|
|
Izolovaný Dubrovník: Varianty řešení dopravního propojení chorvatského území rozděleného oblastí Neumu
Vedral, Martin ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou řešení dopravního spojení dvou částí chorvatského teritoria, které jsou rozděleny územím Bosny a Hercegoviny v oblasti Neumu. Toto rozdělení se stalo problematickým po vstupu Chorvatska do Evropské unie 1. července 2013, neboť byly zavedeny přísnější hraniční kontroly na bosensko-chorvatských hranicích, což zkomplikovalo cestování mezi oběma částmi Chorvatska. Práce obsahuje stručný historický exkurz, vysvětlující, kdy a proč toto neobvyklé teritoriální uspořádání vzniklo. Dále se zabývá škálou jednotlivých možností, jak daný problém vyřešit, hodnotí jejich ekonomickou a ekologickou náročnost a zohledňuje mezinárodněprávní aspekty spojené s jejich realizací. V analytické části diplomové práce se pak autor pokouší zodpovědět otázku, jaké zájmy a cíle mají jednotliví aktéři, kteří mají přímý vliv na zkoumanou problematiku, nebo se jich tyto záležitosti týkají. Mezi tyto aktéry jsou zahrnuty Evropská unie, oba státy v regionu, tedy Chorvatsko a Bosna a Hercegovina, lokální samosprávy v oblasti a také politické strany v Chorvatsku. Autor dochází k závěru, že z možných řešení má nejvíce předpokladů pro realizaci varianta Pelješackého mostu, který má vést z chorvatské pevniny na poloostrov Pelješac. Podmínkou jeho dokončení ale bude získání prostředků z evropských...
|
|
|
Uznání chorvatské a slovinské nezávislosti Spolkovou republikou Německo
Vedral, Martin ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce se věnuje německé zahraniční politice vůči Jugoslávii v druhé polovině roku 1991 s důrazem na uznání chorvatské a slovinské nezávislosti. Popisuje její postupný vývoj od vyhlášení nezávislosti secesionistickými republikami v červnu 1991 až po definitivní uznání těchto zemí Evropským společenstvím v lednu roku 1992. Snaží se zodpovědět otázku, proč Spolková republika změnila svůj přístup, když nejdříve podporovala zachování jednotného jugoslávského státu a snažila se koordinovat své kroky s ostatními členy ES, nakonec však uznala jednostranně nezávislost Chorvatska a Slovinska o tři týdny dříve než zbytek ES. Práce nejprve obsahuje chronologický popis událostí v daném časovém období, ať už se jedná přímo o kroky německé diplomacie, ES nebo událostí v Jugoslávii, které je nutno zmínit pro pochopení kontextu. V poslední části pak analyzuje jednotlivé aspekty ovlivňující německou zahraniční politiku.
|
host ::
RSS.