|
| |
|
|
Polské dojmy Adolfa Černého
Chodějovský, Jan
Adolf Černý, redaktor časopisu Slovanský Přehled, se poprvé osobně seznámil s Polskem v roce 1889. Tehdy přišel do země rozdělené mezi tři velmoci a setkal se s národem, který podobně jako Češi bojoval o svá kulturní, jazyková a historická práva. Když se však do Polska na počátku 20. let 20. století vrátil, stály proti sobě nově vzniklé státy spíše jako protivníci a měly za sebou I regulérní válečný konflikt. Černý byl tehdy do Varšavy vyslán ministerstvem zahraničních věcí s úkolem otupit částečně hrany polsko-českému nepřátelství. V podobném duchu se nesla i jeho poslední delší návštěva v roce 1926 s delegací československých novinářů – i zde vystupoval v roli starého přítele Polska, jehož přítomnost měla napomoci příznivému přijetí. Na Černého deníkových záznamech, korespondenci či článcích z pobytů v Polsku je možné vysledovat nejen vývoj jeho odborných zájmů a získávání renomé významného polonisty, ale také politickou proměnu střední Evropy a posuny v česko-polských vztazích.
|
|
|
Cesta Edvarda Beneše a exilové vlády z Londýna do Moskvy v březnu 1945
Pehr, Michal
Studie se zabývá cestou prezidenta Edvarda Beneše a členů naší exilové vlády z Londýna do Moskvy v březnu 1945. Ta to cesta z bezpečnostních důvodů vedla přes Francii, Středomoří, Egypt a Írán do Sovětského svazu. Studie nepopisuje jenom samotnou cestu ale také politické důsledky. Tato cesta symbolizovala nové vztahy mezi Československem a Sovětským svazem.
|
|
|
Adolf Černý a jeho badatelské cesty v Lužici
Kaleta, Petr
V životě Adolfa Černého mělo cestování velký význam. Důvěrně se seznámil s mnoha částmi předválečné Evropy i s novými zeměmi, které vznikly po první světové válce, nejdůkladněji však poznal Lužici. Jeho výzkumné cesty do Lužice v osmdesátých a devadesátých letech 19. století souvisely se sběrem entografického materiálu v této části slovanského světa. Černého brilantní znalost lužické srbštiny mu pomohla proniknout do tehdy ještě archaického světa venkovských obyvatel. Základnou pro tyto cesty byl Budyšín, kde se nacházely ústřední lužickosrbské instituce a kde žil Michal Hórnik, přední osobnost tehdejší Lužice.
|
|
| |
|
|
Návštěvy univerzitních profesorů v Potštejně
Kokešová, Helena
Potštejn, malé městečko v podhůří Orlických hor, se během poslední čtvrtiny 19. století stal známým letoviskem, kterému dodávala lesk přítomnost předních osobností české vědy a kultury. Hlavním propagátorem Potštejna se stal jeho rodák, profesor J. U. Jarník, zakladatel a předseda Okrašlovacího spolku v Potštejně. Blízký vztah k Potštejnu měl J. Kalousek, který si zde podobně jako kolegové G. A. Lindner a J. Kvíčala koupil dům. Z pedagogů pražské univerzity k hostům Potštejna patřili mj. O. Hostinský, J. Emler, J. Vlček, J. Král, L. Niederle, V. Tille, T. G. Masaryk, V. V. Tomek, A. Rezek, K. Tieftrunk, B. Rieger a K. Maydl. Z vídeňské univerzity sem jezdil profesor F. Müller, u kterého byli hosty jeho kolegové V. Jagić a J. Hyrtl. Z varšavské univerzity sem zavítali K. J. Grot, I. P. Filevič, V. A. Francev, z budapešťské O. Asbóth. Letovisko si oblíbili spisovatelé J. V. Sládek a J. Vrchlický, také působící na české univerzitě. Z malířů je možno jmenovat bratry Liebschery.
|
|
|
Cesty s tajným poselstvím: "revoluční kurýři"
Hájková, Dagmara
Práce se zabývá cestami vybrané skupiny Čecho-Američanů z neutrálních USA to Rakousko-Uherska v době první světové války. Válka omezila cestování, zvláště mezi válčícími zeměmi. Přesto si Československý odboj vytvořil pomocí poslů zvláštní systém tajné výměny informací. Práce rozebírá kriteria pro výběr kurýrů, způsoby určování trasy cesty, finanční zajištění a možnosti získání cestovních pasů. Zvažuje praktické výsledky "cest s tajným poselstvím".
|
|
|
T. G. Masaryk a jeho cesty na Capri v letech 1921–1922
Vašek, Richard
Příspěvek se podrobněji zabývá cestami prezidenta T. G. Masaryka na Capri počátkem dvacátých let. Masaryk trpěl vážnými zdravotními problémy a v roce 1921 bylo nezbytné jet na zotavenou na jih. Cesty na Capri byly zároveň prvními cestami československého prezidenta do zahraničí a staly se do značné míry vzorem (např. po stránce organizační) i pro jeho další cesty. Příspěvek přibližuje organizaci cest a snaží se také zachytit všední den na Capri. Zmíněn je také vliv pobytů na Masarykův zdravotní stav nebo financování těchto cest.
|
|
| |
host ::
RSS.