|
|
Rozdíly v deklinaci apelativ a proprií
Smejkalová, Kamila
Příspěvek se zabývá rozdíly v e skloňování proprií a apelativ. Srovnává se pohled lingvistů a laiků na problematiku proprií a uvádějí se některé jazykové i mimojazykové argumenty, kterými laičtí mluvčí podporují své názory. Problematiku ilustrují typy jmen, jejichž skloňování je problematické z pohledu veřejnosti i odborníků s využitím databáze dotazů jazykové poradny.
|
|
|
Eponyma v lékařské terminologii, Achillova pata tazatelů jazykové poradny
Mžourková, Hana
Tradiční součástí lékařské terminologie jsou eponyma, specifická svou propriální motivací (např. Alzheimerova choroba, Zollingerův-Ellisonův syndrom). V posledních desetiletích zaznamenáváme nárůst lékařské terminologie (a tedy i eponym) v běžné komunikaci. Dotazy na správnou podobu zápisu eponym se tak přirozeně objevují i v lingvisticky strukturované databázi jazykových dotazů. Příspěvek se zaměřuje na pravopisné a morfologické jevy, které tazatelům jazykové poradny činí obtíže, a zároveň představuje navrhovaná řešení, v neposlední řadě též praktické využití získaných jazykových dat.
|
|
|
Deminutivní tvoření oikonym na území Čech
Martinkovičová, Barbora
Cílem studie je předložit seznam všech doložených deminutivních oikonym na území Čech odvozených od obyvatelských a posesivních místních jmen, popsat slovotvorné typy, jejich chronologizaci a způsob vzniku. Studie umožňuje srovnání s výsledky analýzy Rudolfa Šrámka, jenž zkoumal deminutivní oikonyma na moravskoslezském území. Dospívá k závěru, že se deminutiva na území Čech liší ve všech zkoumaných aspektech, důvodem by mohly být větší územní rozsah sledované oblasti a čilejší kolonizační aktivita na tomto území.
|
|
|
O známých i neznámých názvech minerálů
Děngeová, Zuzana
V příspěvku je věnována pozornost názvům minerálů. Při analýze lexikálního materiálu vycházíme z hesláře písmene A připravovaného Akademického slovníku současné češtiny (ASSČ) a z publikace Nerostopis čili Mineralogia (z roku 1837) Jana Svatopluka Presla. Zaměřujeme se na sémantickou motivaci vzniku názvů minerálů a na pojmenovací postupy, které jsou při pojmenovávání minerálů využívány. Představujeme strukturu heslového odstavce terminologických hesel, názvů minerálů, v ASSČ.
|
|
|
Fronta na maso – Husákova stodola – Stalinova ponožka aneb Pražská nestandardizovaná urbanonymie jako prostředek tiché rezistence i kolektivního humoru v čase světlých zítřků
Ptáčníková, Martina
Městskou urbanonymii lze charakterizovat jako mnohovrstevnatou strukturu. Netvoří ji jen jména, která lze vidět na uličních tabulkách na nárožích domů, ale také jména nestandardizovaná, vznikající zcela spontánně, uplatňující se primárně v komunikaci mluvené a sloužící v určitém kontextu jako náhrada jmen standardizovaných. Tento příspěvek se věnuje nestandardizovaným jménům, která se užívala v době bývalého režimu. Jejich funkcí bylo mj. ironizovat (někdy přímo i dehonestovat) režim a jejich vznik byl odmítnutím úředně vnuceného názvosloví, jakož i obranou před přejmenovací mánií. Žádná pozornost nebyla dosud věnována této skupině nestandardizovaných urbanonym, jejich společenské ani komické úloze. Přitom právě na nich se nejvíce ukazuje potřeba sběru veškeré nestandardizované urbanonymie. S odchodem nejstarších pamětníků zmizí tato jména, věrně ilustrující svou dobu i paměť města, v propadlišti dějin navždy.
|
|
|
Mezi morfologií a slovotvorbou: gramatická kategorie čísla u toponym
Štěpán, Pavel
Příspěvek se zabývá specifickými funkcemi gramatické kategorie čísla u českých toponym. Vzhledem k tomu, že propria vytvářejí specifickou vrstvu jazyka, i jejich gramatické kategorie mohou vykazovat jisté odlišnosti. U mnoha toponym plurálové zakončení neplní svou obvyklou úlohu pouhé gramatické koncovky, protože nevyjadřuje pluralitu nebo vícečetný charakter objektu (např. skutečnost, že objekt sestává z více částí). Užití plurálového zakončení je u mnoha toponym analogické, analogie je založena na mechanickém napodobení formy jiných toponym. V těchto případech plurálové zakončení plní spíše funkci derivačního slovotvorného sufixu než úlohu pouhé gramatické koncovky. U některých toponym je však gramatická funkce plurálové koncovky zachována. Rozhodující kritérium pro rozpoznání funkce plurálového zakončení je založeno na vyhodnocení podrobností daného propriálně pojmenovacího aktu.
|
|
| |
host ::
RSS.