|
|
Paměť stolové hory Bor ve světle pomístních jmen
Ptáčníková, Martina
Stolová hora Bor tvoří spolu se sousední Hejšovinou součást pohraničního pásma hor, obklopujících území Čech. V onomastických výzkumech se jí dosud nedostalo přílišné pozornosti a tuto mezeru se pokusí zaplnit předkládaná studie. Upozorníme v ní na známé i méně známé varianty názvu hory, které vznikly jak v českém, tak i v německém prostředí. Zvláštní pozornost věnujeme jménům pro pískovcový skalní labyrint nacházející se na hřebeni Boru. Jeho nejstarší název Divoké ďoury, stejně jako i nejstarší pojmenování jednotlivých skalních útvarů vytvořil Daniel Ducháč, obyvatel obce Bukovina, která náležela k tzv. Českému koutku v Kladsku. V závěru studie odpovíme na otázku, zda lze prvotní české expresivní jméno skalního labyrintu v současné době ještě stále najít v jazykové krajině sledované oblasti, nebo už nikoliv.
|
|
|
Fronta na maso – Husákova stodola – Stalinova ponožka aneb Pražská nestandardizovaná urbanonymie jako prostředek tiché rezistence i kolektivního humoru v čase světlých zítřků
Ptáčníková, Martina
Městskou urbanonymii lze charakterizovat jako mnohovrstevnatou strukturu. Netvoří ji jen jména, která lze vidět na uličních tabulkách na nárožích domů, ale také jména nestandardizovaná, vznikající zcela spontánně, uplatňující se primárně v komunikaci mluvené a sloužící v určitém kontextu jako náhrada jmen standardizovaných. Tento příspěvek se věnuje nestandardizovaným jménům, která se užívala v době bývalého režimu. Jejich funkcí bylo mj. ironizovat (někdy přímo i dehonestovat) režim a jejich vznik byl odmítnutím úředně vnuceného názvosloví, jakož i obranou před přejmenovací mánií. Žádná pozornost nebyla dosud věnována této skupině nestandardizovaných urbanonym, jejich společenské ani komické úloze. Přitom právě na nich se nejvíce ukazuje potřeba sběru veškeré nestandardizované urbanonymie. S odchodem nejstarších pamětníků zmizí tato jména, věrně ilustrující svou dobu i paměť města, v propadlišti dějin navždy.
|
|
|
Pražská honorifikační urbanonyma v období 1945-1989 a jejich podíl na formování identity socialistického velkoměsta
Ptáčníková, Martina ; Harvalík, Milan (vedoucí práce) ; David, Jaroslav (oponent) ; Krško, Jaromír (oponent)
P edkládaná diserta ní práce se zabývá urbanonymií hlavního m sta Prahy v období od konce druhé sv tové války do roku 1989. P estože po et text v novaných názvosloví m stských ve ejných prostranství od 80. let 20. století kontinuáln roste, podrobné analýzy urbanonymie v dob vlády komunistické strany v eskoslovensku doposud nebyly provedeny. Vývoj urbanonymie daného období je v diserta ní práci sledován prost ednictvím honorifika ních jmen, na jejichž základ lze nejlépe popsat formování pražské toponymické krajiny jako politizovaného prostoru, reagujícího na d jinné zvraty i mocenské nároky vládnoucích elit. Diserta ní práce se ve své teoretické ásti v nuje jak samotnému vymezení honorifika ních urbanonym, tak i jejich klasifikaci, která je provedena podle nejr zn jších klasifika ních kritérií (p edevším lexikáln -sémantického a strukturního). Teoretická ást práce se dotýká i problematiky m stského prostoru, jeho pam ti, orientace v n m, jakož i vytvá ení mýt m stské krajiny, k jejichž vzniku m la napomáhat ú edn schválená m stská toponyma. Teoretický rámec je v druhé ásti práce aplikován na urbanonymický materiál samotný. V konkrétních sondách tato ást práce sleduje, jak se urbanonymie podílela na utvá ení identity povále né Prahy, respektive identity nov konstruované po únorových událostech roku...
|
host ::
RSS.