Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Objektivní porovnání účinnosti jednokanálových metod potlačení šumu
Koula, Ivan ; Heralt, J.
Příspěvek se snaží objektivně ohodnotit účinnost nejrozšířenějších jednokanálových metod pro potlačení šumu v řečových nahrávkách. V příspěvku jsou porovnány tři základní jednokanálové metody (prahování spektra, spektrální odečítání a metoda RASTA). Účinnost jmenovaných metod je hodnocena pomocí procentuelní úspěšnosti rozpoznání jednotlivých slov pomocí počítačového rozpoznávače řeči. Tento test umožňuje hodnotit metody objektivně s ohledem na srozumitelnost výsledné promluvy.
Zpracování řeči
Vích, Robert
Sborník Workshopu o zpracování řeči je periodická publikace obsahující příspěvky přednesených na workshopech organizovaných každoročně v září v Praze. Letošní sborník obsahuje 31 příspěvků od 41 autorů. Příspěvky jsou věnovány fonetice a prosodii, konstrukci dialogů, analýze, syntéze a zvýrazňování řeči, rozpoznávání mluvčího a řeči a konversi hlasu.
Zvýraznování řeči pomocí cepstrálního vokodéru
Vondra, Martin
V příspěvku je popsáno zvýraznění řeči pomocí kepstrálního vokodéru. V části analýzy je prvně použit algoritmus pro potlačení šumu, dále následuje robustní odhad parametrů kepstrálního modelu, což vede k přesnějšímu odhadu parametrů. Řeč je potom syntetizována pomocí klasického kepstrálního vokodéru. Výsledky jsou porovnány se standardními algoritmy jako je spektrální odečítání a LSA (Log Spectral Amplitude) algoritmus.
Lze použít automatické rozpoznávání řeči k hodnocení kvality řeči?
Nouza, Jan ; Vích, Robert ; Vondra, Martin
V příspěvku jsou shrnuty úlohy, ve kterých bylo testováno použití automatického rozpoznávání řeči k hodnocení kvality řeči, a to jak přirozené, tak syntetické. Kvalita řeči je zpravidla měřena pomocí subjektivních poslechových testů. Naším cílem bylo zjištění, zda tyto testy, které jsou časově náročné a vyžadují zkušenosti, je možno nahradit nebo doplnit technikou založenou na automatickém rozpoznávání řeči.
Slepá separace signálů pomocí fuzzy maskování
Čermák, Jan
Práce se zabývá separací zdrojových signálů z jejich směsí bez znalostí o směšovacím prostředí. Skupina metod zabývající se tímto problémem je známa jako slepá separace signálů. V příspěvku se zaměřujeme na zlepšení vícekanálové metody časově frekvenčního binárního maskování. Zlepšení je založeno na použití vícestavové masky místo masky binární, což zlepšuje separační proces. Metoda částečně redukuje hudební šum způsobený nelineárními změnami ve spektru separovaného signálu způsobené binárním maskováním.
Konverze pohádkových hlasů pro TTS systém s kepstrálním popisem
Přibil, Jiří ; Přibilová, Anna
Náš poslední výzkum ke zlepšení kvality syntézy řeči byl zaměřen na implementaci pohádkových řečových stylů sloužících k vyjádření emočních stavů v rámci vícehlasé realizace TTS systému. Pohádkové řečové styly jsou užitečné v hlasových aplikací určených pro děti a také pro nevidomé. V tomto článku jsou popsány experimenty s konverzí pohádkových hlasů prováděné na krátkých promluvách z pohádek v slovenštině a češtině.
Návrh vhodných prozodických modelů pro dialogové systémy
Horák, Petr
Tento příspěvek se zabývá zlepšením modelování prozodie syntetické řeči pomocí zdokonaleného modelování průběhu základního tónu. Použití matematického modelu průběhu základního tónu může významně zjednodušit pravidla generování průběhu základního tónu a zvýšit přirozenost výsledné syntetické řeči. Lineárně predikční intonační model zabudovaný v TTS systému Epos používá buzení pomocí pravidel a společně s kvalitním trifonovým inventářem nabízí syntetickou řeč s vyšší přirozeností.
Současný stav vývoje českého TTS systému EPOS
Chaloupka, Zdeněk ; Horák, Petr
Tento příspěvek se zabývá současným stavem vývoje TTS systému Epos, který ve svých posledních verzích využívá MBROLA rozhraní pro syntezátory řeči popisující syntetickou řeč jako zřetězení hlásek s uvedenými délkami a tzv. prozodickými body. Tento formát s sebou přináší několik problémů souvisejících především s použitím řečového inventáře navrženého pro syntézu v časové oblasti metodou PSOLA.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.