|
|
Posilování u pacientů s nespecifickými bolestmi dolní části zad
Novák, Dalibor ; Tlapák, Petr (vedoucí práce) ; Čech, Zdeněk (oponent)
V předkládané práci porovnáváme účinnost terapie u pacientů s chronickou nespecifickou bolestí dolní části zad (CNLBP) pomocí klasického analytického posilovacího programu s posilováním vycházejícím z principů fyzioterapeutických metod zaměřujících se na stabilizaci páteře a využívaných v léčbě CNLBP. Do experimentu bylo zařazeno celkem 14 pacientů s diagnózou CNLBP, kteří byli rozděleni do dvou skupin (n=7), kdy obě skupiny podstoupily 12 týdenní trénink buď klasického posilování nebo fyzioterapeuticky koncipovaného. Jako hodnocené parametry jsme vybrali velikost a kvalitu bolesti (vizuální analogová škála a Krátká forma Dotazníku bolesti McGillovy univerzity), omezení v běžném životě v souvislosti s LBP (Oswestry disability index) a změnu ve stabilizační funkci svalů jsme se pokusili zachytit pomocí kolekce testů dle Koláře (2006). Hodnocení probíhalo na začátku a po skončení programu a dále s odstupem 6 měsíců. Výsledky ukázaly, že u obou skupin došlo ke statisticky významnému zlepšení sledovaných parametrů. Rozdíl ve výsledcích intenzity bolesti a funkčním omezení v životě se při porovnání obou skupin ukázal jako statisticky nevýznamný. U obou skupin pacientů došlo ke zlepšení skóre při hodnocení stabilizační funkce svalů páteře, přičemž u fyzioterapeuticky koncipovaného cvičení bylo zlepšení...
|
|
|
Současný pohled na držení těla v komerčně využívaných tělovýchovných systémech a srovnání s pohledem v kontextu vývojové kineziologie
Svitek, Martin ; Kolář, Pavel (vedoucí práce) ; Tlapák, Petr (oponent)
Držení tě la j často užívaným pOJmem, jak ve zdravotnictví, tak i v komerč ně používaných systémech cvičení, které můžeme částečně chápat jako součást prevence. Na otázku správného držení těla není stále jednotný názor a jeho význam je často p odceňován, č i simplifikován. Správné držení těla můžeme chápat jako automatickou funkci organismu, určitou svalovou souhru ve smyslu aktivace daných částí svalů, i jej ich časování, jež provází každý cílený pohyb. Tato fyziologická souhra je však rušena mnoha faktory, například nemocí, únavou, nevhodným ergonomickým prostředím, nefyziologickou výchozí polohou při výkonu povolání (kyfotické držení ... ), či sportu (hyperextenze páteře v gymnastice, baletu ... ) , sociokulturními tlaky. Práce se bude zab)"'Vat právě významem výchozí polohy pro fázický pohyb, přesněji pro tělesná cvičenÍ. Je důležité upozornit, že v této práci bude použita literatura jak odborná - medicínská, tak i laická literatura, pro širší veřejnost, a to z toho důvodu, že práce má za cíl ukázat co nejvíce pohledů na tuto problematiku. Stejně tak bude použita i literatura staršího data, možná dnes již historická, protože pominout dnes j iž nepoužívané cvičební systémy by bylo krátkozraké, minulost přece vždy ovlivňuje budoucnost. Práce má tedy ukázat nakolik jsou názory na výchozí pozici shodné nebo...
|
|
|
Posilování u pacientů s nespecifickými bolestmi dolní části zad
Novák, Dalibor ; Tlapák, Petr (vedoucí práce) ; Čech, Zdeněk (oponent)
V předkládané práci porovnáváme účinnost terapie u pacientů s chronickou nespecifickou bolestí dolní části zad (CNLBP) pomocí klasického analytického posilovacího programu s posilováním vycházejícím z principů fyzioterapeutických metod zaměřujících se na stabilizaci páteře a využívaných v léčbě CNLBP. Do experimentu bylo zařazeno celkem 14 pacientů s diagnózou CNLBP, kteří byli rozděleni do dvou skupin (n=7), kdy obě skupiny podstoupily 12 týdenní trénink buď klasického posilování nebo fyzioterapeuticky koncipovaného. Jako hodnocené parametry jsme vybrali velikost a kvalitu bolesti (vizuální analogová škála a Krátká forma Dotazníku bolesti McGillovy univerzity), omezení v běžném životě v souvislosti s LBP (Oswestry disability index) a změnu ve stabilizační funkci svalů jsme se pokusili zachytit pomocí kolekce testů dle Koláře (2006). Hodnocení probíhalo na začátku a po skončení programu a dále s odstupem 6 měsíců. Výsledky ukázaly, že u obou skupin došlo ke statisticky významnému zlepšení sledovaných parametrů. Rozdíl ve výsledcích intenzity bolesti a funkčním omezení v životě se při porovnání obou skupin ukázal jako statisticky nevýznamný. U obou skupin pacientů došlo ke zlepšení skóre při hodnocení stabilizační funkce svalů páteře, přičemž u fyzioterapeuticky koncipovaného cvičení bylo zlepšení...
|
|
|
Vliv odporových cvičení na svalovou součinnost
Hanžlová, Eva ; Tlapák, Petr (vedoucí práce) ; Čech, Zdeněk (oponent)
Změna svalové součinnosti byla sledována při cvičení zaměřeném na ovlivnění dynamické stabilizace lopatky. Studie se účastnilo deset jedinců, kteří po dobu sedm až devět týdnů prováděli specifická odporová cvičení. Spolupráce lopatkových svalů byla hodnocena v opoře (test náklonu) a vyšetřením pohybového vzoru abdukce v ramenním kloubu, a to jednak aspekcí, jednak pomocí povrchové polyelektromyografie. Zřetelné zlepšení stabilizace lopatky nastalo u tří sledovaných jedinců. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Současný pohled na držení těla v komerčně využívaných tělovýchovných systémech a srovnání s pohledem v kontextu vývojové kineziologie
Svitek, Martin ; Kolář, Pavel (vedoucí práce) ; Tlapák, Petr (oponent)
Držení tě la j často užívaným pOJmem, jak ve zdravotnictví, tak i v komerč ně používaných systémech cvičení, které můžeme částečně chápat jako součást prevence. Na otázku správného držení těla není stále jednotný názor a jeho význam je často p odceňován, č i simplifikován. Správné držení těla můžeme chápat jako automatickou funkci organismu, určitou svalovou souhru ve smyslu aktivace daných částí svalů, i jej ich časování, jež provází každý cílený pohyb. Tato fyziologická souhra je však rušena mnoha faktory, například nemocí, únavou, nevhodným ergonomickým prostředím, nefyziologickou výchozí polohou při výkonu povolání (kyfotické držení ... ), či sportu (hyperextenze páteře v gymnastice, baletu ... ) , sociokulturními tlaky. Práce se bude zab)"'Vat právě významem výchozí polohy pro fázický pohyb, přesněji pro tělesná cvičenÍ. Je důležité upozornit, že v této práci bude použita literatura jak odborná - medicínská, tak i laická literatura, pro širší veřejnost, a to z toho důvodu, že práce má za cíl ukázat co nejvíce pohledů na tuto problematiku. Stejně tak bude použita i literatura staršího data, možná dnes již historická, protože pominout dnes j iž nepoužívané cvičební systémy by bylo krátkozraké, minulost přece vždy ovlivňuje budoucnost. Práce má tedy ukázat nakolik jsou názory na výchozí pozici shodné nebo...
|
host ::
RSS.