|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Reflexe žen tělesnosti během těhotenství, porodu a raného mateřství
Pecháčková, Veronika ; Wolfová, Alžběta (vedoucí práce) ; Országhová, Kristína (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá způsoby, jak prvorodičky reflektují svou tělesnost během těhotenství, porodu a raného mateřství do jednoho roku po porodu. Teoretický rámec výzkumu je zakotven v antropologii těla, ze které si práce bere klíčové pojmy: gender, body image, subjektivita a tělesný kapitál. Práce stojí na výzkumu, který využívá kvalitativní výzkumnou strategii, data byla vytvářena metodou polostrukturovaného rozhovoru s 10 aktérkami. Analytický postup zahrnoval přepis dat, segmentaci, analýzu a interpretaci dat ve vztahu k definovaným teoretickým konceptům. Z analýzy rozhovorů vyvstala čtyři témata, která hrají klíčovou roli v tělesnosti ženy v definovaném období. Jsou to mateřství, feminita, fyzická zdatnost a partnerství. Každé z těchto témat má různou důležitost v různé fázi mateřské zkušenosti a jejich zvýznamňování se v tělesnosti se zpravidla překrývá. Ženy v rámci každého tématu, na které je nahlíženo jako na rovinu subjektivity, reflektují společenskou normu skrze body image, prožívání těla skrz embodiment a praxi fungování těla skrz tělesný kapitál. Dominantní roli v tělesnosti má zejména rovina mateřství. Jednotlivé roviny subjektivity se do velké části překrývají v ovlivňování tělesnosti a vzájemně interagují - buď si vzájemně protiřečí a vytlačují se, nebo se navzájem umocňují a...
|
|
|
Mobilizované emoce: Tělesnost a emocionalita v radikálních environmentálních hnutích
Rousek, Martin ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Wolfová, Alžběta (oponent)
Diplomová práce analyzuje dynamiku a význam emocí a těla v radikálních environmentálních hnutích a skrze kvalitativní empirický výzkum tyto faktory analyzuje i v konkrétním hnutí. Cílem práce je nejen analýza samotná, ale i otevření debaty na téma emocí a těla v sociálních hnutích, potažmo emocí a těla v širším politickém dění jako takovém, neboť toto téma je v českém kontextu nepříliš prozkoumané. Po teoretické rešerši této problematiky jsou za pomoci různých konceptů z relevantní literatury analyzována a interpretována data získaná z polostrukturovaných rozhovorů se členy a členkami radikálně ekologického hnutí Limity jsme my. Klíčová slova emoce, environmentální hnutí, přímá akce, tělo, emocionalita, tělesnost, radikální hnutí
|
|
|
Becoming Bodies: An Ethnographic study of Ayurvedic Practice
Wolfová, Alžběta ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent) ; Horák, Miroslav (oponent)
Tato práce je kritickou analýzou praxe, která je prezentována jako alternativa k modernitě. Na případu ájurvédy - tzv. nekonvenční medicíny jsem v letech 2013-2017 zkoumala, jak tento fenomén funguje v rámci specifického prostředí České republiky. Vzhledem k tomu, že se jedná o přístup ke zdraví a k tělu, který je vyhledáván a využíván v každodenním životě stále většího počtu lidí v tomto postsocialistickém prostoru, podobné tendence sledují sociální vědci v globalizovaném, zejména západním, světě již několik desetiletí. Na základě (auto)etnografického výzkumu, který začal ve škole pro budoucí tzv. ájurvédaře a pokračoval v rámci neformálních setkáních, i v domácím prostoru praktikujících, představuji ájurvédu jako specifický způsob stávání se tělem. Vycházím z toho, jak se tělo a tzv. wellbeing diskurzivně ustavují v prostoru škol, ale zejména se zaměřuji na individuální praxe. Sleduji, jak se v jejich rámci ukotvuje ájurvédská epistemologie, a jak umožňuje rozpoznat vlastní tělo a subjektivitu jako propojenou s okolním prostředím. Zabývám se tím, jak toto poznávání podmiňuje určité sebepojetí a zdůrazňuji, že poskytuje výhody pro praktikující, kteří zůstávají věrni ájurvédě, i když se například nutně nedostaví zlepšení jejich tělesného či jiného diskomfortu, který je původně do školy přivedl....
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.