|
|
Emočná regulácia vo vzťahu k agresívnemu správaniu v škole
Baumgartner, František ; Vancu, Eva ; Mžyková, K.
Abstrakt: Emočná regulácia hrá dôležitú úlohu vo vyrovnávaní sa so záťažovými situáciami, preto môžeme predpokladať jej pozitívne pôsobenie aj vo vzťahu k prejavom agresie a šikanovania. Príspevok sa zameriava na to, či emočná regulácia oslabuje výskyt a prejavy agresívneho správania v školských triedach. Vo výskumnom súbore 108 žiakov ZŠ bol použitý dotazník agresívneho správania a dotazník kognitívnej regulácie emócií. Výsledky ukazujú, že dospievajúci, ktorí sa dopúšťajú agresie využívajú viac stratégiu obviňovanie iných a menej stratégiu akceptovanie. Obrancovia usilujúci sa zabrániť agresii frekventovanejšie uplatňujú pozitívne prehodnotenie a posudzovanie v kontexte ako postupy regulovania emócií.
|
|
| |
|
|
Mýty a cyberspace
Navrátil, Marek
Autor se zabývá problematikou cyberspace a novými psychologickými jevy zachytitelnými v tomto prostředí. Jedná se o míru otevřenosti prostoru, vznik a dynamiku "virtuálních komunit". V článku přibližuje některé nové vztahové fenomény vznikající díky novému způsobu interakce člověka s počítačem, charakterizované třemi Lévyho principy cyberkultury: konektivitou, spontánním vznikem "cyberkomunit" a fenoménem globální inteligence. Prizmatem aplikované sociální psychologie autor na konkrétních případech prezentuje specifika cyberspace a uvádí je do vztahu s některými poznatky z oblasti počítačových her, komunikace prostřednictvím internetu, respektive tematiky "člověka pohybujícího se v cybesrapce" jako takové.
|
|
|
Distorze vnímaného tvaru objektu orientovaného va směru pohledu
Šikl, Radovan
Člověk nevnímá tvar objektu akurátně ani konstatně. Jeho podoba je determinována především měnící se vzdáleností a orientací objektu vůči pozorovateli. Značnou percepční necitlivost vykazujeme zejména v případě atributů vnímaného objektu orientovaných ve směru percipientova pohledu. V předloženém výzkumu jsme sledovali, nakolik užitečná bude pro percipienta při vnímání této hloubkové dimenze přítomnost nejvlivnějšího (spolu s binokulární disparitou) informačního zdroje, t.j. pohybu. Zkoumané osoby měly za úkol srovnávat hloubku dvou současně exponovaných pohybujících se půlelipsoidů, které se vzájemně lišily právě jen v míře protažení ve směru pohledu. Míra protažení testového podnětu se pohybovala v rozpětí mezi 5% a 20% hloubky podnětu standardního. Jeden z půlelipsoidů byl orientován tak, že jeho základna byla souběžná s obrazovkou, druhý byl odchýlen od této frontální polohy o 0°, 12° nebo 24°. Výsledky potvrdily výraznou distorzi vnímaného tvaru, a to nezávisle na tom, zdali byly srovnávané objekty navzájem rovnoběžné, nebo různoběžné.
|
|
|
Percepce a hodnocení interpersonálního chování hráčů počítačových her
Vaculík, Martin
Výzkum je zaměřen na percepci a hodnocení kategorií interpersonálního chování hráčů počítačových her. K posouzení kategorií interpersonálního chování byl použit dotazník ICL. V první části byla data získaná na úrovni vědomého chování (aktuální já) a na úrovni hodnot(ideální já) srovnávána s normou pro středoškolskou populaci. Byla také zkoumána diskrepance mezi sebepercepcí v kategoriích interpersonálního chování a požadovaným ideálem.
|
|
|
Metody analýzy dat v longitudinálních výzkumech
Urbánek, Tomáš
Longitudinální výzkumy jsou zaměřeny na otázky stability a změny zkoumaných charakteristik v čase. Příspěvek se zabývá otázkami, ja se tyto dvě složky časového vývoje analyzují pomocí statistických metod. Diskutovány jsou přístupy jako regresivní analýza, analýza růstových křivek, analýza modelů ARIMA a kombinace přístupů orientovaných na proměnné a přístupů orientovaných na osoby.
|
|
|
Reakce adolescentů na problémy v rodině: souvislost se sebehodnocením a s vědomím vlastní účinnosti
Osecká, Lída ; Macek, Petr ; Řehulková, Oliva
Ve výzkumu, ve kterém participovalo celkem 316 středoškoláků (16-19 let, 132 chlapců a 184 dívek), se adolescenti kromě jiného vyjadřovali k tomu, jak se chovají, když mají nějaké problémy v rodině. Byly identifikovány čtyři strategie vyrovnávání se: aktivní řešení problému, potlačování emocí, vyhýbání se problému a hledání sociální opory. Testovali jsme předpoklad, že strategie zvládání (konkrétně častost jejího užívání) ovlivňuje vztah k sobě samému - jednak vědomí vlastní hodnoty (self-esteem), jednak vědomí vlastní účinnosti (self-efficacy). Výsledky ukázaly souvislosti mezi strategiemi zvládání a vztahem k sobě, současně upozornily na rozdíly mezi pohlavími. Např. častější hledání sociální opory souvisí s vyšším pocitem vlastní účinnosti u dívek, u chlapců preference této strategie naopa pocit vlastní účinosti snižuje. Hlavní prediktor sebeúčinnosti je strategie založená na potlačování negativních emocí. U chlapců souvisí potlačování negativních emocí též s pozitivním sebehodnocením, u dívek je signifikantní prediktor pozitivního sebehodnocení aktivní a racionální coping.
|
|
|
Počítačem administrovaná psychodiagnostika - výkonové testy
Klimusová, Helena ; Květon, Petr
Stále intenzívnější využívání výpočetní techniky v psychologické praxi a zejména diagnostice vyvolává otázky nad metodologickými aspekty používání počítačových verzí klasických psychologických testů. V našem příspěvku jsme se zaměřili na zkoumání ekvivalence počítačové a klasické (papír-tužka) formy administrace používaných psychodiagnostických metod. Z výkonových testů byl použit Amthauerův Test struktury inteligence (IST-70) a Kučerův Test koncentrace pozornosti (TKP).
|
|
|
Od pětifaktorového modelu k pětifaktorové teorii osobnosti
Hřebíčková, Martina
Příspěvek obsahuje výklad pětifaktorové teorie osobnosti, kterou na základě pětifaktorového modelu vytvořil McCrae a Costa (1996). Teoretický rámec pětifaktorové teorie osobnosti tvoří:1) biologicky dané bazální tendence zahrnující pět obecných rysů osobnosti; 2) kulturně podmíněné charakteristiky adaptace, ketré jsou výsledkem interakce individua s prostředím a jsou vlastně konkrétním projevem bazálních tendencí; 3) sebepojetí; 4)objektivní biografie; 5) vnější vlivy. Dalším prvkem systému jsou dynamické procesy, které určují interakce mezi jednotlivými prvky. Jako nejpodstatnější postulát z PTF vyplývá, že rysy jsou stejně jako temperament vrozené dispozice, které se vytvářejí na základě vnitřního zrání zcela nezávisle na vlivech prostředí.
|
|
| |
host ::
RSS.