|
|
Europeizace politiky urbánního rozvoje. Komparativní případová studie: Velká Británie a Německo
Zoubková, Věra Thea ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Věra Thea Zoubková Europeizace politiky urbánního rozvoje Komparativní případová studie: Velká Británie a Německo Diplomová práce Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá vertikální (top-down, bottom-up) a horizontální europeizací politiky urbánního rozvoje. Zapojení do evropských programů zajistilo městům nejen přístup k novým finančním zdrojům a informacím, ale i legitimitu. Diplomová práce se snaží zhodnotit, zda činnost Evropské unie vedla ke změnám institucionálních norem a hodnot na národní a sub-národní úrovni, případová studie se přitom soustředí na zkušenosti Velké Británie a Německa. Dále je hodnocen odkaz Bristolské dohody a Lipské charty, dvou příkladů uploadingu principů vnitrostátní politiky. Z analýzy britského příspěvku vyplývá, že za neúspěchem implementace stojí prosazování specificky vnitrostátních konceptů a příliš široké agendy. To velmi kontrastuje s případem Lipské charty, které se podařilo zanechat trvalou stopu v evropské urbánní agendě. Zkoumáno a hodnoceno je také zapojení a participace britských a německých měst v evropských programech spolupráce měst. Z analýzy vyplývá, že předcházející zkušenost s programy usnadňuje zapojení do dalších projektů evropské spolupráce měst.
|
|
|
Europeizace politiky urbánního rozvoje. Komparativní případová studie: Velká Británie a Německo
Zoubková, Věra Thea ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Věra Thea Zoubková Europeizace politiky urbánního rozvoje Komparativní případová studie: Velká Británie a Německo Diplomová práce Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá vertikální (top-down, bottom-up) a horizontální europeizací politiky urbánního rozvoje. Zapojení do evropských programů zajistilo městům nejen přístup k novým finančním zdrojům a informacím, ale i legitimitu. Diplomová práce se snaží zhodnotit, zda činnost Evropské unie vedla ke změnám institucionálních norem a hodnot na národní a sub-národní úrovni, případová studie se přitom soustředí na zkušenosti Velké Británie a Německa. Dále je hodnocen odkaz Bristolské dohody a Lipské charty, dvou příkladů uploadingu principů vnitrostátní politiky. Z analýzy britského příspěvku vyplývá, že za neúspěchem implementace stojí prosazování specificky vnitrostátních konceptů a příliš široké agendy. To velmi kontrastuje s případem Lipské charty, které se podařilo zanechat trvalou stopu v evropské urbánní agendě. Zkoumáno a hodnoceno je také zapojení a participace britských a německých měst v evropských programech spolupráce měst. Z analýzy vyplývá, že předcházející zkušenost s programy usnadňuje zapojení do dalších projektů evropské spolupráce měst.
|
|
|
Sociálně vyloučené lokality a jejich revitalizace; Případová studie: Ústecký kraj.
Zoubková, Věra Thea ; Maier, Karel (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou výskytu a revitalizace sociálně vyloučených lokalit ve vymezeném studijním území. Cílem je pomocí identifikace a vizualizace situace v Ústeckém kraji nalézt obecná pravidla výskytu sociálně vyloučených lokalit a politiky jejich revitalizace v České republice. Výzkum probíhal od září 2010 do června 2015. Propojil kvalitativní a kvantitativní metody, šetření in-situ a od stolu. Výsledky analýz primárních a sekundárních dat odhalily 130 deprivovaných lokalit ve 42 městech a obcích z celkem 354 v regionu. Naprostá většina lokalit (87 %) se nachází ve městech. Dvě třetiny lokalit jsou malá území do 100 obyvatel. Tři pětiny lokalit nejsou prostorově vyloučeny. K nejrozsáhlejším a nejlidnatějším deprivovaným územím patří sídliště. Každý druhý obyvatel sociálně vyloučených lokalit žije v panelovém domě. Bytové domy v cihle jsou nejrozšířenějším typem obydlí pro sociálně slabé. Najdeme je v každé druhé deprivované lokalitě. Naprostá většina budov byla postavena před rokem 1989. Individuální rodinné bydlení je zasaženo deprivací pouze marginálně, patří však k nejzchátralejší a také nejhůře vybavené části bytového fondu sociálně vyloučených území. Dvě třetiny lokalit se vyvinuly samovolně, třetina řízeným sestěhováním sociálně vyloučených obyvatel. Naprostá většina vyloučených lokalit se vyskytuje již déle než pět let. V deprivovaných lokalitách převládá soukromé vlastnictví nemovitostí. Revitalizací prochází polovina deprivovaných lokalit. Hlavními cíli jsou zlepšení životního prostředí, rozvoj lidských zdrojů a zajištění bezpečnosti. Používány jsou především nástroje intervence v území, zaměřené na udržení obyvatel v lokalitě a zlepšení kvality veřejných prostranství a služeb. Participace obyvatel na přípravě projektů revitalizace je nicméně slabá, rezidenti vnímají svou účast jako neefektivní. Proces obnovy je závislý na dotacích, silně se projevuje ekonomická europeizace. V oblasti obnovy fyzického prostředí jsou operační programy zaměřeny na velké lokality. Malá deprivovaná území do 100 obyvatel, kterých je většina, nedosáhnou na evropské zdroje. Výsledky revitalizace se různí. Ambice plánů se nedaří naplňovat hlavně v oblasti bydlení a zaměstnanosti. Nejlepšími vlastníky co do objemu revitalizovaných nemovitostí jsou společenství vlastníků jednotek, obce a bytová družstva. Ani v jednom případě však podíl opravených bytů nepřesahuje 50 % z celkového majetku, vlastněného v deprivovaných lokalitách. V každém případě tržní ceny místních nemovitostí zůstávají nižší oproti cenám bytů srovnatelné velikosti a vybavení, nabízených k prodeji v jiných částech města.
|
host ::
RSS.