|
| |
|
|
Geochemické studium jezerních sedimentů v oblasti zaniklého Komořanského jezera
Valentová, Daniela ; Martínek, Karel (vedoucí práce) ; Beneš, Jaromír (oponent)
Komořanské jezero, pokládané za jednu z nejvýznamnějších lokalit československého kvartéru, se rozkládalo na jižním úpatí Krušných hor, severozápadně od města Starý Most mezi obcemi Souš, Komořany, Ervěnice, Dřínov, Albrechtice, Černice a Dolní Jiřetín. Komořanské jezero patřilo svým rozsahem k nejrozsáhlejší vodní ploše Československa (25 km2 ) a díky množství organogenních sedimentů se ocitlo v centru zájmu paleoekologů. Sedimenty gyttji, jež zaujímají v rámci jezerní výplně poměrně mocné polohy, tvoří kontinuální záznam od posledního glaciálu do subatlantiku a byly do dnešního dne zpracovány především po stránce paleoekologické. V předkládané práci jsou poprvé v historii Komořanského jezera studovány jeho organogenní sedimenty z hlediska sedimentárního záznamu za použití moderních geochemických metod (TOC/TN a d13C). Práce byla vypracována na profilech (PK-1-C, PK-1-Ch, PK-1-I a PK-1-W), které byly odebrány mezi léty 1977-1983 ještě před kompletním odtěžením sedimentů Komořanského jezera v důsledku hnědouhelné těžby v mostecké pánvi v 80. letech 20. století.
|
|
|
Geochemické studium jezerních sedimentů v oblasti zaniklého Komořanského jezera
Valentová, Daniela ; Martínek, Karel (vedoucí práce) ; Beneš, Jaromír (oponent)
Komořanské jezero, pokládané za jednu z nejvýznamnějších lokalit československého kvartéru, se rozkládalo na jižním úpatí Krušných hor, severozápadně od města Starý Most mezi obcemi Souš, Komořany, Ervěnice, Dřínov, Albrechtice, Černice a Dolní Jiřetín. Komořanské jezero patřilo svým rozsahem k nejrozsáhlejší vodní ploše Československa (25 km2 ) a díky množství organogenních sedimentů se ocitlo v centru zájmu paleoekologů. Sedimenty gyttji, jež zaujímají v rámci jezerní výplně poměrně mocné polohy, tvoří kontinuální záznam od posledního glaciálu do subatlantiku a byly do dnešního dne zpracovány především po stránce paleoekologické. V předkládané práci jsou poprvé v historii Komořanského jezera studovány jeho organogenní sedimenty z hlediska sedimentárního záznamu za použití moderních geochemických metod (TOC/TN a d13C). Práce byla vypracována na profilech (PK-1-C, PK-1-Ch, PK-1-I a PK-1-W), které byly odebrány mezi léty 1977-1983 ještě před kompletním odtěžením sedimentů Komořanského jezera v důsledku hnědouhelné těžby v mostecké pánvi v 80. letech 20. století.
|
|
| |
|
|
Komunitní péče o ženy po gynekologické operaci
VALENTOVÁ, Daniela
Práce se zabývala tématem komunitní péče o ženy po gynekologické operaci. Budeme-li definovat komunitní péči, dalo by se říci, že znamená poskytovat pomoc a podporu lidem ve správnou chvíli, na správné úrovni, ve správné podobě tak, aby člověk dosáhl co největší úrovně nezávislosti, soběstačnosti a kontroly nad svým životem. Je to soubor zdravotních, sociálních a dalších služeb poskytovaných nemocným, ale i zdravým občanům, jejich rodinám či skupinám určité komunity. Cílem je poskytovat co nejvíce péče v domácím prostředí, a to i při zdravotním postižení, závislosti nebo chronickém onemocnění. S rozvojem ošetřovatelství představuje právě samostatná práce a kompetence sester a porodních asistentek v péči o upevnění, ochranu a návrat zdraví člověka, jeden ze základních charakteristických rysů vyspělého zdravotnického systému. Doba hospitalizace se obecně zkracuje a ani v gynekologických oborech tomu není jinak. Stále více roste význam primární péče. Probíhající reformy zdravotní péče jsou postavené na zásadách primární zdravotní péče, která se snaží podněcovat člověka a veřejnost k odpovědnosti za své zdraví i zdravý způsob života. Komunitní péče je zaměřena na podporu zdraví a v primární péči má plnit funkci ochrany zdraví a předcházení vzniku choroby, je více orientována na skupinu osob a celé komunity a vychází z jejich specifických potřeb. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena právě na osvětlení pojmů, jako je komunitní ošetřovatelství, komunita, historie komunitní péče, na fungování systému domácí péče na území České republiky. V další části je pozornost zaměřena na práci porodní asistentky v primární gynekologické péči. Vzhledem k tomu, že gynekologie je z velké části oborem chirurgickým, je součástí práce i rozdělení operačních přístupů v gynekologické operativě. Výzkumná část bakalářské práce se zabývá hodnocením pooperačního období pohledem žen po gynekologické operaci. Byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda ženy po gynekologických operacích mají zájem o komunitní péči ze strany porodní asistentky. Druhým cílem bylo zjistit, co ženy očekávají od komunitní péče ze strany porodní asistentky.Ze stanovených cílů vyplynuly dvě výzkumné otázky. První zjišťovala, jaké nesaturované potřeby mají ženy po gynekologické operaci po propuštění do domácí péče, a druhá, jakým způsobem by vnímaly ženy po gynekologické operaci péči komunitní porodní asistentky. Pro zpracování výzkumu bylo použito kvalitativní výzkumné šetření, sběr dat byl proveden pomocí polostrukturovaných individuálních hloubkových rozhovorů. Rozhovory se uskutečnily s ohledem na soukromí zúčastněných na klidném, předem domluveném místě v období od února do dubna roku 2015. Informovaný souhlas od všech respondentek byl dán pouze ústně. Získané informace byly následně analyzovány, barevně označeny a rozčleněny do jednotlivých kategorií a podkategorií. Tyto byly pro snadnější vizualizaci znázorněny do jednotlivých schémat. Při interpretaci získaných dat bylo použito přímých citací respondentek, které jsou pro větší přehlednost psány kurzívou. Výzkumný soubor tvořilo devět žen po velké gynekologické operaci, které mohly s odstupem času hodnotit subjektivní vnímání svého pooperačního období. V textu jsou označovány jako R1-R9. Z výsledků výzkumného šetření je patrno, že dotazované ženy ve většině případů nemají informace o fungování komunitní péče. Až na výjimku ale vyslovily velký zájem o službu, kdy by mohly porodní asistence zavolat a promluvit si o svých problémech s někým kompetentním v klidu domova. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že ženy tuto službu opravdu postrádají. Jako nejvíce zatěžující pro všechny oslovené respondentky byla první návštěva u obvodního gynekologa na extrakci stehů. Velmi oceněnou pomocí by byla návštěva porodní asistentky doma za účelem vyndání stehů po operaci, kvůli čemuž musejí pacientky často jen krátce po propuštění k lékaři, což je pro ně velmi náročné.
|
host ::
RSS.