|
|
Součinnost traumacentra Nemocnice České Budějovice, a.s. a Zdravotnického operačního střediska Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje při hromadném neštěstí.
URBANOVÁ, Alena
V České republice došlo během roku 2011 a 2012 k převratné reformě zdravotnictví a změně téměř kompletní legislativy týkající se traumatologického plánování. Tato reforma sebou přinesla především dva nové typy funkčních útvarů a to pracoviště krizové připravenosti u poskytovatelů zdravotnické záchranné služby a kontaktní místo u poskytovatelů akutní lůžkové péče. Pracoviště krizové připravenosti především zpracovává pro zdravotnickou záchrannou službu návrh traumatologického plánu a navrhuje jeho změny. Kontaktní místo je pracoviště poskytovatele akutní lůžkové péče s neustálým provozem, které slouží pro přijímání výzev od zdravotnické záchranné služby zejména při řešení mimořádných událostí a krizových situací. Tato diplomová práce nazvaná Součinnost traumacentra Nemocnice České Budějovice, a.s. a Zdravotnického operačního střediska Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje při hromadném neštěstí si klade za cíl zjistit provázanost traumatologických plánů poskytovatelů zdravotních služeb Jihočeského kraje a stupeň zajištění spolupráce. A dále provést analýzu tří hromadných neštěstí, na kterých spolupracovalo traumacentrum Nemocnice České Budějovice, a.s. a Zdravotnické operační středisko Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Diplomová práce je založena na kvalitativním výzkumu, který je rozdělen do dvou částí. První část se věnuje výzkumné otázce V1, která měla za úkol zjistit, jaká je role Traumatologického plánu zdravotnictví Jihočeského kraje při spolupráci traumacentra Nemocnice České Budějovice, a.s. a Zdravotnického operačního střediska Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje při hromadném neštěstí. Metodou komparace tří traumatologických plánů byl zjištěn stupeň zajištění spolupráce pouhých 20 %, zejména z důvodu neaktuálnosti Traumatologického plánu zdravotnictví Jihočeského kraje. Proto byla stanovena odpověď na výzkumnou otázku V1: Role Traumatologického plánu zdravotnictví Jihočeského kraje při spolupráci traumacentra Nemocnice České Budějovice, a.s. a Zdravotnického operačního střediska Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje při hromadném neštěstí je nevýznamná. Druhá část se věnuje výzkumné otázce V2, zda by chybná komunikace traumacentra Nemocnice České Budějovice, a.s. a Zdravotnického operačního střediska Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje při hromadném neštěstí mohla ovlivnit osud raněných. Na základě kvalitativního výzkumu, s využitím metody analýzy nedávných hromadných neštěstí a rozhovorů se čtyřmi operátory zdravotnického operačního střediska a čtyřmi lékaři oddělení úrazové a plastické chirurgie, byla stanovena druhá odpověď na výzkumnou otázku V2: Chybná komunikace traumacentra Nemocnice České Budějovice, a.s. a Zdravotnického operační střediska Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje při hromadném neštěstí by mohla ovlivnit osud raněných. Z práce vyplývá, jak velký je rozdíl mezi ideálním traumatologickým plánováním a reálným stavem. V tomto případě téměř tři a půl roku neaktualizovaný Traumatologický plán zdravotnictví Jihočeského kraje z doby před zdravotnickou reformou je jasným důkazem. Dále práce nastiňuje problematiku ideálně řešených kontaktních míst nemocnic a kontaktních míst řešených tak, aby se pouze zavděčily legislativě, jako je tomu právě u Nemocnice České Budějovice, a.s., která své kontaktní místo umístila na dispečink zdravotnické dopravy.
|
|
|
Indikace a kontraindikace kardiopulmonální resuscitace v souvislosti se stanovením smrti záchranářem
URBANOVÁ, Alena
V současné době se v České republice stále více rozvíjí trend zvyšování počtu posádek rychlé zdravotnické pomoci, a to především ve městech s krátkým dojezdovým časem do nemocnic, ale často i v periferních oblastech. Problém nastává tehdy, kdy je akutní stav nutno řešit na místě a posádka rychlé zdravotnické pomoci nemá stejné pravomoci jako posádka rychlé lékařské pomoci. Příkladem toho jsou posádky rychlé zdravotnické pomoci v rámci Jihočeského kraje. Zdravotnický záchranář nemusí zahájit kardiopulmonální resuscitaci, pokud jsou přítomny jisté známky smrti a poranění neslučitelná se životem. Lékař naopak může konstatovat smrt a nezahájit kardiopulmonální resuscitaci. Tato bakalářská práce nazvaná Indikace a kontraindikace kardiopulmonální resuscitace v souvislosti se stanovením smrti záchranářem si klade za cíl zmapovat postupy zdravotnických záchranářů v souvislosti se zahájením či nezahájením kardiopulmonální resuscitace v místě výjezdu při podezření na smrt. Kvalitativní výzkum je zaměřen na zdravotnické záchranáře Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. V teoretické části jsem se snažila přiblížit zdravotnickou záchrannou službu, zdravotnického záchranáře, kardiopulmonální resuscitaci, smrt a etickou problematiku smrti a umírání. Velký podíl teoretické práce jsem věnovala zdravotnickému právu. Z práce vyplývá, že někteří zdravotničtí záchranáři jednají naprosto opačným způsobem, než jim jejich kompetence dovolují. Projevila se zde i absolutní neznalost zdravotnického práva a legislativy vymezující kompetence zdravotnických záchranářů. Proto jsem byla nucena stanovit hypotézu, že zdravotničtí záchranáři se vždy neřídí podle svých kompetencí v souvislosti se zahájením či nezahájením kardiopulmonální resuscitace v místě výjezdu. Z práce je patrné, že zdravotničtí záchranáři by měli být více vzděláváni v oblasti zdravotnického práva a kvalitně proškoleni ohledně problematiky zdravotnických zákonů z roku 2011. Zároveň se domnívám, že zdravotničtí záchranáři by v kritických situacích, kdy není přítomný lékař, neměli jednat pouze podle své intuice.
|
|
|
Hodnocení přípravenosti absolventů obchodní akademie na výkon budoucího povolání
Novotná, Eva ; Krpálek, Pavel (vedoucí práce) ; Urbanová, Alena (oponent)
Ve své práci se zabývám připraveností absolventů obchodní akademie na výkon budoucího povolání. Průzkum probíhal na OA a JŠ Třebíč. V současné době valná většina studentů po úspěšně složené maturitní zkoušce pokračuje ve studiu na vysoké či vyšší odborné škole. Mě však zajímalo, zda sami studenti třetího ročníku znají profil absolventa, možnost svého budoucího uplatnění, zda považují nastavený systém výuky odborných předmětů za dostačující či zda by realizovali nějaké změny a jaké. Práce zachycuje také pohled pedagogů odborných předmětů. Jako absolventka této obchodní akademie a zároveň současná učitelka odborných předmětů na téže škole jsem v diplomové práci mohla zachytit pohled na situaci z obou stran. Práce rovněž ve stručnosti popisuje zavedení státních maturit a systém financování středních škol.
|
host ::
RSS.