|
|
Detekce opioidních receptorů v membránových frakcích mozku. Vazebné studie se specifickými radioligandy.
Višněvská, Kateřina ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Wilhelm, Jiří (oponent)
Morfin je významný opioid využívaný v medicíně jako silné analgetikum. Při léčbě chronické bolesti se však při opakovaném podávání rozvíjí tolerance a fyzická závislost. Morfin se váže na všechny tři základní typy opioidních receptorů: μ-OR, δ-OR a κ-OR. Primární a dominantní význam pro vznik drogové závislosti mají receptory μ-OR. Cílem výzkumu farmaceutických firem je proto najít látku s povahou silného agonisty μ-OR, která bude vykazovat stejný analgetický účinek jako morfin, ale nebude vyvolávat drastickou závislost na této droze při dlouhodobém užívání. V této práci jsme se zaměřili především na studium vazby agonisty DAMGO na μ- opioidní receptory. Tyto receptory jsou primárně zodpovědné za fyziologický účinek morfinu i vznik závislosti na droze. Studium vazby radioaktivně značeného agonisty [3 H]DAMGO bylo provedeno ve frakcích získaných při izolaci plasmatických membrán (PM) z cerebrálního kortexu potkana. Izolace PM byla provedena na hustotním gradientu Percollu. Plasmatické membrány byly připraveny z kontrolních potkanů a potkanů, kterým byly po dobu 10 dnů podávány stoupající dávky morfinu, 10-50 mg/ kg. V izolovaných plasmatických membránách se stanovil počet specifických vazebných míst a afinita vazby [3 H]DAMGO v inkubačním médiu bez iontů. Zjistili jsme, že PM izolované z mozku...
|
|
|
Detekce opioidních receptorů v membránových frakcích mozku. Vazebné studie se specifickými radioligandy.
Višněvská, Kateřina ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Wilhelm, Jiří (oponent)
Morfin je významný opioid využívaný v medicíně jako silné analgetikum. Při léčbě chronické bolesti se však při opakovaném podávání rozvíjí tolerance a fyzická závislost. Morfin se váže na všechny tři základní typy opioidních receptorů: μ-OR, δ-OR a κ-OR. Primární a dominantní význam pro vznik drogové závislosti mají receptory μ-OR. Cílem výzkumu farmaceutických firem je proto najít látku s povahou silného agonisty μ-OR, která bude vykazovat stejný analgetický účinek jako morfin, ale nebude vyvolávat drastickou závislost na této droze při dlouhodobém užívání. V této práci jsme se zaměřili především na studium vazby agonisty DAMGO na μ- opioidní receptory. Tyto receptory jsou primárně zodpovědné za fyziologický účinek morfinu i vznik závislosti na droze. Studium vazby radioaktivně značeného agonisty [3 H]DAMGO bylo provedeno ve frakcích získaných při izolaci plasmatických membrán (PM) z cerebrálního kortexu potkana. Izolace PM byla provedena na hustotním gradientu Percollu. Plasmatické membrány byly připraveny z kontrolních potkanů a potkanů, kterým byly po dobu 10 dnů podávány stoupající dávky morfinu, 10-50 mg/ kg. V izolovaných plasmatických membránách se stanovil počet specifických vazebných míst a afinita vazby [3 H]DAMGO v inkubačním médiu bez iontů. Zjistili jsme, že PM izolované z mozku...
|
|
|
Rostlinné alkaloidy a jejich vliv na enzymy metabolisující xenobiotika
Višněvská, Kateřina ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Černá, Věra (oponent)
Sanguinarin a chelerythrin jsou benzo[c]fenanthridinové alkaloidy. Prvním krokem metabolismu sanguinarinu je jeho redukce za vzniku dihydrosanguinarinu. Antimikrobiální a protizánětlivé účinky jsou využívány ve stomatologii a jako aditiva v krmivu zvířat. Sanguinarin i chelerythrin indukuje apoptózu buněk. Schopnost fluorescence alkaloidu a interkalace do DNA má potenciální využití ve značení DNA supravitálními sondami. Mezi negativní účinky sanguinarinu a chelerythrinu patří jejich genotoxicita. V metabolismu ellipticinu hrají základní roli cytochromy P450 a peroxidasy. Ellipticin je potenciální agens pro léčbu rakoviny s vícenásobným mechanismem působení. Ellipticin interkaluje do DNA a inhibuje topoisomerasu II. Po aktivaci ellipticinu CYP a peroxidasami tvoří s DNA kovalentní adukty. Antitumorová aktivita ellipticinu a jeho derivátů se také vyznačuje kombinací mechanismů zastavení buněčného cyklu a indukcí apoptózy. Farmakologický účinek a genotoxický vedlejší účinek je modulován cytochromy P450 a peroxidasami v cílové tkáni. Majoritní metabolity biotranformace aristolochových kyselin jsou aristolaktamy. Nitroredukce aristolochových kyselin je stěžejním krokem vzniku aktivního metabolitu N- hydroxyaristolaktamu. Aristolochové kyseliny vykazují nefrotoxické a kancerogenní účinky. Nefropatie...
|
host ::
RSS.