Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Tvorba korpusu k lingvistické analýze humanistické češtiny
Martínek, František ; Ocelák, R.
Článek informuje o budování souboru elektronicky prohledávatelných českých textů z let 1500 - 1620.
Napodobování a soupeření (imitatio a aemulatio) ve slovníku Klementinském (1455)
Voleková, Kateřina
Článek se soustředí na dvě hlavní tendence literární tvorby středověku (imitatio a aemulatio) v latinsko-českém Slovníku klementinském z poloviny 15. století.
Mluvený projev studentů 1. ročníku Vyšší odborné školy herecké
Štěpánová, Veronika
Autorka příspěvku hodnotí po fonetické stránce mluvené projevy studentů 1. ročníku Vyšší odborné školy herecké v Praze. Rozebírá nejčastější řečové vady a jiné výslovnostní problémy, dále ukazuje, které jevy činí mluvčím největší potíže.
Složená adjektiva v pomístních jménech v Čechách
Štěpán, Pavel
Příspěvek podává přehled tvoření složených adjektiv vyskytujících se v anoikonymii Čech. Většina doložených adjektiv je výsledkem komplexního způsobu kompozičně derivačního, méně početná jsou adjektiva vzniklá čistou (vlastní) kompozicí.
K pramenům a didaktickým prvkům Zprávy písma slovenského Tobiáše Masníka
Šimek, Štěpán
Článek pojmenovává hlavní Masníkův zdroj - tzv. Žáčka Matěje Václava Štejera - a klasifikuje didaktické prvky použité v textu, sloužící k snazšímu zapamatování a osvojení vykládaných gramatických pouček.
Byla staročeská lokusta k jídlu?
Sobalíková, Hana
Článek se věnuje latinskému lexému locusta a jeho překladům ve staročeských biblích.
Kam se poděly (v)zrostliny?
Rysová, Kateřina
Popis vývoje českého slova „rostlina“, rozbor stavu ve staré češině a v češtině doby střední – porovnání se stavem novočeským.
Vysvětlivky ve staročeském překladu Makabejských knih
Pytlíková, Markéta
Článek popisuje různé typy vysvětlivek, které staročeský překladatel zapracoval do překladu Makabejských knih.
Překladatelské zvláštnosti knihy o Tobiášovi v rkp. UK XVII E 9
Hanzová, Barbora
Příspěvek analyzuje staročeský překlad biblické knihy Tobiáš v rkp. UK XVII E 9.
Faktory ovlivňující výběr jmen v literatuře (na příkladech z Tylových dramat)
Dvořáková, Žaneta
Naším cílem bylo upozornit na charakteristické tendence v pojmenovávání, na některé zajímavé případy a především na faktory, které Tylův výběr jmen ovlivňovaly. Žádný z těchto faktorů však nepůsobil izolovaně. Ukažme si to na jméně knížete Krvomíra v báchorce Čert na zemi: užití tohoto jména bylo podmíněno žánrem (pro pohádku jde o typický způsob pojmenování), dobovou poetikou (v literatuře 30. a 40. letech 19. století byl tento druh jmen oblíbený, Tyla v tomto ohledu můžeme srovnat např. s jeho současníkem Klicperou) i funkcí (jde o jméno mluvicí, u nějž je nejvýraznější funkce charakterizační, využívající sémantiky jména, která evokuje člověka krutého a násilnického). Forma jména odpovídá kompozičnímu způsobu tvoření starých slovanských jmen, samo jméno Krvomír přitom není doloženo, jde o Tylovu invenci. Vytvoření tohoto konkrétního mluvicího jména záviselo na Tylově autorské poetice a na jeho tvůrčím přístupu ke jménu v rámci daného pojmenovávacího schématu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.