|
|
Evropský zatýkací rozkaz
Bicanová, Jitka ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Sváček, Jan (oponent) ; Záhora, Jozef (oponent)
Evropský zatýkací rozkaz je institutem policejní a justiční spolupráce v trestních věcech. Založen je na vzájemné důvěře členských států ve své právní systémy. Jeho vznik zapříčinila nejen neúspěšná situace při ratifikaci mezinárodních smluv upravujících extradici, ale také teroristické útoky, k nimž došlo 11. září 2001 v New Yorku. Evropský zatýkací rozkaz znamenal průlom do národních tradičních suverenit členských států, a to za účelem zajištění prostoru svobody, bezpečnosti a spravedlnosti v rámci Evropské unie. Vznik evropského zatýkacího rozkazu vedl k omezení některých zásad, které ovládaly extradiční řízení, kdy mezi ty nejdůležitější řadíme zásadu zákazu nevydávání vlastních občanů. Evropský zatýkací rozkaz je nezbytným prostředkem a nástrojem policejních i justičních orgánů v boji proti národní a nadnárodní trestné činnosti, jehož využívání každým rokem stoupá.
|
|
| |
|
|
Trestní odpovědnost právnických osob
Bohuslav, Lukáš ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Záhora, Jozef (oponent) ; Sváček, Jan (oponent)
Trestní odpovědnost právnických osob Pojem právnické osoby není v trestním právu vymezen, na přiblížení tohoto pojmu je třeba použít norem občanského zákoníku, který ji v ustanovení § 18 odst. 2 definuje. Trestní odpovědnost právnických osob je pak pojmem, který se v pozitivní úpravě českého trestního práva objevuje nově a který do jisté míry narušuje dosavadní katalog zásad trestního práva, konkrétně pak zásadu individuální trestní odpovědnosti. Objevuje se pojem přičitatelnosti trestného činu právnické osobě, kdy této lze přičítat jednání orgánů či osob určených v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, pokud fyzická osoba jednala zaviněně tak, že toto jednání je důvodem přičitatelnosti trestného činu právnické osobě. Před přijetím současné právní úpravy ZTOPO probíhala poměrně bouřlivá diskuse nad vhodností a nutností přijetí úpravy institutu trestní odpovědnosti právnických osob. Tuto diskusi lze v současné době považovat za překonanou, neboť je zřejmé, že Česká republika se vydala směrem tzv. pravé trestní odpovědnosti právnických osob. Argumenty pro i proti přijetí ZTOPO je však vhodné brát v patrnost pro lepší pochopení institutu a pochopení širších souvislostí, které jeho přijetí provázely. Současně je důležité vidět, jaké faktory ovlivňují právnické osoby a...
|
|
|
Meze procesní použitelnosti důkazů v trestním řízení
Zaoralová, Petra ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Záhora, Jozef (oponent) ; Říha, Jiří (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou procesní použitelnosti důkazů v trestním řízení. Limitace použitelnosti důkazů v trestním procesu nejenže představuje klíčovou záruku justiční spravedlnosti, ale jedná se zejména živoucí téma, které neustále přináší aktuální problémy. Význam této problematiky v posledních letech rapidně vzrůstá zejména ohledem na stále přísnější požadavky na ochranu lidských práv a svobod, které jsou zdůrazňovány na mezinárodní úrovni a které právě jsou při použití nezákonných metod při vyhledání, zajištění a provádění důkazů v trestním řízení ohroženy. Jádrem práce je detailní analýza a zhodnocení současného právního stavu, a dále zejména poznatků plynoucích ze současné nauky a praxe věnující se otázce mezí použitelnosti důkazů v trestním řízení. V rámci této analýzy jsou v první části práce rozebrány všechny důležité a doktrinálně sporné otázky použitelnosti důkazů z pohledu nauky a judikatury. Tyto poznatky jsou obohaceny o reálné dopady do aplikační praxe. Pozornost je věnována také možnostem, která platná právní úprava nabízí za účelem reálného vyloučení nepoužitelného důkazu ze skutkového hodnocení věci. Opomenuty nejsou ani otázky související s problematikou použitelnosti důkazů odvozených od nezákonných důkazů a možnostem uplatnění tzv. doktríny "plodů z otráveného...
|
|
|
Meze procesní použitelnosti důkazů v trestním řízení
Zaoralová, Petra ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Záhora, Jozef (oponent) ; Říha, Jiří (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou procesní použitelnosti důkazů v trestním řízení. Limitace použitelnosti důkazů v trestním procesu nejenže představuje klíčovou záruku justiční spravedlnosti, ale jedná se zejména živoucí téma, které neustále přináší aktuální problémy. Význam této problematiky v posledních letech rapidně vzrůstá zejména ohledem na stále přísnější požadavky na ochranu lidských práv a svobod, které jsou zdůrazňovány na mezinárodní úrovni a které právě jsou při použití nezákonných metod při vyhledání, zajištění a provádění důkazů v trestním řízení ohroženy. Jádrem práce je detailní analýza a zhodnocení současného právního stavu, a dále zejména poznatků plynoucích ze současné nauky a praxe věnující se otázce mezí použitelnosti důkazů v trestním řízení. V rámci této analýzy jsou v první části práce rozebrány všechny důležité a doktrinálně sporné otázky použitelnosti důkazů z pohledu nauky a judikatury. Tyto poznatky jsou obohaceny o reálné dopady do aplikační praxe. Pozornost je věnována také možnostem, která platná právní úprava nabízí za účelem reálného vyloučení nepoužitelného důkazu ze skutkového hodnocení věci. Opomenuty nejsou ani otázky související s problematikou použitelnosti důkazů odvozených od nezákonných důkazů a možnostem uplatnění tzv. doktríny "plodů z otráveného...
|
|
| |
|
|
Adhezní řízení
Beranová, Andrea ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Záhora, Jozef (oponent) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Disertační práce zpracovává tu část trestního řízení, v níž soud rozhoduje o soukromoprávních nárocích poškozeného, které vznikly v souvislosti s trestným činem (tzv. adhezní řízení). Význam adhezního řízení spočívá v tom, že poškozený se touto cestou může vyhnout časově, finančně i procesně náročnějšímu civilnímu řízení. Institut adhezního řízení však skrývá řadu specifických otázek, neboť trestní soud rozhoduje o soukromoprávních nárocích poškozeného podle mimotrestních hmotněprávních předpisů (zejména občanského a pracovního práva), ale ve formě trestního řízení. Základním východiskem předložené práce je platná právní úprava obsažená v zákoně č. 141/1961 Sb., trestní řád. Nejen však ta. Disertační práce obsahuje též komparativní analýzu právní úpravy adhezního řízení z hlediska německého a švýcarského právního řádu. V návaznosti na analýzu adhezního řízení de lege lata, jakož i srovnání se zahraničními vzory jsou uvedeny náměty ke zlepšení právní úpravy, které by mohly být použity při plánované rekodifikaci českého trestního práva procesního.
|
|
|
Trestní odpovědnost právnických osob
Bohuslav, Lukáš ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Záhora, Jozef (oponent) ; Sváček, Jan (oponent)
Trestní odpovědnost právnických osob Pojem právnické osoby není v trestním právu vymezen, na přiblížení tohoto pojmu je třeba použít norem občanského zákoníku, který ji v ustanovení § 18 odst. 2 definuje. Trestní odpovědnost právnických osob je pak pojmem, který se v pozitivní úpravě českého trestního práva objevuje nově a který do jisté míry narušuje dosavadní katalog zásad trestního práva, konkrétně pak zásadu individuální trestní odpovědnosti. Objevuje se pojem přičitatelnosti trestného činu právnické osobě, kdy této lze přičítat jednání orgánů či osob určených v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, pokud fyzická osoba jednala zaviněně tak, že toto jednání je důvodem přičitatelnosti trestného činu právnické osobě. Před přijetím současné právní úpravy ZTOPO probíhala poměrně bouřlivá diskuse nad vhodností a nutností přijetí úpravy institutu trestní odpovědnosti právnických osob. Tuto diskusi lze v současné době považovat za překonanou, neboť je zřejmé, že Česká republika se vydala směrem tzv. pravé trestní odpovědnosti právnických osob. Argumenty pro i proti přijetí ZTOPO je však vhodné brát v patrnost pro lepší pochopení institutu a pochopení širších souvislostí, které jeho přijetí provázely. Současně je důležité vidět, jaké faktory ovlivňují právnické osoby a...
|
|
|
Trestněprávní úprava zneužívání návykových látek
Tukinská, Markéta ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Záhora, Jozef (oponent) ; Herczeg, Jiří (oponent)
Název práce: Trestně právní úprava zneužívání návykových látek Autor: Mgr. Markéta Tukinská Školitel: Prof. JUDr. Jiří Jelínek, CSc. Abstrakt: Zneužívání návykových látek je celosvětovým problémem. Výrobou a distribucí těchto látek se často zabývají mezinárodní zločinecké organizace, často je obchod s drogami spojen s obchodem se zbraněmi či s obchodem s lidmi. Užívání návykových látek představuje vážnou hrozbu pro celou společnost, neboť nepředstavuje pouze nebezpečí pro jednotlivce spojené s jeho zdravotními komplikacemi, odcizením rodině a přátelům, finančními problémy a společenským propadem, uživatel návykových látek často potřebuje zvýšenou lékařskou péči, dopouští se trestné činnosti, neboť není schopen si obstarat prostředky na svůj život prací, a mezi těmito uživateli často dochází k šíření různých infekčních onemocnění. Uživateli návykových látek však nejsou pouze osoby na okraji společnosti. S ohledem na rychlé životní tempo, konzumní způsob života, touhu po silnějších a silnějších zážitcích se uživateli návykových látek stále častěji stávají manažeři, toužící po zvýšení svého výkonu, či mládež, toužící po zábavě. Není možné zapomenout ani na u nás nejvíce zneužívanou návykovou látku a tou je alkohol. Jeho nebezpečí spočívá především ve vysoké společenské toleranci jeho užívání, ale bohužel i...
|
|
|
Evropský zatýkací rozkaz
Bicanová, Jitka ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Sváček, Jan (oponent) ; Záhora, Jozef (oponent)
Evropský zatýkací rozkaz je institutem policejní a justiční spolupráce v trestních věcech. Založen je na vzájemné důvěře členských států ve své právní systémy. Jeho vznik zapříčinila nejen neúspěšná situace při ratifikaci mezinárodních smluv upravujících extradici, ale také teroristické útoky, k nimž došlo 11. září 2001 v New Yorku. Evropský zatýkací rozkaz znamenal průlom do národních tradičních suverenit členských států, a to za účelem zajištění prostoru svobody, bezpečnosti a spravedlnosti v rámci Evropské unie. Vznik evropského zatýkacího rozkazu vedl k omezení některých zásad, které ovládaly extradiční řízení, kdy mezi ty nejdůležitější řadíme zásadu zákazu nevydávání vlastních občanů. Evropský zatýkací rozkaz je nezbytným prostředkem a nástrojem policejních i justičních orgánů v boji proti národní a nadnárodní trestné činnosti, jehož využívání každým rokem stoupá.
|
host ::
RSS.