|
|
Sionismus a jidiš v Mandátní Palestině mezi lety 1920-1929: jazyk jako ideový nástroj židovského nacionalismu
Kašeová, Karolina ; Zouplna, Jan (vedoucí práce) ; Glacová, Denisa (oponent)
Cílem předkládané práce je představit vztah židovského nacionalismu k jazyku. Zejména ve své práce budu hodnotit, jakým způsobem byl jazyk využíván při konstruování moderního židovského národa. Nacionalistické teorie Benedicta Andersona, profesora Miroslava Hrocha a Anthony D. Smitha budu aplikovat na aktivity židovského nacionalistického proudu, sionismu, v mandátní Palestině mezi lety 1920-1929. Primárně si budu všímat, jakých prostředků sionisté využívali k dosažení svých cílů v mandátu, kterými byly odmítnutí diasporního jazykového dědictví a hebraizace Židů žijících v jišuvu. Hlavní pozornost je v práci věnovaná zejména sionistickým narativům, které diskreditovaly jazyk a kulturu jidiš. Významná část práce pojednává o výstavbě Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, jež představovala jeden z nacionalistických nástrojů při formování nového národa. Vrcholem práce je pak analýza sporu o založení Katedry jidiš na Hebrejské univerzitě v roce 1927. Tento spor byl bezprecedentním zásahem sionistického hnutí na akademické půdě a zároveň měl silné negativní odezvy v jišuvu i v diaspoře. Debatu o založení Katedry jidiš je možné vnímat jako ukázkový příklad přístupu sionistického hnutí ve vztahu k diaspornímu dědictví, konkrétně pak k jazyku jidiš.
|
|
|
Mapam vs. Mapaj: otázky zahraničně politické orientace a společenské podoby izraelského státu, 1947-1954
Benešová, Veronika ; Zouplna, Jan (vedoucí práce) ; Boušek, Daniel (oponent)
Tato práce se zabývá postojem dvou izraelských levicových stran Mapaj a Mapam ke konfliktu mezi Východem a Západem mezi lety 1947 a 1954. Vzhledem k socialistickým kořenům obou celků je kladen důraz především na jejich vztah ke komunistickému bloku. Po představení obecného historického kontextu, na jehož pozadí uvedená uskupení formulovala svá stanoviska, je srovnán jejich vztahu k socialismu SSSR. V případě vládnoucí Mapaj práce sleduje proces postupného opouštění politiky nepříklonu a zaujímání otevřeně prozápadních stanovisek. S ohledem na prosovětsky orientovanou Mapam, která v uvedeném období představovala jednu z hlavních složek opozice, se soustředí jak na mezistranický konflikt s Mapaj, tak na postupný nárůst tenzí mezi jednotlivými frakcemi uvnitř strany. Uvedené fenomény jsou ilustrovány na příkladech konkrétních zahraničně politických témat, s nimiž byl nově vzniklý stát ve zmíněném období konfrontován. Zvláštní pozornost je věnována kauze pražských procesů značící jeden z vrcholů sporu mezi oběma uskupeními a poukazující na silný ideologický nesoulad mezi jednotlivými složkami Mapam.
|
|
|
The integration challenge of Russian-speaking Jews in Israel
Getta, Mariia ; Zouplna, Jan (vedoucí práce) ; Žonca, Milan (oponent)
Tato práce se zabývá otázkou hromadné migrace osob židovského původu ze Sovětského svazu do Izraele mezi lety 1989 a 1992 v rámci tzv. "postsovětské aliji". Postavení těchto přistěhovalců a jejich integrace do izraelské společnosti je hlavním tématem této práce. Úvodní část práce pojednává o židovském životě v Ruském impériu a Sovětském svazu. První z hlavních částí bere za úkol vysvětlit politické postoje nových přistěhovalců po příjezdu do Izraele. Téma druhé ze tří hlavních částí se věnuje otázkám náboženství mezi příslušnými přistěhovalci, zatímco poslední část pojednává o jejich vzdělání a pracovním uplatnění. Tato práce se snaží znázornit vliv specifických podmínek za sovětského režimu, během kterého židovská identita prošla procesem drastické transformace, kde si Židé zachovali povědomí specifické etnické příslušnosti, ačkoliv se kulturně asimilovali. Tato transformace připravila půdu pro vytvoření konkrétní skupiny imigrantů, kteří se přestěhovali do Izraele ze Sovětského svazu v době jeho skutečného kolapsu a politického rozpadu.
|
|
|
Contemporary Hebrew Dystopian Novel
Vlk, Michal ; Boušek, Daniel (vedoucí práce) ; Zouplna, Jan (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl předložit tematickou analýzu předních hebrejských dystopických textů a zároveň představit širší kontext utopického myšlení, který napomáhá hlubšímu pochopení těchto textů. Práce se též pokouší prozkoumat a posoudit, jak se odráží určité pocity strachu a úzkosti izraelské společnosti v současných hebrejských dystopických románech a jakým způsobem autoři přetváří izraelskou realitu ve vybraných příbězích. Dystopická literatura je nesmírně užitečným nástrojem v rámci kulturních studií, protože představuje přímou interakci se současnou kulturou v tom smyslu, že popisuje celkovou společnost vystavenou represivním a ničivým podmínkám, které pramení z určitých sociálních, politických a ekonomických trendů současného světa. Sionistická utopická literatura, která zobrazuje budoucí podoby židovského státu, se vytratila krátce po vzniku státu Izrael a místní podmínky vyústily ve výrazně pochmurnější a pesimističtější vize budoucnosti. Na základě současné socio-politické a kulturní situace v Izraeli dnes mnoho izraelských autorů předvídá dystopickou a (post)apokalyptickou budoucnost. Práce proto představuje způsob, jakým se tyto dystopické příběhy vyrovnávají se současnou izraelskou realitou, a představy o budoucnosti, které nám nabízejí.
|
|
|
Formování izraelských mocenských elit, 1919-1949: dějiny, ideologie, "náboženská otázka"
Zouplna, Jan ; Gombár, Eduard (vedoucí práce) ; Wanner, Jan (oponent) ; Šedinová, Jiřina (oponent)
Politické, společenské a hospodářské dění uvnitř izraelského státu bylo do druhé poloviny 70. let minulého století spojeno převážně s aktivitami sionistických levicových stran, které kontrolovaly valnou část veřejného života země. Politický systém, který v zemi fungoval po vytvoření samostatného státu v roce 1948, kontinuálně navazoval na institucionálněorganizační tělesa jišuvu (židovské komunity mandátní Palestiny) a Sionistické organizace. Drtivá většina polických, společenských, ale také osobních, vazeb, vztahů a animozit se zformovala právě během mandátní éry (1920-1948), přičemž v období do r. 1967 již procházela spíše doprovodnou nežli zásadní modifikací. Důvodem relativně omezeného rozsahu těchto změn byla vysoká míra organizovanosti a propracovanosti politických struktur židovské komunity v Palestině před r. 1948. Z retrospektivního pohledu se ukázala jako rozhodující schopnost sionistického dělnického hnutí vybudovat mocenskou základnu, která mohla sloužit i jako základ samostatné státnosti, což ve svém důsledku umožnilo masovou koncentraci Židů v Palestině/Izraeli. V interpretaci tradiční izraelské historiografie bylo tudíž dělnické hnutí vnímáno jako součást dominantního ideověpolitického proudu Sionistické organizace a jako přirozený partner jejího dlouhodobého prezidenta, Chajima Weizmanna....
|
|
|
The integration challenge of Russian-speaking Jews in Israel
Getta, Mariia ; Zouplna, Jan (vedoucí práce) ; Žonca, Milan (oponent)
Tato práce se zabývá otázkou hromadné migrace osob židovského původu ze Sovětského svazu do Izraele mezi lety 1989 a 1992 v rámci tzv. "postsovětské aliji". Postavení těchto přistěhovalců a jejich integrace do izraelské společnosti je hlavním tématem této práce. Úvodní část práce pojednává o židovském životě v Ruském impériu a Sovětském svazu. První z hlavních částí bere za úkol vysvětlit politické postoje nových přistěhovalců po příjezdu do Izraele. Téma druhé ze tří hlavních částí se věnuje otázkám náboženství mezi příslušnými přistěhovalci, zatímco poslední část pojednává o jejich vzdělání a pracovním uplatnění. Tato práce se snaží znázornit vliv specifických podmínek za sovětského režimu, během kterého židovská identita prošla procesem drastické transformace, kde si Židé zachovali povědomí specifické etnické příslušnosti, ačkoliv se kulturně asimilovali. Tato transformace připravila půdu pro vytvoření konkrétní skupiny imigrantů, kteří se přestěhovali do Izraele ze Sovětského svazu v době jeho skutečného kolapsu a politického rozpadu.
|
|
|
The Israeli Secular Society in the View of the Haredi Press
Glacová, Denisa ; Ziss, Daniel (vedoucí práce) ; Zouplna, Jan (oponent)
Cílem práce je rozbor vývoje a charakteristiky židovského ultra-ortodoxního (ḥaredi) tisku v Izraeli s důrazem na jeho vztah k ostatním skupinám izraelské společnosti. Nejprve shrnujeme historické pozadí ḥaredi tisku jak v Evropě, tak v osmanské a mandátní Palestině a mapujeme jeho vývoj po založení Státu Izrael do roku 2017. Následně provádíme jeho charakteristiku včetně pojetí sebedefinice, vnitřní cenzury, hlavních tematických okruhů a jazykových prostředků. Na závěr analyzujeme, jakým způsobem ḥaredi periodika reflektují sekulární témata. Práce je doplněna o přílohu, která obsahuje přehled nejoblíbenějších Ḥaredi tiskovin a jejich příloh, proporční schéma zastoupení náboženských a nenáboženských témat v těchto periodikách, přehled vnějších vlivů na formát datace a paginace, příklady aplikace cenzury a příklady titulních stran Ḥaredi deníků a týdeníků, jež byly využity během výzkumu.
|
|
|
Formování izraelských mocenských elit, 1919-1949: dějiny, ideologie, "náboženská otázka"
Zouplna, Jan ; Gombár, Eduard (vedoucí práce) ; Wanner, Jan (oponent) ; Šedinová, Jiřina (oponent)
Politické, společenské a hospodářské dění uvnitř izraelského státu bylo do druhé poloviny 70. let minulého století spojeno převážně s aktivitami sionistických levicových stran, které kontrolovaly valnou část veřejného života země. Politický systém, který v zemi fungoval po vytvoření samostatného státu v roce 1948, kontinuálně navazoval na institucionálněorganizační tělesa jišuvu (židovské komunity mandátní Palestiny) a Sionistické organizace. Drtivá většina polických, společenských, ale také osobních, vazeb, vztahů a animozit se zformovala právě během mandátní éry (1920-1948), přičemž v období do r. 1967 již procházela spíše doprovodnou nežli zásadní modifikací. Důvodem relativně omezeného rozsahu těchto změn byla vysoká míra organizovanosti a propracovanosti politických struktur židovské komunity v Palestině před r. 1948. Z retrospektivního pohledu se ukázala jako rozhodující schopnost sionistického dělnického hnutí vybudovat mocenskou základnu, která mohla sloužit i jako základ samostatné státnosti, což ve svém důsledku umožnilo masovou koncentraci Židů v Palestině/Izraeli. V interpretaci tradiční izraelské historiografie bylo tudíž dělnické hnutí vnímáno jako součást dominantního ideověpolitického proudu Sionistické organizace a jako přirozený partner jejího dlouhodobého prezidenta, Chajima Weizmanna....
|
|
|
Formování izraelských mocenských elit, 1919-1949: dějiny, ideologie, "náboženská otázka"
Zouplna, Jan ; Gombár, Eduard (vedoucí práce) ; Wanner, Jan (oponent) ; Šedinová, Jiřina (oponent)
Politické, společenské a hospodářské dění uvnitř izraelského státu bylo do druhé poloviny 70. let minulého století spojeno převážně s aktivitami sionistických levicových stran, které kontrolovaly valnou část veřejného života země. Politický systém, který v zemi fungoval po vytvoření samostatného státu v roce 1948, kontinuálně navazoval na institucionálněorganizační tělesa jišuvu (židovské komunity mandátní Palestiny) a Sionistické organizace. Drtivá většina polických, společenských, ale také osobních, vazeb, vztahů a animozit se zformovala právě během mandátní éry (1920-1948), přičemž v období do r. 1967 již procházela spíše doprovodnou nežli zásadní modifikací. Důvodem relativně omezeného rozsahu těchto změn byla vysoká míra organizovanosti a propracovanosti politických struktur židovské komunity v Palestině před r. 1948. Z retrospektivního pohledu se ukázala jako rozhodující schopnost sionistického dělnického hnutí vybudovat mocenskou základnu, která mohla sloužit i jako základ samostatné státnosti, což ve svém důsledku umožnilo masovou koncentraci Židů v Palestině/Izraeli. V interpretaci tradiční izraelské historiografie bylo tudíž dělnické hnutí vnímáno jako součást dominantního ideověpolitického proudu Sionistické organizace a jako přirozený partner jejího dlouhodobého prezidenta, Chajima Weizmanna....
|
host ::
RSS.