|
|
Bydlení v bývalém továrním areálu OP Prostějov
Tomaňová, Zuzana ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Tento projekt se zabývá konverzí bývalého továrního areálu OP Prostějov, ležícího ve východní části města Prostějov, poblíž rychlostní komunikace R46. Společnost OP Prostějov zkrachovala v roce 2010 a od této doby areál nemá využití a chátrá. V mé práci pojímám areál OP jako novou městskou polyfunkční čtvrť, zahrnující plochy sportu, rekreace, administrativy, komerce, plochy pro vzdělávání, kulturu, bydlení. A právě funkční náplň bydlení, přiřazenou objektům ve východní části areálu, řeším podrobněji. V současné době probíhá postupné rozebírání těchto objektů, které bude pravděpodobně následovat úplnou demolicí. A i přesto, že bylo z budov odstraněno prakticky všechno, krom nosného konstrukčního systému, stále z ní číší energie svého historického vývoje, odkaz na průmyslovou dobu. Právě pohled na tyto „obnažené“ objekty se stal základem mého konceptu, kdy pracuji s budovou ve stavu, v jakém se nyní nachází (holý železobetonový skelet) a do něj vkládám samostatné jednotky – obytné kontejnery. Jednotlivé byty vznikají kombinací kontejnerů o světlých rozměrech 3x6 m, případně jejich otočením (3,6x6 m) - viz schémata bytů. Řešení bytů je v několika variantách (1+kk až 3+kk). Vstupy do jednotlivých bytů jsou z venkovního prostoru, po pár schodech, s vlastní zahrádkou = analogicky k bydlení v rodinném domě, který je snem většiny lidí.
|
|
| |
|
|
Připravenost Nemocnice Třebíč, příspěvková organizace na řešení mimořádných událostí
TOMANOVÁ, Zuzana
Diplomová práce se zabývá připraveností Nemocnice Třebíč, příspěvková organizace na řešení mimořádných událostí. Cílem diplomové práce bylo zjistit připravenost Nemocnice Třebíč, příspěvková organizace na řešení mimořádných událostí a jaká je informovanost personálu Nemocnice Třebíč, příspěvková organizace v souvislosti s řešením mimořádných událostí. Prvním cílem práce bylo: "Posoudit připravenost Nemocnice Třebíč, příspěvková organizace v souvislosti s řešením mimořádných událostí". K tomuto cíli byla stanovena výzkumná otázka "Jaká je připravenost Nemocnice Třebíč, příspěvková organizace na řešení mimořádných událostí?". Výsledky vyplývají z analýzy plánu krizové připravenosti Nemocnice Třebíč, příspěvková organizace. Aby bylo možné zodpovědět na výzkumnou otázku, bylo potřeba si stanovit hranici úspěšnosti. Tato hranice byla stanovena na 80 %. Celková úspěšnost dosahuje 81 %. Na základě výsledku lze konstatovat, že nemocnice Třebíč, příspěvková organizace je adekvátně připravena na řešení mimořádné či krizové situace. Druhým cílem práce bylo: ""Posoudit informovanost personálu Nemocnice Třebíč, příspěvková organizace v souvislosti s řešením mimořádných událostí". K tomuto cíli byla stanovena hypotéza: "Informovanost personálu v otázkách řešení mimořádných událostí dosahuje 80 % správných odpovědí." Z výsledků dotazníkového šetření a v závislosti s vyhodnocením jednotlivých otázek, vztahující se k dané hypotéze, je zřejmé, že úspěšnost dosahuje 68 %. Vzhledem k tomuto zjištění byla nulová hypotéza zamítnuta, jelikož informovanost personálu v otázkách řešení mimořádných událostí nedosahuje 80 % správných odpovědí. V tomto případě přijímáme hypotézu alternativní. V závěru diplomové práce jsou stanoveny možné návrhy na zlepšení připravenosti nemocnice Třebíč, příspěvková organizace na řešení mimořádných událostí. Výsledky diplomové práce budou předloženy technickému náměstkovi Nemocnice Třebíč, příspěvková organizace, který zajišťuje agendu bezpečnosti nemocnice.
|
|
|
Postoj obyvatelstva Kraje Vysočina v otázkách poskytování dobrovolnické služby v případě mimořádné události
TOMANOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se zabývá problematikou dobrovolnictví při mimořádných událostech. Cílem bakalářské práce bylo zjistit postoj obyvatelstva Kraje Vysočina v otázkách poskytování dobrovolnické pomoci při mimořádných událostech, dále také zjistit zájem obyvatelstva Kraje Vysočina o zapojení se do dobrovolnických činností při mimořádných událostech. K získání dat byl zvolen kvantitativní výzkum formou dotazníkového šetření, které se uskutečnilo na území Kraje Vysočina v březnu roku 2018. Osloveni byli respondenti z řad široké veřejnosti a byli vybráni formou náhodného výběru. Dotazníky byly rozdány jak v tištěné formě (Příloha 1), tak ve formě elektronické. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 242 respondentů. Prvním cílem práce bylo: "Zjistit postoj obyvatelstva Kraje Vysočina v otázkách poskytování dobrovolnické pomoci při mimořádných událostech.". K tomuto cíli byla stanovena hypotéza č. 1: "Pozitivní postoj obyvatelstva Kraje Vysočina, v otázkách poskytování dobrovolnické pomoci při mimořádných událostech, nedosahuje 80 %". Z výsledků dotazníkového šetření, vyplývá, že pozitivní postoj dosahuje 87 % (Tabulka 18). Vzhledem k tomuto zjištění byla nulová hypotéza zamítnuta, jelikož pozitivní postoj dosahuje 80 %. V tomto případě přijímáme hypotézu alternativní. Druhým cílem práce bylo: "Zjistit zájem obyvatelstva Kraje Vysočina o zapojení se do dobrovolnických činností při mimořádných událostech.". K tomuto cíli byla stanovena hypotéza č. 2: "Zájem respondentů o zapojení do dobrovolnické činnosti při mimořádných událostech nedosahuje 80 %.". Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že zájem dosahuje 64 % (Tabulka 19). Vzhledem k tomuto zjištění byla nulová hypotéza přijata, jelikož zájem nedosahuje 80 %. Je důležité podotknout, že informovanost respondentů o problematice dobrovolnictví není na dobré úrovni. Vyplývá tak z dotazníkového šetření. Je potřeba tuto problematiku více propagovat mezi širokou veřejnost. Z výsledků vyplývá, že vhodným řešením je propagace pomocí vzdělávacích pořadů v médiích či pořádání přednášek a besed na školách a pracovištích. Výsledky z této bakalářské práci mohou posloužit jako informační materiál pro orgány a instituce, které se zabývají řešením mimořádných událostí a dobrovolnictvím. A to především v rámci plnění úkolů z Koncepce ochrany obyvatelstva od roku 2020 s výhledem do roku 2030, která má za cíl zdokonalit zapojení dobrovolníků do řešení mimořádných událostí a krizových situací.
|
|
| |
|
|
Bydlení v bývalém továrním areálu OP Prostějov
Tomaňová, Zuzana ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Tento projekt se zabývá konverzí bývalého továrního areálu OP Prostějov, ležícího ve východní části města Prostějov, poblíž rychlostní komunikace R46. Společnost OP Prostějov zkrachovala v roce 2010 a od této doby areál nemá využití a chátrá. V mé práci pojímám areál OP jako novou městskou polyfunkční čtvrť, zahrnující plochy sportu, rekreace, administrativy, komerce, plochy pro vzdělávání, kulturu, bydlení. A právě funkční náplň bydlení, přiřazenou objektům ve východní části areálu, řeším podrobněji. V současné době probíhá postupné rozebírání těchto objektů, které bude pravděpodobně následovat úplnou demolicí. A i přesto, že bylo z budov odstraněno prakticky všechno, krom nosného konstrukčního systému, stále z ní číší energie svého historického vývoje, odkaz na průmyslovou dobu. Právě pohled na tyto „obnažené“ objekty se stal základem mého konceptu, kdy pracuji s budovou ve stavu, v jakém se nyní nachází (holý železobetonový skelet) a do něj vkládám samostatné jednotky – obytné kontejnery. Jednotlivé byty vznikají kombinací kontejnerů o světlých rozměrech 3x6 m, případně jejich otočením (3,6x6 m) - viz schémata bytů. Řešení bytů je v několika variantách (1+kk až 3+kk). Vstupy do jednotlivých bytů jsou z venkovního prostoru, po pár schodech, s vlastní zahrádkou = analogicky k bydlení v rodinném domě, který je snem většiny lidí.
|
|
|
Analýza vývoje veřejné správy z hlediska vybraných národohospodářských parametrů na území České republiky od roku 1989 do roku 2012
Tomanová, Zuzana ; Zeman, Karel (vedoucí práce) ; Krebs, Vojtěch (oponent)
Diplomová práce na téma Analýza vývoje veřejné správy z hlediska vybraných národohospodářských parametrů na území České republiky od roku 1989 do roku 2012 shrnuje uvedenou problematiku s cílem pochopit komplexnost daného tématu. Ti, kteří se zmíněnou problematikou zajímají více, by měla tato práce napomoci sumarizovat průběh a zásadní momenty reformy veřejné správy na území České republiky, pochopit principy a fungování veřejné správy na daném území a umožnit určité srovnání veřejné správy v rámci centrálně řízeného hospodářství oproti dnešní ekonomice fungující na základě tržního mechanismu. Teoretická část práce zastřešuje ekonomickou základnu daného tématu a věnuje se základním definicím veřejného sektoru, resp. veřejné správy, personálnímu managementu a finančním tokům na všech stupních veřejné správy. Následující kapitoly se zabývají vývojem veřejné správy od počátků transformace ekonomiky v roce 1989, kdy se poprvé objevují náznaky nutnosti provést reformu veřejné správy, až do současné doby. Jednotlivé kapitoly přibližují historické úseky s cílem sledovat zvolené národohospodářské parametry v souvztažnosti na vývoj hrubého domácího produktu země, a to včetně legislativního rámce. Práce upozorňuje na skutečnost, že za cíl státu je považováno dosažení stavu veřejné správy, kdy ji bude možné označit jako celek za efektivní. Nesystémové změny ve výkonu veřejné správy jsou zásadním faktorem, který činí veřejnou správu nestabilní a netransparentní. Nalezením způsobů jejich odstranění bude umožněno zvýšit efektivitu veřejné správy podle současných celospolečenských požadavků.
|
|
|
Analýza financování vysokého školství v ČR a vybraných zemí OECD
Tomanová, Zuzana ; Zeman, Karel (vedoucí práce) ; Krebs, Vojtěch (oponent)
Cílem bakalářské práce je analýza financování vysokého školství v České republice a dalších vybraných zemí OECD a porovnání systémů školství. Česká republika není jedinou zemí, kde financování vysokoškolského vzdělávání je předmětem vážných diskuzí. Český vzdělávací systém se potýká s chybějícími prostředky, které představují základní strukturní problém. Řada zemí se postupně přiklání k reformním krokům, mající řešit tuto problematiku. Teoretická část bude věnována teorii lidského kapitálu, postavení vzdělání ve společnosti, vzdělávací politice, mechanismům financování vysokého školství a toku finančních prostředků. Praktická část bude obsahovat analýzu financování terciárního vzdělávání v České republice, Německu, Švédsku, Velké Británii a Slovinsku. Výdaje na školství budou porovnávány ve vazbě na HDP a státním rozpočtu vybraných zemí a následně metodou srovnání budou popsány odlišnosti jednotlivých systémů vysokého školství.
|
host ::
RSS.