| |
|
Houslařská rodina Prokopů
Zemen, Jan ; Petráš, Miroslav (vedoucí práce) ; Hošek, Jiří (oponent) ; Veis, Daniel (oponent)
Tato práce nese v názvu houslařskou rodinu Prokopových z Chrudimi. Přesto, že jsou Prokopové jistě jedna ze zajímavých kapitol českého houslařství, dosud se neobjevila rozsáhlejší publikace o celé rodině. Tato práce si klade za cíl mapovat celý rod, popsat životopis každého člena chronologicky za sebou podle data narození. Dále také mapuje historii firmy Prokop v Chrudimi. V úvodu se práce zabývá původem houslí a houslařstvím v Itálii. První kapitola se zabývá houslařstvím v Čechách obecně a další rozsáhlejší kapitola se věnuje houslařským rodům ve východočeském kraji, s jeichž prací se Prokopové jistě mnohokrát konfrontovali. Závěr pojednává o významu rodu Prokopů nejen pro vrcholové virtuosní hraní, ale na hru amaterskou. Zmiňuje se tu například Chrudimská filharmonie.
|
|
Violoncello v tvorbě Johanna Sebastiana Bacha
Mašlaň, Petr ; Veis, Daniel (vedoucí práce) ; Petráš, Miroslav (oponent) ; Bernášek, Václav (oponent)
Tato práce pojednává o skladbách Johanna Sebastiana Bacha určených pro violoncello a nástroje violoncellu příbuzné. Je rozdělena do čtyř kapitol . Třetí kapitola obsahuje tři podkapitoly. První kapitola pojednává o období, které Bach strávil v Köthenu, další kapitola obsahuje stručnou stať o violoncellové hře v Itálii v 17. století a skladbách pro sólové violoncello, které jsou předchůdci Bachových suit pro sólové violoncello .Třetí kapitola je věnována obecné charakteristice violoncellových suit, druhá je analýzou čtvrté a páté suity a třetí podkapitola se zabývá šestou suitou a otázkou , pro jaký nástroj byla napsána. Poslední kapitola se věnuje Bachovým sonátám pro violu a gamba. Práce obsahuje konkrétní notové příklady a poznámky pod čarou.
|
| |
| |
|
Violoncellové sonáty v ruské hudbě 1.pol.20.století a jejich interpretace.
Týmlová, Lenka ; Petráš, Miroslav (vedoucí práce) ; Petráš, Miroslav (vedoucí práce) ; Veis, Daniel (oponent) ; Hošek, Jiří (oponent)
Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na ruské skladatele první poloviny 20.století a jejich sonáta pro violoncello. V úvodu seznamuji čtenáře s důvodem, proč jsem si vybrala k detailnímu prozkoumání právě tato díla. Práce se dělí na tři hlavní kapitoly podle autorů sonát. V prvních částech jednotlivých kapitol se věnuji životu skladatelů, snažím se vyzdvihnout jen ta nejdůležitější fakta, aby nebyl životopis rozsáhlý. Druhé části obsahují popisy jednotlivých děl, jejich charakteristiky a stručný náhled na jejich formu. Ve třetích se věnuji problematice interpretace těchto sonát, přináším čtenářům svůj vlastní názor na herní styl jednotlivých interpretů v rámci srovnání jejich nahrávek.
|
|
Violoncellové skladby B.Martinů
Chudý, Karel ; Hošek, Jiří (vedoucí práce) ; Hošek, Jiří (vedoucí práce) ; Veis, Daniel (oponent) ; Petráš, Miroslav (oponent)
V následující práci je vytvořen přehled všech koncertantních i komorních
skladeb Bohuslava Martinů, v němž je violoncello dominantním nástrojem. Celé
violoncellové dílo čítá sedmnáct ucelených děl, z nichž jedna ? Arietta ? je
transkripcí vokálního díla. Ke každému dílu je uveden přehled základních
informací o okolnostech vzniku, charakteristika díla a drobný rozbor, případně
jiné zajímavosti. V této práci se některým dílům věnuji podrobněji; zpracovávám
detailnější formální, harmonický i stavební rozbor. Jde o tato díla: Koncert pro
violoncello a orchestr č. 1, Sonáta č. 2 a č. 3 pro violoncello a klavír, Duo pro
housle a violoncello č. 2, Variace na Rossiniho téma a Variace na slovenskou
lidovou píseň. Jednotlivé rozbory jsou seřazeny chronologicky podle roku vzniku.
Na závěr je jako příloha uveden chronologický přehled vzniku jednotlivých
skladeb v kontextu se skladbami vzniklými v nejbližším časovém období a dále
výpis z katalogu skaldeb Bohuslava Martinů.
|
|
Alexander von Zemlinsky,život a dílo s přihlédnutím na Druhý smyčcový kvartet D-dur, op. 15
Žďánský, Jan ; Petráš, Miroslav (vedoucí práce) ; Petráš, Miroslav (vedoucí práce) ; Bernášek, Václav (oponent) ; Veis, Daniel (oponent)
Alexander von TZemlinsky ( 1872 Vídeň - 1942 New York) patří k osobnostem, které byly v posledním desetiletí znovu objeveny. Když Zemlinsky zemřel v americkém exilu, byl jako skladatel zcela zapomenut a nikdo nemohl tušit, že za tři desítky let se zvedne vlna zájmu o umění z přelomu 19. a 20.století, která dá jeho hudbě nový život. Svými osobními i myšlenkovými osudy patřil Zemlinsky do okruhu kolem Gustava Mahlera a Arnolda Schonberga.Ve vídni také prožil více než polovinu svého života. Studoval tam na konzervatoři, později pracoval jako dirigent. Roku 1911 přijal místo šéfa opery Nového německého divadla v Praze a v následujících šestnácti letech se stal jednou z předních osobností pražského hudebního života. V divadle se stalo legendkou jeho mozartovské představení, na koncertním pódiu získal věhlas zejména provedením Mahlerových symfonií.V roce 1897 odešel Zemlinský z Prahy do Berlína, po nástupu nacistů k moci se vrátil do Vídně a odtud odjel roku 1938 do Ameriky. S novým prostředím se však už nesblížil a někdejší hvězda evropského hudebního nebe za několik měsíců zcela zapadla. Ačkoliv se jedná o skladatele světového významu působícího řadu let v Čechách nebyl doposud obsáhleji napsán jeho životopis nebo alespoň seznámení s jeho dílem v češtině. V druhé části práce se zabývám rozborem Druhého smyčcového kvartetu op.15.
|
|
Bachovy violoncellové suity a barokní tanec
Holubcová, Petra ; Veis, Daniel (vedoucí práce) ; Veis, Daniel (vedoucí práce) ; Hošek, Jiří (oponent) ; Petráš, Miroslav (oponent)
Tato práce se zabývá violoncellovými suitami J.S.Bacha a jejich souvislostí s barokním tancem. Začíná Bachovým životopisem s velkou kapitolou o pobytu v Köthenu, poté se krátce věnuje problematice neexistence originálu suit a věrohodnosti jejich opisů. Těžištěm práce je již zmíněný barokní tanec. Popisuji jeho historii, jeho pravděpodobnou podobu, charakterizuji jednotlivé tance a v závěru práce srovnávám jeho taneční podobu s hudebními stylizacemi, tedy s violoncelovými suitami. Tato část vychází z praktického výzkumu - z mého setkání s doc. Helenou Kazárovou, přičemž srovnává výsledky naší konzultace s výsledky bádání amerického violoncellisty Tima Janofa a anglické tanečnice Anne Mannsbridge. Práce se okrajově dotýká otázky autentické interpretace.
|
|
Světové osobnosti violoncellového umění 20. století
Soukup, Petr ; Veis, Daniel (vedoucí práce) ; Veis, Daniel (vedoucí práce) ; Petráš, Miroslav (oponent) ; Hošek, Jiří (oponent)
Snad každý violoncellista si při zmínce o největších interpretech svého nástroje 20. století vybaví jméno Pablo Casals či Mstislav Rostropovič. Zná ale také jméno Leonard Rose nebo Emanuel Feuermann? Povědomí o těchto i jiných hráčích bohužel není příliš široké, i když i oni bezesporu patří mezi hvězdy violoncellového nebe. Zčásti za to může nedostačující literatura. Měrkova kniha Violoncello, v současnosti jediná svého druhu u nás, se sice o těchto osobnostech zmiňuje, ale v mnoha případech se omezuje pouze na pár vět, neboť je přece jen více zaměřena na literaturu nástroje. Proto jsem se rozhodl, a to je vlastně i cílem práce, zpracovat širší pohled na životní osudy a profesní dráhu největších světových mistrů violoncella uvedeného období.
|