Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
American Eugenics and Its Impact on the Nazi Germany
Voborníková, Pavla ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Raková, Svatava (oponent)
Diplomová práce "American Eugenics and Its Impact on Nazi Germany" ("Americká eugenika a její vliv na nacistické Německo"), je studie o vlivu amerického eugenického hnutí na rasovou politiku nacistického Německa. Eugenické hnutí jako takové se začalo formovat na začátku 20. století. V té době hnutí také začalo spolupracovat na mezinárodní úrovní. Po první světové válce byli němečtí eugenici z mezinárodní spolupráce na krátkou dobu vyloučeni a během tohoto období se němečtí eugenici sblížili s americkými. Němečtí eugenici a Adolf Hitler s dalšími budoucími představiteli nacistického Německa našli zalíbení v amerických imigračních zákonech, které omezovaly imigraci "nevhodných" etnik do USA. Americké eugenické hnutí se pro ně stalo vzorem také pro svůj eugenický výzkum a sterilizační zákony ve většině amerických států. Studie popisuje šíři této spolupráce. Americké eugenické hnutí také spolupracovalo s hnutím eutenickým a s antikoncepčním. I této spolupráci se studie věnuje a vysvětluje, proč antikoncepční hnutí nebylo propojené s hnutím eugenickým ve Výmarské republice, posléze nacistickém Německu, ačkoliv v jiných zemích tomu tak bylo. Časové rozmezí studie je začátek 20. století a konec druhé světové války.
Manifest destiny a jeho vliv na imperialismus Spojených států amerických z konce 19. a začátku 20. století
Voborníková, Pavla ; Koura, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Bakalářská práce Manifest destiny a jeho vliv na americký imperialismus na konci 19. století a začátku 20. století se zabývá zahraniční politikou Spojených států v době progresivismu, tedy v období, kdy tato země procházela velkými vnitřními změnami. Studie je zaměřena na období čtyř prezidentů, Williama McKinleyho, Theodora Roosevelta, Williama Tafta a Woodrowa Wilsona. McKinleyho administrativa byla do výzkumu zařazena, protože za jeho vlády Spojené státy začaly válku se Španělskem, což byl začátek větší americké angažovanosti v zahraničí. V práci je nejenom rozebírán vliv manifestu destiny na zahraniční expanzi, ale také se zabývá vnitřní krizí Spojených států jako jedním z důvodů, proč američtí politici opustili od politiky izolacionismu. Dalším důležitým faktorem v americkém imperialismu byl rasismus, kdy Američané pohlíželi na některé národy jako na děti, které potřebují vychovat, a tomu se tato práce také věnuje. Práce si klade za cíl zodpovědět otázku, zda manifest destiny měl větší vliv na expanzi než touha najít nové trhy pro americké výrobky. Mnozí historici jsou totiž toho názoru, že ekonomické důvody převážily nad ideály šíření demokracie ve světě. Studie se mimo jiné snaží zachytit vývoj manifestu destiny v tomto zkoumaném období. Kromě toho se také zaobírá rostoucí mocí Spojených...
American Eugenics and Its Impact on the Nazi Germany
Voborníková, Pavla ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Raková, Svatava (oponent)
Diplomová práce "American Eugenics and Its Impact on Nazi Germany" ("Americká eugenika a její vliv na nacistické Německo"), je studie o vlivu amerického eugenického hnutí na rasovou politiku nacistického Německa. Eugenické hnutí jako takové se začalo formovat na začátku 20. století. V té době hnutí také začalo spolupracovat na mezinárodní úrovní. Po první světové válce byli němečtí eugenici z mezinárodní spolupráce na krátkou dobu vyloučeni a během tohoto období se němečtí eugenici sblížili s americkými. Němečtí eugenici a Adolf Hitler s dalšími budoucími představiteli nacistického Německa našli zalíbení v amerických imigračních zákonech, které omezovaly imigraci "nevhodných" etnik do USA. Americké eugenické hnutí se pro ně stalo vzorem také pro svůj eugenický výzkum a sterilizační zákony ve většině amerických států. Studie popisuje šíři této spolupráce. Americké eugenické hnutí také spolupracovalo s hnutím eutenickým a s antikoncepčním. I této spolupráci se studie věnuje a vysvětluje, proč antikoncepční hnutí nebylo propojené s hnutím eugenickým ve Výmarské republice, posléze nacistickém Německu, ačkoliv v jiných zemích tomu tak bylo. Časové rozmezí studie je začátek 20. století a konec druhé světové války.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.