|
|
Sionismus a jidiš v Mandátní Palestině mezi lety 1920-1929: jazyk jako ideový nástroj židovského nacionalismu
Kašeová, Karolina ; Zouplna, Jan (vedoucí práce) ; Glacová, Denisa (oponent)
Cílem předkládané práce je představit vztah židovského nacionalismu k jazyku. Zejména ve své práce budu hodnotit, jakým způsobem byl jazyk využíván při konstruování moderního židovského národa. Nacionalistické teorie Benedicta Andersona, profesora Miroslava Hrocha a Anthony D. Smitha budu aplikovat na aktivity židovského nacionalistického proudu, sionismu, v mandátní Palestině mezi lety 1920-1929. Primárně si budu všímat, jakých prostředků sionisté využívali k dosažení svých cílů v mandátu, kterými byly odmítnutí diasporního jazykového dědictví a hebraizace Židů žijících v jišuvu. Hlavní pozornost je v práci věnovaná zejména sionistickým narativům, které diskreditovaly jazyk a kulturu jidiš. Významná část práce pojednává o výstavbě Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, jež představovala jeden z nacionalistických nástrojů při formování nového národa. Vrcholem práce je pak analýza sporu o založení Katedry jidiš na Hebrejské univerzitě v roce 1927. Tento spor byl bezprecedentním zásahem sionistického hnutí na akademické půdě a zároveň měl silné negativní odezvy v jišuvu i v diaspoře. Debatu o založení Katedry jidiš je možné vnímat jako ukázkový příklad přístupu sionistického hnutí ve vztahu k diaspornímu dědictví, konkrétně pak k jazyku jidiš.
|
|
|
The Israeli Secular Society in the View of the Haredi Press
Glacová, Denisa ; Ziss, Daniel (vedoucí práce) ; Zouplna, Jan (oponent)
Cílem práce je rozbor vývoje a charakteristiky židovského ultra-ortodoxního (ḥaredi) tisku v Izraeli s důrazem na jeho vztah k ostatním skupinám izraelské společnosti. Nejprve shrnujeme historické pozadí ḥaredi tisku jak v Evropě, tak v osmanské a mandátní Palestině a mapujeme jeho vývoj po založení Státu Izrael do roku 2017. Následně provádíme jeho charakteristiku včetně pojetí sebedefinice, vnitřní cenzury, hlavních tematických okruhů a jazykových prostředků. Na závěr analyzujeme, jakým způsobem ḥaredi periodika reflektují sekulární témata. Práce je doplněna o přílohu, která obsahuje přehled nejoblíbenějších Ḥaredi tiskovin a jejich příloh, proporční schéma zastoupení náboženských a nenáboženských témat v těchto periodikách, přehled vnějších vlivů na formát datace a paginace, příklady aplikace cenzury a příklady titulních stran Ḥaredi deníků a týdeníků, jež byly využity během výzkumu.
|
|
|
Ikonografie a tradiční židovské prameny díla Marca Chagalla: vitraje v nemocnici Hadasa Ejn Kerem v Jeruzalémě
Glacová, Denisa ; Sládek, Pavel (vedoucí práce) ; Boušek, Daniel (oponent)
Cílem práce je rozbor zdrojů a symboliky vitrají Marca Chagalla (1887-1985) v synagoze fakultního zdravotnického centra Hebrejské univerzity Hadaśa v Jeruzalémě. První kapitola pojednává o historii vitrají, jejich vzniku, výstavách oken v Paříži a New Yorku, kde byly původně představeny veřejnosti, i okolnostech samotné instalace v Jeruzalémě. Druhá kapitola se podrobně věnuje námětu oken, tedy tzv. dvanácti izraelským kmenům, jejich postavení a charakteristice v jednotlivých knihách biblického kánonu. Poslední kapitola si klade za cíl představit ikonografii Jeruzalémských oken. V podkapitolách určených jednotlivým vitrajím identifikujeme zobrazenou symboliku a rozšiřujeme ji o Chagallovy zdroje z rabínské literatury, východoevropské lidové kultury apod. Práce je také doplněna o obrazovou přílohu, která obsahuje fotografie vitrají a schéma jejich umístění v synagoze, čímž pomáhá lepší orientaci v práci. V závěru se práce snaží shrnout Chagallovy inspirační zdroje a sumarizovat tak hlavní prameny celého díla.
|
host ::
RSS.