|
| |
|
|
Vliv polymorfismů vybraných genů na chronotyp člověka
Vernerová, Klára ; Šolc, Roman (vedoucí práce) ; Spurná, Zuzana (oponent)
Cirkadiánní rytmus označuje periodicky opakující se změny v těle organismu, které zahrnují všemožné biologické mechanismy, ku příkladu změny v hormonální sekreci, změny v teplotě těla či cyklus spánku a bdění. Jedná se o sebeudržující se systém, který se pravidelně opakuje přibližně každých 24 hodin. Ačkoli je organismus schopný zachovat si tento rytmicky se opakující mechanismus i přes absenci vnějších signálů, je cirkadiánní rytmus uzpůsoben k tomu, aby se synchronizoval s vnějším světem a umožnil tak organismu efektivně odpovídat na vnější podmínky a signály. Stejně tak je tomu i u člověka, nicméně nastavení těchto "vnitřních hodin" není u každého jedince stejné. Chronotypem označujeme individuální načasování fyziologických, biochemických a psychologických proměnných, které úzce souvisí právě s cyklem spánku a bdění. Preference spánku a bdění společně s upřednostňovanou dobou aktivity odráží nastavení chronotypu člověka. Chronotyp je až z poloviny podmíněn genetickými faktory, nicméně dodnes nejsou kompletně známe mechanismy či lokusy, které by k danému fenotypu přispívaly. Tato práce si klade za cíl navrhnout kandidátní polymorfismy nacházející se v hodinových ale i jiných genech zapojených i v dalších buněčných procesech a otestovat jejich asociaci s chronotypem člověka. Na základě dotazníků...
|
|
|
Změny postojů žáků k matematice při přechodu z 1. na 2. stupeň základní školy
Vernerová, Klára ; Chvál, Martin (vedoucí práce) ; Jirotková, Darina (oponent)
Výsledky výzkumů oblliby matematiky poukazují na trend snižování oblíbenosti s přibývajícím ročníkem. Výraznější propad podle studie Chvála nastává mezi pátou a šestou třídou. Předložená diplomová práce se zaměřuje především na to, jaké faktory přechodu žáků z 1. na 2. stupeň mohou ovlivňovat jejich postoje k matematice a jaké příčiny změny těchto postojů dokážou pojmenovat sami žáci šestého ročníku. Nezaměřuje se pouze na změny ve vztahu k matematice, ale mapuje také sounáležitost s učitelem a sebedůvěru žáků. Výzkum se dotýká také toho, zda se ve změnách vztahu žáků k matematice projeví, jestli jsou vyučováni Hejného metodou nebo ne. Zkoumání proběhlo formou dotazníků mapujících žákovské postoje k matematice a vedením rozhovorů s vybranými žáky škol, které se výzkumu zúčastnily. Vzorek tvořilo celkem 235 žáků pěti základních škol. Kompletní data se podařilo získat od 161 z nich, a tato data tedy tvoří podstatnou část analýzy výsledků. Výsledky potvrdily, že vztah žáků k matematice se při přechodu z 1. na 2. stupeň v průměru zhoršuje. Vyskytují se však třídy, kde k tomuto zhoršení nedochází. Důležitým faktorem pozitivních změn postojů při přechodu do šesté třídy je určitá změna učitele, jeho metody a přístupy k výuce. Jasné příčiny zhoršení postojů k matematice při přechodu z prvního na druhý stupeň...
|
|
| |
|
|
Vztahová dynamika v rodině s problematikou zrakového handicapu
VERNEROVÁ, Klára
Bakalářská práce "Vztahová dynamika rodiny s problematikou zrakového handicapu" sleduje proces arteterapeutického působení na rodiny, kde se vyskytuje zrakový handicap. Mapuje vývoj výtvarného projevu a vztahové dynamiky celé rodiny. Autorka hledá možnosti zlepšení nebo posunu vztahové dynamiky v rodině pomocí kultivace výtvarného projevu jednotlivých členů rodiny a následně jejich vztahů.
|
host ::
RSS.