|
|
Představy dětí a mládeže o práci novináře
Zahornadská, Eva ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Šírová, Tereza (oponent)
Cílem bakalářské práce "Představy dětí a mládeže o práci novináře" je typizace českého novináře a jeho pracovní náplně dle dětí a dospívajících ve věku 10-16 let. Dále pak práce operuje se subjektivními postoji dětí a mládeže k dané profesi. První, teoretická část, hledá definici novinářské profese v odborné literatuře a sumarizuje již proběhlé výzkumy na podobná témata. Vlastní výzkum je jádrem celé práce. Dotazníkové šetření probíhalo na základních a středních školách v Praze, Středočeském a Královéhradeckém kraji a zpracováno bylo 153 dotazníků pro mladší a 180 pro starší respondenty, celkem tedy 333 dotazníků. Dotazníky zjišťovaly sociodemografické údaje typického novináře (věk, pohlaví, bydliště, příjem, vzdělání...), osobnost novináře (povahové vlastnosti), lukrativitu povolání (hodnocení profese respondenty) a běžný pracovní den novináře (časový harmonogram aktivit a výskyt novináře). Následovaly polostrukturované hloubkové rozhovory s dalšími čtyřmi respondenty, které měly upřesnit a potvrdit výsledky dotazníkového šetření, tedy ověřit jejich reliabilitu. Závěr práce shrnuje výsledky výzkumu ve snaze o vytvoření obrazu průměrného českého novináře podle dětí a mládeže.
|
|
|
Subkultura hipsterů v Česku
Zahornadská, Eva ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Václav (oponent)
Předmětem bakalářské práce Subkultura hipsterů v Česku je zmapování současné městské kultury. První část práce definuje pojem subkultura a zabývá se zejména postmoderními přístupy k fenoménu. Druhá, stěžejní, část hledá kořeny subkultury hipsterů a časově ji vymezuje a následně popisuje hipstera na základě jednotlivých témat spojených s identifikací subkultur (věk a pohlaví, vzhled, hudební vkus, vzdělání, povolání a ekonomická situace, zájmy, bydliště, životní postoje a přesvědčení a subkulturní identita). Subkultura hipsterů je dále konfrontována s negativní i pozitivní kritikou v masové společnosti. Teoretická část práce využívá odbornou literaturu zabývající se danou problematikou, ale také zápisy z panelových diskusí, výsledky průzkumu americké společnosti nebo články a eseje publicistického stylu. Třetí část, tedy výzkum provedený technikou polostrukturovaných rozhovorů, má potvrdit a specifikovat data získaná z předešlé kapitoly a zároveň zasadit subkulturu hipsterů do českého prostředí. Cílem práce je vytvoření definice hipstera a odpovědět na výzkumné otázky.
|
|
|
Didaktické zpracování reklamních spotů ve výuce češtiny jako cizího jazyka
Zahornadská, Eva ; Starý Kořánová, Ilona (vedoucí práce) ; Šormová, Kateřina (oponent)
Předmětem diplomové práce Didaktické zpracování reklamních spotů ve výuce češtiny jako cizího jazyka je poukázat na doposud nízkou frekvenci zařazení audiovizuálních prostředků určených ke komerčním účelům do jazykové výuky. V teoretické části jsou představeny základní principy a postupy komunikační metody. Vysvětlena je role videa v jazykové třídě i výběr vhodného audiovizuálního materiálu pro výuku. Jsou navrženy konkrétní aktivity začleňující video do vyučování. Dále jsou definovány reklamní texty, prostor je věnován také reklamě samotné a zásadám pro tvorbu pracovních listů. Náplní praktické části je obsahová analýza současných učebnic češtiny jako cizího jazyka, která mapuje práci s videem, respektive reklamními spoty. Následně jsou představeny čtyři sady výukových materiálů pro jazykové úrovně A1, A2, B1 a B2 dle SERR, které byly testovány lektory češtiny pro cizince prostřednictvím dotazníkového šetření a krátkých rozhovorů v různých typech skupinové výuky. Získaná data byla dále vyhodnocena. Respondenti se rovněž vyjádřili k otázce, jak často během svých lekcí realizují aktivity zahrnující video, čímž byla potvrzena hypotéza o minimálním využití audiovizuálních prostředků ve výuce češtiny pro nerodilé mluvčí.
|
|
|
Subkultura hipsterů v Česku
Zahornadská, Eva ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Václav (oponent)
Předmětem bakalářské práce Subkultura hipsterů v Česku je zmapování současné městské kultury. První část práce definuje pojem subkultura a zabývá se zejména postmoderními přístupy k fenoménu. Druhá, stěžejní, část hledá kořeny subkultury hipsterů a časově ji vymezuje a následně popisuje hipstera na základě jednotlivých témat spojených s identifikací subkultur (věk a pohlaví, vzhled, hudební vkus, vzdělání, povolání a ekonomická situace, zájmy, bydliště, životní postoje a přesvědčení a subkulturní identita). Subkultura hipsterů je dále konfrontována s negativní i pozitivní kritikou v masové společnosti. Teoretická část práce využívá odbornou literaturu zabývající se danou problematikou, ale také zápisy z panelových diskusí, výsledky průzkumu americké společnosti nebo články a eseje publicistického stylu. Třetí část, tedy výzkum provedený technikou polostrukturovaných rozhovorů, má potvrdit a specifikovat data získaná z předešlé kapitoly a zároveň zasadit subkulturu hipsterů do českého prostředí. Cílem práce je vytvoření definice hipstera a odpovědět na výzkumné otázky.
|
|
|
Představy dětí a mládeže o práci novináře
Zahornadská, Eva ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Šírová, Tereza (oponent)
Cílem bakalářské práce "Představy dětí a mládeže o práci novináře" je typizace českého novináře a jeho pracovní náplně dle dětí a dospívajících ve věku 10-16 let. Dále pak práce operuje se subjektivními postoji dětí a mládeže k dané profesi. První, teoretická část, hledá definici novinářské profese v odborné literatuře a sumarizuje již proběhlé výzkumy na podobná témata. Vlastní výzkum je jádrem celé práce. Dotazníkové šetření probíhalo na základních a středních školách v Praze, Středočeském a Královéhradeckém kraji a zpracováno bylo 153 dotazníků pro mladší a 180 pro starší respondenty, celkem tedy 333 dotazníků. Dotazníky zjišťovaly sociodemografické údaje typického novináře (věk, pohlaví, bydliště, příjem, vzdělání...), osobnost novináře (povahové vlastnosti), lukrativitu povolání (hodnocení profese respondenty) a běžný pracovní den novináře (časový harmonogram aktivit a výskyt novináře). Následovaly polostrukturované hloubkové rozhovory s dalšími čtyřmi respondenty, které měly upřesnit a potvrdit výsledky dotazníkového šetření, tedy ověřit jejich reliabilitu. Závěr práce shrnuje výsledky výzkumu ve snaze o vytvoření obrazu průměrného českého novináře podle dětí a mládeže.
|
host ::
RSS.