|
|
Psychologická mimesis, posvátné a moc: Studie k sociologii moci v kontextu myšlení René Girarda, Gabriela Tarda a Émila Durkheima
Kišš, Marián ; Halík, Tomáš (vedoucí práce) ; Váně, Jan (oponent) ; Lužný, Dušan (oponent)
Hlavním předmětem našeho zájmu v předkládané práci je tematika moci v kontextu sociologické teorie, a to v návaznosti na mechanismus psychologické mimesis a na fenomén posvátného. Jako výchozí bod našeho uvažování nám slouží mimetická teorie kultury René Girarda, která systematizuje vztah mezi mechanismem psychologické mimesis a posvátným, a to ve světle fenoménu násilí. V naší práci nejprve prezentujeme Girardovu mimetickou teorii, osvětlujeme její hlavní koncepty a vše zasazujeme do širšího myšlenkového kontextu. Následně kriticky zkoumáme Girardovo teoretické schéma a dospíváme k závěru, že jeho myšlenkový a konceptuální rámec si žádá revizi, má-li být využitelný pro další uvažování v sociologickém či sociálněteoretickém kontextu. Proto se následně snažíme Girardovo myšlení "sociologizovat". Nejprve je zasazujeme do širšího sociologického kontextu a poté jeho teorii zkoumáme ve světle myšlení dvou sociologických klasiků, Gabriela Tarda a Émila Durkheima. Toto zkoumání následně promítáme do myšlenkové a konceptuální syntézy, na jejímž základě navrhujeme naše vlastní konceptuální schéma, které vychází z předpokladu psychologické mimesis jako antropologické konstanty a překonává hlavní nedostatky Girardova teoretického rámce. Na podkladě nového konceptuálního schématu se dále věnujeme zkoumání...
|
|
|
Psychologická mimesis, posvátné a moc: Studie k sociologii moci v kontextu myšlení René Girarda, Gabriela Tarda a Émila Durkheima
Kišš, Marián ; Halík, Tomáš (vedoucí práce) ; Váně, Jan (oponent) ; Lužný, Dušan (oponent)
Hlavním předmětem našeho zájmu v předkládané práci je tematika moci v kontextu sociologické teorie, a to v návaznosti na mechanismus psychologické mimesis a na fenomén posvátného. Jako výchozí bod našeho uvažování nám slouží mimetická teorie kultury René Girarda, která systematizuje vztah mezi mechanismem psychologické mimesis a posvátným, a to ve světle fenoménu násilí. V naší práci nejprve prezentujeme Girardovu mimetickou teorii, osvětlujeme její hlavní koncepty a vše zasazujeme do širšího myšlenkového kontextu. Následně kriticky zkoumáme Girardovo teoretické schéma a dospíváme k závěru, že jeho myšlenkový a konceptuální rámec si žádá revizi, má-li být využitelný pro další uvažování v sociologickém či sociálněteoretickém kontextu. Proto se následně snažíme Girardovo myšlení "sociologizovat". Nejprve je zasazujeme do širšího sociologického kontextu a poté jeho teorii zkoumáme ve světle myšlení dvou sociologických klasiků, Gabriela Tarda a Émila Durkheima. Toto zkoumání následně promítáme do myšlenkové a konceptuální syntézy, na jejímž základě navrhujeme naše vlastní konceptuální schéma, které vychází z předpokladu psychologické mimesis jako antropologické konstanty a překonává hlavní nedostatky Girardova teoretického rámce. Na podkladě nového konceptuálního schématu se dále věnujeme zkoumání...
|
|
|
Identita mezi pamětí a vyprávěním: Sociologická analýza
Mlynář, Jakub ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Váně, Jan (oponent) ; Kvasničková, Adéla (oponent)
Identita mezi pamětí a vyprávěním: Sociologická analýza Abstrakt disertační práce Mgr. Jakub Mlynář Katedra sociologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze 2016 Identita, paměť a vyprávění jsou pojmy, která se v sociologii objevují izolovaně i ve vzájemných kombinacích, většinou však v souvislosti s konkrétními výzkumnými oblastmi. Cílem této disertační práce je objasnění vzájemných souvislostí mezi identitou, pamětí a vyprávěním a jejich významu v sociálním jednání. Všímám si sporných prvků uvedených fenoménů, nad nimiž se v poslední době vedla diskuse, a formuluji kompromisní řešení. Vzájemné souvislosti mezi identitou, pamětí a vyprávěním jsou podrobněji sledovány na příkladu vybraných nahrávek orálněhistorických interview z Archivu vizuální historie USC Shoah Foundation, s využitím prvků narativní analýzy a analýzy členské kategorizace. Orálněhistorické interview je sociální situací, v níž jsou v zaostřené podobě patrné obecnější interakční mechanismy spjaté s pamětí, identitou a vyprávěním. Samotné narativní vyjádření identit v životních příbězích přeživších šoa je spjato především s kategoriemi národní, státní, politické a náboženské identity, které jsou během rozhovoru explicitně i implicitně vyjadřovány. Specifická sociální identita přeživší/ho holocaustu, která se stává samotným jádrem...
|
|
|
Kritická diskursivní analýza výpovědí karmapů optikou Inglehartova konceptu postmaterisalistických hodnot
Doubková Brodská, Barbora ; Váně, Jan (vedoucí práce) ; Knotková - Čapková, Blanka (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na rozkol v tibetské buddhistické škole Karma-kagjü. Škola Karma-kagjü se po smrti svého duchovního vůdce 16. karmapy Rangdžung Rigpä Dordžeho († 1981) dostala do vnitřních sporů o moc a prestiž. Situace skrytě gradovala až do roku 1992, kdy byl v Tibetu intronizován Orgjän Trinley Dordže. Někteří regenti měli pochybnosti o jeho právoplatnosti. Ti, jenž nesouhlasili s intronizací Orgjän Trinley Dordžeho, se odštěpili a v roce 1994 dosadili vlastního kandidáta na karmapu Thinlä Thaje Dordžeho, čímž zformovali novou školu. Na základě hodnotových rámců definovaných Ronaldem Inglehartem (Inglehart 1997) jsem za pomoci kritické diskursivní analýzy rozhovorů Orgjän Trinley Dordžeho a Thinlä Thaje Dordžeho srovnávala obsažené hodnoty. Po komparaci prezentovaných hodnot docházím k závěru, že se hodnoty v rozhovorech liší. Orgjän Trinley Dordže zastává více materialistické hodnoty než Thinlä Thaje Dordže. Práce stručně shrnuje tibetskou historii a její provázání s praktikováním buddhismu v návaznosti na mezinárodní vztahy, zejména s Mongolskem a Čínou. Práce se věnuje politické situaci Tibetu i tibetské exilové vládě, jejíž vliv zasahuje i do náboženských záležitostí sledované buddhistické školy.
|
host ::
RSS.