|
|
Rastrovací elektronová mikroskopie pomalými elektrony
Hrnčiřík, Petr ; Müllerová, Ilona
Největší možná tloušťka vzorku pro prozařovací elektronovou mikroskopii (TEM) je ovlivněna nepružnou a pružnou střední volnou dráhou (IMFP a EMFP). Při energiích běžně používaných v transmisní elektronové mikroskopii (>50 keV), obě střední volné dráhy se snižují s klesající energií primárního svazku. Proniknout dostatečně vzorkem dané tloušťky je potom pouze otázkou použití dostatečně vysoké energie primárních elektronů. Pokud je energie primárních elektronů snížena pod 100 eV, IMFP se opět zvyšuje. Toto otevírá možnost prozařovací elektronové mikroskopie pomalými elektrony, s nižším rozlišením ale velmi sníženým radiačním poškozením vzorku
|
|
|
Katodoluminiscence polysilanů
Horák, Petr ; Schauer, Petr
Polysilany - rozsáhlá skupina organických materiálů jejichž základní stavební blok je tvořen atomy křemíku substituovanými alkylovými nebo arylovými skupinami. Vlastnosti substituentů značně ovlivňují vlastnosti polysilanů. Materiál je zajímavý díky chemickým, elektrickým i optickým vlastnostem. Katodoluminiscenční (CL) vlastnosti polysilanů ještě nebyly studovány i přes značný vědecký zájem o tento materiál. Poly[methyl(phenyl)silan] (PMPhSi) je typický představitel polysilanů, který byl připraven Wurtzovou syntézou. Tenké vrstvy PMPhSi byly připraveny z roztoku toluenu technikou odstředivého nanášení. Materiál byl nanesen na podložku z křemenného skla a pokoven vrstvou hliníku (Al). Al vrstva braní nabíjení vzorku a odráží fotony emitované pod povrchem vzorku směrem ke křemenné podložce
|
|
|
Autoemisní katody pro elektronové mikroskopy
Delong, Armin ; Kolařík, V.
Autoemisní zdroje elektronů významně zlepšily koherenci elektronových trysek v elektronových mikroskopech a v případě zobrazení krystalů tak umožnily dosáhnout rozlišení na atomární úrovni. Avšak i dnes, třicet let od prvního použití autoemisního zdroje elektronů, můžeme jen stěží říci, že vývoj zdrojů elektronů je ukončen
|
|
|
Optická část mnohakanálového energiového analyzátoru elektronů
Čižmár, Petr
Nový mnohakanálový energiový analyzátor sestává ze dvou základních částí. Elektronově optická část separuje vstupující elektrony podle energií, následně elektrony dopadají na scintilační stínítko. Dále optická část promítá světelný signál na detekční CCD; existuje zde několik možností provedení
|
|
| |
|
|
Optimalizace podmínek hydratace v ESEM
Autrata, Rudolf ; Neděla, Vilém
Studium biologických vzorků s jemnou a velmi jemnou povrchovou strukturou je neustále velký problém, protože tato struktura může být lehce poškozena dehydratací, především v počáteční fázi čerpání mikroskopu. Pozornost je zde kladena na nastavení optimálních podmínek pro celkovou hydrataci vzorku, zajišťující naturální stav vzorku, především v průběhu počáteční fáze čerpání ESEM
|
|
|
Měření a nastavování vlhkosti v Environmnetálním rastrovacím elektronovém mikroskopu
Autrata, Rudolf ; Jirák, Josef ; Neděla, Vilém ; Špinka, J.
Při detekci signálních elektronů v ESEM je vhodné použít vodní páry v komoře vzorku mikroskopu. Nejvhodnější je použití nasycené vodní páry (relativní vlhkost 100%). Toto prostředí je také vhodné pro pozorování vzorků které obsahují vodu, Při čerpání komory vzorku mikroskopu na parcovní tlak (typicky okolo 100Pa), může dojít k odpařování vody ze vzorku, nebo naopak ke kondenzaci vodních par na vzorku. To znamená, že v některých případech nezůstává vzorek v původním stavu. Proto se snažíme nastavovat a řídit čerpací proces tak aby byla minimalizována deformace pozorovaných vzorků
|
|
| |
host ::
RSS.