy a dostupnosti vody, je A. altissima velmi nenáročný. Otázkou je, zda A. altissima již stihl obsadit všechny lokality, na kterých je schopen v České republice růst, a jak se může jeho rozšíření změnit s měnícím se...
|
|
|
Aktivita raka mramorovaného v závislosti na reprodukčním cyklu
MARKOVÁ, Kateřina
Cílem této diplomové práce bylo vypracování literárního přehledu na téma aktivity raků, především jejich potravní aktivity a využívání úkrytů, včetně důrazu na roli pohlaví a reprodukčního cyklu. Zaměřila jsme se také na charakteristiku raka mramorovaného Procambarus virginalis Lyko, 2017 a jeho využitelnosti jako modelového druhu. Experimentální část práce byla zaměřena na porovnávání tří skupin samic raka mramorovaného (s vajíčky, s bílkovinnými žlázami a bez vajíček). Pokusy byly provedeny za pomoci metody pro ekologické hodnocení potravního chování a vztahu predátora ke kořisti v různých hustotách kořisti v podobě larev pakomára kouřového Chironomus plumosus (Linnaeus, 1758) pomocí analýzy funkční odpovědi a následně testovány na vliv přítomnosti úkrytu při jednotné úrovni hustoty kořisti. V našem experimentu vykazovaly všechny tři testované skupiny samic funkční odpověď typu II, typickou pro predátory. Z výsledků je patrné že potravně nejaktivnější jsou ve všech případech samice bez vajíček, s obecně pozitivním vlivem přítomnosti úkrytu. Samice s nasazenými vajíčky jsou v konzumaci, zpracování a celkové aktivitě díky hormonálním, fyziologickým a následně i behaviorálním změnám obecně méně aktivní. Samice s bílkovinnými žlázami se v našich pokusech chovaly podobně jako samice s vajíčky, byly opatrnější a méně aktivní než samice bez vajíček. Tato skutečnost byla pravděpodobně způsobena jejich zvýšeným gonadosomatickým idexem (GSI) a naopak sníženým poměrem hepatopankreatu na celkovou hmotnost těla, díky kterému nejsou tyto samice schopny přijmout větší množství předkládané potravy. Samicím po ovulaci hodnota GSI opět klesá, nicméně ani samice s již nasazenými vajíčky nezkonzumovaly více potravy, neboť samice v této fázi reprodukčního cyklu preferují především bezpečnost. Jsou méně aktivní, pomaleji se pohybují, tráví více času v úkrytu, opatrují svá vajíčka a nemohou se tak plně věnovat lovu a zpracování kořisti. Svou životní strategií je rak mramorovaný obecně vhodným modelovým druhem k využívání v různých oblastech výzkumu, nicméně je důležité myslet na jeho rychlý životní a reprodukční cyklus a podmínky daných experimentů této skutečnosti přizpůsobit, neboť paralelní využívání samic raka mramorovaného v různých fázích reprodukčního cyklu může výsledky z pohledu jejich aktivity modulovat. Určité rozdíly v prezentovaných výsledcích mohou být dány také původem experimentálních zvířat, neboť až na naprosté výjimky byly doposud všechny prováděné experimenty s rakem mramorovaným realizovány s využitím laboratorních jedinců. Řada podmínek, které se v přírodě sezónně mění byla v laboratoři udržována na konstantní úrovni. Proto je důležití mít na paměti, že v přírodě jsou raci vystaveni i dalším jak biotickým (predační tlak různých druhů ryb, ptáků či savců), tak abiotickým (změny teploty a chemismu vody) faktorům, které mohou potravní aktivitu ovlivňovat. Předpokládáme ale, že zde pozorované vzorce budou platné i pro račí samice žijící ve volné přírodě. Nicméně, nedostatek podobných experimentů vedoucí k objasnění samičí aktivity v závislosti na fázi reprodukčního cyklu dává prostor ke zkoumání i dalších, nejen račích druhů.
|
|
|
Bezpečnost systému přepravy materiálů a nebezpečných látek
Klímová, Zdeňka ; Krejčí, Libor (oponent) ; Adamec, Vladimír (vedoucí práce)
Úkolem diplomové práce bylo zhodnotit současný stav bezpečnostního systému přepravy materiálů a nebezpečných látek. V teoretické části pohlížím na danou problematiku jako celek a snažím se nalézt všechna krizová místa. Soustředím se na analýzu druhu přepravy, přepravní trasy, školení řidičů, legislativu a označení nejvíce převážených materiálů a nebezpečných látek. V praktické části se snažím nalezená rizika odstranit nebo zmírnit a navrhnout vhodné preventivní opatření proti jeho opětovnému výskytu.
|
|
|
Výběr zhotovitele u veřejných zakázek na stavební práce
Brázdová, Eva ; Hromádka,, Vít (oponent) ; Hanák, Tomáš (vedoucí práce)
V této práci se autor zaměřil na seznámení se s procesem zadávání veřej-ných zakázek, podrobné zmapování složení a počtu kvalifikačních předpokladů a hodnotících kritérií. Pro analýzu těchto předpokladů a kritérií využil autor in-formace z informačního subsystému o veřejných zakázkách, kde získal poznatky, které následně zpracoval a zhodnotil výsledky. Dále porovnal výsledky s kon-krétním projektem. Nakonec na základě všech shromážděných informací na-vrhnul obecně vhodnou skladbu kvalifikačních předpokladů a hodnotících krité-rií.
|
|
|
Komparační analýza genomických dat pomocí grafické reprezentace
Těthal, Jiří ; Provazník, Ivo (oponent) ; Maděránková, Denisa (vedoucí práce)
Práce se zabývá identifikací druhů živočichů pomocí denzity nukleotidů mitochondriálního genu CO1. V první části práce jsou teoreticky shrnuty informace o DNA barcodingu a buněčné organele mitochondrii, která s touto metodou úzce souvisí. Druhá část se již prakticky zabývá porovnáváním různých sekvencí s využitím denzity jejich nukleotidů. K tomuto účelu byl vytvořen program, který využívá dvě funkce, přičemž první ze zadaných sekvencí nukleotidů vypočítá jejich denzitu a druhá dokáže tyto denzity porovnat distanční metodou.
|
|
|
Porovnávání mitochondriální DNA pro identifikaci druhů
Labounek, René ; Provazník, Ivo (oponent) ; Maděránková, Denisa (vedoucí práce)
Práce se zabývá metodou rozeznávání živočišných druhů na základě analýzy úseku mitochondriální DNA. K této analýze a zařazení se využívá úsek genu CO1 v literaturách nazýván jako čárový kód života. V úvodu práce je rozebrána teorie mitochondriální dědičnosti a podmínek tvorby čárového kódu. Z této teorie nadálé vychází její praktické využití při tvorbě knihovny vytvořených čárových kódů jednotlivých živočišných druhů. Data pro tvorbu knihovny jsou čerpány z veřejných databází NCBI a BOLD Systems. Další část práce se zabývá metodami porovnávání jednotlivých čárových kódů mezi sebou a hlavně s čárovým kódem člověka. K těmto analýzám byly použity tři hlavní výpočetní postupy. Byly to Needleman-Wunschův algoritmus, Smith-Watermanův algoritmus a porovnávání podobností pomocí distanční matice. S metodou porovnávání pomocí distanční matice je úzce spjat převod sekvencí molekuly DNA ze znakové podoby do numerických formátů, kterým se tato práce také zabývá. K usnadnění práce s daty byly vytvořeny vyhledávací algoritmy čárových kódu podle zadaného názvu druhu a naopak.
|
|
| |
|
|
Vliv redukce nukleotidových denzitních vektorů na molekulární identifikaci organismů
Kosková, Markéta ; Provazník, Ivo (oponent) ; Maděránková, Denisa (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vlivem redukce nukleotidových denzitních vektorů na molekulární identifikaci organismů. Na začátku teoretické části je popsán pojem druh, jeho vývoj a s ním související mutace. V další časti je uvedena taxonomie, především ta molekulární, a DNA barcoding spolu s popisem mitochondriální DNA a jeho využitím k identifikaci druhů. Na konci teoretické části se nachází informace o nukleotidových denzitních vektorech, na které navazuje praktická část. V ní je pomocí Matlabu provedena analýza ošetření okrajů denzitních vektorů na 188 sekvencích. S nejlepší hodnotou je následně provedena identifikační analýza organismů a její vyhodnocení při použití denzitních vektorů pro jednotlivé nukleotidy a jejich sumy. To pro 4 soubory referenčních a 5 souborů analyzovaných sekvencí stejných druhů.
|
host ::
RSS.