|
|
Imago gratiosa - Korunované Madony ve střední Evropě v době baroka
Vrabelová, Dana ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Kořán, Ivo (oponent) ; Buben, Milan (oponent)
1 Resumé Disertační práce Imago gratiosa - Korunované Madony ve střední Evropě v době baroka představuje původní výsledky výzkumu, primárně zaměřeného na fond Madonne Coronate uloženého v Archivio Capitolo di San Pietro ve Vatikánské knihovně, uskutečněného v rámci řešení grantového projektu Univerzity Karlovy č. 356911 Korunování milostných mariánských obrazů ve střední Evropě v 17. a 18. století. Obraz se stává milostným (imago gratiosa) nebo také zázračným (imago miraculosa) projevuje-li Boží milosti různého charakteru (záchrana života při neštěstí, zázračná uzdravení početí apod.). Nejvyšším výrazem úcty a zbožnosti k mariánskému milostnému či zázračnému obrazu nebo soše je jejich korunování. Teologický základ tohoto liturgického obřadu vychází z Mariiny nebeské korunovace, která následuje po jejím nanebevzetí. Na zemi byla Panna Maria korunována napodobeninami korun světských panovníků a její korunovaný obraz usazován na královský trůn, oltář, zhotovený většinou k této slavnostní příležitosti k větší cti a slávě. Vždy se jednalo o skvostná umělecká díla zlatníků a stříbrníků, o jejichž podobě, pokud se nezachovala do dnešních časů, se dovídáme z četných rukopisů, tisků a rytin speciálně vydaných u příležitosti korunovace. Charakter korunovací se v průběhu staletí postupně vyvíjel od soukromé zbožnosti,...
|
|
|
Korunování milostných mariánských obrazů v českých zemích
Vrabelová, Dana ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Korunování milostných mariánských obrazů v českých zemích Resumé diplomové práce Dana Vrabelová Královské insignie, koruna a trůn, darované mariánskému milostnému obrazu k větší cti a slávě, symbolizují pozemský vrchol mariánské úcty a zbožnosti. S myšlenkou na korunování milostných mariánských obrazů přichází v baroku hrabě Alessandro Sforza Pallavicini z Piacenzy, italský šlechtic, který byl od mládí znám svojí velikou úctou k Matce Boží. Jeho úmysl schválil papež Urban VIII. (1623-1644). Byla založena nadace hraběte Sforzy, jejíž správou pověřil papež vatikánskou kapitulu u sv. Petra. Pro korunovaci vydala vatikánská kapitula jasně formulované podmínky: předpokladem korunovace byl věhlas obrazu (clara imago), který uctívali věřící jako zázračný (gratiis refulgens). Zázraky musely být prokazatelné přísežnými výpověďmi hodnověrných svědků. Předpokladem korunovace též bylo stáří úcty (antiquitas originis et artis) a rozšíření kultu v co největším okruhu uctívatelů (cultus eximius et antiqus), kteří museli přicházet do poutního místa pravidelně a z veliké dálky (concursus populi longinquo et perigrinationes continuae). Papež Urban VIII. vydal zvláštní breve, v němž jsou pro slavnostní dny uvedeny též plnomocné odpustky a pověřoval zvláštním dekretem korunovatele. První takový obřad, dle těchto předpisů, se...
|
|
|
Corona et sedes ad maiorem splendorem et gloriam B. V. M.
Vrabelová, Dana ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Resumé Corona et sedes ad maiorem splendorem et gloriam B.V.M. Dana Vrabelová Královské insignie, koruna a trůn, darované mariánskému milostnému obrazu k větší cti a slávě, symbolizují pozemský vrchol mariánské úcty a zbožnosti. Bakalářská práce pojednává o korunování zázračných mariánských obrazů v Čechách a na Moravě v 18. století. Na základě studia starých latinských rukopisů, tisků a mědirytů uložených zejména v Národním archivu v Praze, Moravském zemském archivu v Brně a v knihovně Královské kanonie premonstrátů na Strahově, rovněž i studia současné literatury, se věnuji vzniku a historii papežských korunovací, rozboru jejich příprav a následnému korunovačnímu aktu . Soustředím se na korunovační insignie - korunky a trůn (oltář), o jejichž původní nebo nedochované podobě se dnes dovídáme pouze z dobových příležitostných tisků, mědirytů a drobné devoční grafiky, a to zejména z pohledu uměleckých řemesel. Takto získaný popis původního vzhledu insignií je následně konfrontován s jejich současným stavem. Hlavním přínosem je objevení doposud nepublikované rytiny "Korunování Panny Marie Svatohorské" ve sbírkách devoční grafiky Strahovského kláštera. Jedná se o leptaný mědiryt A. Birckharta z roku 1732, jehož detailní ikonografický rozbor je součástí této práce.
|
|
|
Imago gratiosa - Korunované Madony ve střední Evropě v době baroka
Vrabelová, Dana ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Kořán, Ivo (oponent) ; Buben, Milan (oponent)
1 Resumé Disertační práce Imago gratiosa - Korunované Madony ve střední Evropě v době baroka představuje původní výsledky výzkumu, primárně zaměřeného na fond Madonne Coronate uloženého v Archivio Capitolo di San Pietro ve Vatikánské knihovně, uskutečněného v rámci řešení grantového projektu Univerzity Karlovy č. 356911 Korunování milostných mariánských obrazů ve střední Evropě v 17. a 18. století. Obraz se stává milostným (imago gratiosa) nebo také zázračným (imago miraculosa) projevuje-li Boží milosti různého charakteru (záchrana života při neštěstí, zázračná uzdravení početí apod.). Nejvyšším výrazem úcty a zbožnosti k mariánskému milostnému či zázračnému obrazu nebo soše je jejich korunování. Teologický základ tohoto liturgického obřadu vychází z Mariiny nebeské korunovace, která následuje po jejím nanebevzetí. Na zemi byla Panna Maria korunována napodobeninami korun světských panovníků a její korunovaný obraz usazován na královský trůn, oltář, zhotovený většinou k této slavnostní příležitosti k větší cti a slávě. Vždy se jednalo o skvostná umělecká díla zlatníků a stříbrníků, o jejichž podobě, pokud se nezachovala do dnešních časů, se dovídáme z četných rukopisů, tisků a rytin speciálně vydaných u příležitosti korunovace. Charakter korunovací se v průběhu staletí postupně vyvíjel od soukromé zbožnosti,...
|
|
|
Korunování milostných mariánských obrazů v českých zemích
Vrabelová, Dana ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Korunování milostných mariánských obrazů v českých zemích Resumé diplomové práce Dana Vrabelová Královské insignie, koruna a trůn, darované mariánskému milostnému obrazu k větší cti a slávě, symbolizují pozemský vrchol mariánské úcty a zbožnosti. S myšlenkou na korunování milostných mariánských obrazů přichází v baroku hrabě Alessandro Sforza Pallavicini z Piacenzy, italský šlechtic, který byl od mládí znám svojí velikou úctou k Matce Boží. Jeho úmysl schválil papež Urban VIII. (1623-1644). Byla založena nadace hraběte Sforzy, jejíž správou pověřil papež vatikánskou kapitulu u sv. Petra. Pro korunovaci vydala vatikánská kapitula jasně formulované podmínky: předpokladem korunovace byl věhlas obrazu (clara imago), který uctívali věřící jako zázračný (gratiis refulgens). Zázraky musely být prokazatelné přísežnými výpověďmi hodnověrných svědků. Předpokladem korunovace též bylo stáří úcty (antiquitas originis et artis) a rozšíření kultu v co největším okruhu uctívatelů (cultus eximius et antiqus), kteří museli přicházet do poutního místa pravidelně a z veliké dálky (concursus populi longinquo et perigrinationes continuae). Papež Urban VIII. vydal zvláštní breve, v němž jsou pro slavnostní dny uvedeny též plnomocné odpustky a pověřoval zvláštním dekretem korunovatele. První takový obřad, dle těchto předpisů, se...
|
|
|
Corona et sedes ad maiorem splendorem et gloriam B. V. M.
Vrabelová, Dana ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Resumé Corona et sedes ad maiorem splendorem et gloriam B.V.M. Dana Vrabelová Královské insignie, koruna a trůn, darované mariánskému milostnému obrazu k větší cti a slávě, symbolizují pozemský vrchol mariánské úcty a zbožnosti. Bakalářská práce pojednává o korunování zázračných mariánských obrazů v Čechách a na Moravě v 18. století. Na základě studia starých latinských rukopisů, tisků a mědirytů uložených zejména v Národním archivu v Praze, Moravském zemském archivu v Brně a v knihovně Královské kanonie premonstrátů na Strahově, rovněž i studia současné literatury, se věnuji vzniku a historii papežských korunovací, rozboru jejich příprav a následnému korunovačnímu aktu . Soustředím se na korunovační insignie - korunky a trůn (oltář), o jejichž původní nebo nedochované podobě se dnes dovídáme pouze z dobových příležitostných tisků, mědirytů a drobné devoční grafiky, a to zejména z pohledu uměleckých řemesel. Takto získaný popis původního vzhledu insignií je následně konfrontován s jejich současným stavem. Hlavním přínosem je objevení doposud nepublikované rytiny "Korunování Panny Marie Svatohorské" ve sbírkách devoční grafiky Strahovského kláštera. Jedná se o leptaný mědiryt A. Birckharta z roku 1732, jehož detailní ikonografický rozbor je součástí této práce.
|
host ::
RSS.