|
|
Tvorba dešťového odtoku z malého povodí
Tesař, Miroslav ; Šír, Miloslav ; Syrovátka, Oldřich ; Bayer, T. ; Eliáš, Václav
V tomto příspěvku se věnujeme otázce, jak souvisí výtok z půdy do transportního kolektoru, stanovený hydropedologickými metodami, s průtokem v uzávěrovém profilu malého lesního povodí, a to v průběhu vegetační sezóny. V souvislosti s tím zkoumáme, do jaké míry je takové povodí hydrologicky homogenní. Monitorovaná povodí Liz a Albrechtec jsou sklonitá, jejich geologické podloží tvoří nepropustné dno, neobsahují plošně významné části s hladinou podzemní vody. Půdní pokryv je tvořen několika horizonty s rozdílnými vodonosnými vlastnostmi, avšak srážková voda převážně prosakuje půdou směrem dolů, takže povrchový a podpovrchový odtok šikmo po svahu je velice řídkým jevem pouze při katastrofálních deštích. Porost tvoří horská smrčina. Povodí se nacházejí ve výšce 700 až 1000 m n. m. v horské oblasti Šumavy.
|
|
|
Výzkum povodňového koryta Bečvy - význam výzkumu a ochrany
Kirchner, Karel ; Lacina, Jan ; Krejčí, O.
Povodeň v červenci 1997 významným způsobem ovlivnila říční korutina středním a dolním toku Bečvy. Boční i hloubková vodní eroze odstranila nivní sedimenty a vytvořila na několika místech výrazné dvouúrovňové koryto s mnoha dalšími fluviálními tvary, které významně zvyšují biodiverzitu nivní krajiny. Zaměřili jsme se na postižení vybraných dlouhodobých následků povodně na reliéf, horninové prostředí a nivní biotopy i možnosti jejich ochrany na vybraných lokalitách v oblasti Choryně (okres Vsetín)
|
|
|
Velké povodně na Ostravsku v letech 1902 a 1903
Munzar, Jan ; Ondráček, Stanislav
K regionu Ostravska vždy neodmyslitelně patřily a patří povodně, neboť zde, na dně Ostravské pánve, se stéká několik vodních toků: Odra a její přítoky Opava a Ostravice. Jejich soutok představuje jeden z nejvýznamnějších hydrologických uzlů v České republice. Podle pozorování na řece Odře v Bohumíně postihly tento kraj ve 20.století největší povodňové katastrofy v červenci 1997 a v červenci 1903. Méně je známo, že o pouhý rok před tímto extrémem z počátku minulého století, v červnu 1902, se na Ostravsku vyskytly rovněž mimořádné povodně. Na některých vodních tocích, zejména na Ostravici, byly dokonce větší než v roce 1903. A tato červnová povodeň zřejmě způsobila v ostravské průmyslové aglomeraci více škod, než případ rok poté. Vzhledem k tomu, že mezi velkými povodněmi z počátku 20.století a aktuálním případem z roku 1997 uplynulo téměř 100 let, projevila se v tomto regionu ztráta historické paměti – na obě tyto staré katastrofy se již zapomnělo.
|
host ::
RSS.